![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/12\/18\/zlaty-konik.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Zat\u00edmco se v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 rodiny sejdou ve sv\u011btnici a d\u011bti trnou bez dechu, kdy se kon\u00edk objev\u00ed, pan\u00ed domu \u010dek\u00e1 s m\u00edsou p\u0159ede dve\u0159mi. N\u00e1hle zazn\u00ed dusot a zvonek na znamen\u00ed, \u017ee zlat\u00fd kon\u00edk je tady a ze sv\u00e9ho vaku nasypal do m\u00edsy cukrov\u00ed, o\u0159ech\u016f, jablek a pern\u00edku. N\u00e1\u0161 p\u0159\u00edb\u011bh mnoh\u00e9mu napov\u00ed…..<\/strong><\/p>\n U n\u00e1s na \u0160umav\u011b nep\u0159ich\u00e1zel k d\u011btem o V\u00e1noc\u00edch Je\u017e\u00ed\u0161ek, ale Zlat\u00fd kon\u00edk. Ten nechodil nikdy pozd\u011b, jen co se na nebi objevila prvn\u00ed hv\u011bzdi\u010dka – a to touto dobou neb\u00fdv\u00e1 moc hodin. A n\u00e1\u0161 tat\u00ednek obzvl\u00e1\u0161\u0165 p\u0159\u00edsn\u011b dbal na to, aby ve\u010der u\u017e bylo v dom\u011b ticho. To prost\u011b zhasnul v sednici petrolejku a kdo necht\u011bl sed\u011bt potm\u011b, musel j\u00edt sp\u00e1t, proto\u017ee jin\u00e9 sv\u011btlo v cel\u00e9m dom\u011b nebylo.<\/p>\n Ani o Svatve\u010deru – my jsme \u0159\u00edkali o postn\u00edm dni – tomu nebylo jinak. O jeden\u00e1ct\u00e9 r\u00e1no jsme se vydali na m\u0161i do na\u0161eho farn\u00edho kostela, proto\u017ee to bylo hodinu cesty. Zlat\u00fd kon\u00edk u\u017e dob\u011b m\u00e9ho d\u011btsv\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161el opravdov\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek. Ale za ml\u00e1d\u00ed m\u00fdch rodi\u010d\u016f dostalo ka\u017ed\u00e9 z d\u011bt\u00ed jen misku s p\u00e1r su\u0161en\u00fdmi \u0161vestkami, k\u0159\u00ed\u017ealami a p\u011bkn\u00fdm kusem mazance.<\/p>\n Zlat\u00fd kon\u00edk se n\u00e1m nikdy neuk\u00e1zal, ale sly\u0161ely jsme, jak zvon\u00ed jasn\u00fd zvonek, kter\u00fd nosil na krku. To mi ale v \u0161esti letech \u00fapln\u011b sta\u010dilo. U\u017e t\u00fddny p\u0159edem jsme se ale vypt\u00e1vali: “Chod\u00ed Zlat\u00fd kon\u00edk jako k\u016f\u0148 nebo jako lid\u00e9? A jestli chod\u00ed jako k\u016f\u0148, jak m\u016f\u017ee nosit strome\u010dky? A je cel\u00fd ze zlata, nebo m\u00e1 jen zlat\u00e9 chlupy na k\u016f\u017ei? A jak se m\u016f\u017ee tak rychle dostat v hlubok\u00e9m sn\u011bhu od jedn\u00e9 chalupy ke druh\u00e9? A jestli um\u00ed l\u00e9tat, m\u00e1 k\u0159\u00eddla jako n\u00e1\u0161 houser? A jak\u00e9 m\u00e1 nohy? A podkovy m\u00e1 tak\u00e9 zlat\u00e9”?<\/p>\n Maminka, ale je\u0161t\u011b v\u00edce babi\u010dka mi s nekone\u010dnou trp\u011blivost\u00ed odpov\u00eddala na tyto m\u00e9 ot\u00e1zky. Ale ne v\u017edycky mne tak \u00fapln\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dila, tak\u017ee jsem se \u010dasto v pochybnostech nad lec\u010d\u00edm hloub\u011bji zamyslela. Na \u0160t\u011bdr\u00fd den jednou hodn\u011b padal sn\u00edh, velk\u00e9 vlo\u010dky \u010dist\u011b pokryly louky a les. V poledne jsme jako poka\u017ed\u00e9 m\u011bli postn\u00ed j\u00eddlo: dozlatova vype\u010den\u00fd boch\u00e1nek, k tomu tmav\u00fd lesn\u00ed med a \u010derstv\u011b natlu\u010den\u00e9 m\u00e1slo. Toto j\u00eddlo jsem m\u011bla nadev\u0161e r\u00e1da, ale tehdy jsem m\u011bla v hlav\u011b je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00e9ho. Jedn\u00edm uchem jsem st\u00e1le poslouchala, zdali n\u011bkde u\u017e nezvon\u00ed jemn\u00fd zvone\u010dek.<\/p>\n Ur\u010dit\u011b dvacetkr\u00e1t jsem za to kr\u00e1tk\u00e9 odpoledne vyb\u011bhla p\u0159ed domovn\u00ed dve\u0159e a vyhl\u00ed\u017eela a naslouchala jsem. Sn\u011b\u017een\u00ed ustalo a v\u0161ude bylo \u00fapln\u00e9 ticho. Les tu st\u00e1l jako zabalen\u00fd do vaty, \u010dist\u00fd, a sn\u00edh kolem domu nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed nerovnost. A v tom mne napadlo: a\u017e bude Zlat\u00fd kon\u00edk zase pry\u010d, musely by p\u0159ece ve sn\u011bhu po n\u011bm z\u016fstat stopy. Myslela jsem, \u017ee v\u0161echny moje ot\u00e1zky jsou t\u00edm p\u00e1dem roz\u0159e\u0161en\u00e9. Pak se najednou dole v \u00fadol\u00ed rozsv\u00edtila prvn\u00ed sv\u011btla, a j\u00e1 usly\u0161ela, docela zd\u00e1lky, zvonit zvonek.<\/p>\n Zastavil se mi dech a vtrhla jsem do sv\u011btnice: “Maminko, tati, Zlatej’ kon\u00edk, u\u017e jsem ho sly\u0161ela”<\/em>! Klekla jsem si do rohu a za\u010dala se piln\u011b modlit: “Svat\u00ed and\u011bl\u00e9 ……. ” ” No, j\u00e1 nev\u00edm”,<\/em> ozval se tat\u00ednek a vy\u0161el p\u0159ed d\u016fm…. A najednou tady byl, Zlat\u00fd kon\u00edk! V p\u0159eds\u00edni to zvonilo a hlu\u010delo, v\u016fbec se nechoval zp\u016fsobn\u011b, r\u00e1musil a dupal a maminka musela p\u0159idr\u017eet dve\u0159e, aby je nevyrazil. J\u00e1 jsem se zat\u00edm v kout\u011b jen klepala a t\u0159\u00e1sla strachy a modlila jsem se v\u0161echny modlitbi\u010dky kter\u00e9 mi p\u0159i\u0161ly na mysl. A najednou byl zase pry\u010d, zrovna tak rychle jako se objevil, zvonek zmlkl a u\u017e nebylo v\u016fbec nic sly\u0161et. Maminka otev\u0159ela dve\u0159e, \u00e1\u00e1\u00e1ch, tam st\u00e1l v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek s mnoha sv\u011bt\u00fdlky, staniol na n\u011bm se bl\u00fdskal a zlat\u00fd pap\u00edr z\u00e1\u0159il. I babi\u010dka sem p\u0159i\u0161la z jizby a divila se t\u00e9 kr\u00e1se.<\/p>\n Maminka vzala stromek, odnesla ho do sednice a tam ho vystavila aby jedli\u010dka mohla do\u0161iroka rozev\u0159\u00edt sv\u00e9 v\u011btve. Ale kde je otec? Ten si zrovna te\u010f oklep\u00e1v\u00e1 na z\u00e1pra\u017e\u00ed sn\u00edh z bot. Pun\u010dochy na n\u011b \u0161ikovn\u011b upletla babi\u010dka, se\u0161ila je a vyfutrovala. Na nich jsou upevn\u011bn\u011b podr\u00e1\u017eky z k\u016f\u017ee nebo ze siln\u00e9ho, nezni\u010diteln\u00e9ho lodenu z ov\u010d\u00ed vlny a konopn\u00fdch vl\u00e1ken. Boty sice vypadaly trochu neum\u011ble, ale dok\u00e1zaly nohu udr\u017eet p\u011bkn\u011b v teple i ve zmrzl\u00e9m sn\u011bhu nebo kdy\u017e ledov\u00fd v\u00edtr foukal ka\u017edou skulinou. “Tat\u00ednku, vid\u011bl jsi Zlat\u00e9ho kon\u00edka”<\/em>, zeptala jsem se. “Ale kde\u017e”<\/em>, pov\u00edd\u00e1 otec, “byl jsem v ma\u0161tali a on byl hned zase pry\u010d”<\/em>. “Ale tat\u00ednku, ve st\u00e1ji p\u0159ece nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd sn\u00edh”. “Ov\u0161em \u017ee nen\u00ed”,<\/em> vzal mne tat\u00ednek za ruku a vedl mne do sv\u011btnice, “poj\u010f, hezky zapal v\u0161echny sv\u00ed\u010dky”! <\/em><\/p>\n S \u00fadivem jsem se d\u00edvala na v\u0161echna ta cingrlata, na bl\u00fdskav\u00e9 ozdoby a na stromku zav\u011b\u0161en\u00e9 dobroty. Visela tam \u010derven\u00e1 jabl\u00ed\u010dka, zabalen\u00e9 o\u0159echy, v pap\u00edru r\u016fzn\u00e1 cukrlata, pern\u00ed\u010dky a jin\u00e9 dobr\u00e9 v\u011bci. A k tomu barevn\u00e9 koule a jin\u00e9 ozdoby. Dlouho jsem se na to v\u0161echno d\u00edvala, ze v\u0161ech stran jsem tu kr\u00e1su obdivovala a t\u011b\u0161ila se z n\u00ed. Ale za hodinu, kdy\u017e tat\u00ednek s m\u00e1mou \u0161li do st\u00e1je d\u00e1t krav\u00e1m a m\u011b s babi\u010dkou usadili na lavici za pec\u00ed, vykradla jsem se z domu na z\u00e1pra\u017e\u00ed. Velik\u00fd kulat\u00fd m\u011bs\u00edc vych\u00e1zel pr\u00e1v\u011b za lesem a sv\u00edtil na stopy ve sn\u011bhu. T\u00e1tovy boty, z\u0159eteln\u011b jsem vid\u011bla stopy t\u00e1tov\u00fdch bot, \u017e\u00e1dn\u00e9 podkovy nebo kopyta! Stopy vedou od z\u00e1pra\u017e\u00ed ke vrat\u016fm do stodoly a zase zp\u011bt! A na prav\u00e9m podpatku se uvolnilo kov\u00e1n\u00ed a sklouzlo trochu ke stran\u011b; ve sn\u011bhu je to jasn\u011b vid\u011bt. Tat\u00ednkovy boty! Je\u0161t\u011b jsem vyb\u011bhla potichu ke vrat\u016fm do st\u00e1je, kde tat\u00ednkovy boty st\u00e1ly venku. Ve tm\u011b jsem prstem nahm\u00e1tla pravou podr\u00e1\u017eku, aha! Hned na to jsem se zase usadila k babi\u010dce na lavici, ale na Zlat\u00e9ho kon\u00edka jsem se u\u017e nikdy neptala.<\/p>\n Zdroj: Anna Kangler Ji\u0159\u00ed \u0160vejda<\/strong><\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" V\u00e1no\u010dn\u00ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":117998,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[32],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/12\/19\/zlaty-konik-titul.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/86027"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=86027"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/86027\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":118192,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/86027\/revisions\/118192"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/117998"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=86027"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=86027"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=86027"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}