{"id":77102,"date":"2016-10-01T07:51:34","date_gmt":"2016-10-01T06:51:34","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=77102"},"modified":"2016-10-02T21:34:34","modified_gmt":"2016-10-02T20:34:34","slug":"stara-sumava-zvonicka-v-mlznych-dnech-a-lijacich-a-take-pri-snehovych-vanicich-zastavala-funkci-zvukoveho-majaku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=77102","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Zvoni\u010dka v ml\u017en\u00fdch dnech a lij\u00e1c\u00edch a tak\u00e9 p\u0159i sn\u011bhov\u00fdch v\u00e1nic\u00edch byla jako zvukov\u00fd maj\u00e1k"},"content":{"rendered":"
Zvoni\u010dky b\u00fdvaly d\u0159\u00edve k vid\u011bn\u00ed tak\u0159ka v ka\u017ed\u00e9 vesnici a spolutvo\u0159ily tak tradi\u010dn\u00ed r\u00e1z \u0161umavsk\u00fdch osad. \u201eJe t\u0159eba rozli\u0161ovat zvonice a zvoni\u010dky. Zat\u00edmco zvonice jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed c\u00edrkevn\u00ed stavby, zvoni\u010dka stoj\u00ed samostatn\u011b a slou\u017e\u00ed pouze k zav\u011b\u0161en\u00ed zvonu. Pov\u011b\u0159en\u00e1 osoba, ponocn\u00fd, zvon\u011bn\u00edm varoval obyvatelstvo p\u0159ed \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00edm se po\u017e\u00e1rem. N\u011bkter\u00e9 obce vyu\u017e\u00edvaly pro ten \u00fa\u010del kosteln\u00ed zvony, jin\u00e9 z\u0159\u00eddily speci\u00e1ln\u00ed zvoni\u010dky.”<\/em><\/h6>\n

Povinnost obc\u00ed m\u00edt zvon pro tyto \u00fa\u010dely byl d\u00e1n oh\u0148ov\u00fdm patentem Marie Terezie z roku 1751, kter\u00fdm panovnice reagovala na \u0159adu velk\u00fdch po\u017e\u00e1r\u016f v tehdej\u0161\u00edm Rakousko-Uhersku. 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1755 vydala Marie Terezie \u0158\u00e1d ohn\u011b pro kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9, kter\u00fd stanovil povinnost p\u0159isp\u011bchat k ohni na pomoc i obc\u00edm vzd\u00e1len\u00fdm od po\u017e\u00e1ru hodinu cesty, ka\u017ed\u00e9 os\u00eddlen\u00ed mus\u00ed m\u00edt n\u00e1dr\u017e na vodu nebo rybn\u00edk, aby bylo \u010d\u00edm hasit, d\u00e1le stanovil povinnost os\u00e1zet plochu mezi domy listnat\u00fdmi stromy, proti \u0161\u00ed\u0159en\u00ed po\u017e\u00e1ru.<\/p>\n

Nikdo v\u0161ak pr\u00fd zpo\u010d\u00e1tku nestanovil, jak m\u00e1 vlastn\u011b zvoni\u010dka vypadat, a proto bylo k vid\u011bn\u00ed mnoho r\u016fznorod\u00fdch proveden\u00ed. N\u011bkdy p\u0159edstavitel\u00e9 obc\u00ed pouze zav\u011bsili zvon v korun\u011b stromu. V 19. stolet\u00ed nar\u016fstal v\u00fdznam n\u00e1vsi, kter\u00e1 byla centrem nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edho d\u011bn\u00ed. Sch\u00e1zeli se tu za hezk\u00e9ho po\u010das\u00ed soused\u00e9 na kus \u0159e\u010di a d\u011bti ke sv\u00fdm hr\u00e1m. Sem se tak\u00e9 soust\u0159edilo hlavn\u00ed d\u011bn\u00ed o masopustu, p\u0159i vyn\u00e1\u0161en\u00ed smrti, stav\u011bn\u00ed m\u00e1je \u010di do\u017e\u00ednk\u00e1ch. Ponocn\u00fd zde pravideln\u011b vytruboval. I nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed prodava\u010di se zastavovali se sv\u00fdm zbo\u017e\u00edm na n\u00e1vsi, t\u0159eba hrn\u010d\u00ed\u0159i nebo prodava\u010di d\u0159ev\u011bn\u00e9ho n\u00e1\u0159ad\u00ed, kolomazn\u00edk \u010di v\u00e1pen\u00edk prod\u00e1vaj\u00edc\u00ed kusov\u00e9 v\u00e1pno.<\/p>\n

Mezi jin\u00e9 \u201esv\u011btem jdouc\u00ed \u0159emesln\u00edky\u201c, kte\u0159\u00ed se ve vsi jen zastavili, pat\u0159il i potuln\u00fd advok\u00e1t nebo braben\u00e1\u0159, kter\u00fd v mraveni\u0161t\u00edch v okol\u00ed vyb\u00edral kukly a don\u00e1\u0161el je do m\u011bst pt\u00e1\u010dn\u00edk\u016fm. Krom\u011b toho p\u0159ipravoval mraven\u010d\u00ed l\u00edh, kter\u00fdm hojil bolesti a zastuzeniny. Kdy\u017e p\u0159ijeli do vsi sanytrn\u00edci, postavili na n\u00e1vsi k\u00e1d\u011b. V nich se z hl\u00edny vykopan\u00e9 ve chl\u00e9vech nebo o\u0161kr\u00e1ban\u00fd z jejich zd\u00ed louhoval sanytr, tedy ledek. Sanytr se pou\u017e\u00edval k v\u00fdrob\u011b st\u0159eln\u00e9ho prachu.<\/p>\n

Drasla\u0159 zde s obyvateli vym\u011b\u0148oval kousky m\u00fddla za d\u0159ev\u011bn\u00fd popel. Popel byl toti\u017e v minulosti pe\u010dliv\u011b shroma\u017e\u010fov\u00e1n, aby se z n\u011bj mohlo vylouhovat draslo. Dokud platila robotn\u00ed povinnost, museli poddan\u00ed v r\u00e1mci robotn\u00edch d\u00e1vek odv\u00e1d\u011bt pr\u00e1v\u011b i popel. D\u0159ev\u011bn\u00fd popel se d\u00e1val do sudu se s\u00edtem a prol\u00e9val vodou. Do d\u017eberu pod s\u00edtem prokap\u00e1val louh a vyv\u00e1\u0159el se do sucha na surov\u00e9 draslo. Draslo slou\u017eilo k v\u00fdrob\u011b mazlav\u00fdch m\u00fddel a pou\u017e\u00edvalo se ve skl\u00e1rn\u00e1ch.<\/p>\n

Kdesi, kdesi v t\u011bch les\u00edch<\/em>
\n \u0161umavsk\u00e9 zem\u011b zn\u00ed zvoni\u010dka posledn\u00ed,<\/em>
\n zbloudil\u00e9 soumary zve dom\u016f, \u00fat\u011bchu sly\u0161\u00edm v n\u00ed,<\/em>
\n vol\u00e1 ztracen\u00e9 syny domovsky vl\u00eddn\u00fdm hlasem:<\/em>
\n D\u011bti, vra\u0165te se ke mn\u011b, vra\u0165te se dom\u016f zase!<\/em>
\n Kdesi to zn\u00ed v t\u011bch les\u00edch…<\/em>
\n Jak jsem se u\u010dil zvonit klek\u00e1n\u00ed………<\/em><\/p>\n

Pro m\u011b jako d\u00edt\u011b z m\u011bsta bylo v\u00fdjime\u010dn\u00fdm z\u00e1\u017eitkem t\u0159eba kosteln\u00ed zvon\u011bn\u00ed k ve\u010dern\u00ed modlitb\u011b, jin\u00fdm slovem ke klek\u00e1n\u00ed, nutno ov\u0161em poznamenat, \u017ee v\u00fdraz “klek\u00e1n\u00ed” se u\u017e\u00edv\u00e1 jak pro ono ve\u010dern\u00ed zvon\u011bn\u00ed, tak pro onu ve\u010dern\u00ed modlitbu. Zdej\u0161\u00ed “privilegovan\u00ed” bos\u00ed chlapci tahali za provaz od zvonu a u\u017e to samo lze ozna\u010dit za neoby\u010dejn\u00fd v\u00fdkon. Zvony toti\u017e nesm\u011bly “zadrh\u00e1vat” a musely naopak od prvn\u00edho a\u017e do posledn\u00edho \u00faderu zn\u00edt stejnom\u011brn\u011b a plynule. To znamen\u00e1, \u017ee bylo nutno na za\u010d\u00e1tku zatahat zvl\u00e1\u0161t\u011b siln\u011b, zat\u00edmco na konci se \u010dlov\u011bk musil d\u00e1t provazem od zvonu vyt\u00e1hnout vysoko vzh\u016fru jakoby vlastn\u00edm v\u00fdskokem proto, aby srdce zvonu pokud mo\u017eno u\u017e nenarazilo do jeho v\u011bnce. To v\u0161echno bylo opravdu vrcholn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed. Pot\u00e9, co jsem n\u011bkolik dn\u016f jen tou\u017eebn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eel, soucit se mnou vedl k tomu, \u017ee jsem sm\u011bl ve\u010der b\u00fdt v\u017edycky jedn\u00edm z nich, byl jsem tak\u0159\u00edkaj\u00edc integrov\u00e1n do \u0159ad “domorodc\u016f”. Byl jsem na to docela hrd\u00fd. Posledn\u00ed den pr\u00e1zdnin byl ov\u0161em o to smutn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e jsem na rozchodnou sm\u011bl zvonil naposledy. P\u0159i lou\u010den\u00ed mi \u0159ekl p\u0159edzvon\u00edk nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u0161umavskou “spisovnou” n\u011bm\u010dinou: “\u2026 und wenntu wieder kommst, dann kannstu wieder loiten!… “<\/em> ( “\u2026 a\u017e zas p\u0159ijede\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 zas zvonit!” ) B\u00f6hmerw\u00e4ldler Jahrbuch, Alfred Madl<\/strong><\/p>\n

Dojet\u00ed, \u00facta, tich\u00e1 radost i posv\u00e1tn\u00e1 b\u00e1ze\u0148 – takov\u00e9 pocity v n\u00e1s vzbuzuje zvuk zvon\u016f. V dob\u00e1ch c\u00edsa\u0159e Josefa II. pak bylo na\u0159\u00edzeno, aby m\u011bla ka\u017ed\u00e1 obec vlastn\u00ed zvoni\u010dku \u2013 zvon byl symbolem ochrany a pokoje. Lid\u00e9 m\u011bli proto ke zvon\u016fm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vztah \u2013 zvony dost\u00e1valy jm\u00e9na a lid\u00e9 jim p\u0159isuzovali nadp\u0159irozen\u00e9 s\u00edly. Zvonice se stala v\u00fdznamn\u00fdm dopl\u0148kem celkov\u00e9ho obrazu vesnice. Byla v tom patrn\u00e1 snaha o zaji\u0161t\u011bn\u00ed bezpe\u010dnosti na vesnic\u00edch p\u0159i po\u017e\u00e1rech a jin\u00e9m hroz\u00edc\u00edm nebezpe\u010d\u00ed, \u201eaby se mohlo na poplach zvoniti\u201c.<\/p>\n

Zvonice b\u00fdvaly umis\u0165ov\u00e1ny obvykle uprost\u0159ed n\u00e1vsi, aby byla v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby pohotov\u011b na dosah a hlas zvonu byl pro v\u0161echny dob\u0159e sly\u0161iteln\u00fd. Zvon\u011bn\u00ed za d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob bylo pova\u017eov\u00e1no za \u010destnou funkci, obstar\u00e1val ho v\u011bt\u0161inou n\u011bkter\u00fd v\u00e1\u017een\u00fd hospod\u00e1\u0159 nebo v\u00fdm\u011bnk\u00e1r. B\u011bhem \u010dasu p\u0159estalo v\u0161ak zvon\u011bn\u00ed b\u00fdti v\u00fdsadou a poctou, ale stalo se i nemilou povinnost\u00ed. Zvon\u011bn\u00edm byli pov\u011b\u0159ov\u00e1ni obecn\u00ed past\u00fd\u0159i, obecn\u00ed kov\u00e1\u0159i, nebo n\u011bjak\u00fd d\u011bd nebo b\u00e1ba z pastu\u0161ky.<\/p>\n

Zvoniti se muselo v\u017edy v pravideln\u00fd \u010das. Dle rann\u00edho zvon\u011bn\u00ed se v mnoh\u00fdch statc\u00edch a chalup\u00e1ch vst\u00e1valo, v poledne ob\u011bdvalo a porovn\u00e1valy se n\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny. Ve\u010dern\u00ed zvon\u011bn\u00ed (klek\u00e1n\u00ed) bylo i pokynem pro d\u011bti, aby \u0161ly dom\u016f, proto\u017ee bude chodit klek\u00e1nice, kter\u00e1 zlobivce a opozdilce odvle\u010de pry\u010d. Podobn\u00fd \u00fa\u010dinek m\u00edvala i polednice, kter\u00e1 dohl\u00ed\u017eela na v\u010dasn\u00fd p\u0159\u00edchod d\u011bt\u00ed k ob\u011bdu.<\/p>\n

Zvoni\u010dka na \u0160umav\u011b v ml\u017en\u00fdch dnech a lij\u00e1c\u00edch a tak\u00e9 b\u011bhem sn\u011bhov\u00fdch v\u00e1nic zast\u00e1vala funkci zvukov\u00e9ho maj\u00e1ku. Zvon\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se opakovalo ka\u017ed\u00fd den t\u0159ikr\u00e1t \u2013 za \u00fasvitu, v poledne a ve\u010der. Lid\u00e9 m\u011bli p\u0159i zvuku zvonu zanechat pr\u00e1ce, pokleknout a modlit se modlitbu And\u011bl P\u00e1n\u011b. V dob\u011b, kdy je\u0161t\u011b nebylo roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 no\u0161en\u00ed hodinek, slou\u017eilo tak\u00e9 k ur\u010dov\u00e1n\u00ed \u010dasu. Za rann\u00edho klek\u00e1n\u00ed vst\u00e1vali, p\u0159i poledn\u00edm ob\u011bdvali a u ve\u010dern\u00edho pos\u00edlali sv\u00e9 d\u011bti sp\u00e1t. Star\u0161\u00ed d\u011bti ve\u010dern\u00ed klek\u00e1n\u00ed upozor\u0148ovalo, \u017ee se maj\u00ed vr\u00e1tit dom\u016f. Opozdilce mohla podle pov\u011bst\u00ed v poledne odvl\u00e9ct polednice a ve\u010der pak klek\u00e1nice. V n\u011bkter\u00fdch obc\u00edch se tradice st\u00e1le dodr\u017euje.<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n