![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/09\/15\/povesti-ze-sumavy.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
Mocn\u00fd byl boub\u00ednsk\u00fd \u010darod\u011bj \u017d\u00eddek. Proto pozval jednou sv\u00e9 kolegy k sob\u011b na hostinu. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti m\u011bli v\u0161ichni uk\u00e1zat sv\u016fj um. Prvn\u00ed p\u0159i\u0161el na \u0159adu \u010darod\u011bj z Bob\u00edku neboli Schreineru. M\u00e1vl rukou a do hodovn\u00ed s\u00edn\u011b vplul mrak a hr\u00e1l v\u0161emi barvami. Potom v\u0161e potemn\u011blo, pod stropem vysvitly hv\u011bzdy a st\u0159\u00edbrn\u00fd srpek m\u011bs\u00edce obtan\u010dil st\u016fl. Po chv\u00edli za\u010dalo sv\u00edtat a zlat\u00e9 paprsky se t\u0159pytily na st\u011bn\u00e1ch. V\u0161e korunovala duha, kter\u00e1 se nade v\u0161emi rozprost\u0159ela. \u010carod\u011bjov\u00e9 spokojen\u011b zatleskali. Te\u010f se p\u0159ihl\u00e1sil kolega z \u010cern\u00e9 neboli Schwarzbergu u pramene Vltavy. A hned se otev\u0159ely dve\u0159e a vstoupil Alexandr Velik\u00fd zn\u00e1m\u00fd hrdina star\u00fdch \u010das\u016f v pln\u00e9 zbroji. Doprov\u00e1zela jej p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 kr\u00e1lovna Roxana. Kdy\u017e zmizeli, v\u0161ichni byli jako o\u010darov\u00e1ni. Za chv\u00edli se zvedl z k\u0159esla \u010dernokn\u011b\u017en\u00edk roklansk\u00fd. Prstem zaklepal na ze\u010f a hned se rozl\u00e9tly dve\u0159e a do s\u00edn\u011b h\u0159motn\u011b ve\u0161el stra\u0161liv\u00fd obr Polyf\u00e9m s jedn\u00edm okem. Sv\u00fdm kyjem tloukl do podlahy, a\u017e se \u017d\u00eddkova jeskyn\u011b ot\u0159\u00e1sala. Snad by se na p\u0159\u00edtomn\u00e9 vrhl, kdyby zase nebyl odvol\u00e1n z tohoto sv\u011bta. Nakonec vystoupil s\u00e1m \u017d\u00eddek. M\u00e1vl rukou a stromy i kv\u011btiny na Boub\u00edn\u011b uschly a jako by se tudy prohnala vich\u0159ice, hora byla n\u00e1hle hol\u00e1. A zase zam\u00e1val rukama a Boub\u00edn se od\u011bl do zelen\u011b. To se t\u0159ikr\u00e1t opakovalo a kdy\u017e prom\u011bny skon\u010dily, vzal hostitel do rukou zlatou p\u00ed\u0161\u0165alku a p\u0159ivolal cel\u00e9 hejno slav\u00edk\u016f. Ti zp\u00edvali tak sladce, \u017ee v\u0161em bylo jako v r\u00e1ji. A n\u00e1hle se objevil zlat\u00fd v\u016fz v podob\u011b velk\u00e9ho draka a \u010darod\u011bjov\u00e9 nastoupili na cestu do sv\u00fdch domov\u016f. A slav\u00edci je doprov\u00e1zeli a cel\u00fd \u0161umavsk\u00fd kraj byl t\u011bmi p\u00edsn\u011bmi okouzlen.<\/em><\/p>\n Ve svahu Boub\u00edna v mal\u00e9 chalup\u011b \u017eil jeden mu\u017e. Toho pravideln\u011b ze sp\u00e1nku budila divok\u00e1 honba. To se v\u017edy d\u016fm ot\u0159\u00e1sal v z\u00e1kladech, vyt\u00ed a rachot se nesly vzduchem a r\u017e\u00e1n\u00ed zdivo\u010del\u00fdch kon\u00ed tu v\u0159avu dopl\u0148ovalo. Jednou u\u017e to no\u010dn\u00ed \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed nemohl vydr\u017eet a poslal do noci sv\u00e9ho loveck\u00e9ho psa, aby tomu u\u010dinil p\u0159\u00edtr\u017e. Pes se zje\u017een\u00fdmi chlupy vyrazil ze dve\u0159\u00ed a zmizel. R\u00e1no mu\u017e marn\u011b volal na sv\u00e9ho psa, vypadalo to jako by se propadl do zem\u011b. A\u017e po chv\u00edli ke sv\u00e9 hr\u016fze zjistil, \u017ee jeho k\u016f\u017ee vis\u00ed na st\u0159e\u0161e chalupy. I poznal ten po\u0161etil\u00fd mu\u017e, \u017ee se nikdo nesm\u00ed protivit t\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 lesn\u00ed j\u00edzd\u011b.<\/em><\/p>\n Ze sb\u00edrky pov\u011bst\u00ed D\u011bdictv\u00ed \u0160umavy<\/a> autora Ond\u0159eje FIBICHA<\/strong><\/p>\nDoktor z hory<\/h6>\n
![\"boubin-si\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/09\/22\/boubin-\u0161i.jpg\")
<\/a>Nen\u00ed tomu d\u00e1vno, co na svaz\u00edch Boub\u00edna \u017eil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mu\u017e. Lid\u00e9 mu \u0159\u00edkali Doktor z hory, proto\u017ee dok\u00e1zal vyl\u00e9\u010dit v\u0161echny nemoci sv\u011bta. Bylo v\u0161ak t\u011b\u017ek\u00e9 se k n\u011bmu dostat, a pak, l\u00e9\u010dil jen v\u00e1\u017en\u00e9 nemoci a dokonce dok\u00e1zal p\u0159edv\u00eddat osud sv\u00fdch pacient\u016f. Kdy\u017e mu bylo vy\u0161\u0161\u00ed moc\u00ed nazna\u010deno, \u017ee nemocn\u00fd mus\u00ed um\u0159\u00edt, moud\u0159e se podvolil osudu. Jen jednou to dopadlo jinak. V jedn\u00e9 prachatick\u00e9 hospod\u011b m\u011bla dcera hostinsk\u00e9ho na kah\u00e1nku. Tu kdosi poradil ne\u0161\u0165astn\u00e9mu otci, aby se vydali za z\u00e1zra\u010dn\u00fdm doktorem k Boub\u00ednu. Hostinsk\u00fd hned vypravil v\u016fz se svou na smrt vyhublou dcerou. Kdy\u017e p\u0159ijeli k les\u016fm, museli nemocnou n\u00e9st. Kdy\u017e dorazili do osam\u011bl\u00e9 ch\u00fd\u0161e, divotvorn\u00fd mu\u017e se zachmu\u0159il, nebo\u0165 poznal, \u017ee mus\u00ed konat proti Bo\u017e\u00ed v\u016fli. Nejprve v\u0161echny poslal ven a pak na d\u00edvku dvakr\u00e1t d\u00fdchl. Ta vysko\u010dila jako srna a byla zdr\u00e1va. P\u0159i lou\u010den\u00ed zabru\u010del sta\u0159ec na \u0161\u0165astn\u00e9ho otce: ,,\u017d\u00e1dn\u00e9 podobn\u00e9 um\u00edraj\u00edc\u00ed a\u0165 m\u011b u\u017e nikdo nepos\u00edl\u00e1.\u201c<\/em><\/p>\nUloven\u00fd pes<\/h6>\n