{"id":71527,"date":"2016-08-13T11:56:09","date_gmt":"2016-08-13T10:56:09","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=71527"},"modified":"2016-09-02T18:31:25","modified_gmt":"2016-09-02T17:31:25","slug":"vyroci-pro-dnesni-den-berlinska-zed-pocatek-stavby-13-srpen-1961-zborena-9-listopadu-1989","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=71527","title":{"rendered":"V\u00ddRO\u010c\u00cd PRO DNE\u0160N\u00cd DEN: Berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f (po\u010d\u00e1tek stavby 13. srpen 1961 &#8211; zbo\u0159ena 9. listopadu 1989)"},"content":{"rendered":"<h6 class=\"_2cuy _3dgx _2vxa\" style=\"text-align: justify;\"><span class=\"_5yi- _5yi_\">Berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f, postaven\u00e1 13. srpna 1961, byla nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm symbolem studen\u00e9 v\u00e1lky, rozd\u011blen\u00ed Berl\u00edna, N\u011bmecka a Evropy. <\/span>Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky bylo N\u011bmecko na z\u00e1klad\u011b Jaltsk\u00e9 dohody rozd\u011bleno do \u010dty\u0159 okupa\u010dn\u00edch z\u00f3n, Berl\u00edn pak do \u010dty\u0159 sektor\u016f.<\/h6>\n<p>Postupn\u011b doch\u00e1zelo ke zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed nap\u011bt\u00ed mezi mocensk\u00fdmi bloky:<\/p>\n<ul>\n<li style=\"text-align: justify;\">23. \u010dervna 1948 do\u0161lo k blok\u00e1d\u011b z\u00e1padn\u00edch sektor\u016f Berl\u00edna, trvaj\u00edc\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 jeden rok<\/li>\n<li style=\"text-align: justify;\">23. kv\u011btna 1949 byla na \u00fazem\u00ed z\u00e1padn\u00edch okupa\u010dn\u00edch z\u00f3n zalo\u017eena Spolkov\u00e1 republika N\u011bmecko.<\/li>\n<li style=\"text-align: justify;\">7. \u0159\u00edjna 1949 byla jako reakce na vyhl\u00e1\u0161en\u00ed SRN zalo\u017eena N\u011bmeck\u00e1 demokratick\u00e1 republika, sov\u011btsk\u00fd sektor Berl\u00edna se stal jej\u00edm hlavn\u00edm m\u011bstem<\/li>\n<\/ul>\n<p style=\"text-align: justify;\">T\u011bmito ud\u00e1lostmi bylo rozd\u011blen\u00ed m\u011bsta fixov\u00e1no politicky. V Berl\u00edn\u011b platil i nad\u00e1le \u010dty\u0159mocensk\u00fd status, co\u017e v praxi nem\u011blo \u017e\u00e1dn\u00e9ho v\u00fdznamu. Berl\u00edn byl novou SRN jen s mal\u00fdmi v\u00fdjimkami pova\u017eov\u00e1n za spolkovou zemi. Velk\u00fd v\u00fdznam zde hr\u00e1la skute\u010dnost, \u017ee v letech 1949 a\u017e 1961 \u00fazem\u00ed NDR opustily t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i miliony obyvatel, z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti odborn\u00edci s dobr\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm; v\u011bt\u0161ina se rozhodla opustit NDR p\u0159es Berl\u00edn, kde hranice prob\u00edhala st\u0159edem m\u011bsta a nebyla tak snadno kontrolovateln\u00e1.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Stavba zdi<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">St\u00e1tn\u00ed a stranick\u00e9 org\u00e1ny NDR se pod t\u00edmto dojmem rozhodly prov\u00e9st opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla nekontrolovateln\u00fdm \u00fat\u011bk\u016fm ob\u010dan\u016f zabr\u00e1nit. Walter Ulbricht p\u016fvodn\u011b od Sov\u011bt\u016f po\u017eadoval obsazen\u00ed z\u00e1padn\u00edch sektor\u016f vojenskou silou, to v\u0161ak Chru\u0161\u010dov rozhodn\u011b odm\u00edtl, proto\u017ee si nep\u0159\u00e1l konflikt s USA. Zb\u00fdvala tedy jedin\u00e1 mo\u017enost \u2013 ohrani\u010dit z\u00e1padn\u00ed sektory Berl\u00edna bari\u00e9rou. Je\u0161t\u011b 15. \u010dervence 1961 dementoval na sv\u00e9 tiskov\u00e9 konferenci Walter Ulbricht jak\u00e9koliv \u00famysly hranici v Berl\u00edn\u011b uzav\u0159\u00edt. K rozhodnut\u00ed do\u0161lo z\u0159ejm\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm z iniciativy N. S. Chru\u0161\u010dova na setk\u00e1n\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00edch p\u0159edstavitel\u016f Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy v Moskv\u011b 3. a\u017e 5. srpna 1961. Dne 11. srpna 1961 schv\u00e1lila Lidov\u00e1 komora NDR moskevsk\u00e1 usnesen\u00ed a 12. srpna 1961 uzav\u0159ela ministersk\u00e1 rada NDR usnesen\u00ed o nasazen\u00ed ozbrojen\u00fdch sil zem\u011b na hranic\u00edch v Berl\u00edn\u011b a o jejich uzav\u0159en\u00ed. Z\u00e1padn\u00ed zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby byly o pl\u00e1nech sov\u011btsk\u00e9ho bloku informov\u00e1ny, av\u0161ak jejich vl\u00e1dy nijak nezas\u00e1hly, proto\u017ee stavba zdi vlastn\u011b jen zakonzervovala status quo a umo\u017enila ob\u011bma blok\u016fm vyhnout se ozbrojen\u00e9mu konfliktu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V noci z 12. na 13. srpna 1961 obsadily ozbrojen\u00e9 s\u00edly NDR (arm\u00e1da, policie, pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e a jednotky podnikov\u00fdch milic\u00ed) hranice k Z\u00e1padn\u00edmu Berl\u00ednu a p\u0159eru\u0161ily, nejd\u0159\u00edve jen pomoc\u00ed ostnat\u00e9ho dr\u00e1tu, spojen\u00ed mezi v\u00fdchodn\u00edm a Z\u00e1padn\u00edm Berl\u00ednem. Teprve o t\u0159i dny pozd\u011bji, 16. srpna, vzhledem k absenci jak\u00e9koliv reakce z americk\u00e9 strany, za\u010dal b\u00fdt dr\u00e1t nahrazov\u00e1n zd\u00ed v prav\u00e9m slova smyslu. V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch do\u0161lo k vybudov\u00e1n\u00ed opevn\u011bn\u00ed hranic mezi NDR a SRN, co\u017e upevnilo nepropustnost hranic mezi st\u00e1ty V\u00fdchodn\u00edho bloku a okoln\u00edmi st\u00e1ty. Tyto hranice se i z toho d\u016fvodu ozna\u010duj\u00ed jako \u201e\u017eelezn\u00e1 opona\u201c.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ze\u010f byla postavena z v\u00edce \u010d\u00e1st\u00ed. Vlastn\u00ed ze\u010f, jak ji znala z\u00e1padn\u00ed ve\u0159ejnost, st\u00e1la p\u00e1r metr\u016f od hranice Z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna. Tato ze\u010f se skl\u00e1dala z betonov\u00fdch, asi 3,6 metru vysok\u00fdch panel\u016f ve tvaru nepravideln\u00e9ho a p\u0159evr\u00e1cen\u00e9ho p\u00edsmene T. P\u0159ilehl\u00fd pozemek, je\u0161t\u011b pat\u0159\u00edc\u00ed k v\u00fdchodn\u00edmu Berl\u00ednu, udr\u017eovaly hl\u00eddky v \u010distot\u011b po pr\u016fchodu kovov\u00fdmi dve\u0159mi, kter\u00e9 se v n\u011bkter\u00fdch panelech nach\u00e1zely. Na druh\u00e9 stran\u011b zdi se pak nach\u00e1zelo rozd\u00edln\u011b \u0161irok\u00e9 p\u00e1smo, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se z r\u016fzn\u00fdch ochrann\u00fdch p\u00e1s\u016f: ostnat\u00fd dr\u00e1t, p\u00e1s pro psy, pro pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e, protip\u011bchotn\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eky i protitankov\u00e9 z\u00e1tarasy, dr\u00e1t\u011bn\u00e1 sign\u00e1ln\u00ed st\u011bna a kone\u010dn\u011b dal\u0161\u00ed st\u011bna z betonov\u00fdch prefabrik\u00e1t\u016f tvo\u0159ila vn\u011bj\u0161\u00ed okraj Berl\u00ednsk\u00e9 zdi. Uvnit\u0159 zak\u00e1zan\u00e9ho p\u00e1sma mezi zdmi st\u00e1ly v nepravideln\u00fdch rozestupech str\u00e1\u017en\u00ed v\u011b\u017ee (pozd\u011bji rovn\u011b\u017e z betonov\u00fdch prefabrik\u00e1t\u016f) a domky pro pohotovostn\u00ed jednotky. V pr\u016fb\u011bhu doby byla ze\u010f neust\u00e1le modernizov\u00e1na, jsou zn\u00e1my \u010dty\u0159i generace model\u016f. V domech, stoj\u00edc\u00edch p\u0159\u00edmo na v\u00fdchodoberl\u00ednsk\u00e9 stran\u011b zdi, byly zpo\u010d\u00e1tku zazd\u011bny dve\u0159e a okna sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k z\u00e1padn\u00edm sektor\u016fm. Pozd\u011bji byli obyvatel\u00e9 vyst\u011bhov\u00e1ni a domy byly v\u011bt\u0161inou str\u017eeny.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ze\u010f m\u011bla celkovou d\u00e9lku 165 km (45 km s hranic\u00ed Z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna, 120 km \u010d\u00edtala hranice mezi Z\u00e1padn\u00edm Berl\u00ednem a Braniborskem).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Pam\u00e1tn\u00e1 je n\u00e1v\u0161t\u011bva prezidenta USA J. F. Kennedyho v Berl\u00edn\u011b roku 1963, kter\u00fd svou \u0159e\u010d ukon\u010dil n\u011bmecky pronesenou v\u011btou \u201eIch bin ein Berliner!\u201c (\u201eJsem Berl\u00ed\u0148an!\u201c).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00fdvoj po uzav\u0159en\u00ed hranice B\u011bhem p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch dn\u016f do\u0161lo k dramatick\u00fdm pokus\u016fm o \u00fat\u011bk z NDR. Na m\u00edstech, kde ze\u010f je\u0161t\u011b nebyla dostate\u010dn\u011b vysok\u00e1 nebo chr\u00e1n\u011bn\u00e1, respektive v domech, kter\u00e9 st\u00e1ly p\u0159\u00edmo u zdi a kde je\u0161t\u011b nebyla zabetonov\u00e1na okna, se stovk\u00e1m ob\u010dan\u016f poda\u0159il \u00fat\u011bk do z\u00e1padn\u00edch sektor\u016f, \u010dasto s nasazen\u00edm vlastn\u00edho \u017eivota.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Povel k pou\u017eit\u00ed st\u0159eln\u00e9 zbran\u011b proti uprchl\u00edk\u016fm ze strany v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e9 pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee sice existoval ji\u017e od prvn\u00edho dne, k jejich nasazen\u00ed do\u0161lo a\u017e n\u011bkolik dn\u016f pozd\u011bji. K prvn\u00edmu zn\u00e1m\u00e9mu p\u0159\u00edpadu zast\u0159elen\u00ed ute\u010dence do\u0161lo 24. srpna 1961, k posledn\u00edmu 5. \u00fanora 1989.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">B\u011bhem 28let\u00e9 existence Berl\u00ednsk\u00e9 zdi zde p\u0159i pokusu o \u00fat\u011bk zem\u0159el zna\u010dn\u00fd po\u010det ob\u010dan\u016f, \u010dasto i v d\u016fsledku vykrv\u00e1cen\u00ed, proto\u017ee v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e1 pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e nechala zran\u011bn\u00e9 n\u011bkolik hodin v oblasti str\u00e1\u017en\u00edch p\u00e1s\u016f bez pomoci le\u017eet.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Podle dne\u0161n\u00edch odhad\u016f bylo za nepovolen\u00e9 opu\u0161t\u011bn\u00ed republiky nebo pokus o n\u011bj (\u00a7 213 trestn\u00edho z\u00e1kon\u00edka NDR) odsouzeno kolem 75 000 ob\u010dan\u016f s tresty odn\u011bt\u00ed svobody do dvou let (v t\u011b\u017e\u0161\u00edch p\u0159\u00edpadech do p\u011bti let).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V jist\u00e9m smyslu problematick\u00e9 bylo i pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed hrani\u010dn\u00edch p\u0159echod\u016f mezi Z\u00e1padn\u00edm Berl\u00ednem na stran\u011b jedn\u00e9 a V\u00fdchodn\u00edm Berl\u00ednem resp. NDR na stran\u011b druh\u00e9. P\u0159echod\u016f sice existovalo zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed, jejich u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v\u0161ak bylo omezeno nejen \u00fa\u010delem (\u201etranzit do SRN\u201c, \u201ep\u0159echod na leti\u0161t\u011b\u201c, \u201en\u00e1v\u0161t\u011bva v druh\u00e9 \u010d\u00e1sti m\u011bsta\u201c atd.), ale i ob\u010danstv\u00edm osob, kter\u00e9 t\u011bchto p\u0159echod\u016f sm\u011bly u\u017e\u00edvat. A\u017e na ne\u010detn\u00e9 v\u00fdjimky (p\u0159echod na Friedrichstra\u00dfe, zde ov\u0161em ne p\u011b\u0161ky a tak\u00e9 ne autem) tato omezen\u00ed vedla k tomu, \u017ee dostal-li ob\u010dan Z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna n\u00e1v\u0161t\u011bvu ze SRN \u010di zahrani\u010d\u00ed a cht\u011bl-li s n\u00ed nav\u0161t\u00edvit V\u00fdchodn\u00ed Berl\u00edn, bylo nutno pou\u017e\u00edt rozd\u00edln\u00fdch p\u0159echod\u016f a na druh\u00e9 stran\u011b se op\u011bt setkat.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Ob\u011bti zdi<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">O po\u010dtu ob\u011bt\u00ed, kter\u00e9 p\u0159i pokusu o p\u0159ekro\u010den\u00ed zdi p\u0159i\u0161ly o \u017eivot, se vedly a dodnes vedou spory a zd\u00e1 se b\u00fdt i v budoucnosti obt\u00ed\u017en\u00e9 doj\u00edt k jednozna\u010dn\u00fdm z\u00e1v\u011br\u016fm: v an\u00e1lech NDR se tyto incidenty neobjevuj\u00ed. Cel\u00e9 t\u00e9ma je v Berl\u00edn\u011b st\u00e1le kontroverzn\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Berl\u00ednsk\u00e1 prokuratura roku 2000 udala po\u010det 86 prokazateln\u011b usmrcen\u00fdch; v t\u00e9to dob\u011b vych\u00e1z\u00ed Pracovn\u00ed skupina 13. srpen (podle data stavby zdi) z nejm\u00e9n\u011b 238 ob\u011bt\u00ed, a jin\u00e1 krit\u00e9ria pou\u017e\u00edv\u00e1 \u00dast\u0159edn\u00ed \u00fa\u0159ad pro vl\u00e1dn\u00ed a spolkovou kriminalitu, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b uvedl 262 ob\u011bt\u00ed \u2013 jedn\u00e1 se o\u010dividn\u011b o zcela r\u016fzn\u00e1 krit\u00e9ria pro v\u00fdpo\u010det. Pracovn\u00ed skupina 13. srpen pot\u00e9 roku 2004 sv\u016fj odhad sn\u00ed\u017eila na 190 ob\u011bt\u00ed. Od roku 2005 se b\u00e1d\u00e1n\u00edm na tomto poli zab\u00fdv\u00e1 i \u00dast\u0159ed\u00ed pro soudob\u00fd historick\u00fd v\u00fdzkum v Postupimi, kter\u00e9 13. srpna 2006 uve\u0159ejnilo dosavadn\u00ed stav v\u00fdzkumu: z dosud 268 evidovan\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f lze 125 pova\u017eovat za prok\u00e1zan\u00e9 smrteln\u00e9 incidenty, 62 p\u0159\u00edpad\u016f lze vylou\u010dit, 81 p\u0159\u00edpad\u016f nen\u00ed je\u0161t\u011b jednozna\u010dn\u011b vy\u0159e\u0161eno. (stav z roku 2013).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u0161echna tato zve\u0159ejn\u011bn\u00ed poka\u017ed\u00e9 zes\u00edlila i ve ve\u0159ejnosti silnou kontroverzi o metod\u00e1ch a politick\u00e9m pozad\u00ed v\u00fdzkumu, o sympati\u00edch \u010di antipati\u00edch a o vyrovn\u00e1n\u00ed se s minulost\u00ed. Nejasn\u00fdmi p\u0159\u00edstupy k tomuto choulostiv\u00e9mu t\u00e9matu byl zpe\u010det\u011bn i pomn\u00edk ob\u011btem zdi, kter\u00fd byl 31. \u0159\u00edjna 2004 z\u0159\u00edzen Pracovn\u00ed skupinou 13. srpen na b\u00fdval\u00e9m p\u0159echodu Checkpoint Charlie (obr. vpravo). Po mnoha protestech majitele pozemku a po diskus\u00edch a kompromisn\u00edch n\u00e1vrz\u00edch na alternativn\u00ed pomn\u00edk byl 5. \u010dervence 2005 odstran\u011bn.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Nov\u00fd pomn\u00edk, v\u011bnovan\u00fd 128 ov\u011b\u0159en\u00fdm ob\u011btem berl\u00ednsk\u00e9 zdi byl odhalen v kv\u011btnu 2010 v r\u00e1mci pam\u00e1tn\u00edku Berl\u00ednsk\u00e9 zdi na Bernauer Stra\u00dfe (obr. vlevo). Pomn\u00edk s n\u00e1zvem Fenster des Gedenkens (Okna pam\u00e1tky) je tvo\u0159en \u017eeleznou zd\u00ed, do n\u00ed\u017e jsou vsazeny sklen\u011bn\u00e9 tabulky s fotografi\u00ed ob\u011bti (nen\u00ed-li zn\u00e1ma podoba, je tabulka z nepr\u016fhledn\u00e9ho skla), jej\u00ed jm\u00e9no, datum narozen\u00ed a \u00famrt\u00ed. V roce 2015 obsahovala 138 tabulek se jm\u00e9nem. V pomn\u00edku se v\u0161ak nach\u00e1z\u00ed 162 ok\u00e9nek, tak\u017ee pop\u0159\u00edpad\u011b zji\u0161t\u011bn\u00e1 nov\u00e1 jm\u00e9na bude mo\u017en\u00e9 doplnit.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>P\u00e1d Berl\u00ednsk\u00e9 zdi<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>\u201eGener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edku Gorba\u010dove, pokud usilujete o m\u00edr, o blahobyt v Sov\u011btsk\u00e9m svazu, o uvoln\u011bn\u00ed, p\u0159ij\u010fte sem, k t\u00e9to zdi. Pane Gorba\u010dove, otev\u0159ete tuto br\u00e1nu. Pane Gorba\u010dove, zbourejte tuhle ze\u010f.\u201c<\/em> \u2014 Ronald Reagan v roce 1987 u Braniborsk\u00e9 br\u00e1ny.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">P\u00e1d Berl\u00ednsk\u00e9 zdi 9. listopadu 1989 se odehr\u00e1l stejn\u011b p\u0159ekvapiv\u011b jako jej\u00ed stavba. V posledn\u00edch dnech sv\u00e9 existence se v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e9 stranick\u00e9 veden\u00ed zab\u00fdvalo diskusemi o nutn\u00fdch zm\u011bn\u00e1ch, mimo jin\u00e9 i diskus\u00ed o hranic\u00edch. Na tiskov\u00e9 konferenci 9. listopadu 1989, p\u0159en\u00e1\u0161en\u00e9 televiz\u00ed, p\u0159ed\u010d\u00edtal \u010dlen politbyra, G\u00fcnter Schabowski, kr\u00e1tce p\u0159ed sedmou hodinou ve\u010der jakoby mimochodem ze sv\u00fdch pozn\u00e1mek usnesen\u00ed ministersk\u00e9 rady, podle kter\u00e9ho byly cesty i do z\u00e1padn\u00edho zahrani\u010d\u00ed povoleny a mohly se uskute\u010dnit p\u0159es v\u0161echny pohrani\u010dn\u00ed p\u0159echody. Na ot\u00e1zku, od kdy toto usnesen\u00ed vstoup\u00ed v platnost, odpov\u011bd\u011bl Schabowski, \u017ee \u201epodle m\u00e9ho n\u00e1zoru ihned\u201c (co\u017e, jak se pozd\u011bji uk\u00e1zalo, nebylo spr\u00e1vn\u00e9, na druh\u00e9 stran\u011b dokumentu, kterou Schabowski dostal, ale ve zmatku si ji nev\u0161iml, st\u00e1lo, \u017ee to m\u00e1 b\u00fdt od n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch hodin\u00e1ch doch\u00e1zelo k hromadn\u00e9mu n\u00e1valu na berl\u00ednsk\u00fdch hrani\u010dn\u00edch p\u0159echodech, kolem 11. hodiny ve\u010der v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e1 pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e kapitulovala, a kolem p\u016flnoci proudily desetitis\u00edce V\u00fdchodoberl\u00ed\u0148an\u016f p\u0159es v\u0161echny p\u0159echody do Z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Procesy s \u010dleny hrani\u010dn\u00ed policie, ze\u010f dnes<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">A\u017e do roku 1997 se konalo v\u00edce tak zvan\u00fdch \u201eproces\u016f se st\u0159elci na zdi\u201c, jejich\u017e ob\u017ealovan\u00ed byli zodpov\u011bdn\u00ed za povely ke st\u0159elb\u011b na prchaj\u00edc\u00ed. K ob\u017ealovan\u00fdm pat\u0159ili i Erich Honecker, Egon Krenz, Willi Stoph a Erich Mielke. Celkem bylo 35 ob\u017ealovan\u00fdch zpro\u0161t\u011bno ob\u017ealoby, 44 jich bylo odsouzeno k podm\u00edn\u011bn\u00e9mu odn\u011bt\u00ed svobody, 11 k odn\u011bt\u00ed svobody a\u017e do sedmi a p\u016fl let (mimo jin\u00e9 i Egon Krenz).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Po p\u00e1du komunistick\u00e9ho re\u017eimu do\u0161lo k postupn\u00e9mu odstran\u011bn\u00ed v\u011bt\u0161iny symbol\u016f star\u00e9 doby. Tomuto osudu neu\u0161la ani Berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f. Jedin\u00fdmi v\u011bt\u0161\u00edmi souvisl\u00fdmi zbytky jsou tzv. East Side Gallery na b\u0159ehu Spr\u00e9vy a dva mal\u00e9 \u00faseky \u2013 prvn\u00ed mezi Postupimsk\u00fdm n\u00e1m\u011bst\u00edm (Potsdamer Platz) a Checkpoint Charlie a druh\u00fd na Bernauer Stra\u00dfe. Postupn\u011b se vybudovala i ozna\u010duj\u00edc\u00ed dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1 \u010d\u00e1ra, kudy Berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f vedla.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">O historii zdi (a \u00fat\u011bk\u016f p\u0159es ni) je mo\u017eno se p\u0159esv\u011bd\u010dit v muzeu D\u016fm na Checkpoint Charlie (Haus am Checkpoint Charlie), kter\u00e9 existuje ji\u017e od roku 1963 (nach\u00e1z\u00ed se na stejnojmenn\u00e9m b\u00fdval\u00e9m p\u0159echodu Checkpoint Charlie).<\/p>\n<h6 style=\"text-align: justify;\">T\u0159i p\u0159\u00edb\u011bhy za v\u0161echny<\/h6>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>St\u0159elba do vody: prvn\u00ed smrt\u00edc\u00ed kulka<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u010cty\u0159iadvacetilet\u00fd krej\u010d\u00ed z Weissensee to m\u011bl jasn\u00e9. Kdy\u017e za\u010dali stav\u011bt Berl\u00ednskou ze\u010f, tak G\u00fcnther Litfin je\u0161t\u011b bydlel ve v\u00fdchodn\u00ed, ale pracoval v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Berl\u00edna a vybavoval si tam nov\u00fd byt. Pot\u00e9, co \u201espadla klec\u201c, v\u00e1hal jen p\u00e1r dn\u00ed. A 24. srpna 1961 odpoledne se odhodlal. Nem\u011blo to vlastn\u011b b\u00fdt nic slo\u017eit\u00e9ho, b\u011bhem p\u0159edchoz\u00edch dn\u016f se poda\u0159ilo z v\u00fdchodn\u00edho Berl\u00edna ut\u00e9ci p\u0159es nov\u011b budovanou bari\u00e9ru mnoha lidem.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Litfin cht\u011bl proniknout do Z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna vodou u p\u0159\u00edstavu Humboldthafen, jen\u017ee v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e1 str\u00e1\u017e ho zpozorovala. Ne\u017e mlad\u00edk sta\u010dil p\u0159eplavat pom\u011brn\u011b \u00fazkou vodn\u00ed plochu, zas\u00e1hla ho jedna z vyst\u0159elen\u00fdch kulek do hlavy \u2013 byl na m\u00edst\u011b mrtv\u00fd.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">G\u00fcnther Litfin nebyl sice prvn\u00ed ob\u011bt\u00ed Berl\u00ednsk\u00e9 zdi (za tu je pova\u017eovan\u00e1 Ida Siekmannov\u00e1, kter\u00e1 se o dva dny d\u0159\u00edve zabila skokem z t\u0159et\u00edho patra na hrani\u010dn\u00ed ulici Bernauer Stra\u00dfe), stal se v\u0161ak prvn\u00edm zast\u0159elen\u00fdm. Prost\u00fd pam\u00e1tn\u00edk, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed jeho zbyte\u010dnou smrt, m\u016f\u017eete vid\u011bt na ulici Kieler Stra\u00dfe na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b kan\u00e1lu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Olga Seglerov\u00e1: smrt v osmdes\u00e1ti<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Nebyla prvn\u00ed ani posledn\u00ed: v pohnut\u00fdch dnech srpna a z\u00e1\u0159\u00ed 1961 se skokem z okna na Bernauer Stra\u00dfe poda\u0159ilo ut\u00e9ci des\u00edtk\u00e1m v\u00fdchodon\u011bmeck\u00fdch obyvatel. Ulice toti\u017e tvo\u0159ila hranici mezi sektory a hrani\u010dn\u00ed linie dokonce prob\u00edhala p\u0159\u00edmo u zdi dom\u016f na ji\u017en\u00ed, v\u00fdchodoberl\u00ednsk\u00e9 stran\u011b ulice \u2013 ze dve\u0159\u00ed (v\u00fdchodoberl\u00ednsk\u00fdch) dom\u016f se p\u016fvodn\u011b vych\u00e1zelo rovnou na (z\u00e1padoberl\u00ednsk\u00fd) chodn\u00edk. Po technick\u00e9m uzav\u0159en\u00ed hranice za\u010daly v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e9 \u00fa\u0159ady zatloukat dve\u0159e, zazd\u00edvat okna a obyvatele z hrani\u010dn\u00ed z\u00f3ny vyst\u011bhov\u00e1vat.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Mnoho rezident\u016f ji\u017en\u00ed fronty Bernauer Stra\u00dfe na nic ne\u010dekalo a pokusilo se v srpnov\u00fdch a z\u00e1\u0159ijov\u00fdch dnech 1961 dostat na Z\u00e1pad skokem z okna \u010di se\u0161plh\u00e1n\u00edm na chodn\u00edk po improvizovan\u00fdch lanech. Situaci dole monitorovali z\u00e1padoberl\u00edn\u0161t\u00ed hasi\u010di a sna\u017eili se uprchl\u00edk\u016fm pomoci s\u00edt\u011bmi a matracemi. Olga Seglerov\u00e1 byla sice jednou z mnoha, p\u0159ece je v\u0161ak jej\u00ed osud v\u00fdjime\u010dn\u00fd. V den pokusu o \u00fat\u011bk, 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1961, j\u00ed toti\u017e bylo 80 let. Cht\u011bla se dostat na Z\u00e1pad skokem z 2. patra, dole \u010dekala jej\u00ed dcera, kter\u00e1 v Z\u00e1padn\u00edm Berl\u00edn\u011b pracovala. Olga se v\u0161ak p\u00e1dem t\u011b\u017ece zranila a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den zem\u0159ela.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ze v\u0161ech dosud zdokumentovan\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f Berl\u00ednsk\u00e9 zdi, kter\u00e1 v t\u011bch dnech pr\u00e1v\u011b vznikala, je Olga Seglerov\u00e1 nejstar\u0161\u00ed ob\u011bt\u00ed. Jej\u00ed osud je tak dokladem faktu, \u017ee touha po svobod\u011b a lep\u0161\u00edm \u017eivot\u011b nevyhas\u00edn\u00e1 ani v pokro\u010dil\u00e9m v\u011bku. Prost\u00fd pam\u011btn\u00ed k\u00e1men se jm\u00e9nem Olgy Seglerov\u00e9 najdete na Bernauer Stra\u00dfe.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>P\u00e1d z balonu: posledn\u00ed ob\u011b\u0165\u00a0<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kdyby Winfried Freudenberg b\u00fdval dok\u00e1zal p\u0159edv\u00eddat budoucnost, jist\u011b by si sv\u016fj riskantn\u00ed pokus rozmyslel. Jen\u017ee na konci roku 1988 je\u0161t\u011b v komunistick\u00e9 NDR \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo nad\u011bje vid\u011bt nebylo. \u010cerstv\u00fd \u017een\u00e1\u010d Freudenberg \u017eil ve v\u00fdchodn\u00edm Berl\u00edn\u011b jen p\u00e1r set metr\u016f od zdi a i s novoman\u017eelkou Sabinou m\u011bli \u017eivota v zadr\u00e1tovan\u00e9 zemi pr\u00e1v\u011b tak dost. Vznikl pl\u00e1n, kter\u00fd se dnes jev\u00ed jako \u0161\u00edlen\u00fd &#8211; Freudenbergovi se cht\u011bli do Z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna dostat balonem.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch 1988\/1989 man\u017eel\u00e9 ve sv\u00e9m byt\u011b nepozorovan\u011b sestrojili balon o pr\u016fm\u011bru 13 metr\u016f. Za tmav\u00e9 noci na 8. b\u0159ezna 1989 pak nastala hodina H, foukal m\u00edrn\u00fd severov\u00fdchodn\u00ed v\u00edtr, podm\u00ednky byly ide\u00e1ln\u00ed. Jen\u017ee p\u0159i napou\u0161t\u011bn\u00ed balonu v plynov\u00e9 stanici si podez\u0159el\u00e9 aktivity v\u0161imli policist\u00e9 a Winfried v panice do ko\u0161e pod je\u0161t\u011b ne zcela napln\u011bn\u00fdm balonem nasko\u010dil s\u00e1m, jeho man\u017eelka z\u016fstala na zemi.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Balon s uprchl\u00edkem p\u0159ekonal hrani\u010dn\u00ed linii a t\u00e9m\u011b\u0159 se mu poda\u0159ilo p\u0159ist\u00e1t na z\u00e1padoberl\u00ednsk\u00e9m leti\u0161ti Tegel. To se v\u0161ak nakonec nepovedlo a po dal\u0161\u00edch n\u011bkolika hodin\u00e1ch, ji\u017e za denn\u00edho sv\u011btla, Freudenberg p\u0159i pokusu o druh\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed z balonu vypadl a zabil se.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Winfried Freudenberg byl posledn\u00ed ob\u011bt\u00ed, kter\u00e1 zahynula v d\u016fsledku Berl\u00ednsk\u00e9 zdi. O pouh\u00fdch osm m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji byla cesta voln\u00e1.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Text a foto: <a href=\"https:\/\/www.facebook.com\/vyroci.pro.kazdy.den\/?fref=ts\" target=\"_blank\">V\u00ddRO\u010c\u00cd PRO KA\u017dD\u00dd DEN<\/a><\/strong><\/p>\n<div id='gallery-1' class='gallery galleryid-71527 gallery-columns-3 gallery-size-medium'><figure class='gallery-item'>\n\t\t\t<div class='gallery-icon landscape'>\n\t\t\t\t<a href='https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?attachment_id=71536'><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"300\" height=\"276\" src=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-5-300x276.jpg\" class=\"attachment-medium size-medium\" alt=\"\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-5-300x276.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-5-387x357.jpg 387w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-5-524x483.jpg 524w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-5.jpg 587w\" sizes=\"(max-width: 300px) 100vw, 300px\" \/><\/a>\n\t\t\t<\/div><\/figure><figure class='gallery-item'>\n\t\t\t<div class='gallery-icon landscape'>\n\t\t\t\t<a href='https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?attachment_id=71532'><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"300\" height=\"111\" src=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-1-300x111.jpg\" class=\"attachment-medium size-medium\" alt=\"\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-1-300x111.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-1.jpg 800w\" sizes=\"(max-width: 300px) 100vw, 300px\" \/><\/a>\n\t\t\t<\/div><\/figure><figure class='gallery-item'>\n\t\t\t<div class='gallery-icon landscape'>\n\t\t\t\t<a href='https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?attachment_id=71534'><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"300\" height=\"225\" src=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-3-300x225.jpg\" class=\"attachment-medium size-medium\" alt=\"\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-3-300x225.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-3-476x357.jpg 476w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-3-644x483.jpg 644w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-3.jpg 960w\" sizes=\"(max-width: 300px) 100vw, 300px\" \/><\/a>\n\t\t\t<\/div><\/figure><figure class='gallery-item'>\n\t\t\t<div class='gallery-icon landscape'>\n\t\t\t\t<a href='https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?attachment_id=71533'><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"300\" height=\"225\" src=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-2-300x225.jpg\" class=\"attachment-medium size-medium\" alt=\"\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-2-300x225.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-2-476x357.jpg 476w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-2-644x483.jpg 644w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-2.jpg 960w\" sizes=\"(max-width: 300px) 100vw, 300px\" \/><\/a>\n\t\t\t<\/div><\/figure><figure class='gallery-item'>\n\t\t\t<div class='gallery-icon landscape'>\n\t\t\t\t<a href='https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?attachment_id=71535'><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"300\" height=\"225\" src=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-4-300x225.jpg\" class=\"attachment-medium size-medium\" alt=\"\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-4-300x225.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-4-476x357.jpg 476w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-4-644x483.jpg 644w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/berlinska-zed-4.jpg 960w\" sizes=\"(max-width: 300px) 100vw, 300px\" \/><\/a>\n\t\t\t<\/div><\/figure>\n\t\t<\/div>\n\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f, <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":71540,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[32],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/08\/13\/zed-titul.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/71527"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=71527"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/71527\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":71541,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/71527\/revisions\/71541"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/71540"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=71527"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=71527"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=71527"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}