{"id":70639,"date":"2016-08-12T14:11:03","date_gmt":"2016-08-12T13:11:03","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=70639"},"modified":"2016-08-25T11:59:11","modified_gmt":"2016-08-25T10:59:11","slug":"stara-sumava-sklarske-remeslo-lidi-odedavna-fascinovalo-stejne-jako-sklo-samotne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=70639","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Skl\u00e1\u0159\u0161t\u00ed mist\u0159i byli ostatn\u00edmi \u010dleny spole\u010dnosti pova\u017eov\u00e1n\u00ed d\u0159\u00edve t\u00e9m\u011b\u0159 za kouzeln\u00edky"},"content":{"rendered":"
Skl\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0159emeslo lidi oded\u00e1vna fascinovalo stejn\u011b jako sklo samotn\u00e9. Skl\u00e1\u0159\u0161t\u00ed mist\u0159i byli ostatn\u00edmi \u010dleny spole\u010dnosti pova\u017eov\u00e1ni d\u0159\u00edve t\u00e9m\u011b\u0159 za kouzeln\u00edky, kter\u00fdm pod rukama vznikala n\u00e1dhern\u00e1 hmota.<\/h6>\n

\u010clov\u011bk, kter\u00fd se cht\u011bl vyu\u010dit skl\u00e1\u0159sk\u00e9mu \u0159emeslu, m\u011bl dv\u011b mo\u017enosti. Prvn\u00ed mo\u017enost\u00ed bylo narodit se do skl\u00e1\u0159sk\u00e9 rodiny. P\u0159evzet\u00ed rodinn\u00e9 tradice bylo nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed. V\u011bt\u0161inou se skl\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0159emeslo d\u011bdilo z generace na generaci. Tak vznikaly cel\u00e9 generace skl\u00e1\u0159sk\u00fdch rod\u016f, kter\u00e9 bydlely v budov\u00e1ch okolo hut\u011b. \u017dili zde nejen skl\u00e1\u0159\u0161t\u00ed mist\u0159i se sv\u00fdmi potomky, pomaha\u010di\u00a0a u\u010dedn\u00edci, ale i \u00fa\u010detn\u00ed, topi\u010di, tavi\u010di, su\u0161i\u010di, flusa\u0159i, stupa\u0159i, mist\u0159i zhotovuj\u00edc\u00ed formy a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

D\u011bti skl\u00e1\u0159\u016f od mali\u010dka b\u011bhaly po huti a nahl\u00ed\u017eely skl\u00e1\u0159\u016fm pod ruce a pom\u00e1haly s p\u0159idr\u017eov\u00e1n\u00edm formy ji\u017e kolem osmi let v\u011bku. D\u011btsk\u00e1 pr\u00e1ce byla v t\u00e9 dob\u011b b\u011b\u017en\u00e1 a p\u0159irozen\u00e1. Nikdo se nad n\u00ed nepozastavoval a ani z\u00e1kon ji nijak neupravoval. Chlapec, pokud byl men\u0161\u00ed, dr\u017e\u00edval formu, otv\u00edral a p\u0159i vyfukov\u00e1n\u00ed skla zav\u00edral formu zhotovenou ze \u0161pal\u00edku bukov\u00e9ho d\u0159eva a po ka\u017ed\u00e9m kusu ji nam\u00e1\u010del ve vod\u011b kbel\u00edku. Po sm\u011bn\u011b p\u00e1sal kravky, kozu, husy a vypom\u00e1hal m\u00e1m\u011b doma, jak sta\u010dil. Kdy\u017e povyrostl, staral se v huti o vodu do kor\u00fdtek a kbel\u00edk\u016f, chodil pro pivo a mimo hu\u0165 opat\u0159oval smrkovou sm\u016flu j\u00ed\u017e se \u017eelezn\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed p\u0159i pr\u00e1ci pot\u00edralo.<\/p>\n

Dnes by z t\u00e9hle funkce m\u011bli zvl\u00e1\u0161t\u011b fo\u0159ti radost, tenkr\u00e1t na kousku d\u0159eva nebo i cel\u00e9ho stromu tolik nez\u00e1le\u017eelo. Za potulek za sm\u016flou lesem prolezl kluk odna\u0161e\u010d cel\u00fd les, o ka\u017ed\u00e9m hn\u00edzd\u011b v\u011bd\u011bl, pta\u010d\u00edm, vever\u010d\u00edm, nic mu neu\u0161lo, co v lese l\u00e9talo, chodilo, lezlo.<\/p>\n

Druhou mo\u017enost\u00ed jak se nau\u010dit skl\u00e1\u0159sk\u00e9mu \u0159emeslu bylo putovat po skl\u00e1rn\u00e1ch a pokusit se n\u011bkde uchytit alespo\u0148 jako takzvan\u00fd zad\u00e1k. Takto \u010dasto putovali mlad\u00edci z velmi chud\u00fdch rodin kolem dvan\u00e1cti let v\u011bku. Nejn\u00ed\u017ee v hierarchii postavenou pracovn\u00ed pozic\u00ed byla pr\u00e1v\u011b pr\u00e1ce zad\u00e1ka. Zad\u00e1k m\u011bl za \u00fakol odn\u00e1\u0161et \u017ehav\u00e9, \u010derstv\u011b zhotoven\u00e9 v\u00fdrobky do chlad\u00edrny.<\/p>\n

Chlad\u00edrna byla m\u00edstnost, kde v\u00fdrobky postupn\u011b chladly na norm\u00e1ln\u00ed teplotu. Po rychl\u00e9m zchlazen\u00ed by toti\u017e popraskaly. Zad\u00e1k dost\u00e1val sp\u00ed\u0161e symbolick\u00fd plat, a pokud nebyl ze skl\u00e1\u0159sk\u00e9 rodiny, byla mu poskytnuta strava a bydlen\u00ed. Ze zad\u00e1ka se mohl st\u00e1t pomaha\u010dem. Na pozici pomaha\u010de se v\u011bt\u0161inou uk\u00e1zalo, zda je pro mlad\u00edka vhodn\u00e9 pokra\u010dovat ve skl\u00e1\u0159sk\u00e9m \u0159emeslu, \u010di nen\u00ed. Pokud byl dostate\u010dn\u011b fyzicky zdatn\u00fd, pe\u010dliv\u00fd a trp\u011bliv\u00fd, mohl se st\u00e1t topi\u010dem nebo pomocn\u00edkem tavi\u010de.<\/p>\n

Ve chv\u00edli, kdy se mlad\u00edk osv\u011bd\u010dil a vytrval, mohl se teprve v t\u00e9to chv\u00edli uch\u00e1zet o mo\u017enost vyu\u010den\u00ed se skl\u00e1\u0159em. Aby mohl nastoupit do u\u010den\u00ed, byl nutn\u00fd souhlas skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho mistra a tak\u00e9 majitele skl\u00e1rny. V\u00fdu\u010dn\u00ed doba trvala t\u0159i roky a bylo s n\u00ed spojeno mnoho povinnost\u00ed. U\u010dedn\u00edk musel krom\u011b pr\u00e1ce v d\u00edln\u011b tak\u00e9 dov\u00e1\u017eet do hut\u011b k\u0159emen a zpracovat ho, pom\u00e1hat se spravov\u00e1n\u00edm a v\u00fdm\u011bnou p\u00e1nv\u00ed ve skl\u00e1\u0159sk\u00fdch pec\u00edch a pom\u00e1hat s v\u00fdstavbou nov\u00fdch pec\u00ed. V\u0161echny tyto pr\u00e1ce nav\u00edc vykon\u00e1val bezplatn\u011b.<\/p>\n

Po dokon\u010den\u00ed u\u010den\u00ed se po\u0159\u00e1dalo slavnostn\u00ed pov\u00fd\u0161en\u00ed z u\u010dedn\u00edka na skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho mistra. S pov\u00fd\u0161en\u00edm musel souhlasit hlavn\u00ed mistr i majitel huti. Obdr\u017eel v\u00fdu\u010dn\u00ed list dle povinnosti stanoven\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00edm Marie Terezie. Nov\u00fd mistr musel uspo\u0159\u00e1dat oslavu pro celou hu\u0165. \u010casto b\u00fdvalo pov\u00fd\u0161en\u00ed spojeno se svatbou. Bylo zvykem, aby nev\u011bsta byla ze skl\u00e1\u0159sk\u00e9 rodiny a ch\u00e1pala tak l\u00e9pe pot\u0159eby skl\u00e1\u0159e a cel\u00e9 huti.<\/p>\n

Postaven\u00ed skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho mistra bylo velmi presti\u017en\u00ed. Finan\u010dn\u00ed situace skl\u00e1\u0159sk\u00fdch mistr\u016f byla nadpr\u016fm\u011brn\u00e1. V r\u00e1mci spole\u010dnosti byli pova\u017eov\u00e1ni za p\u00e1ny a v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee vymysleli nov\u00fd druh skla, \u010di novou technologii v\u00fdroby, mohli b\u00fdt dokonce pov\u00fd\u0161eni do \u0161lechtick\u00e9ho stavu.<\/p>\n

Soci\u00e1ln\u00ed pozice skl\u00e1\u0159\u016f se ve spole\u010dnosti vym\u011b\u0159ovala i spot\u0159ebou piva, kterou si skl\u00e1\u0159 mohl dovolit. Pivo bylo nutnou sou\u010d\u00e1st\u00ed skl\u00e1ren. Bylo velmi \u010dast\u00e9, \u017ee ke skl\u00e1rn\u011b n\u00e1le\u017eel i pansk\u00fd pivovar, kter\u00fd byl velmi v\u00fdnosn\u00fd pr\u00e1v\u011b d\u00edky pov\u011bstn\u00e9 \u017e\u00edzni u \u017ehav\u00e9 pece. Co bylo na skl\u00e1\u0159sk\u00e9 huti ale zak\u00e1z\u00e1no, byl tvrd\u00fd alkohol. Pravd\u011bpodobn\u011b z toho d\u016fvodu, \u017ee by skl\u00e1\u0159i nebyli druh\u00fd den schopni pracovat, a to nebylo kv\u016fli nep\u0159etr\u017eit\u00e9 pr\u00e1ci u pece mo\u017en\u00e9 dopustit.<\/p>\n

Co se t\u00fd\u010de stylu obl\u00e9k\u00e1n\u00ed, dbali tovary\u0161i na upraven\u00e9 oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 je \u0159adilo do st\u0159edn\u00ed vrstvy obyvatel. Jednalo se o b\u00edl\u00e9 pl\u00e1t\u011bn\u00e9 kalhoty, ko\u0161ili a z\u00e1st\u011bru. D\u00e1le pak o slam\u011bnou \u010dapku s mohutn\u00fdm k\u0161iltem a n\u00edzk\u00e9 d\u0159ev\u00e1ky. K tomu byly ve v\u00fdrob\u011b nutn\u00e9 siln\u00e9 rukavice. Oble\u010den\u00ed mistr\u016f bylo stejn\u00e9, u nich se obzvl\u00e1\u0161\u0165 dbalo na upravenost a \u010distotu. K tomu nos\u00edvali modr\u00fd kapesn\u00edk a d\u016fkladnou tabat\u011brku. Zvl\u00e1\u0161\u0165 v prost\u0159ed\u00ed skl\u00e1rny muselo b\u00fdt b\u00edl\u00e9 oble\u010den\u00ed n\u00e1ro\u010dn\u00e9 na \u00fadr\u017ebu. Slavnostn\u00ed oble\u010den\u00ed p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti pasov\u00e1n\u00ed u\u010dn\u011b na skl\u00e1\u0159e byl naopak \u010dern\u00fd oblek a \u010dern\u00e1 ploch\u00e1 hedv\u00e1bn\u00e1 \u010depice.<\/p>\n

V\u00fdrobn\u00ed proces skla p\u0159\u00edmo z\u00e1visel na trvanlivosti skl\u00e1\u0159sk\u00e9 pece. Jeliko\u017e b\u00fdvala nep\u0159etr\u017eit\u011b vyt\u00e1p\u011bna t\u00e9m\u011b\u0159 po cel\u00fd rok, po vyhasnut\u00ed byla nutn\u00e1 jej\u00ed p\u0159estavba. V pr\u016fb\u011bhu roku se daly vym\u011b\u0148ovat pouze p\u00e1nve, ve kter\u00fdch se sklo tavilo. Provoz pece se d\u011blil na dobu tavby a dobu zpracov\u00e1n\u00ed skla. Tavba n\u011bkdy trvala i dvacet \u0161est hodin.<\/p>\n

Pracovn\u00ed doba skl\u00e1\u0159\u016f se pod\u0159izovala tavb\u011b a b\u00fdvala rozd\u011blena do \u010dty\u0159 sm\u011bn. Prvn\u00ed sm\u011bna za\u010d\u00ednala v pond\u011bl\u00ed r\u00e1no a kon\u010dila dle pot\u0159eby zhruba o p\u016flnoci. K tomu byly t\u0159i p\u0159est\u00e1vky po p\u016fl hodin\u011b. Druh\u00e1 sm\u011bna za\u010d\u00ednala ve st\u0159edu v jednu hodinu r\u00e1no a kon\u010dila nejd\u0159\u00edv ve st\u0159edu ve\u010der. K druh\u00e9 sm\u011bn\u011b byli tak\u00e9 t\u0159i p\u0159est\u00e1vky po p\u016fl hodin\u011b. T\u0159et\u00ed sm\u011bna za\u010d\u00ednala ve \u010dtvrtek ve\u010der a kon\u010dila v p\u00e1tek v poledne. P\u0159est\u00e1vka byla povolena jen jedna, a to od p\u016flnoci do p\u016fl druh\u00e9 r\u00e1no. P\u0159i t\u0159et\u00ed sm\u011bn\u011b mu\u017e\u016fm po p\u0159est\u00e1vce nosily jejich \u017eeny \u010dernou k\u00e1vu. \u010ctvrt\u00e1 sm\u011bna za\u010d\u00ednala v sobotu v poledne a kon\u010dila v ned\u011bli r\u00e1no s p\u0159est\u00e1vkou od p\u016flnoci do p\u016fl druh\u00e9 r\u00e1no.<\/p>\n

Pr\u016fm\u011brn\u00e1 d\u00e9lka pracovn\u00ed doby byla tedy kolem 16 hodin. Je nutn\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee t\u00e9to pr\u00e1ce se \u00fa\u010dastnily i d\u011bti, a to i kolem \u0161esti let v\u011bku! V ka\u017ed\u00e9 skl\u00e1\u0159sk\u00e9 huti se sm\u011bny mohly li\u0161it, ve v\u00fdsledku ale tavba trvala nep\u0159etr\u017eit\u011b.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm nebezpe\u010d\u00edm, kter\u00e9 ohro\u017eovalo existenci skl\u00e1ren, byly \u010dast\u00e9 po\u017e\u00e1ry. V tradi\u010dn\u00edch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch hut\u00edch, kde se st\u00e1le topilo d\u0159evem, muselo b\u00fdt d\u0159evo na otop v\u017edy dokonale such\u00e9. D\u00e1valo se proto su\u0161it do takzvan\u00fdch su\u0161\u00e1ren. Jednalo se o m\u00edstnost p\u0159\u00edmo nad chlad\u00edc\u00ed pec\u00ed, kter\u00e1 byla permanentn\u011b vyt\u00e1p\u011bna. Uprost\u0159ed su\u0161\u00e1rny st\u00e1valo v\u011bdro vody, kter\u00e9 bylo nutn\u00e9 dopl\u0148ovat, aby se d\u0159evo v m\u00edstnosti nevzn\u00edtilo. Je nad m\u00edru jasn\u00e9, \u017ee po\u017e\u00e1ry byly obvykl\u00e9 a v\u011bt\u0161ina po\u017e\u00e1r\u016f skl\u00e1ren za\u010d\u00ednala pr\u00e1v\u011b zde.<\/p>\n

Zdroj: Medkov\u00e1 Ji\u0159ina – Pov\u00edd\u00e1n\u00ed o \u010desk\u00e9m skle<\/strong><\/p>\n

A je\u0161t\u011b ze vzpom\u00ednek star\u00e9ho skl\u00e1\u0159e:<\/h6>\n

P\u011bkn\u011b se \u0159eklo: p\u00e1lit k\u0159emen ! Balvany k\u0159emene, nal\u00e1man\u00e9 ve sk\u00e1le, mnohdy s hranami jako no\u017ee ostr\u00fdmi, se musely na traka\u0159i navozit do zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, k tomu postaven\u00e9 pece, hezky velik\u00e9, n\u011bkde bl\u00edzko vody, studny, ka\u0161ny, u potoka. Pec se musela jimi zcela vyplnit a pak se k\u0159emen pra\u017eil, a\u017e sv\u00edtil, jak byl do b\u011bl\u00e1 roz\u017ehaven. Za pln\u00e9ho \u017e\u00e1ru, \u017ehouc\u00ed se vyhrabal pohrab\u00e1\u010dem do zd\u011bn\u00e9 k\u00e1d\u011b se studenou vodou, stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed tou pec\u00ed, kde rozpraskal na drobn\u011bj\u0161\u00ed kusy a roztrhal se. <\/em><\/p>\n

Bouchalo to kdy\u017e \u017ehav\u00fd, oslniv\u011b b\u00edl\u00fd kus kamene dopadl do vody, kter\u00e1 se ve chvilce za\u010dala va\u0159it v cel\u00e9 k\u00e1di klokotem, bublala, sy\u010dela a st\u0159\u00edkala kolem. P\u00e1ra, prosv\u00edcen\u00e1 \u017ehavou pec\u00ed, valila se v r\u016f\u017eov\u00fdch hust\u00fdch oblac\u00edch, \u017ee nebylo na krok vid\u011bt, a u\u010de\u0148 sotva posta\u010dil nosit novou vodu nahrazovat vy\u0161pl\u00edchanou a k\u00e1\u010f dol\u00e9vat.<\/em><\/p>\n

Kdy\u017e ta k\u00e1\u010f, ta zd\u011bn\u00e1 n\u00e1dr\u017e byla pln\u00e1 obsah pece se do k\u00e1d\u011b ve\u0161el, nechala se voda trochu ochladit, vypustila se je\u0161t\u011b hork\u00e1 a k\u0159emen se z n\u00ed vyh\u00e1zel. Byla to po\u0159\u00e1dn\u00e1 hromada. Pak se na traka\u0159i odvozil do stupn\u00edku, zat\u00edm co pec chladla pro novou n\u00e1pl\u0148, \u0161el u\u010dedn\u00edk, aby se mu \u017e\u00edly nezkr\u00e1tily, d\u011blat p\u00e1nve.<\/em><\/p>\n

P\u00e1len\u00ed k\u0159emene byla d\u0159ina p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1. V\u0161ichni vyu\u010den\u00ed skl\u00e1\u0159i do smrti s hr\u016fzou na ni vzpom\u00ednali. Co traka\u0159\u016f se do pece ve\u0161lo, co se nash\u00fdbali p\u0159i jeho rovn\u00e1n\u00ed do pece, co polen se k topen\u00ed natahali a popele nevyhazovali, co se vody spot\u0159ebovalo a kolikr\u00e1t je voda v k\u00e1di zu\u0159iv\u011b bublaj\u00edc\u00ed, prskaj\u00edc\u00ed a vyhazuj\u00edc\u00ed se do v\u00fd\u0161e jako vztekem zm\u00edtan\u00e1, jen jen sko\u010dit rovnou na n\u011b, kolikr\u00e1t je opa\u0159ila na rukou, nohou, obli\u010deji! <\/em><\/p>\n

Opa\u0159eniny se namazaly s\u00e1dlem a znova do roboty, znova do d\u0159en\u00ed, vyhrab\u00e1vat, vyhazovat, vozit. U\u017e v l\u00e9t\u011b to bylo tr\u00e1peni: v potu se chud\u00e1k u\u010dedn\u00edk koupal, motal se kolem pot\u016f\u010dk\u016f kou\u0159\u00edc\u00ed vody, jak b\u011b\u017eel od k\u00e1d\u011b do potoka, sotva dechu popadal v t\u00e9 pekeln\u00e9 parn\u00ed l\u00e1zni a v zim\u011b? <\/em><\/p>\n

Panebo\u017ee, t\u011bch uboh\u00fdch, mrazem rozpraskan\u00fdch, krv\u00e1cej\u00edc\u00edch rukou, kdy se z jedn\u00e9 strany u\u010de\u0148 pa\u0159il, a\u017e z n\u011bho kou\u0159ilo a z druh\u00e9 strany mrzl! Zasko\u010dil si k huti oh\u0159\u00e1t se u pece, rozmrznout, osu\u0161it a znova do mrazu, do d\u0159iny. K\u016f\u0148 by to nevydr\u017eel, ale \u010dlov\u011bk vydr\u017eet musel, “u\u010dil se”. A v\u0161echno to zadarmo, to pat\u0159ilo k u\u010den\u00ed, to byla povinnost, p\u0159i n\u00ed\u017e si se krv\u00ed potil. Takov\u00e9 u\u010den\u00ed trvalo t\u0159i roky, t\u0159i l\u00e9ta d\u0159en\u00ed v huti na p\u016fl zadarmo, t\u0159i l\u00e9ta rasovsk\u00e9 roboty m\u00edsto odpo\u010dinku…..<\/em><\/p>\n

Zdroj: vzpom\u00ednky Josefy Ple\u0161ingerov\u00e9<\/strong><\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n