{"id":69849,"date":"2016-07-29T17:09:15","date_gmt":"2016-07-29T16:09:15","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=69849"},"modified":"2016-07-31T15:07:46","modified_gmt":"2016-07-31T14:07:46","slug":"stara-sumava-pribeh-posledniho-sumavskeho-medveda-na-miste-kde-padl-stoji-pametni-kamen","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=69849","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: P\u0159\u00edb\u011bh posledn\u00edho \u0161umavsk\u00e9ho medv\u011bda. Na m\u00edst\u011b, kde padl, stoj\u00ed pam\u011btn\u00ed k\u00e1men"},"content":{"rendered":"

Za\u010d\u00e1tkem \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed z\u016fstal n\u00e1sledkem v\u00fdpad\u016f bavorsk\u00fdch pytl\u00e1k\u016f do prales\u016f \u010cech na\u017eivu v nich u\u017e jen jeden jedin\u00fd medv\u011bd. Udr\u017een\u00ed a rozmno\u017een\u00ed tohoto tak vz\u00e1cn\u00e9ho druhu divok\u00e9 zv\u011b\u0159e nebylo v\u00edce mo\u017en\u00e9; byly obavy, \u017ee onen osam\u011bl\u00fd pralesn\u00ed poustevn\u00edk zajde nakonec vlastn\u00edm st\u00e1\u0159\u00edm. Bylo proto rozhodnuto ho odst\u0159elit a d\u00e1t jako pam\u00e1tku minulosti vycpat pro kn\u00ed\u017eec\u00ed sb\u00edrku p\u0159\u00edrodnin na Hlubok\u00e9.<\/strong><\/p>\n

\u00daroda je\u0159abin v roce 1856 a pozd\u011bji napadl\u00fd sn\u00edh m\u011bly za n\u00e1sledek, \u017ee se medv\u011bd ukl\u00e1dal k zimn\u00edmu sp\u00e1nku pozd\u011bji ne\u017e v jin\u00fdch letech. V noci ze 7. na 8. listopad 1856 napadl nov\u00fd sn\u00edh, na\u010de\u017e bylo ihned cel\u00fdch 9 306 jiter rozlohy \u017eelnavsk\u00e9ho rev\u00edru za pomoci hajn\u00fdch a d\u0159evorubc\u016f k\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem prochozeno, aby byly nalezeny medv\u011bdovy stopy. Poda\u0159ilo se to v\u0161ak teprve nave\u010der 10. listopadu a sm\u011br jeho ch\u016fze sv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee medv\u011bd vstoupil cestou od potoka Hu\u010dina do hlavn\u00ed \u010d\u00e1sti bl\u00edzko louky p\u0159i Jelen\u00edm potoce.<\/p>\n

V p\u016fli \u0161tvanice ohl\u00e1sil Winzig smluven\u00fdm sign\u00e1lem, \u017ee medv\u011bd se zvedl z pelechu a m\u00ed\u0159\u00ed k pozic\u00edm st\u0159elc\u016f. U zm\u00edn\u011bn\u00e9 Kesselwiese v\u0161ak uhnulo zv\u00ed\u0159e vlevo a z\u016fstalo st\u00e1t p\u0159i jej\u00edm okraji na voln\u00e9 pasece tak 30 krok\u016f od jednoho ze st\u0159elc\u016f, kter\u00e9mu selhala zbra\u0148; nato medv\u011bd sko\u010dil nazp\u011bt ke st\u0159elci vedlej\u0161\u00edmu. Ten vyp\u00e1lil silnou d\u00e1vku na 15 krok\u016f, po n\u00ed\u017e zv\u00ed\u0159e vydalo jen slab\u00e9 zabru\u010den\u00ed; po druh\u00e9 vyp\u00e1lil t\u00fd\u017e st\u0159elec z 5 krok\u016f. Po druh\u00e9m v\u00fdst\u0159elu nedal medv\u011bd zn\u00e1t na sob\u011b v\u016fbec nic, ale sp\u011b\u0161n\u011b sestupoval svahem; p\u0159i podrobn\u011bj\u0161\u00edm ohled\u00e1n\u00ed stopy po z\u00e1sahu zv\u00ed\u0159e za sebou zanech\u00e1valo n\u011bco m\u00e1lo sv\u011btl\u00e9 barvy.<\/p>\n

Byly 3 hodiny odpoledne a bylo vid\u011bt, \u017ee p\u0159ijde dal\u0161\u00ed sn\u011b\u017een\u00ed, tak\u017ee po jedn\u00e9 \u010dtvrthodin\u011b rev\u00edrn\u00edk Ziehfreund a adjunkt Winzig v klidu pokra\u010dovali a\u017e do tmy ve stopov\u00e1n\u00ed medv\u011bda, ne\u017e je pak musili p\u0159eru\u0161it. Barva se brzy zcela ztratila, medv\u011bd unikal p\u0159es pa\u0159ezy a p\u0159es kamen\u00ed, nahoru a dol\u016f p\u0159es skaln\u00ed v\u00fdstupy sm\u011brem k lesu zvan\u00e9mu Jokuswald; ba vyb\u00edral si zejm\u00e9na le\u017e\u00edc\u00ed kmeny a samostatn\u011b le\u017e\u00edc\u00ed ty\u010dkovinu, p\u0159es n\u00ed\u017e hopkal jako n\u011bjak\u00e1 veverka, jen aby zm\u00fdlil pron\u00e1sledovatele ve stop\u011b.<\/p>\n

Po\u010das\u00ed bylo stra\u0161liv\u00e9. Nikdo nepamatoval, \u017ee by p\u0159i lovu v\u016fbec kdy tak zle zu\u0159ila bou\u0159e, kter\u00e1 spolu se sn\u011bhovou v\u00e1nic\u00ed l\u00e1mala stromy \u010di je vytrh\u00e1vala z ko\u0159en\u016f. Nedo\u010dkav\u00e1 \u017e\u00e1dost medv\u011bda dostat v\u0161ak zapla\u0161ovala u st\u0159elc\u016f jako\u017e i u honc\u016f jakoukoli dal\u0161\u00ed obavu, tak\u017ee se p\u0159ese v\u0161echno opravdu za\u010dalo. Hon trval dv\u011b hodiny a postupoval velice pomalu, z\u010d\u00e1sti i proto, \u017ee za bou\u0159e, kter\u00e1 zav\u00e1la stopy, a tak\u00e9 p\u0159i nedostate\u010dn\u00e9m po\u010dtu honc\u016f v\u016fbec na tak rozlehl\u00fd \u00fasek lesa nebylo \u017e\u00e1douc\u00ed, aby se medv\u011bd n\u011bkam hnul, p\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ak n\u00e1sledkem nesnadn\u00e9 ch\u016fze jeho pron\u00e1sledovatel\u016f v pralese dosud t\u00e9m\u011b\u0159 nedot\u010den\u00e9m.<\/p>\n

P\u0159i tomto opatrn\u00e9m postupu narazil jeden z honc\u016f posl\u00e9ze na medv\u011bda v pelechu a vytla\u010dil ho z lo\u017ee sm\u011brem ke st\u0159elc\u016fm. Nejprve stanulo zv\u00ed\u0159e proti jednomu z hajn\u00fdch, kter\u00fd je minul ze 40 krok\u016f, pak se pohnulo proti front\u011b st\u0159elc\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e dva z nich p\u0159ed n\u00ed utekli ke \u010dtvrt\u00e9mu v po\u0159ad\u00ed. Ten naopak vyp\u00e1lil na medv\u011bda ze vzd\u00e1lenosti 40 krok\u016f, p\u0159i prvn\u00edm z v\u00fdst\u0159el\u016f sice chybil, druh\u00fdm ale zas\u00e1hl zv\u00ed\u0159e kulkou p\u0159\u00edmo do komory, na\u010de\u017e to po asi 40 kroc\u00edch od m\u00edsta z\u00e1sahu bylo pak nalezeno zhasl\u00e9.<\/p>\n

Byla to medv\u011bdice v nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm zimn\u00edm ko\u017eichu, vyvr\u017een\u00e1 v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed 230 liber (115 kg), velmi siln\u00fd medv\u011bd brtn\u00edk. Za v\u0161eobecn\u00e9ho j\u00e1sotu v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch byla nastoupena cesta zp\u00e1tky, medv\u011bd nalo\u017een na ru\u010dn\u00ed s\u00e1n\u011b a odvezen do \u017eelnavsk\u00e9 myslivny. B\u011bhem honu napadalo p\u0159itom tolik sn\u011bhu, \u017ee cesta san\u00edm se musela pro\u0161lap\u00e1vat.<\/p>\n

Ten n\u00e1dhern\u00fd exempl\u00e1\u0159 medv\u011bda brtn\u00edka se v sou\u010dasnosti nach\u00e1z\u00ed vycpan\u00fd v muzeu na z\u00e1mku Ohrada u Hlubok\u00e9 nad Vltavou.<\/p>\n

O p\u0159evozu medv\u011bda na z\u00e1meck\u00fd dv\u016fr u Hlubok\u00e9 referuje vrchn\u00ed lesmistr Freygang takto: Slo\u017een\u00e9 zv\u00ed\u0159e bylo dopraveno na Hlubokou a ulo\u017eeno v z\u00e1mku, \u010deho\u017e jsem se jako lesn\u00ed adjunkt spolu\u00fa\u010dastnil. Medv\u011bda p\u0159ibyl sem s doprovodem rev\u00edrn\u00edka Ziehfreunda a na kan\u010d\u00edch \u0161t\u011btin\u00e1ch p\u0159epraven na dv\u016fr z\u00e1mku s obvyklou slavnostn\u00ed pompou, za doprovodu loveck\u00e9 hudby a svitu pochodn\u00ed a za p\u0159\u00edtomnosti kn\u00ed\u017eete a mnoha lovc\u016f, kte\u0159\u00ed obstoupili m\u00edsto s vylo\u017een\u00fdm zv\u00ed\u0159etem. St\u0159elcem, kter\u00fd slo\u017eil dne 14. listopadu 1856 na \u0160umav\u011b posledn\u00edho medv\u011bda, byl Johann Jungwirth, syn kn\u00ed\u017eec\u00edho “rustik\u00e1ln\u00edho” hajn\u00e9ho Jungwirtha. Bydlil na samot\u011b zvan\u00e9 Riedlh\u00fctte u Perneku pobl\u00ed\u017e \u017delnavy. Nastoupil pozd\u011bji na m\u00edsto rustik\u00e1ln\u00edho hajn\u00e9ho po sv\u00e9m otci, slu\u017eby u\u017e neschopn\u00e9m, zem\u0159el pak v t\u00e9to funkci roku 1890. A\u017e do sv\u00e9ho skonu byl v cel\u00e9m okol\u00ed zn\u00e1m pod p\u0159ezd\u00edvkou B\u00e4renhansl ( “medv\u011bd\u00ed Honza”).<\/em><\/p>\n

Na m\u00edst\u011b, kde medv\u011bd padl naposledy, stoj\u00ed pam\u011btn\u00ed k\u00e1men s n\u00e1pisem “B\u00e4renstein”, kter\u00fd v\u0161ak zarostl vze\u0161l\u00fdm ml\u00e1z\u00edm a z kolem vedouc\u00ed lesn\u00ed cesty, zvan\u00e9 “Medv\u011bd\u00ed stezka”, u\u017e nen\u00ed v\u00edce vid\u011bt\u2026<\/p>\n

Zdroj: Karel Heyrovsk\u00fd Waldheimat, 1926, Jan Mare\u0161<\/strong><\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n