{"id":68203,"date":"2016-07-16T09:10:39","date_gmt":"2016-07-16T08:10:39","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=68203"},"modified":"2016-07-18T09:10:02","modified_gmt":"2016-07-18T08:10:02","slug":"stara-sumava-nejvice-dehtu-da-drivi-pryskyricne-cili-smolne-jako-jest-drivi-sosnove-cili-borove-kosodrevinne-jedlove","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=68203","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Nejv\u00edce dehtu d\u00e1 d\u0159\u00edv\u00ed prysky\u0159i\u010dn\u00e9 \u010dili smoln\u00e9, jako jest d\u0159\u00edv\u00ed sosnov\u00e9 \u010dili borov\u00e9, jedlov\u00e9"},"content":{"rendered":"

Jedine\u010dn\u00fd z\u00e1znam o zp\u016fsobu provozov\u00e1n\u00ed deht\u00e1\u0159sk\u00e9 pece najdeme v \u010dasopise \u201c\u010cesk\u00fd lid\u201d v \u010d\u00edsle XXII z roku 1913. Autor K. Bat\u011bk v \u010dl\u00e1nku \u201cKolomaaaz, kolomaz\u201d cituje v\u0161ak zdroj je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011b star\u0161\u00ed, a sice popis poch\u00e1zej\u00edc\u00ed od Colloredomansfeldsk\u00e9ho lesmistra Vil\u00e9ma Havelky roku 1823:<\/strong><\/p>\n

Kdy\u017e z jehli\u010dn\u00e9ho d\u0159\u00edv\u00ed olejnat\u00e9 \u010d\u00e1stky siln\u00fdm horkem n\u00e1le\u017eit\u011b vy\u017eeneme a schyt\u00e1me, dostaneme mezi jin\u00fdm zn\u00e1mou z\u010derna-hn\u011bdou, hustou, tekutou, olejnatou kolomaz.Ne sice v\u0161eobecn\u011b, ale p\u0159ece oby\u010dejn\u011b p\u00e1l\u00ed se kolomaz pod dohl\u00ed\u017een\u00edm lesn\u00edk\u016f na \u00fa\u010dty vrchnosti. \u201cLesovn\u00ed\u201d musil tedy m\u00edti pot\u0159ebn\u00e9 zn\u00e1mosti o p\u00e1len\u00ed kolomazi a dok\u00e1zati zn\u00e1most tuto zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zkou\u0161kou…….Nejprve vych\u00e1z\u00ed hust\u00fd vodnat\u00fd dejm, nebo p\u00e1ra z korejtka, potom n\u00e1sleduje nahn\u011bd\u00e1 voda, kter\u00e1 se vyleje. Je\u0161t\u011b pozd\u011bji, z\u00e1rove\u0148 s tou vodou, p\u0159ich\u00e1z\u00ed po\u017eloutl\u00e1 mastnota, kter\u00e1 slove syrov\u00fd terpent\u00fdn; ten se jako\u017eto nejlep\u0161\u00ed tuk pro sebe shrom\u00e1\u017ed\u00ed, a n\u00edm se potom stejn\u011b kolomaz mast\u00ed. Kone\u010dn\u011b ale z\u010dernahn\u011bd\u00e1 hust\u00e1 kolomaz odte\u010de, kter\u00e1 se bu\u010f tak, jak jest, zpot\u0159ebuje, anebo s nejhust\u0161\u00ed hmotnost\u00ed posl\u00e9z tekouc\u00ed na \u010dernou smolu zva\u0159\u00ed…….<\/em><\/p>\n

Tyto produkty vznikaly suchou destilac\u00ed d\u0159eva, tak\u017ee p\u0159i p\u00e1len\u00ed uhl\u00ed vznikal tak\u00e9 dehet \u010di kolomaz. Dehet se pou\u017e\u00edval od st\u0159edov\u011bku na p\u0159\u00edklad v ko\u017eed\u011bln\u00e9 v\u00fdrob\u011b jako impregnace a v kombinaci s lojem tak\u00e9 jako mazivo. Pokud se z v\u00fdroby kolomazi stal samostatn\u00fd obor \u010dinnosti, pak ji vykon\u00e1vali d\u011bln\u00edci zvan\u00ed ji\u017e nikoli uhl\u00ed\u0159i, ale kolomazn\u00edci \u010di smola\u0159i. Toto ozna\u010den\u00ed tak\u00e9 n\u011bkdy p\u0159ech\u00e1zelo na obchodn\u00edky s t\u011bmito produkty.<\/p>\n

Pece na kolomaz m\u011bly \u2013 na rozd\u00edl od pec\u00ed u\u017e\u00edvan\u00fdch k v\u00fdrob\u011b samotn\u00e9ho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed \u2013 od topeni\u0161t\u011b odd\u011blen\u00fd a samostatn\u00fd destila\u010dn\u00ed prostor. Smol\u00e1rna, jak n\u011bkdy b\u00fdvala t\u00e9\u017e naz\u00fdv\u00e1na pec na kolomaz, m\u011bla nej\u010dast\u011bji podobu kopulovit\u00e9 stavby z j\u00edlu, s otvorem v doln\u00ed \u010d\u00e1sti na vsazov\u00e1n\u00ed d\u0159eva do pece a dal\u0161\u00edmi pr\u016fduchy na odv\u00e1d\u011bn\u00ed plynn\u00fdch zplodin. Vnit\u0159n\u00ed j\u00edlovit\u00e1 st\u011bna byla obestav\u011bna kamenn\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm. Prostor mezi st\u011bnami slou\u017eil k vyt\u00e1p\u011bn\u00ed, vlastn\u00ed prostor uvnit\u0159 se plnil d\u0159evem pro v\u00fdrobu smoly.<\/p>\n

D\u00edky s\u00e1l\u00e1n\u00ed tepla do vnit\u0159n\u00edho prostoru p\u0159es vnit\u0159n\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165 vznikaly z naskl\u00e1dan\u00e9ho d\u0159eva tekut\u00e9 zplodiny, zvan\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00fd ocet a dehet, kter\u00e9 se sr\u00e1\u017eely na st\u011bn\u00e1ch a n\u00e1sledn\u011b st\u00e9kaly dol\u016f na dno pece. Toto dno bylo m\u00edrn\u011b sklon\u011bn\u00e9 sm\u011brem k odtoku, aby k\u00fd\u017een\u00e9 produkty mohly b\u00fdt j\u00edm\u00e1ny do n\u00e1dob u pece. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, schra\u0148oval se pouze dehet; d\u0159ev\u011bn\u00fd ocet byl pro v\u00fdrobce odpadem. Z\u00e1zem\u00ed k t\u00e9to \u201ev\u00fdrobn\u00ed jednotce\u201c tvo\u0159ily jednoduch\u00e9 k\u016flny, um\u00edst\u011bn\u00e9 pobl\u00ed\u017e kolomazn\u00e9 pece. V jednom z t\u011bchto p\u0159\u00edst\u0159e\u0161k\u016f b\u00fdval uskladn\u011bn popel z p\u0159edchoz\u00edch v\u00fdpal\u016f, v dal\u0161\u00edm pak zasmolen\u00e1 polena. Samotn\u00e1 kolomaz byla uskladn\u011bna v sudovit\u00fdch n\u00e1dob\u00e1ch.<\/p>\n

Popis technologie z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed kolomazi za\u0159adil do sv\u00e9 knihy Um\u011bn\u00ed lesn\u00ed Georg Ludwig Hartig: \u201eM\u00e1-li se z\u00edskat\u00a0<\/em>dobr\u00e1, z\u010dernal\u00e1, tekut\u00e1 a olejnat\u00e1 kolomaz, je dob\u0159e pozornost m\u00edt p\u0159edev\u0161\u00edm na vyb\u00edr\u00e1n\u00ed a p\u0159\u00edpravu d\u0159\u00edv\u00ed k p\u00e1len\u00ed kolomazi p\u0159\u00edhodn\u00e9ho. (…) V\u0161ecko jehli\u010dnat\u00e9 d\u0159\u00edv\u00ed d\u00e1v\u00e1 kolomaz. Ne v\u0161ak ka\u017ed\u00fd jehli\u010dnat\u00fd druh a kus na kolomaz tak hojn\u00fd jest, abychom ji s u\u017eitkem z n\u011bho dob\u00fdvali. Nejv\u00edce dehtu d\u00e1 d\u0159\u00edv\u00ed prysky\u0159i\u010dn\u00e9 \u010dili smoln\u00e9, jako jest d\u0159\u00edv\u00ed sosnov\u00e9 \u010dili borov\u00e9, kosod\u0159evinn\u00e9, jedlov\u00e9. Zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159\u00edhodn\u00e9 k p\u00e1len\u00ed kolomazi jsou v\u0161ak borovice. Nejv\u00edce kolomazi vyd\u00e1vaj\u00ed ko\u0159eny a pa\u0159ezy star\u00fdch, p\u0159ed n\u011bkolika lety sk\u00e1cen\u00fdch borovic, a to takov\u00fd, ve kter\u00fdch se jakoukoliv n\u00e1hodou tolik\u00a0prysky\u0159i\u010dn\u00e9 a olejnat\u00e9 m\u00edzy nashrom\u00e1\u017edilo, \u017ee ji po \u017elutohn\u011bd\u00e9 barv\u011b, po siln\u00e9 v\u016fni, po neoby\u010dejn\u00e9 t\u00ed\u017ei d\u0159\u00edv\u00ed a na kmeni po \u010dern\u00e9m povrchu znamenati m\u016f\u017eeme.\u201c<\/em><\/p>\n

Krom\u011b v\u00fd\u0161e popsan\u00e9ho typu deht\u00e1\u0159sk\u00e9 pece se k z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed dehtu pou\u017e\u00edvalo p\u00e1len\u00ed d\u0159eva v mil\u00ed\u0159i. Z\u00e1le\u017eelo na velikosti mil\u00ed\u0159e, zda hlavn\u00edm produktem bylo d\u0159ev\u011bn\u00e9 uhl\u00ed, nebo kolomaz. Mil\u00ed\u0159 na kolomaz m\u00edval men\u0161\u00ed rozm\u011bry. Mezi d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed specifika kolomazn\u00e9ho mil\u00ed\u0159e v\u0161ak pat\u0159ilo, \u017ee p\u0159ed jeho vlastn\u00ed stavbou se prostor mil\u00ed\u0159i\u0161t\u011b vydl\u00e1\u017edil kameny do podoby kruhu p\u0159ibli\u017en\u011b o \u010dty\u0159metrov\u00e9m pr\u016fm\u011bru. Tato plocha musela sp\u00e1d od obvodu sm\u011brem do sv\u00e9ho st\u0159edu, kde byl za\u0159\u00edzen odtok pro dehet. Jednalo se tedy sv\u00e9ho druhu o kamennou \u201evanu\u201c s vypou\u0161t\u011bc\u00edm otvorem uprost\u0159ed. D\u0159ev\u011bn\u00e9 potrub\u00ed pod mil\u00ed\u0159em vyv\u00e1d\u011blo v\u00fdsledn\u00fd produkt k obvodu mil\u00ed\u0159e, kde byla dehet j\u00edm\u00e1n. Jako ochrana p\u0159ed de\u0161t\u011bm se nad kolomaznou pec\u00ed oby\u010dejn\u011b stav\u011bl jednoduch\u00fd \u0161indelov\u00fd p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek, kter\u00fd byl podp\u00edr\u00e1n \u010dty\u0159mi d\u0159ev\u011bn\u00fdmi k\u016fly v n\u00e1ro\u017e\u00edch.<\/p>\n

Samotn\u00e1 stavba \u201ekolomazn\u00e9ho mil\u00ed\u0159e\u201c prob\u00edhala tak, \u017ee se na kamenn\u00fd podstavec skl\u00e1dala na\u0161t\u00edpan\u00e1 polena do tvaru velik\u00e9 homole tak, aby byl uprost\u0159ed ponech\u00e1n voln\u00fd pr\u016fduch. Povrch t\u00e9to homole se musel ut\u011bsnit vrstvou jehli\u010d\u00edm a \u00falomky v\u011btv\u00ed. N\u00e1sledn\u011b se tento posyp mil\u00ed\u0159e zap\u00e1lil, \u010d\u00edm\u017e ohe\u0148 pronikl tak\u00e9 dovnit\u0159 mil\u00ed\u0159e a na jeho povrchu vznikla vrstva popele. Tato vrstva se je\u0161t\u011b doplnila z\u00e1sobou popele z p\u0159ede\u0161l\u00e9ho mil\u00ed\u0159en\u00ed, aby ohe\u0148 uvnit\u0159 mil\u00ed\u0159e byl n\u00e1le\u017eit\u011b utlumen. Kdy\u017e d\u0159\u00edv\u00ed p\u0159e\u0161lo do f\u00e1ze doutn\u00e1n\u00ed, postavila se nad mil\u00ed\u0159 st\u0159\u00ed\u0161ka, aby byl chr\u00e1n\u011bn p\u0159ed vlhkost\u00ed. Z \u201ekolomazn\u00e9ho mil\u00ed\u0159e\u201c vyt\u00e9kal dehet. Teprve dal\u0161\u00ed destilac\u00ed s n\u00e1sledn\u00fdm p\u0159id\u00e1n\u00edm speci\u00e1ln\u00edch p\u0159\u00edsad se dehet m\u011bnil na kolomaz. T\u00edmto zp\u016fsobem se kolomaz z\u00edsk\u00e1vala v n\u011bkter\u00fdch lokalit\u00e1ch je\u0161t\u011b po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed, av\u0161ak jednalo se o t\u011b\u017ek\u00e9, \u0161pinav\u00e9 a m\u00e1lo produktivn\u00ed \u0159emeslo.<\/p>\n

Zdroj Hartig, Georg Ludwig: Um\u011bn\u00ed lesn\u00ed I.\u2013III. Praha 1823<\/strong><\/p>\n

Z\u00e1znamy o provozov\u00e1n\u00ed dehta\u0159sk\u00fdch pec\u00ed na na\u0161em \u00fazem\u00ed miz\u00ed postupn\u011b b\u011bhem druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed, p\u0159esto\u017ee nap\u0159. uhl\u00ed\u0159stv\u00ed (coby asi nejp\u0159\u00edbuzn\u011bj\u0161\u00ed \u0159emeslo) p\u0159e\u017eilo a\u017e do poloviny stolet\u00ed dvac\u00e1t\u00e9ho. Produkty z\u00edsk\u00e1van\u00e9 z pec\u00ed byly vytla\u010deny alternativami vyr\u00e1b\u011bn\u00fdmi ve velk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku chemick\u00fdm pr\u016fmyslem, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z ropy a jej\u00edch frakc\u00ed…..<\/em><\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n