{"id":65182,"date":"2016-06-21T17:13:15","date_gmt":"2016-06-21T16:13:15","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=65182"},"modified":"2017-04-20T14:29:59","modified_gmt":"2017-04-20T13:29:59","slug":"sumava-novy-rekordman-nad-plesnym-jezerem-byl-objeven-smrk-ktery-pamatoval-vladu-karla-iv","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=65182","title":{"rendered":"\u0160UMAVA: Nov\u00fd rekordman. Nad Ple\u0161n\u00fdm jezerem byl objeven smrk, kter\u00fd pamatoval vl\u00e1du Karla IV."},"content":{"rendered":"

Kdy\u017e roku 1373 c\u00edsa\u0159 Karel IV. po dvoulet\u00e9m konfliktu z\u00edskal Braniborsk\u00e9 markrabstv\u00ed, v\u00a0karu Ple\u0161n\u00e9ho jezera u\u017e rostl smrk, kter\u00fd \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e p\u0159e\u017eil o cel\u00fdch 616 let. Pak na jeho such\u00e9 torzo narazil t\u00fdm odborn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech \u0160umavy zkoumali st\u00e1\u0159\u00ed strom\u016f.<\/strong><\/p>\n

\u201eByla jednou z\u00a0n\u011bkolika des\u00edtek sou\u0161\u00ed, ze kter\u00e9 jsme vzali vzorek. U\u017e na m\u00edst\u011b n\u00e1m bylo jasn\u00e9, \u017ee se jedn\u00e1 o jeden z\u00a0nejstar\u0161\u00edch zkouman\u00fdch strom\u016f. V\u00a0dal\u0161\u00ed f\u00e1zi v\u00fdzkumu v laborato\u0159i se uk\u00e1zalo, \u017ee se jedn\u00e1 o v\u016fbec nejstar\u0161\u00ed dolo\u017een\u00fd smrk,\u201c<\/em> popisuje Tom\u00e1\u0161 Kouteck\u00fd z\u00a0Mendelovy univerzity, kter\u00fd se sv\u00fdm t\u00fdmem prov\u00e1d\u011bl v\u00fdzkum.<\/p>\n

Ze \u0161t\u011bpu kl\u00ednov\u00e9ho v\u00fd\u0159ezu, kter\u00fd ze stromu odborn\u00edci odebrali, zjistili, \u017ee se n\u00e1hodn\u011b vybran\u00fd smrk, jen\u017e m\u011bl ve v\u00fd\u0161ce p\u016fl metru nad zem\u00ed pr\u016fm\u011br pouh\u00fdch 58 cm, do\u017eil 623 let. Zahynul v\u00a0roce 1994, pravd\u011bpodobn\u011b po napaden\u00ed k\u016frovce.<\/p>\n

\u201eP\u0159esn\u011b 623 letokruh\u016f jsme spo\u010d\u00edtali na vzorku, kter\u00fd jsme ale odeb\u00edrali ve v\u00fd\u0161ce p\u016fl metru. Je tedy jist\u00e9, \u017ee tento strom je je\u0161t\u011b star\u0161\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b o v\u00edc ne\u017e deset let. Zaj\u00edmav\u00e9 tak\u00e9 je, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed tlou\u0161\u0165ka letokruhu byla 1,6 mm, nejmen\u0161\u00ed pak 0,03 mm. Nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edr\u016fsty, m\u011bl v\u00a018. stolet\u00ed,\u201c<\/em> dod\u00e1v\u00e1 Tom\u00e1\u0161 Kouteck\u00fd.<\/p>\n

V\u00fdzkum v\u011bkov\u00e9 struktury \u0161umavsk\u00fdch horsk\u00fdch smr\u010din prob\u00edh\u00e1 ji\u017e v\u00edce ne\u017e 10 let. V\u00a0sou\u010dasnosti je v karu Ple\u0161n\u00e9ho jezera a na hlavn\u00edm \u0161umavsk\u00e9m h\u0159ebeni v oblasti B\u0159ezn\u00edku dendrochronologicky studov\u00e1na odum\u0159el\u00e1 hlavn\u00ed \u00farove\u0148 porost\u016f metodou kl\u00ednov\u00fdch v\u00fd\u0159ez\u016f. Celkem bylo na sledovan\u00fdch lokalit\u00e1ch zalo\u017eeno 11 hektarov\u00fdch v\u00fdzkumn\u00fdch ploch, z nich\u017e se poda\u0159ilo odebrat t\u00e9m\u011b\u0159 500 vzork\u016f d\u0159eva pro dendrochronologickou anal\u00fdzu.<\/p>\n

\u201eJako u v\u011bt\u0161iny v\u00fdzkum\u016f v horsk\u00e9m ter\u00e9nu je odb\u011br vzork\u016f pom\u011brn\u011b fyzicky n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Zvl\u00e1\u0161t\u011b strm\u00e9 balvanit\u00e9 svahy karu Ple\u0161n\u00e9ho jezera, nyn\u00ed nav\u00edc pokryt\u00e9 velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm popadan\u00e9ho mrtv\u00e9ho d\u0159eva, nejsou \u00fapln\u011b ide\u00e1ln\u00edm prost\u0159ed\u00edm pro transport p\u0159ibli\u017en\u011b 100 kg materi\u00e1lu. Laboratorn\u00ed pr\u00e1ce a n\u00e1sledn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed v\u00fdsledk\u016f samoz\u0159ejm\u011b u\u017e tolik pro\u017eitk\u016f nesk\u00fdtaj\u00ed a nav\u00edc zaberou mnohon\u00e1sobn\u011b v\u00edce \u010dasu. Na druhou stranu, analyzovat nap\u0159. v\u00fd\u0159ez smrku s v\u00edce jak p\u011bti sty letokruhy je tak\u00e9 velmi siln\u00fd z\u00e1\u017eitek,\u201c<\/em> vysv\u011btluje Tom\u00e1\u0161 Kouteck\u00fd<\/p>\n

I v oblasti B\u0159ezn\u00edku se vyskytovaly smrky, kter\u00e9 dos\u00e1hly po\u017eehnan\u00e9ho v\u011bku. Nejstar\u0161\u00ed z nich vytvo\u0159il v\u00edce ne\u017e 450 letokruh\u016f, n\u011bkolik dal\u0161\u00edch pak okolo 400.<\/p>\n

\u201eKoncentrace prastar\u00fdch strom\u016f v karu Ple\u0161n\u00e9ho jezera je v\u0161ak naprosto unik\u00e1tn\u00ed, a to i v \u0161ir\u0161\u00edm st\u0159edoevropsk\u00e9m kontextu. B\u011bhem v\u00fdzkumu zde bylo zaznamen\u00e1no celkem sedm vzorn\u00edk\u016f, jejich\u017e celkov\u00fd v\u011bk p\u0159esahoval 500 let. Vedle \u0161estisetlet\u00e9ho smrku jsme u jin\u00e9ho stromu napo\u010d\u00edtali tak\u00e9 \u00factyhodn\u00fdch 570 letokruh\u016f a u dal\u0161\u00edho pak 540. Nav\u00edc nesm\u00edme zapomenout na zn\u00e1m\u00fd \u0160vejd\u016fv smrk s 559 letokruhy, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed u turistick\u00e9 zna\u010dky vedouc\u00ed na Plech\u00fd,\u201c<\/em> dod\u00e1v\u00e1 Kouteck\u00fd.<\/p>\n

Odborn\u00edky zaj\u00edm\u00e1 tak\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed st\u00e1le rostouc\u00edch, \u017eiv\u00fdch strom\u016f. Zat\u00edm dob\u0159e zmapovanou lokalitou v\u00a0tomto ohledu je Boub\u00ednsk\u00fd prales, kde t\u00fdm Pavla \u0160amonila z\u00a0V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasn\u00e9 zahradnictv\u00ed (V\u00daKOZ) analyzoval v\u00edce ne\u017e 450 strom\u016f p\u0159\u00edmo z\u00a0j\u00e1dra Boub\u00ednsk\u00e9ho pralesa.<\/p>\n

\u201eU nejstar\u0161\u00edho smrku, bylo nam\u011b\u0159eno 523 let. Nejstar\u0161\u00ed buk m\u011bl 427 let, nejstar\u0161\u00ed jedle pak 451 let. Jedn\u00e1 se p\u0159itom o zdrav\u00e9 jedince, kter\u00e9 maj\u00ed p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b mnoho des\u00edtek let, \u017eivota. N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto strom\u016f jsou i p\u00e1r metru od Lukensk\u00e9 cesty, kudy ro\u010dn\u011b projdou tis\u00edce turist\u016f. V\u00fdzkum se p\u0159itom prim\u00e1rn\u011b zam\u011b\u0159oval na studium historie naru\u0161en\u00ed pralesa, nikoli na hled\u00e1n\u00ed nejstar\u0161\u00edch jedinc\u016f. Kdybychom hledali nejstar\u0161\u00ed strom, je dost mo\u017en\u00e9, \u017ee bychom ze zhruba deseti tis\u00edc\u016f strom\u016f, kter\u00e9 na Boub\u00edn\u011b rostou, na\u0161li je\u0161t\u011b star\u0161\u00ed,\u201c<\/em> seznamuje s\u00a0v\u00fdsledky v\u00fdzkumu Pavel \u0160amonil, kter\u00fd se aktu\u00e1ln\u011b zab\u00fdv\u00e1 monitoringem dal\u0161\u00edch pralesovit\u00fdch zbytk\u016f na \u0160umav\u011b, mnohdy i mimo maloplo\u0161n\u00e1 chr\u00e1n\u011bn\u00e1 \u00fazem\u00ed, zejm\u00e9na v okol\u00ed Boub\u00ednsk\u00e9ho pralesa. \u201eO\u010dek\u00e1v\u00e1me i tam velmi star\u00e9 stromy. Siln\u00e9mu v\u011btru, k\u016frovci a lesnick\u00e9mu managementu mohly i tam uniknout stromy p\u0159es 400 let star\u00e9,\u201c<\/em> dod\u00e1v\u00e1. Data se ale teprve za\u010d\u00ednaj\u00ed analyzovat v laborato\u0159i.<\/p>\n

P\u0159esto, \u017ee se na \u0160umav\u011b vyskytuje v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed n\u011bkolika set let star\u00fdch strom\u016f ne\u017e v\u00a0jin\u00fdch oblastech st\u0159edn\u00ed Evropy, nen\u00ed v\u016fbec b\u011b\u017en\u00e9, aby se takov\u00e9ho v\u011bku stromy do\u017e\u00edvaly. U\u017e od prvn\u00edho roku \u017eivota toti\u017e sv\u00e1d\u00ed ka\u017edodenn\u00ed boj o p\u0159e\u017eit\u00ed.<\/p>\n

\u201eV\u011bt\u0161ina strom\u016f se nedo\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e9ho v\u011bku, odum\u0159ou hned v\u00a0prvn\u00edch letech \u017eivota d\u00edky nep\u0159\u00edzni po\u010das\u00ed, nebo konkurenci okoln\u00ed vegetace. Pokud se jim i p\u0159esto poda\u0159\u00ed j\u00ed upl\u00e1chnout, v\u011bt\u0161ina neobstoj\u00ed v\u00a0konkurenci s\u00a0ostatn\u00edmi stromy. A pokud u\u017e se kone\u010dn\u011b dostanou na sv\u011btlo, kde jim \u017e\u00e1dn\u00fd soused nebr\u00e1n\u00ed, jsou vystaveny extr\u00e9mn\u00edm v\u011btr\u016fm, suchu, d\u00edky kter\u00e9mu m\u016f\u017eou podlehnout l\u00fdko\u017eroutu smrkov\u00e9mu a podobn\u011b,\u201c<\/em> vysv\u011btluje Vojt\u011bch \u010cada z\u00a0\u010cesk\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 univerzity v Praze, kter\u00fd se zab\u00fdv\u00e1 disturban\u010dn\u00ed histori\u00ed lesn\u00edch porost\u016f na \u0160umav\u011b.<\/p>\n

\u201eKdy\u017e se pod\u00edv\u00e1me na disturban\u010dn\u00ed historii trochu bl\u00ed\u017ee, vypad\u00e1 to, jako kdyby si n\u011bkdo v\u00a0d\u00e1vn\u00e9 minulosti ud\u011blal pl\u00e1n odum\u00edr\u00e1n\u00ed horsk\u00fdch smr\u010din, na mnoho set let dop\u0159edu a p\u0159esn\u011b podle \u0161ablony – 1620, 1690, 1720, 1780, 1820, 1870, 1920, 1990 – to jsou obdob\u00ed, kdy v\u00a0horsk\u00fdch smr\u010din\u00e1ch na \u0160umav\u011b odum\u0159elo nejv\u00edce dosp\u011bl\u00fdch smrk\u016f. \u010casto je vyvracel siln\u00fd v\u00edtr, nebo zahubil l\u00fdko\u017erout smrkov\u00fd. Jen mal\u00e1 \u010d\u00e1st strom\u016f je d\u00edky n\u00e1hod\u011b, nebo sv\u00e9 odolnosti, schopna siln\u00fd v\u00edtr p\u0159e\u017e\u00edt. Jen skute\u010dn\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00ed jedinci jsou schopni se do\u017e\u00edt sv\u00e9ho fyzick\u00e9ho v\u011bku, nebo toho, co pova\u017eujeme za fyzick\u00fd v\u011bk,\u201c<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 \u010cada.<\/p>\n

\u201eO p\u0159e\u017eit\u00ed konkr\u00e9tn\u00edho jedince rozhoduje nejen jeho kondice, ale nap\u0159\u00edklad tak\u00e9 utv\u00e1\u0159en\u00ed ter\u00e9nu v\u00a0m\u00edst\u011b, kde strom roste a jist\u011b i n\u00e1hoda. V m\u00edstech chr\u00e1n\u011bn\u00fdch p\u0159ed n\u00e1razy siln\u00fdch v\u011btr\u016f, jako je nap\u0159\u00edklad Boub\u00ednsk\u00fd prales nebo n\u011bkter\u00e9 polohy okolo Ple\u0161n\u00e9ho jezera, mohou sp\u00ed\u0161e p\u0159e\u017e\u00edt i velmi star\u00e9 stromy. V\u00edce ne\u017e 15 % oslun\u011bn\u00fdch strom\u016f v\u00a0Boub\u00ednsk\u00e9m pralese je star\u0161\u00edch ne\u017e 300 let a v\u00edce ne\u017e 2 % jsou star\u0161\u00ed ne\u017e 400 let,”\u00a0<\/em>poznamen\u00e1v\u00e1 Pavel \u0160amonil.<\/p>\n

\u201eZ\u00a0hlediska odum\u00edr\u00e1n\u00ed horsk\u00fdch smrk\u016f na \u0160umav\u011b bylo 20. stolet\u00ed nezvykle klidn\u00e9, o to v\u00edc strom\u016f pak bylo na konci stolet\u00ed ve stavu, kdy je m\u016f\u017ee zahubit l\u00fdko\u017erout nebo vyvr\u00e1tit v\u00edtr. D\u00edky t\u00e9to prodlev\u011b se lidem vytratily z\u00a0pam\u011bti velk\u00e9 vich\u0159ice a gradace l\u00fdko\u017erouta, ke kter\u00fdm doch\u00e1zelo naposledy v\u00a019. stolet\u00ed,\u201c<\/em> dod\u00e1v\u00e1 Vojt\u011bch \u010cada..<\/p>\n

Na konci 20. stolet\u00ed n\u011bkter\u00e9 lok\u00e1ln\u00ed porosty podlehly siln\u00fdm v\u011btr\u016f, nebo ork\u00e1n\u016fm. Nap\u0159\u00edklad na Modravsku na za\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let do\u0161lo k\u00a0rozs\u00e1hlej\u0161\u00edm polom\u016fm a k\u00a0n\u00e1sledn\u00e9 k\u016frovcov\u00e9 kalamit\u011b, kter\u00e1 gradovala v\u00a0roce 1996.<\/p>\n

\u201ePostupn\u011b, jak se po roce 1996 hustota \u017eiv\u00fdch smrk\u016f sni\u017eovala, um\u00edralo po \u00fatoku k\u016frovce m\u00e9n\u011b a m\u00e9n\u011b strom\u016f, a\u017e se po\u010det um\u00edraj\u00edc\u00edch t\u00e9m\u011b\u0159 zastavil a to na pr\u016fm\u011brn\u00e9 hustot\u011b p\u011bti velk\u00fdch \u017eiv\u00fdch strom\u016f na hektar, kter\u00e9 maj\u00ed pr\u016fm\u011br kmene 30 centimetr\u016f a v\u00edce. To je z\u0159ejm\u011b jak\u00e9si dno stability, pod kter\u00e9 u\u017e velk\u00e1 gradace k\u016frovce nepronikne,\u201c<\/em> p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 v\u00fdsledky podrobn\u00e9ho monitoringu \u0159editel Spr\u00e1vy NP \u0160umava Pavel Huben\u00fd.<\/p>\n

\u201eP\u011bt smrk\u016f po hektaru v\u011bru nen\u00ed mnoho. Ale jde o stromy relativn\u011b velk\u00fdch dimenz\u00ed a tak\u00e9 vysok\u00e9ho v\u011bku, z p\u016fvodn\u00ed generace lesa. K\u016frovcovou gradaci ale p\u0159e\u017eilo mnohem v\u00edce smrk\u016f men\u0161\u00edch dimenz\u00ed, v\u011bt\u0161inou \u0161lo o podrost p\u016fvodn\u00edho lesa, tedy smrky utla\u010dovan\u00e9 velk\u00fdmi stromy, pop\u0159\u00edpad\u011b po\u0161kozen\u00e9 vrcholov\u00fdmi nebo korunov\u00fdmi zlomy. T\u011bch je tu dnes zhruba 190 kus\u016f na hektar,\u201c<\/em> dopl\u0148uje.<\/p>\n

Tyto stromy jsou kostrou budouc\u00edho lesa a jsou i z\u00e1rukou jeho bohat\u00e9 v\u011bkov\u00e9 struktury. Rozpo\u010d\u00edt\u00e1-li se tato hustota podle pod\u00edlu smrk\u016f r\u016fzn\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed v tlou\u0161\u0165kov\u00fdch stupn\u00edch, je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se tu r\u00fdsuje bohat\u011b strukturovan\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed les. Velmi podstatn\u00e1 je i pestrost struktury lesa v\u00a0krajin\u011b. Bou\u0159iv\u00e9 v\u011btry a gradaci k\u016frovce p\u0159e\u017eily mal\u00e9 skupinky strom\u016f a postupn\u00e1 obnova lesa vytv\u00e1\u0159\u00ed velmi komplexn\u00ed prostorovou strukturu, kter\u00e1 m\u00e1 obrovsk\u00fd v\u00fdznam pro stabilitu lesa proti n\u00e1sledn\u00fdm faktor\u016fm naru\u0161en\u00ed.<\/p>\n

\u201eM\u016f\u017eeme odhadovat, \u017ee po k\u016frovcov\u00e9m \u017e\u00edru p\u0159e\u017eilo na Modravsk\u00fdch slat\u00edch 22 smrk\u016f na hektar star\u0161\u00edch 100 let a zhruba 1 smrk star\u0161\u00ed 200 let na 10 hektar\u016f. Ve zmlazen\u00ed je pak cca 245 smrk\u016f na hektar ve st\u00e1\u0159\u00ed 40-60 let a p\u0159es 3000 smrk\u016f na hektar ve v\u011bku do 40 let. To je opravdu skv\u011bl\u00fd z\u00e1klad p\u0159\u00edrodn\u011b bohat\u00e9 a velmi zaj\u00edmav\u00e9 horsk\u00e9 smr\u010diny, kterou by lidsk\u00e1 ruka jednozna\u010dn\u011b nedok\u00e1zala zajistit,\u201c<\/em> zakon\u010duje \u0159editel Spr\u00e1vy NP \u0160umava Pavel Huben\u00fd.<\/p>\n

Text a foto: (tznp\u0161)<\/strong><\/p>\n