{"id":56970,"date":"2016-04-22T17:46:24","date_gmt":"2016-04-22T16:46:24","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=56970"},"modified":"2016-04-22T17:49:31","modified_gmt":"2016-04-22T16:49:31","slug":"stara-sumava-originalem-byl-postak-pepa-ktery-s-postovnim-vozem-putoval-denne-z-kunzvartu-do-prachatic","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=56970","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Po\u0161\u0165\u00e1k Pepa denn\u011b v n\u00e1lad\u011b putoval s po\u0161tovn\u00edm vozem z Kun\u017evartu do Prachatic"},"content":{"rendered":"

\u201e \u2026 v\u0161echny \u0161umavsk\u00e9 po\u0161ty obdr\u017eely d\u0159ev\u011bn\u00e1 kulat\u00e1 raz\u00edtka, kter\u00e1 zhotovili \u017e\u00e1ci volarsk\u00e9 d\u0159eva\u0159sk\u00e9 \u0161koly \u2026 . Dnes jsou velmi vz\u00e1cn\u00e1 a pou\u017e\u00edvala se do konce roku 1938 \u2026\u201c<\/strong><\/em><\/p>\n

Z dopis\u016f, pohlednic, po\u0161tovn\u00edch pouk\u00e1zek se dov\u00edd\u00e1me, jak \u0161el v t\u00e9to oblasti \u017eivot. To, co se dov\u00edd\u00e1me, jsou v\u0161ak jen st\u0159\u00edpky, ze kter\u00fdch \u00faplnou mozaika nelze vytvo\u0159it. Byla to Zlat\u00e1 stezka, kter\u00e1 byla sv\u011bdkem p\u0159epravy zpr\u00e1v a z\u00e1silek na h\u0159betech soumar\u016f. Tato p\u0159eprava byla zpo\u010d\u00e1tku nepravideln\u00e1, organizovan\u00e1 vznikla a\u017e pozd\u011bji.<\/p>\n

Soukrom\u00e1 sb\u011brna dopis\u016f v Su\u0161ici existovala ji\u017e v roce 1770. Vedl ji jist\u00fd V\u00e1clav de Angelis. Posel nosil dopisy do Hora\u017e\u010fovic, kde byla ji\u017e tehdy po\u0161tovn\u00ed stanice. V roce 1798 byla z\u0159\u00edzena v Su\u0161ici \u00fa\u0159edn\u00ed listovn\u00ed sb\u011brna (pod\u0159\u00edzena Hora\u017e\u010fovic\u00edm). Tu vedl do roku 1824 Jan Anger a pot\u00e9 jeho syn Jan Kajet\u00e1n Anger, kter\u00fd dostal v roce 1839 titul \u201ec.k. sb\u011bratel dopis\u016f\u201c. Su\u0161ick\u00e1 sb\u011brna zaji\u0161\u0165ovala dopravu korespondence, zat\u00ed\u017een\u00e1 psan\u00ed a mal\u00e9 bal\u00edky. Posl\u00ed\u010dek putoval mezi t\u011bmito dv\u011bma m\u00edsty dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b, pot\u00e9 ka\u017ed\u00fd den (od roku 1844). V roce 1845 byla z\u0159\u00edzena j\u00edzdn\u00ed po\u0161ta. V roce 1867 byla su\u0161ick\u00e1 sb\u011brna pov\u00fd\u0161ena na po\u0161tovn\u00ed stanici (s\u00eddlila na n\u00e1m\u011bst\u00ed v objektu \u010d. 2).<\/p>\n

Su\u0161ick\u00e1 po\u0161ta m\u011bla na starosti 232 vesnic, osad a samot \u2013 \u017deleznou Rudu, Ann\u00edn, Dobrou Vodu, Modravu, Pr\u00e1\u0161ily, Velhartice, Stachy, Srn\u00ed, Zd\u00edkov a jin\u00e9. Kroniky zachytily stav, jak byly z\u00e1silky doru\u010dov\u00e1ny. Poslov\u00e9 ze Su\u0161ice nechodili, z\u00e1silky si odeb\u00edrali v Su\u0161ici obecn\u00ed poslov\u00e9 \u010di samotn\u00ed obyvatel\u00e9. Postupn\u011b byly z\u0159izov\u00e1ny po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ady v dal\u0161\u00edch m\u011bstech a obc\u00edch.<\/p>\n

Rychlosti doru\u010dov\u00e1n\u00ed a zlep\u0161en\u00ed komfortu p\u0159i doru\u010dov\u00e1n\u00ed hodn\u011b pomohlo z\u0159\u00edzen\u00ed po\u0161ty v Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch (1850). I dal\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed po\u0161tovn\u00ed spr\u00e1vy vylep\u0161ily tuto situaci, nap\u0159. z\u0159\u00edzen\u00edm pravideln\u00e9 dopravy do \u017delezn\u00e9 Rudy (1863). Kariolka vyrazila ze Su\u0161ice v 14.15 hod. a do \u017delezn\u00e9 Rudy dorazila ve 20 hodin ve\u010der, s t\u00edm, \u017ee druh\u00fd den brzo r\u00e1no vyrazila na opa\u010dnou trasu do Su\u0161ice. Tuto slu\u017ebu dle kronik zaji\u0161\u0165oval Postkodl, co\u017e byla p\u0159ezd\u00edvka pro Karla Oppova ze Su\u0161ice. P\u0159ibyly i dal\u0161\u00ed zast\u00e1vky .<\/p>\n

Vlak hodn\u011b pomohl odstranit tuto slo\u017eitou cestu ze Su\u0161ice p\u0159es Hartmanice, Petrovice, H\u016frku a zp\u011bt, kde byly z\u0159\u00edzeny t\u00e9\u017e po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ady v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech. Dopisy do \u0161umavsk\u00fdch v\u00edsek se doru\u010dovaly p\u0159ed z\u0159\u00edzen\u00edm po\u0161tovn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby \u2013 do Srn\u00ed p\u0159ed rokem 1870 nap\u0159. z Ka\u0161persk\u00fdch Hor.<\/p>\n

\u00da\u0159edn\u00ed po\u0161tu doru\u010dovali vlastn\u00ed soudn\u00ed poslov\u00e9, kte\u0159\u00ed absolvovali slo\u017eitou cestu. P\u016fsobiv\u011b p\u00ed\u0161e o tomto doru\u010dov\u00e1n\u00ed ve sv\u00fdch rom\u00e1nech Karel Klostermann (pov\u00eddka Odyssea soudn\u00edho sluhy , kde je l\u00ed\u010den osud sluhy Mast\u00edlka). Po\u0161tovn\u00ed slu\u017eby slou\u017e\u00ed oblastem, kde je soust\u0159ed\u011bn pr\u016fmysl \u010di dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 odv\u011btv\u00ed.<\/p>\n

\u0160umava se stala hlavn\u011b oblast\u00ed pro rozvoj skl\u00e1\u0159stv\u00ed a d\u0159eva\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu.To zcela jist\u011b ve v\u011bt\u0161\u00edch centrech vy\u017eadovalo z\u0159izov\u00e1n\u00ed po\u0161t. Koncem 19. a za\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed takov\u00fdmi centry byly Vimperk, Ka\u0161persk\u00e9 Hory, \u017delezn\u00e1 Ruda, Volary, Stachy a jin\u00e9, ale i st\u0159ediska v p\u0159edh\u016f\u0159\u00ed \u0160umavy. V t\u011bch dob\u00e1ch bylo v t\u00e9to oblasti 38 po\u0161t a 18 po\u0161toven. Uv\u00e1d\u00ed to alespo\u0148 v\u00fdznamn\u00fd filatelista a milovn\u00edk \u0160umavy Ji\u0159\u00ed Nekvasil. Po\u010dty pochopiteln\u011b kol\u00edsaly a ke zna\u010dn\u00e9mu sn\u00ed\u017een\u00ed do\u0161lo po roce 1945. I nad\u00e1le byl trend klesaj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

Velkou zaj\u00edmavost\u00ed je i po\u010de\u0161t\u011bn\u00ed n\u011bmeck\u00fdch n\u00e1zv\u016f a li\u0161\u00ed se n\u00e1zvy obc\u00ed a tud\u00ed\u017e i po\u0161t ve srovn\u00e1n\u00ed s obdob\u00edm p\u0159ed, b\u011bhem a po I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed v\u010detn\u011b zabran\u00fdch \u00fazem\u00ed. Vydejme se virtu\u00e1ln\u011b po r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech \u0160umavy s panem Schafhauserem, po\u0161\u0165\u00e1kem z Hartmanic, kter\u00fd rozn\u00e1\u0161el po\u0161tu nejen v tomto m\u00edst\u011b, ale i v \u0161irok\u00e9m okol\u00ed, pochopiteln\u011b s not\u00fdskem v kapse, kde m\u00e1me \u00fadaje z\u00edskan\u00e9 od ing. Emila Voto\u010dka \u010di Ji\u0159\u00edho Nekvasila.<\/p>\n

Jak ji\u017e bylo \u0159e\u010deno v p\u0159edchoz\u00edm textu, \u0160umava hostila 18 po\u0161toven. \u010casem prod\u011blaly r\u016fzn\u00fd v\u00fdvoj. Byly zru\u0161eny a staly se z nich po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ady. N\u011bkter\u00e9 zanikly b\u011bhem let 1938 a\u017e 1945 a nebyly po v\u00e1lce ji\u017e obnoveny. Na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech byly otev\u0159eny nov\u00e9. Historie po\u0161toven je velmi zaj\u00edmav\u00e9 a je kolem nich hodn\u011b nejasnost\u00ed. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed po\u0161tovny byly na turistick\u00fdch m\u00edstech jako nap\u0159\u00edklad po\u0161tovna \u010cern\u00e9 jezero (\u0160pi\u010d\u00e1k).<\/p>\n

Opravdov\u00fdm po\u0161tovn\u00edm origin\u00e1lem byl “Postseppl” ( “po\u0161\u0165\u00e1k Pepa”), kter\u00fd s po\u0161tovn\u00edm vozem putoval denn\u011b z Kun\u017evartu do Prachatic a nazp\u00e1tek (80 km!). Ka\u017ed\u00e1 hospoda p\u0159i cesta byla tak\u0159\u00edkaj\u00edc po\u0161tovn\u00ed stanic\u00ed a kon\u011b p\u0159i n\u00ed stav\u011bli u\u017e sami od sebe. Zn\u00e1m\u00fd byl t\u00edm, \u017ee nikdy neopomn\u011bl hrd\u011b rozezvu\u010det svou po\u0161tovn\u00ed trubku. V\u017edy v n\u00e1lad\u011b a se zp\u011bvem p\u0159edjel p\u0159ed ka\u017edou po\u0161tu a pot\u00e1ceje se v alkoholov\u00e9m opojen\u00ed za\u010dal vykl\u00e1dat sv\u00e9 bal\u00edkov\u00e9 i listovn\u00ed z\u00e1silky.<\/p>\n

Zdroj: Po\u0161tovn\u00ed historie<\/strong><\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n