P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n
<\/p>\n
Z l\u00e1tek, kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1zely pro zhotoven\u00ed od\u011bvu v \u00favahu, to byl v p\u0159\u00edpad\u011b mu\u017esk\u00e9ho \u0161atu hlavn\u011b hrub\u00fd loden vlastn\u00ed v\u00fdroby, zvan\u00fd Duradei (vln\u011bn\u00e1 a ln\u011bn\u00e1 l\u00e1tka), d\u00e1le cvilink rovn\u011b\u017e vlastn\u00ed v\u00fdroby, vyd\u011blan\u00e1 k\u016f\u017ee jelen\u00ed, kozl\u00ed a los\u00ed, v p\u0159\u00edpad\u011b \u017eensk\u00e9ho \u0161atu pest\u0159e poti\u0161t\u011bn\u00e9 hrub\u0161\u00ed \u010di jemn\u011bj\u0161\u00ed ln\u011bn\u00e9 pl\u00e1tno, z ov\u010d\u00ed vlny a jemn\u00e9 p\u0159\u00edze tkan\u00fd a r\u016fzn\u011b zbarven\u00fd “cajk”, soukenn\u00e9 a hedv\u00e1bn\u00e9 l\u00e1tky.<\/p>\n
Pr\u00e1dlo bylo zhotovov\u00e1no ze siln\u00e9ho ln\u011bn\u00e9ho pl\u00e1tna a barchetu. Kdy\u017e se vydal sedl\u00e1k v l\u00e9t\u011b ven na pole, nebyl od\u011bn ne\u017e re\u017enou ko\u0161il\u00ed, kalhotami z “duradei”, p\u00e1rem p\u0159es kalhoty nata\u017een\u00fdch pono\u017eek z b\u00edl\u00e9 ov\u010d\u00ed vlny, d\u0159ev\u00e1ky a n\u00edzk\u00fdm kulat\u00fdm kloboukem z hrub\u00e9 plsti, skoro nikdy n\u011bjakou \u010depic\u00ed. Jen p\u0159i chladn\u00e9m a vlhk\u00e9m po\u010das\u00ed si nat\u00e1hl i vestu a kab\u00e1t.<\/p>\n
T\u00fd\u017e pracovn\u00ed od\u011bv nosil i za nejost\u0159ej\u0161\u00ed zimy, jen p\u0159es “gat\u011b” z re\u017en\u00e9ho ln\u011bn\u00e9ho pl\u00e1tna nebo barchetu p\u0159ibyl je\u0161t\u011b svrchn\u00edk a na ruce p\u00e1r pal\u010d\u00e1k\u016f. Kdy\u017e \u0161el do lesa pln\u00e9ho sn\u011bhu, byly d\u0159ev\u00e1ky pobity lodenov\u00fdmi n\u00e1vleky jako n\u011bjak\u00e9 vysok\u00e9 boty \u010di holinky. Do chl\u00e9va si zav\u00e1zal p\u0159es kalhoty modrou z\u00e1st\u011bru.<\/p>\n
Ten “Blahel”, jen z jemn\u011bj\u0161\u00edho re\u017en\u00e9ho pl\u00e1tna, nosil ml\u00e1denec tak\u00e9 ve\u010der p\u0159i “chozen\u00ed za d\u011bv\u010d\u00e1tky”. P\u0159i stav\u011bn\u00ed pan\u00e1k\u016f m\u011bl “stav\u011b\u010d” b\u00edlou z\u00e1st\u011bru s “laclem”. O \u017en\u00edch m\u00e1 \u017enec p\u0159es “Duradeihose” p\u0159ipnut p\u00e1sek, zvan\u00fd “\u017enec\u016fv \u0159emen”, za kter\u00fd si dozadu zastr\u010d\u00ed pochvu na brousek s vodou a brousek, kter\u00fd do vody nam\u00e1\u010d\u00ed.<\/p>\n
V ned\u011bln\u00edm \u00faboru jako ve vlastn\u00edm sv\u00e9m kroji objevuje se sedl\u00e1k v \u010dern\u00fdch kalhotech nebo kalhotech z kozl\u00ed k\u016f\u017ee s “padac\u00edm mostem” nam\u00edsto poklopce . Tyto ko\u017een\u00e9 kalhoty byly na zadn\u00ed stran\u011b pod \u0161lemi a vp\u0159edu na ramenou kr\u00e1sn\u011b vy\u0161\u00edv\u00e1ny. Dole byly t\u011bsn\u00e9 a skr\u00fdvaly se v holink\u00e1ch. Nebo m\u011bly dole skoro a\u017e ke kolen\u016fm sahaj\u00edc\u00ed lem z leskl\u00e9 kozl\u00ed k\u016f\u017ee, p\u0159i\u010dem\u017e za ch\u016fze se ty ko\u017een\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159i ka\u017ed\u00e9m kroku o sebe t\u0159ely vyd\u00e1vaj\u00edce zvuk “p\u0161t, p\u0161t, p\u0161t”.<\/p>\n
V dob\u00e1ch d\u00e1vn\u011bj\u0161\u00edch nosili mnoz\u00ed, kdo si to mohli dovolit, kalhoty z los\u00ed k\u016f\u017ee. Tehdy se toti\u017e tato zv\u00ed\u0159ata v Evrop\u011b vyskytovala v hojn\u00e9m po\u010dtu. \u0158\u00edkalo se t\u011bm kalhot\u00e1m “Ueleinthousn”, vlastn\u011b “Elenhose”, ov\u0161em se\u0161l\u00e9 na “Elendhose” ( “b\u00eddn\u00e9 kalhoty”).<\/p>\n
Z bot se nosily ty vysok\u00e9 a\u017e ke kolen\u016fm, s vep\u0159edu naho\u0159e trochu zv\u00fd\u0161en\u00fdm okrajem, zdoben\u00fdm i st\u0159apcem, “Tulei”, bo\u010dn\u00ed \u0161vy s l\u00fdtky zv\u00fdrazn\u011bn\u00fdmi d\u0159ev\u011bn\u00fdm kopytem, naho\u0159e dokola byly vysok\u00e9 boty zdobeny a modelov\u00e1ny \u017ehav\u00fdm \u017eelezem .<\/p>\n
Barva holinek byla \u010dern\u00e1 nebo tak\u00e9 \u010derven\u00e1. Ten, kdo m\u011bl kalhoty dole, jak u\u017e zm\u00edn\u011bno, s ko\u017een\u00fdm lemem, nosil boty pod nimi, a nebyly to holinky, n\u00fdbr\u017e polobotky, zdoben\u00e9 vep\u0159edu naho\u0159e \u017elutou, \u010dervenou nebo zelenou ov\u010d\u00ed k\u016f\u017e\u00ed. Podpatky byly opat\u0159eny podk\u016fvkami, na \u0161pi\u010dce m\u011bly boty “Plattl” “desti\u010dka” ze \u017eeleza, p\u0159i\u0161roubovan\u00e9ho na pode\u0161ev.<\/p>\n
Bohat\u0161\u00ed ml\u00e1denci nosili i “faldova\u010dky”, kter\u00e9 sahaly skoro ke kolen\u016fm, naho\u0159e m\u011bly tuh\u00e9 “roury”, holinky naho\u0159e rovn\u00e9 zdobn\u011b pro\u0161\u00edvan\u00e9 a p\u0159i kotn\u00edc\u00edch m\u011bly na \u0161evcovsk\u00e9m kopyt\u011b p\u011bkn\u011b slo\u017een\u00e9 a stla\u010den\u00e9 z\u00e1hyby na zp\u016fsob tahac\u00ed harmoniky.<\/p>\n
Kolem roku 1848 nosily se je\u0161t\u011b “Kniehosen”, kr\u00e1tk\u00e9 kalhoty s dlouh\u00fdmi, nad kolena sahaj\u00edc\u00edmi vln\u011bn\u00fdmi pun\u010dochami a n\u00edzkou dom\u00e1c\u00ed obuv\u00ed s velk\u00fdmi p\u0159ezkami, na hlav\u011b n\u00edzk\u00fd klobouk z hrub\u00e9 plsti se \u0161irok\u00fdm okrajem. P\u0159ed rokem 1848 nesm\u011bl sedl\u00e1k, jak zn\u00e1mo, nosit nijak\u00fd vous a a\u017e do \u010das\u016f c\u00edsa\u0159e Josefa musil b\u00fdt i nakr\u00e1tko ost\u0159\u00edh\u00e1n, \u0161lechtici a d\u016fstojn\u00edci naopak nosili copy a byl povinen poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se potkal s vrchnost\u00ed, smeknout klobouk a uk\u00e1zat tak, \u017ee je opravdu ost\u0159\u00edh\u00e1n, podd\u00e1n sv\u00e9mu p\u00e1nu, z \u010deho\u017e se zachoval dodnes pozdrav smeknut\u00edm klobouku.<\/p>\n
O ned\u011bl\u00edch nosil sedl\u00e1k v\u017edy jemn\u011bj\u0161\u00ed ko\u0161ili z “hlazen\u00e9ho” ln\u011bn\u00e9ho pl\u00e1tna, a kdy\u017e u\u017e to m\u011blo b\u00fdt skute\u010dn\u011b vybran\u011bj\u0161\u00ed, byla to ko\u0161ile z koupen\u00e9ho “komorn\u00edho sukna” s na\u0161it\u00fdm p\u0159elo\u017een\u00fdm l\u00edmcem, nab\u00edran\u00fdmi ruk\u00e1vy a vy\u0161\u00edvan\u00fdmi man\u017eetami. Kolem krku m\u00edval n\u011bjak\u00fd r\u016fznobarevn\u00fd hedv\u00e1bn\u00fd \u0161\u00e1tek, sepjat\u00fd sponou. Proto tak\u00e9 kmotr p\u0159i bi\u0159mov\u00e1n\u00ed d\u00e1val sv\u00e9mu bi\u0159movanci jako d\u00e1rek ke V\u0161em svat\u00fdm hedv\u00e1bn\u00fd \u0161\u00e1tek na krk, vy\u0161\u00edvanou ko\u0161ili z komorn\u00edho sukna a kv\u011btovanou sametovou vestu.<\/p>\n
Kdy\u017e m\u011bl na sob\u011b “hladkou” ko\u0161ili, v\u00e1zal si na ni “Schmiesel”, n\u00e1prsn\u00edk z komorn\u00edho sukna, maj\u00edc\u00ed naho\u0159e vp\u0159edu skl\u00e1dan\u00e9 a v\u00e1zan\u00e9 vy\u0161\u00edvan\u00e9 c\u00edpy jako l\u00edmec, na krku a vprost\u0159ed t\u011bla uv\u00e1zan\u00fd stuhami dozadu. Na hrudi byl vy\u0161\u00edvan\u00fd, m\u011bl slo\u017een\u00e9 z\u00e1hyby a na obou stran\u00e1ch hrudi ho zdobily inici\u00e1ly jm\u00e9na a p\u0159\u00edjmen\u00ed nositele.<\/p>\n
Vesty b\u00fdvaly z man\u0161estru, pozd\u011bji z kv\u011btovan\u00e9ho sametu a zap\u00ednaly se a\u017e ke krku. M\u011bly lesknouc\u00ed se, velmi po\u010detn\u00e9 knofl\u00edky. P\u0159es ni se nosil kr\u00e1tk\u00fd kab\u00e1t z modr\u00e9ho sukna, maj\u00edc\u00ed vzadu na “tajli” fraku podobn\u00fd ozdobn\u00fd \u0161ev se dv\u011bma knofl\u00edky, kter\u00fd p\u016fsobil jako roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed n\u00e1\u0161ivek. V lokti m\u011bly ruk\u00e1vy kab\u00e1tu n\u00e1\u0161ivek ve tvaru srdce z leskl\u00e9 kozl\u00ed k\u016f\u017ee. Vp\u0159edu bylo hodn\u011b knofl\u00edk\u016f, kter\u00e9 se v \u0159ad\u011b kolem kapes t\u00e1hly obloukem dozadu.<\/p>\n
V zim\u011b se nos\u00edval dlouh\u00fd, uvnit\u0159 hrubou ov\u010d\u00ed srst\u00ed pod\u0161it\u00fd zimn\u00edk, zvan\u00fd “Power”. Mnoz\u00ed m\u00edvali zimn\u00ed ko\u017eich. Byl cel\u00fd z ov\u010d\u00ed srsti, s vlnou zevnit\u0159, na lemu obrouben \u010dernou ko\u017ee\u0161inou, zvanou “Bram” na z\u00e1dech s \u010derveno\u017elut\u00fdmi na\u0161it\u00fdmi ozdobami. Kolem krku se nosila velmi dlouh\u00e1 pleten\u00e1 \u0161\u00e1la. Hlavu kryla pestr\u00e1 c\u00edpat\u00e1 \u010dapka, na kter\u00e9 sed\u011bl n\u00edzk\u00fd kulat\u00fd plst\u011bn\u00fd klobouk. Ti bohat\u0161\u00ed si pozd\u011bji po\u0159izovali sametov\u00e9 klobouky, rovn\u011b\u017e kulat\u00e9 a n\u00edzk\u00e9. Jeden takov\u00fd klobouk st\u00e1l 3 zlat\u00e9. Ml\u00e1denci m\u00edvali za kloboukem \u010dasto zastr\u010denu kyti\u010dku nebo pta\u010d\u00ed pero.<\/p>\n
V ned\u011bli odpoledne nosili mu\u017ei m\u00edsto vysok\u00fdch bot nov\u00e9 d\u0159ev\u00e1ky nebo pantofle bu\u010f se spodkem d\u0159ev\u011bn\u00fdma svr\u0161kem ko\u017een\u00fdm nebo cel\u00e9 z k\u016f\u017ee. M\u00edsto soukenn\u00e9ho kab\u00e1tu si obl\u00e9kali barevn\u011b pruhovan\u00fd kab\u00e1t \u010di kazajku.Ve vnit\u0159n\u00ed kapse kab\u00e1tu v\u011bzela cestou do kostela v\u017edycky fajfka, jej\u00ed\u017e n\u00e1\u00fastek a \u010dasto i jej\u00ed ozdobn\u00e9 st\u0159apce vy\u010duhovaly na prsou majitelov\u00fdch ven. V prav\u00e9 bo\u010dn\u00ed kapse kab\u00e1tu b\u00fdval v\u00e1\u010dek s tab\u00e1kem z ko\u010di\u010d\u00ed srsti nebo prase\u010d\u00edho m\u011bch\u00fd\u0159e, \u010disti\u010d fajfky se bimbal voln\u011b z kapsy navenek. Kdysi obvykl\u00fd \u017ev\u00fdkac\u00ed a \u0161\u0148upav\u00fd tab\u00e1k dnes vymizel, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed obliby do\u0161ly zato cigarety.<\/p>\n
Stejn\u011b prost\u011b oble\u010dena jako sedl\u00e1k kr\u00e1\u010dela vedle n\u011bho selka s d\u011bve\u010dkami s kr\u00e1tk\u00fdmi ruk\u00e1vy sv\u00fdch ko\u0161il\u00ed, v jednobarevn\u00e9 nebo pest\u0159e poti\u0161t\u011bn\u00e9 sukni a punt\u00edkovan\u00fdm \u0161\u00e1tkem cestou za denn\u00ed prac\u00ed. Pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady nesla si na ruce je\u0161t\u011b kacabajku. L\u00e1tkou pracovn\u00edho dne bylo barven\u00e9 a poti\u0161t\u011bn\u00e9 ln\u011bn\u00e9 pl\u00e1tno, \u010dasto cvilink nebo drilich.<\/p>\n
V l\u00e9t\u011b ke \u017e\u0148ov\u00fdm prac\u00edm nosily d\u011bve\u010dky \u010dastokr\u00e1te jen do poloviny t\u011bla sahaj\u00edc\u00ed jemn\u011bj\u0161\u00ed hladkou nebo hrub\u0161\u00ed re\u017enou ko\u0161ili. D\u00e1msk\u00e9 kalhotky byly \u010d\u00edmsi nezn\u00e1m\u00fdm. P\u0159es t\u00fdden nosily pan\u00ed a d\u011bve\u010dky \u0161\u00e1tek proti slunci , nap\u016fl p\u0159es roh slo\u017een\u00fd a dv\u011bma c\u00edpy uv\u00e1zan\u00fd pod bradou, vzadu dol\u016f po z\u00e1dech visely pak dva c\u00edpy, ten v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159es ten men\u0161\u00ed. Kolem \u00fast se nosil d\u0159\u00edve tak\u0159ka v\u0161eobecn\u011b tak \u0159e\u010den\u00fd \u0161\u00e1tek “p\u0159es hubu”, slu\u0161n\u011bji , na \u0161\u00ed\u0159i ruky slo\u017een\u00fd \u0161\u00e1tek, kter\u00fd se natahoval p\u0159es \u00fasta a bradu a zavazoval se naho\u0159e na temeni hlavy. P\u0159i j\u00eddle se ten \u0161\u00e1tek jen st\u00e1hl pod bradu. Nyn\u00ed se nos\u00ed takov\u00fd “Mailtihel” u\u017e jen p\u0159i bolen\u00ed zub\u016f.<\/p>\n
K ned\u011bln\u00edmu kroji selky a d\u011bve\u010dky n\u00e1le\u017eela d\u0159\u00edve nab\u00edran\u00e1 jednobarevn\u00e1 \u010di v\u00edcebarevn\u00e1 sukn\u011b, soukenn\u00e1 jupka s nab\u00edran\u00fdmi ruk\u00e1vy, hedv\u00e1bn\u00fd, n\u00e1padn\u011b barevn\u00fd, t\u0159\u00e1sn\u011bmi opat\u0159en\u00fd a a\u017e p\u0159es ramena sahaj\u00edc\u00ed \u0161\u00e1tek, \u010dern\u00fd polohedv\u00e1bn\u00fd, pevn\u011b k hlav\u011b p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed plena, kter\u00e1 m\u011bla vzadu dlouh\u00fd a\u017e daleko pod st\u0159ed t\u011bla sahaj\u00edc\u00ed c\u00edp, na n\u011bm\u017e byly b\u00edl\u00fdm hedv\u00e1b\u00edm vy\u0161ity inici\u00e1ly jm\u00e9na a p\u0159\u00edjmen\u00ed.<\/p>\n
Pozd\u011bji se nosily i modern\u00ed zdoben\u00e9 vln\u011bn\u00e9 nebo moh\u00e9rov\u00e9 \u0161\u00e1tky apod. Pak tu byla \u0161irok\u00e1 \u010dern\u011b monot\u00f3nn\u00ed nebo naopak pest\u0159e vzorovan\u00e1 z\u00e1st\u011bra, kter\u00e1 byla v bohat\u0161\u00edch rodin\u00e1ch o velk\u00fdch sv\u00e1tc\u00edch z hedv\u00e1b\u00ed. Pun\u010dochy jsou b\u00edl\u00e9 bavln\u011bn\u00e9 vlastn\u00ed ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, \u010dasto s mnoha vzory, zvan\u00e9 “Musterstimpf”, tak\u00e9 \u010dasto s vypl\u00e9tan\u00fdmi copy, “Tutlstimpf”, mnohdy m\u00edchaj\u00edc\u00ed modrou a b\u00edlou barvu. Ve vypl\u00e9t\u00e1n\u00ed vzor\u016f je dosahov\u00e1no opravdov\u00e9ho mistrovstv\u00ed.<\/p>\n
Ohledn\u011b obuvi nosily pan\u00ed domu jen \u0161n\u011brovac\u00ed botky, “Bundschuh”, podpatky rovn\u011b\u017e opat\u0159eny podk\u016fvkami. Mu\u017ei \u0161n\u011brovac\u00ed boty, ve m\u011bst\u011b obvykl\u00e9, nenosili nikdy, pon\u011bvad\u017e by byli vysm\u00e1ti. Kdy\u017e se objevily \u0161ic\u00ed stroje, d\u00e1msk\u00e9 \u0161n\u011brovac\u00ed boty se b\u00edle, \u017elut\u011b, zelen\u011b a \u010derven\u011b vy\u0161\u00edvaly. Boty byly d\u0159\u00edve zhotovov\u00e1ny jen u \u0161evce, “obuvn\u00edk” se na \u0160umav\u011b rozum\u00ed v\u00fdhradn\u011b v\u00fdrobce d\u0159ev\u00e1k\u016f na m\u00edru. V\u011bt\u0161inou se tak d\u011blo z mazan\u00e9 “tureck\u00e9” kozl\u00ed k\u016f\u017ee, u d\u011bv\u010dat z k\u016f\u017ee zvan\u00e9 nemazan\u00e9 leskl\u00e9 kozl\u00ed k\u016f\u017ee. Tak\u00e9 vy\u0161\u00edvan\u00e9 trepky ze sametu se nosily do kostela, pak i dom\u00e1c\u00ed st\u0159ev\u00edce, pak takov\u00e9, kter\u00e9 sahaly a\u017e ke kotn\u00edk\u016fm a vp\u0159edu se daly kr\u00e1tce \u0161n\u011brovat, \u0159e\u010den\u00e9 “Pariser”. Tak\u00e9 polovysok\u00e9 boty byly obl\u00edbeny.<\/p>\n
V zim\u011b se nosily papu\u010de, mu\u017ei plst\u011bn\u00e9 nebo ko\u017ee\u0161inov\u00e9 vysok\u00e9 boty. Pro doma m\u011bli d\u011bde\u010dek i babi\u010dka z c\u00edpk\u016f l\u00e1tek utkan\u00e9 “strakat\u00e9 ba\u010dkory”, vycpan\u00e9 koudel\u00ed a uvnit\u0159 pod\u0161it\u00e9 barchetem nebo flanelem. V zim\u011b \u017eeny nosily \u017eeny rovn\u011b\u017e velk\u00e9 \u010dern\u00e9, \u0161irok\u00fdmi kv\u011btovan\u00fdmi okraji a t\u0159\u00e1sn\u011bmi opat\u0159en\u00e9 vln\u011bn\u00e9 svrchn\u00ed \u0161\u00e1tky p\u0159es hlavu a ramena.Sukn\u011b byly zdobeny kan\u00fdrem, pak tak\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dn\u00fdmi pruhy. Sukn\u011b m\u00edvala i jednu kapsu na r\u016f\u017eenec a pen\u011b\u017eenku. Kolem vespod byla op\u00e1s\u00e1na \u0161\u0148\u016frkou. Kazajky, na \u0160umav\u011b nam\u00edsto m\u00edvaly na zap\u00edn\u00e1n\u00ed h\u00e1\u010dky. Jako ozdoba byly v\u011bt\u0161inou na\u0161\u00edv\u00e1ny \u00fazk\u00e9 klikat\u00e9 stuhy.<\/p>\n
Z obvykl\u00fdch star\u00fdch materi\u00e1l\u016f pro \u017eensk\u00fd od\u011bv lze je\u0161t\u011b uv\u00e9st taft, man\u0161estr, du\u0161est , sukno a jin\u00e9 textilie.D\u00edvky nosily v ned\u011bli p\u0159i cest\u011b do kostela v ruce modlitebn\u00ed kn\u00ed\u017eku a k tomu b\u00edl\u00fd, pe\u010dliv\u011b slo\u017een\u00fd kapesn\u00edk, p\u011bkn\u011b vy\u0161\u00edvan\u00fd, na jednom vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00edm rohu s \u010derven\u011b vy\u0161it\u00fdmi inici\u00e1lami jm\u00e9na a p\u0159\u00edjmen\u00ed. Do okraje zavinut\u00e9ho kapesn\u00edku byla zavinuta kyti\u010dka.Z d\u011btsk\u00e9ho oble\u010den\u00ed mohou b\u00fdt je\u0161t\u011b zm\u00edn\u011bny d\u011btsk\u00e9 \u010depice, pro mal\u00e9 d\u011bti a pro chlapce , trikot spojuj\u00edc\u00ed kalhoty a kab\u00e1tek, s rozparkem vzadu .B\u011bhem stalet\u00ed se kroj \u0160umavan\u016f sotva n\u011bjak znateln\u011bji m\u011bnil.<\/p>\n
Doprava ov\u0161em, i vojensk\u00e1 slu\u017eba venkovsk\u00fdch ml\u00e1denc\u016f, \u0161umavsk\u00e9 oble\u010den\u00ed nutn\u011b ovlivnily. Jde se te\u010f “s m\u00f3dou”. Dnes u\u017e nenos\u00ed mlad\u00fd mu\u017e v ned\u011bli ned\u011bln\u00ed \u0161at, n\u00fdbr\u017e prost\u011b n\u011bjak\u00fd oblek, nos\u00ed p\u00e1nsk\u00fd klobouk, mnohdy ply\u0161ov\u00fd, \u0161n\u011brovac\u00ed boty, kou\u0159\u00ed sportky, d\u011bv\u010data nos\u00ed \u0161aty, jejich\u017e odstup\u0148ov\u00e1n\u00ed se d\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it ozna\u010den\u00edmi ty pro pracovn\u00ed den, ty lep\u0161\u00ed, ned\u011bln\u00ed \u0161aty. Sv\u011bt kr\u00e1\u010d\u00ed dop\u0159edu rychl\u00fdm tempem a na\u0161inec se st\u00e1v\u00e1 starod\u00e1vn\u00fdm a starom\u00f3dn\u00edm \u010di jak by \u0160umavan \u0159ekl: “staro\u0161umavsk\u00fdm”.<\/p>\n
Zdroj: Josef H\u00f6fer Waldheimat, 1925 Jiho\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna<\/strong><\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n
![\"\"](\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/03\/18\/stara-sumava-2-300x246.jpg\")
<\/a>\n\t\t\t<\/div><\/figure>\n\t\t<\/div>\n\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"