![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/02\/14\/pan-tau.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Jak\u00fd byl Tau\u016fv tv\u016frce, Ota Hofman vlastn\u011b \u010dlov\u011bk?<\/strong> Taky tento moment se odrazil na mat\u010din\u011b vztahu k n\u011bmu. Za\u010dala se o Otu b\u00e1t, zak\u00e1zala mu t\u0159eba s\u00e1\u0148kovat, nesm\u011bl ani bruslit a plavat, a kdy\u017e ho pak rodi\u010de p\u0159ihl\u00e1sili do Skautu (1938), nevyd\u00fdchal tenhle \u201emal\u00fd est\u00e9t\u201c spole\u010dnou latr\u00edna na letn\u00edm t\u00e1bo\u0159e 46. odd\u00edlu a \u0161est dn\u00ed pr\u00fd ne\u0161el na stranu, na\u010de\u017e si ho otec zase odvezl dom\u016f.<\/strong> Asi v deseti letech dostal Hofman loutkov\u00e9 divadlo a ve\u0161ker\u00e9 jeho kapesn\u00e9 od t\u00e9 chv\u00edle putovalo na kupov\u00e1n\u00ed loutek. Hr\u00e1l d\u011btem z domu i vlastn\u00ed dramata a rozli\u010dn\u00fdmi hlasy zosob\u0148oval ve\u0161ker\u00e9 postavy. Na \u0161kol\u00e1ch, kam chodil, pak prov\u00e1d\u011bl klukoviny a vyst\u0159\u00eddal proto t\u011bch \u00fastav\u016f v\u00edc.<\/strong> N\u00e1sledovala \u0161kola v K\u0159emencov\u00e9, pak dokonce gymn\u00e1zium v Chrudimi, nato obchodn\u00ed akademie na Vinohradech. Byl vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd a v \u010dase \u201epot\u00e1pek\u201c natahoval navzdory otci na nohy \u201ekork\u00e1\u010de\u201c se sedmicentimetrovou podr\u00e1\u017ekou. Psal ver\u0161e d\u011bv\u010dat\u016fm, kter\u00e1 se okolo n\u011bj m\u00edhala, ale roku 1944 p\u0159i\u0161la r\u00e1na: jeho rodi\u010de zav\u0159eli. Po maturit\u011b cht\u011bl na vina\u0159skou \u0161kolu v M\u011bln\u00edce, ale nevzali ho. Zato na Univerzitu Karlovu ano. Rok studoval pr\u00e1va, ale po dokon\u010den\u00ed druh\u00e9ho semestru ud\u011blal (velmi snadno) p\u0159ij\u00edmac\u00ed zkou\u0161ku na za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed FAMU, kde pak potkal mezi spolu\u017e\u00e1ky i Vojt\u011bcha Jasn\u00e9ho, Karla Kachy\u0148u a Milana Kunderu. Na rodinnou atmosf\u00e9ru t\u00e9to fakulty a t\u0159eba i sv\u00e9ho obl\u00edben\u00e9ho profesora Milo\u0161e V\u00e1clava Kratochv\u00edla vzpom\u00ednal do smrti.<\/p>\n U\u017e ve druh\u00e1ku (1950) se o\u017eenil, kdy\u017e p\u0159edt\u00edm Irenu dojel poprosit o ruku se sv\u00fdm otcem na ly\u017e\u00edch a\u017e na Labskou Boudu, a ve t\u0159et\u00edm ro\u010dn\u00edku se jim narodila dcera<\/strong>. Hofman byl, pravda, tak\u00e9 regul\u00e9rn\u00ed \u010desk\u00fd spisovatel, d\u00edky obchodn\u00ed akademii psal na stroji v\u0161emi deseti bez p\u0159eklepu \u201erychlost\u00ed kulometu\u201c a koncem \u017eivota p\u0159e\u0161el jako jeden z prvn\u00edch na po\u010d\u00edta\u010d.<\/strong> Prvn\u00ed \u201epan Tau\u201c se vyno\u0159il u\u017e roku 1961 z jeho prvotiny Poh\u00e1dka o star\u00e9 tramvaji, jej\u00ed\u017e kr\u00e1tkou verzi p\u0159edt\u00edm uve\u0159ejnilo jeden\u00e1ct\u00e9 \u010d\u00edslo d\u011btsk\u00e9ho m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku Mate\u0159\u00eddou\u0161ka (1958)<\/strong>. Dal\u0161\u00ed kn\u00ed\u017eka Kr\u00e1l\u00edc\u00ed ve vysok\u00e9 tr\u00e1v\u011b (1962)<\/strong> kon\u010d\u00ed na rozd\u00edl od sv\u00e9 filmov\u00e9 verze sebevra\u017edou desetilet\u00e9ho Martina zm\u00edtan\u00e9ho mezi bigotn\u011b n\u00e1bo\u017enou rodinou (matka i teta) a ideologick\u00fdm dikt\u00e1tem \u0161koly.<\/p>\n Prvn\u00ed cenu v mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ei z\u00edskala kniha \u00dat\u011bk (1966),<\/strong> Dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci \u010cerven\u00e1 k\u016flna (ps\u00e1no 1967, vy\u0161lo 1974<\/strong>) uvedl Hofman mottem z No\u010dn\u00edho letu Saint-Exup\u00e9ryho a variantou pana Tau je zde star\u00fd Andr\u00fds, ve kter\u00e9m jen zobrazil skute\u010dn\u011b existuj\u00edc\u00edho d\u016fchodce a majitele k\u016flny, kterou si vyhl\u00e9dl pro auto zrovna jako hrdin\u016fv otec.<\/p>\n <\/p>\n Fantaskn\u00ed linii Hofmanovy tvorby v\u00e9vod\u00ed kniha Hodina modr\u00fdch slon\u016f (1969)<\/strong>, d\u00edky n\u00ed\u017e se ocit\u00e1me kup\u0159. i v zemi je\u0161t\u011b nenarozen\u00fdch d\u011bt\u00ed (a zde je \u201eTauem\u201c postava Bertoldiho). Hofman ov\u0161em t\u00edhl i k science fiction, jak dokazuj\u00ed kni\u017en\u00ed tituly: Klaun Ferdinand a raketa (1965), \u010ctvrt\u00fd rozm\u011br (1970) \u010di Odysseus a hv\u011bzdy (1977) s (okrajov\u00fdm) motivem elektronicky zes\u00edlen\u00e9ho stenu utr\u017een\u00e9 kopretiny (inspirovan\u00fdm pov\u00eddkou Roalda Dahla).<\/p>\n Sci-fi jsou i kn\u00ed\u017eky N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci (1985) \u010di Chobotnice z \u010certovky (1987),<\/strong> Hofman\u016fv nejslavn\u011bj\u0161\u00ed seri\u00e1l Pan Tau (1966-1988) sest\u00e1v\u00e1 ze 33 d\u00edl\u016f<\/strong> a je\u0161t\u011b stejnojmenn\u00e9ho celove\u010dern\u00ed filmu (jak\u00e9si te\u010dky), ale do\u010dkal se i p\u016fvabn\u00e9 kni\u017en\u00ed varianty (1974), kterou autor pojal jako mezin\u00e1rodn\u00ed detektivku \u0161pikovanou v\u00edcero aluzemi na re\u00e1ln\u00e9 osoby a filmov\u00e1 i liter\u00e1rn\u00ed d\u00edla. Vystupuje tu dokonce i herec Otto \u0160im\u00e1nek a taky Carrollova Alenka nebo tehdy zn\u00e1m\u00fd delf\u00edn Filip z americk\u00e9ho seri\u00e1lu. Ale kn\u00ed\u017eka je i form\u00e1ln\u00edm experimentem a naraz\u00edme tu jak na \u010d\u00e1st p\u016fvodn\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159em, tak na imagin\u00e1rn\u00ed p\u0159epis magnetofonov\u00e9ho z\u00e1znamu \u010di fiktivn\u00ed \u010dl\u00e1nky z tisku. Prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed Pana Tau a tis\u00edce z\u00e1zrak\u016f bylo nav\u00edc pov\u00fd\u0161eno na klenot pozoruhodn\u00fdmi ilustracemi Ji\u0159\u00edho \u0160alamouna, pod nimi\u017e podobn\u011b jako u verneovek nal\u00e9z\u00e1me \u00faryvky textu: \u201eNASA ur\u010dit\u00e9 v\u011bci taj\u00ed.\u201c \u201eOpice se opi\u010dily \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u011b.\u201c \u201e\u0160el jsem se proj\u00edt Rotterdamsk\u00fdm p\u0159\u00edstavem.\u201c \u201eByl to ten nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed dostih m\u00e9 jezdeck\u00e9 kari\u00e9ry.\u201c<\/p>\n Na Pana Tau nav\u00e1zal Hofman p\u0159ed smrt\u00ed jen m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdm filmem Tau Ceti \u2013 stranou ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1hy,<\/strong> kter\u00fd m\u011blo n\u00e1sledovat 25 d\u00edl\u016f kreslen\u00fdch Angli\u010danem Nickem Pricem. Pon\u011bkud fantasmagorick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh se odehr\u00e1v\u00e1 na skute\u010dn\u011b existuj\u00edc\u00ed planet\u011b, kter\u00e1 je ov\u0161em podle autora plna p\u00e1n\u016f v r\u016fznobarevn\u00fdch bu\u0159ink\u00e1ch. \u017deny tu nenajdete a synov\u00e9 t\u011bchto gentleman\u016f se rod\u00ed na strom\u011b \u017eivota ve sklen\u011bn\u00fdch koul\u00edch tak dlouho, a\u017e m\u00e1 jeden bu\u0159inku \u010dern\u00e9 barvy, tak\u017ee ho nikdo nechce. A to je pan Tau. Pokud se v\u00e1m to zd\u00e1 u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 ujet\u00e9, p\u0159ipomenu i n\u00e1vaznost: p\u016fvodn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh za\u010d\u00edn\u00e1 sc\u00e9nou, ve kter\u00e9 spat\u0159\u00ed pos\u00e1dka Apolla (obdobn\u011b) miniaturn\u00edho Taua ve vlastn\u00ed kosmick\u00e9 minilo\u010fce.<\/p>\n T\u011b\u017eko za\u0159aditeln\u00fd Ota Hofman podepsal a spolupodepsal vedle Pana Tau i velik\u00e9 mno\u017estv\u00ed dal\u0161\u00edch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f a kup\u0159\u00edkladu i jeho kn\u00ed\u017eka o Ferdinandovi (dal\u0161\u00edm to Tauovu p\u0159edch\u016fdci) je\u00a0 adaptac\u00ed \u010d\u00e1sti dev\u00edtid\u00edln\u00e9 s\u00e9rie, jej\u00ed\u017e posledn\u00ed \u010dty\u0159i pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Hofman vytvo\u0159il.<\/strong>
\nNarodil se roku 1928. D\u011btstv\u00ed pro\u017eil na \u017di\u017ekov\u011b, ale taky v Bohda\u0161\u00edn\u011b u \u010cerven\u00e9ho Kostelce, odkud si do smrti pamatoval ve\u010dern\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed hr\u016fzostra\u0161n\u00fdch poh\u00e1dek nebo i zav\u00e1d\u011bn\u00ed prvn\u00edho rozhlasu (a tedy m\u00e9dia, pro kter\u00fd pozd\u011bji taky psal). Byl z rodiny obchodn\u00edho cestuj\u00edc\u00edho, m\u011bl o \u0161est let star\u0161\u00ed sestru a o patn\u00e1ct let star\u0161\u00edho bratra. Kdy\u017e byl mal\u00fd, l\u00e9ka\u0159 mu b\u011bhem o\u010dkov\u00e1n\u00ed proti z\u00e1\u0161krtu a sp\u00e1le po\u0161kodil jehlou kost na pa\u017ei, kde za\u010dala r\u016fst bulka, kv\u016fli kter\u00e9 pak cht\u011bli chlapci ruku vz\u00edt, a zachr\u00e1nila ho a\u017e operace proveden\u00e1 profesorem Zahradn\u00ed\u010dkem.<\/p>\n
\nRovn\u011b\u017e ve zbytku sv\u00e9ho \u017eivota sn\u00e1\u0161el Hofman nedob\u0159e zm\u011bny prost\u0159ed\u00ed a \u201enovoty\u201c ohledn\u011b prostoru, tak\u017ee ho pr\u00fd to \u201etrauma\u201c doh\u00e1n\u011blo dokonce i p\u0159ed vstupem do nov\u00e9 samoobsluhy. Obava z nezn\u00e1ma a prostor, kter\u00e9 nem\u00e1 ohmatan\u00e9, st\u00e1la i na po\u010d\u00e1tku jeho psan\u00ed. B\u00fdval to vypla\u0161en\u00fd a nejist\u00fd mlad\u00edk, nicm\u00e9n\u011b tot\u00e9\u017e se kloubilo s \u00fasp\u011bchy u opa\u010dn\u00e9ho pohlav\u00ed. M\u011bl i charisma a lidi si z\u00edsk\u00e1val p\u0159i prvn\u00edm kontaktu odzbrojuj\u00edc\u00edm chlapeck\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n
\nP\u016fvodn\u011b Hofman nav\u0161t\u011bvoval re\u00e1lku v pra\u017esk\u00e9 Smetanov\u011b ulici a tady mu profesor zem\u011bpisu zabavil na cel\u00fd \u0161koln\u00ed rok pod lavic\u00ed \u010dtenou Manon Lescaut V\u00edt\u011bzslava Nezvala, vz\u00e1cn\u00fd to v\u00fdtisk z vlastnictv\u00ed jeho sestry.<\/p>\n
\nN\u00e1sledkem toho m\u011bl b\u00fdt Ota vylou\u010den z akademie a posl\u00e1n na pr\u00e1ci do \u0158\u00ed\u0161e. Sestra tomu ale p\u0159ede\u0161la. Odhl\u00e1sila jej a vzala ho na statek, kde \u017eila pot\u00e9, co se provdala.
\nKdy\u017e v\u00e1lka skon\u010dila, Hofmanovi bylo sedmn\u00e1ct a ve studiu pokra\u010doval na Vinohradech, ale byl vylou\u010den pot\u00e9, co p\u0159ebral profesoru t\u011blocviku d\u00edvku. V polovin\u011b \u0159\u00edjna 1947 se d\u00edky tomu vyno\u0159il ve \u010dtvrt\u00e9 D obchodn\u00ed akademie Dr. Edvarda Bene\u0161e, kterou u\u017e nav\u0161t\u011bvovala jeho budouc\u00ed \u017eena Irena Zapadlov\u00e1. Tu pr\u00fd zaujalo, jak je op\u00e1len\u00fd, co\u017e byl d\u016fsledek pr\u00e1zdninov\u00e9ho pobytu v Rumunsku. Dne 1. kv\u011btna 1948 byla poprv\u00e9 \u00fa\u010dast student\u016f v pr\u016fvodu povinn\u00e1 a Ota s Irenou spolu ode\u0161li nejen z V\u00e1clavsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed, ale i do zbytku \u017eivota.<\/p>\n
\nAbsolvoval filmem Pun\u0165a a \u010dty\u0159l\u00edstek (1955) re\u017eis\u00e9ra Ji\u0159\u00edho Weisse a stal se dramaturgem v d\u011btsk\u00e9 skupin\u011b na Barrandov\u011b. Jako scen\u00e1rista b\u00fdval pr\u00fd zna\u010dn\u011b tvrdohlav\u00fd a p\u0159esv\u011bd\u010dit ho o jin\u00e9m pohledu na v\u011bc v\u017edy hrani\u010dilo s nemo\u017enost\u00ed. Vzp\u00edral se norm\u00e1m, ale um\u011bl i plavat a ohnout se, aby vy\u0161el s re\u017eimem, tak\u017ee se pozd\u011bji osv\u011bd\u010dil i jako vedouc\u00ed on\u00e9 filmov\u00e9 skupiny. Do\u0161lo na to pot\u00e9, co mu funkci p\u0159edal s\u00e1m Jan Proch\u00e1zka (1969), a dramaturgyn\u011b Marcela Pittermannov\u00e1 vzpom\u00edn\u00e1: Z\u00e1hy se uk\u00e1zalo, \u017ee to nen\u00ed jen n\u011b\u017en\u00fd a talentovan\u00fd boh\u00e9m. Vedl skupinu pevnou rukou a \u0159\u00eddil se p\u0159esnou viz\u00ed, jak by m\u011bl d\u011btsk\u00fd film vypadat, i rozs\u00e1hl\u00fdm p\u0159ehledem o jeho podob\u00e1ch ve sv\u011bt\u011b. Hlavn\u011b pak neomyln\u00fdm \u010dichem pro l\u00e1tku a autory, v jejich\u017e odhadu se jen m\u00e1lokdy m\u00fdlil. Bu\u010f to bylo na prvn\u00ed p\u0159e\u010dten\u00ed \u201en\u00f3bl\u201c nebo \u201e\u0148\u00e1k\u00fd divn\u00fd\u201c – a poka\u017ed\u00e9 bezpe\u010dn\u011b vyc\u00edtil invenci, ani\u017e by v\u011b\u0159il na vylep\u0161ov\u00e1n\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 l\u00e1tky dal\u0161\u00edmi a dal\u0161\u00edmi verzemi.<\/p>\n
\nSolit\u00e9r na\u0161\u00ed literatury je taky proto, \u017ee jen minimum jeho prac\u00ed nem\u00e1 p\u016fvod \u010di n\u00e1sledek v n\u011bjak\u00e9m sc\u00e9n\u00e1\u0159i, co\u017e charakterizuje i jeho \u00fasporn\u00fd styl. Tento projev se ob\u010das bl\u00ed\u017e\u00ed a\u017e aliter\u00e1rnosti a jedno\u010dlenn\u00e9 Hofmanovy v\u011bty se staly p\u0159\u00edslove\u010dn\u00fdmi (vzpom\u00edn\u00e1 kritik Zden\u011bk He\u0159man), nicm\u00e9n\u011b to vyva\u017eoval lyrizmem. Kupodivu nem\u011bl nijak v\u00fdraznou vizu\u00e1ln\u00ed p\u0159edstavivost, ani nebyl \u017e\u00e1dn\u00fdm fabul\u00e1torem od boha, nicm\u00e9n\u011b to zachra\u0148oval jeho smysl pro dialog.<\/p>\n
\nPan Tau je tu ov\u0161em jen b\u00e1sn\u00edkem s pochopen\u00edm pro chlapce, kter\u00fd se p\u0159ist\u011bhoval do Prahy a c\u00edt\u00ed osam\u011bn\u00ed. P\u0159\u00edb\u011bh byl upraven na sc\u00e9n\u00e1\u0159 nejslavn\u011bj\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho filmu pro d\u011bti Pan Tau, (1966-1988) Seri\u00e1l m\u011bl 33 d\u00edl\u016f a na z\u00e1v\u011br byl nato\u010den\u00fd celove\u010dern\u00ed film. Hofman nakonec je\u0161t\u011b napsal kni\u017en\u00ed variantu Pan Tau (1974), kterou pojal jako mezin\u00e1rodn\u00ed detektivku \u0161pikovanou v\u00edcero aluzemi na re\u00e1ln\u00e9 osoby a filmov\u00e1 i liter\u00e1rn\u00ed d\u00edla.<\/p>\n
\njej\u00ed\u017e nesourod\u00ed hrdinov\u00e9 Sa\u0161a a Rudla by mohli b\u00fdt nov\u00fdm Tomem Sawyerem a Huckleberry Finnem, ale nejsou, nebo\u0165 se tu nevypr\u00e1v\u00ed o kamar\u00e1dech, ale o vztahu dvou trose\u010dn\u00edk\u016f a dobrodruh\u016f putuj\u00edc\u00edch pomyslnou pou\u0161t\u00ed, zat\u00edmco se navz\u00e1jem nemaj\u00ed se r\u00e1di. Okolnosti je tla\u010d\u00ed k sob\u011b, jsou nuceni spolu vyj\u00edt, nakonec se n\u011bjak i sbl\u00ed\u017e\u00ed, ale jde jen o chvilkov\u00fd z\u00e1van soun\u00e1le\u017eitosti a jinak autor z\u016fstane a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u011b realistick\u00fd. Zlo\u010dinec, jak tomu b\u00fdv\u00e1, bud\u00ed ve fin\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed soucit ne\u017e kladn\u00e1 postava, co\u017e je \u00faskal\u00edm nejen tady. \u201eTul\u00e1k\u201c Rudla si v tomto p\u0159\u00edb\u011bhu \u0159\u00edk\u00e1 jm\u00e9nem p\u011btin\u00e1sobn\u00e9ho mistra Formule 1 Juana Manuela Fangii (1911-1995).<\/p>\n![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/02\/14\/tau.jpg\")
<\/p>\n
\nve kter\u00e9 jsou tituln\u00ed hrdinky stvo\u0159eny Honz\u00edkem a Evou z nezn\u00e1m\u00e9 hmoty vyvr\u017een\u00e9 na pob\u0159e\u017e\u00ed oce\u00e1nu po ekologick\u00e9 hav\u00e1rii. I tento p\u0159\u00edb\u011bh \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b inspiroval Sv\u011br\u00e1kovy Rop\u00e1ky.
\nA specificky d\u011btskou \u201everz\u00ed P\u00e1na much\u201c se pak n\u011bkter\u00fdmi prvky stala pr\u00f3za Lucie, postrach ulice (1984).
\nD\u011bti pracovn\u011b vyt\u00ed\u017een\u00fdch rodi\u010d\u016f bloumaj\u00ed bezc\u00edln\u011b, s kl\u00ed\u010dem od pr\u00e1zdn\u00e9ho bytu s\u00eddli\u0161t\u011bm a jejich p\u0159irozen\u00e1 hravost, formovan\u00e1 televizn\u00edmi ak\u010dn\u00edmi po\u0159ady, se obrac\u00ed a\u017e v nesmysln\u00e9 a nemotivovan\u00e9 vandalstv\u00ed, charakterizuje ji Milena \u0160ubrtov\u00e1.<\/p>\n
\nVlastn\u011b se mu jen nepoda\u0159ilo realizovat adaptaci Mal\u00e9ho prince, kterou cht\u011bl to\u010dil s Franti\u0161kem Vl\u00e1\u010dilem, a \u0159adu dal\u0161\u00edch nerealizovan\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f pak podle sv\u011bdectv\u00ed sv\u00e9 \u017eeny b\u011bhem jednoho hnut\u00ed mysli sp\u00e1lil.
\nAle p\u00e1lit jeho realizovan\u00e9 pr\u00e1ce nechce dnes na\u0161t\u011bst\u00ed nikdo.<\/p>\n