Prvn\u00ed \u010desk\u00e1 spisovatelka \u2013 Magdalena Dobromila Rettigov\u00e1<\/p>\n
\u201eT\u0159eba\u017ee m\u00e9 nepatrn\u00e9 spisy nez\u016fstaly le\u017eet, p\u0159ece jsem psala Kucha\u0159ku, neb, bu\u010f Bohu \u017eel, \u017ee tomu tak, a\u017e potud v\u00edce lidu se sh\u00e1n\u00ed po dobr\u00e9m a chutn\u00e9m ob\u011bd\u011b ne\u017e po nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed b\u00e1sni,\u201c zd\u016fvodnila autorka v jednom ze sv\u00fdch dopis\u016f z roku 1845 vytvo\u0159en\u00ed kucha\u0159ky.<\/p>\n
P\u0159esn\u011b p\u0159ed 231 lety, 31. ledna 1785 se ve V\u0161eradic\u00edch nedaleko Berouna narodila do rodiny spr\u00e1vce tam\u011bj\u0161\u00edho panstv\u00ed Franti\u0161ka Artmanna dcera Magdalena. Jej\u00ed d\u011btstv\u00ed v\u0161ak bylo poznamen\u00e1no nejedn\u00edm ne\u0161t\u011bst\u00edm v podob\u011b smrti. Zem\u0159eli ji v\u0161ichni sourozenci a v sedmi letech i otec. Kdy\u017e z\u016fstala sama s velmi p\u0159\u00edsnou matkou, odst\u011bhovaly se do Plzn\u011b. Zde se j\u00ed v\u011bnoval velmi intenzivn\u011b ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edtel jej\u00edho otce, b\u00fdval\u00fd vychovatel d\u011bt\u00ed hrab\u011bte Kounice, piarista Eugenikus Frank, d\u00edky n\u011bmu\u017e p\u0159ed\u010dila ve sv\u00fdch znalostech a inteligenci sv\u00e9 mnoh\u00e9 vrstevnice. Z\u00e1rove\u0148 za\u010dala chodit do plze\u0148sk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 \u0161koly a pozd\u011bji do pra\u017esk\u00e9, kam se p\u0159est\u011bhovaly.<\/p>\n
Pr\u00e1v\u011b v Praze se teprve za\u010dala pomalu u\u010dit \u010desky, a tak\u00e9 se zde sezn\u00e1mila se studentem pr\u00e1v Janem Aloisem Rettigem, s n\u00edm\u017e m\u011bla roku 1808 i p\u0159es odpor matky svatbu. Jan Alois byl velmi v\u00e1\u0161niv\u00fdm vlastencem, k \u010demu\u017e strhl i Magdalenu, a tak si oba man\u017eel\u00e9 doplnili sv\u00e1 jm\u00e9na, a to na Jan Alois Sudiprav a Magdalena Dobromila Retiggovi. Man\u017eel pracoval jako radn\u00ed v r\u016fzn\u00fdch v\u00fdchodo\u010desk\u00fdch m\u011bstech, kde postupn\u011b \u017eili. Jednalo se o T\u00e1bor, P\u0159elou\u010d, \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed, Rychnov nad Kn\u011b\u017enou a Litomy\u0161l. Pr\u00e1v\u011b v P\u0159elou\u010di se za\u010dala v\u011bnovat ve\u0159ejn\u00e9mu p\u016fsoben\u00ed, a to v\u00fduce m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdch d\u00edvek v chov\u00e1n\u00ed, hospoda\u0159en\u00ed, literatu\u0159e, dom\u00e1c\u00edch prac\u00edch a va\u0159en\u00ed.<\/p>\n
Nejv\u00fdrazn\u011bji ov\u0161em p\u016fsobila v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed a v Rychnov\u011b nad Kn\u011b\u017enou, kde organizovala ochotnick\u00fd \u017eivot, zalo\u017eila \u010deskou knihovnu, vedla spole\u010densk\u00fd sal\u00f3n, po\u0159\u00e1dala liter\u00e1rn\u00ed sezen\u00ed, ba dokonce sama za\u010dala publikovat. Nejprve jako dopisovatelka \u010dasopisu Kv\u011bty, n\u00e1sledn\u011b vyd\u00e1vala pov\u00eddky pro dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed d\u00edvky, \u010d\u00edm\u017e se stala i jakousi zakladatelkou \u010desk\u00e9 \u010derven\u00e9 knihovny. Jej\u00ed pov\u00eddky i b\u00e1sn\u011b se dokonce objevily v \u010dasopisech jako Poutn\u00edk slovansk\u00fd, Dobroslav \u010di \u010cechoslav. Jej\u00ed man\u017eel byl v mnoh\u00fdch sm\u011brech na svou dobu velmi modern\u00edm mu\u017eem, nebo\u0165 nejen, \u017ee ji v jej\u00edm po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed nijak nebr\u00e1nil, ba dokonce ji podporoval a sna\u017eil se ji b\u00fdt ve v\u0161ech sm\u011brech n\u00e1pomocn\u00fd.<\/p>\n
V pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b se v\u0161ak v\u011bnovala v\u00fdhradn\u011b literatu\u0159e prakticky zam\u011b\u0159en\u00e9, z \u010deho\u017e nejslavn\u011bj\u0161\u00ed byla jej\u00ed \u201eDom\u00e1c\u00ed kucha\u0159ka\u201c z roku 1826, kter\u00e1 vych\u00e1z\u00ed v dal\u0161\u00edch vyd\u00e1n\u00edch dodnes. Toto d\u00edlo bylo naps\u00e1no ur\u010ditou beletristickou formou, a zam\u011b\u0159ovalo se na dom\u00e1cnosti st\u0159edn\u00edho stavu, tedy zejm\u00e9na na obrozence. Pr\u00e1v\u011b jej\u00ed kucha\u0159ka m\u011bla obrovsk\u00fd vliv na \u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u010desk\u00e9ho jazyka a na rozvoj spisovn\u00e9 \u010de\u0161tiny v polovin\u011b 19. stolet\u00ed, za co\u017e pat\u0159\u00ed Rettigov\u00e9 krom\u011b jej\u00edch recept\u016f tak\u00e9 velk\u00fd d\u00edk.<\/p>\n
Zem\u0159ela ve sv\u00fdch 60 letech dne 5. srpna 1845 v Litomy\u0161li, kde je tak\u00e9 poh\u0159bena. Slavn\u00fdmi se v\u0161ak \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b stali i jej\u00ed potomci, zejm\u00e9na syn Josef Ond\u0159ej, piarista a uzn\u00e1van\u00fd profesor, kter\u00fd se stejn\u011b jako ona v\u011bnoval mineralogii a astronomii, a dcera Jind\u0159i\u0161ka Milina tzv. Jetti, zp\u011bva\u010dka Stavovsk\u00e9ho divadla a primadona Kr\u00e1lovsk\u00e9 opery v Mnichov\u011b.<\/p>\n
Nakonec mal\u00e1 uk\u00e1zka, \u017ee Retiggov\u00e1 velmi dbala na pestr\u00e9 slo\u017een\u00ed sv\u00fdch menu, a \u017ee oproti \u010dast\u00e9mu tvrzen\u00ed jej\u00ed j\u00eddla obsahovala tak\u00e9 zdrav\u00e9 v\u011bci.<\/p>\n
\u201ePuding \u0161pen\u00e1tov\u00fd: P\u0159eber dob\u0159e \u0161pen\u00e1t, vyper ho v n\u011bkolika vod\u00e1ch, pak ho drobnince usekej, ut\u0159i kousek nov\u00e9ho m\u00e1sla, dej do n\u011bho ten \u0161pen\u00e1t, vraz k n\u011bmu 4 cel\u00e9 vejce, p\u0159idej trochu kv\u011btu, trochu soli a strouhan\u00e9 \u017eemli\u010dky tolik, aby to bylo hust\u00e9 tak jako jiny puding, namo\u010d \u010dist\u00fd \u0161at ve studen\u00e9 vod\u011b, vlej to do n\u011bho, zava\u017e to a nech to ve slan\u00e9 vod\u011b hodinu va\u0159it; pak to vyklop na m\u00edsu, posyp ostrouhanou \u017eemli\u010dkovou k\u016frkou, polej rozp\u00e1len\u00fdm nov\u00fdm m\u00e1slem a dej to na st\u016fl.\u201c<\/p>\n