{"id":44633,"date":"2016-08-12T14:09:26","date_gmt":"2016-08-12T13:09:26","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=44633"},"modified":"2016-08-14T15:15:05","modified_gmt":"2016-08-14T14:15:05","slug":"trocha-historie-i-stale-skepticky-jan-neruda-utrousil-pochvalnou-zminku-o-quastovych-malbach","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=44633","title":{"rendered":"TROCHA HISTORIE: I st\u00e1le skeptick\u00fd Jan Neruda utrousil pochvalnou zm\u00ednku o Quastov\u00fdch malb\u00e1ch"},"content":{"rendered":"
K\u0158EHK\u00c1 KR\u00c1SA JANA ZACHARI\u00c1\u0160E QUASTA VE VIMPERKU.
\nI st\u00e1le skeptick\u00fd Jan Neruda utrousil pochvalnou zm\u00ednku o Quastov\u00fdch malb\u00e1ch.<\/h6>\n

Vimpersk\u00fd gotick\u00fd kostel Nav\u0161t\u00edven\u00ed Panny Marie je u\u017e velmi star\u00fdm pam\u011btn\u00edkem a byl postaven roku 1365, za blah\u00e9ho panov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le a \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Karla IV. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka hned zaujme zejm\u00e9na barokn\u00ed olt\u00e1\u0159, po jeho\u017e obou stran\u00e1ch nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u011b z\u00e1\u0159\u00ed dv\u011b bohat\u011b zdoben\u00e1 malovan\u00e1 okna s postavami sv\u011btc\u016f v \u017eivotn\u00ed velikosti \u2013 nalevo Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, napravo Panny Marie.<\/p>\n

Historie \u010desk\u00e9ho v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed je bohat\u00e1 na velk\u00e9 postavy. Jsou v\u0161ak v \u010desk\u00e9 minulosti osobnosti, kter\u00e9 ji\u017e za sv\u00e9ho \u017eivota dos\u00e1hly sv\u011btov\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed, pat\u0159ily ve sv\u00e9m oboru a sv\u00e9 dob\u011b k nejlep\u0161\u00edm ve sv\u011bt\u011b a \u010dekaj\u00ed, a\u017e jejich \u017eivotn\u00ed d\u00edlo bude objeveno, mnoz\u00ed z nich bohu\u017eel upadaj\u00ed v zapomn\u011bn\u00ed. Vzpomeneme i na lidi, kte\u0159\u00ed se pohybovali vedle skl\u00e1\u0159\u016f a jsou opomenuti \u010di nadobro ztraceni v historii.<\/p>\n

J. Z. Quast si po vystudov\u00e1n\u00ed akademie otev\u0159el mal\u00ed\u0159sk\u00fd atelier v Praze. Jeho malby na skle a porcel\u00e1nu byly vysoce cen\u011bny na zahrani\u010dn\u00edch v\u00fdstav\u00e1ch. Nap\u0159\u00edklad r. 1851 v Lond\u00fdn\u011b a v roce 1853 v New Yorku dostal zlatou medaili. Pracoval pro skl\u00e1\u0159skou rodinu Kralik\u016f ze sv\u00e9ho pra\u017esk\u00e9ho ateli\u00e9ru. Odch\u00e1z\u00ed na \u0160umavu a tady z\u0159\u00eddil Quast kresl\u00ed\u0159skou \u0161kolu s ve\u010dern\u00ed v\u00fdukou a domohl se na tehdej\u0161\u00ed pom\u011bry opravdu zna\u010dn\u00e9ho t\u00fddenn\u00edho v\u00fdd\u011blku 30 zlat\u00fdch, nav\u00edc s bydlen\u00edm a otopem zdarma. Tak na\u0161el mal\u00ed\u0159 v nejv\u011bt\u0161\u00ed tenkr\u00e1te skl\u00e1rn\u011b v \u010cech\u00e1ch nejen v\u00fdhodn\u00e9 m\u00edsto, n\u00fdbr\u017e v jej\u00edm um\u011bn\u00edmilovn\u00e9m majiteli Wilhelmu Kralikovi i sv\u00e9ho nad\u0161en\u00e9ho podporovatele.<\/p>\n

Jak zn\u00e1mo, pat\u0159ilo ke Kralikovu jm\u011bn\u00ed krom\u011b jin\u00fdch i skl\u00e1rna Adolf u Vimperka (Winterberg); teprve po majitelov\u011b smrti byla rozd\u011blena mezi firmy “Meyr’s Neffe” ve Vimperku a “Wilhelm Kralik Sohn” v Leno\u0159e. V roce 1864 byl pov\u011b\u0159en veden\u00edm mal\u00edrny ve Vimperku. \u00a0Z doby Quastova vimpersk\u00e9ho pobytu poch\u00e1zej\u00ed jeho malby dvou oken ve vimpersk\u00e9m kostele Nav\u0161t\u00edven\u00ed Panny Marie (vitr\u00e1\u017ee zhotoveny podle jeho karton\u016f), ta byla je\u0161t\u011b p\u0159ed nasazen\u00edm vystavena na v\u00edde\u0148sk\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b, kde byla obdivov\u00e1na pro svoji velmi p\u016fsobivou barevnost. Po v\u00fdstav\u011b byla darov\u00e1na vimpersk\u00e9mu farn\u00edmu kostelu.<\/p>\n

Pro obraz Panny Marie Quastovi st\u00e1la modelem tehdy \u0161estadvacetilet\u00e1 Anna Kralik, (um\u00edr\u00e1 o 4 roky pozd\u011bji) man\u017eelka Wilhelma Kralika, k obrazu Krista pak soustru\u017en\u00edk d\u0159ev\u011bn\u00fdch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch forem Johann Riederer. Pod jeho dohledem byly v Leno\u0159e provedeny i sklomalby pro \u010deskobud\u011bjovick\u00fd chr\u00e1m svat\u00e9ho V\u00e1clava. Dal\u0161\u00ed Quastovou prac\u00ed pro Vimperk byla malovan\u00e1 okna pro b\u00fdval\u00e9 s\u00eddlo majitel\u016f vimpersk\u00e9 huti zvan\u00e9 z\u00e1me\u010dek v Adolfov\u011b (zmizela po roce 1989).<\/p>\n

V mal\u00edrn\u011b pobude jen dva roky, ale celkem si p\u0159ijde na 3514 zlat\u00fdch. Sv\u00e9mu chlebod\u00e1rci se moc vhodn\u011b neodvd\u011b\u010d\u00ed, jeliko\u017e se ze solidarity zapojuje do st\u00e1vky za zv\u00fd\u0161en\u00ed mezd a je propu\u0161t\u011bn. Od roku 1871 a\u017e do sv\u00e9 smrti se zdr\u017euje v P\u00edsku. Z dvan\u00e1cti Quastov\u00fdch d\u011bt\u00ed se v\u011bt\u0161ina v\u011bnovala fotografii. J. Z.Quast byl p\u0159edn\u00edm pr\u016fkopn\u00edkem fotografie v \u010cech\u00e1ch, zalo\u017eil zn\u00e1m\u00e9 fotografick\u00e9 ateli\u00e9ry v P\u00edsku (1870) a v Su\u0161ici (cca 1875). Nedostatek v\u00fdnosn\u00fdch zak\u00e1zek a pr\u00e1v\u011b i rozvoj fotografie, kter\u00e1 postupn\u011b vytla\u010dovala portr\u00e9tn\u00ed malbu a malbu portr\u00e9tn\u00edch miniatur pak zejm\u00e9na, p\u0159ivedly ho v\u0161ak nakonec do nejist\u00fdch pom\u011br\u016f, za nich\u017e byl odk\u00e1z\u00e1n na pomoc p\u0159\u00edznivc\u016f a p\u0159\u00e1tel um\u011bn\u00ed. Mezi jeho posledn\u00ed radosti pat\u0159ilo p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Adolfem Hejdukem.<\/p>\n

Kdy\u017e si p\u016fjdeme prohl\u00e9dnou interi\u00e9r kostela zajdeme k velk\u00e9 prosklen\u00e9 tumb\u011b, ve kter\u00e9 le\u017e\u00ed lidsk\u00e1 kostra svat\u00e9ho Inocence. Ostatky jsou zahalen\u00e9 do barokn\u00edho roucha, kter\u00e9 je poset\u00e9 ozdobami z d\u00edlen \u0161umavsk\u00fdch skl\u00e1\u0159\u016f.. Dokonce je u n\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 lahvi\u010dka s \u00fadajnou Inocencovou krv\u00ed. A nen\u00ed to lahvi\u010dka jen tak ledajak\u00e1. Zd\u00e1 se, \u017ee jedin\u00fd exempl\u00e1\u0159 p\u016fvodn\u00edho k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9ho skla Michaela M\u00fcllera, kter\u00fd ve Vimperku z\u016fstal, je na tom nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b, jak\u00e9 si m\u016f\u017eeme p\u0159edstavit.<\/p>\n

Z\u00edskat ostatky tohoto sv\u011btce pro vimperskou farnost nebylo snadn\u00e9 a poda\u0159ilo se to nakonec a\u017e Janu Squorovi, rod\u00e1kovi z Vimperka. Darovac\u00ed listina byla vyhotovena v \u0158\u00edm\u011b dne 7. \u010dervna 1764, p\u0159i\u010dem\u017e do Vimperka byly ostatky dopraveny 1. prosince 1768.<\/p>\n

Za zm\u00ednku stoj\u00ed je\u0161t\u011b krov kostela, jeho\u017e z\u00e1kladn\u00ed tr\u00e1my nele\u017e\u00ed na klenb\u011b chr\u00e1mu, ale ty\u010d\u00ed se vysoko nad n\u00ed. Jen st\u011b\u017e\u00ed najdeme jinde krov tak mohutn\u00fd a bohat\u00fd.<\/p>\n

Zdroj: \u010cesk\u00e9 sklo<\/strong><\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n