<\/p>\n
II.<\/p>\n
Dlouho se pak toulali krajem, p\u0159epadali pocestn\u00e9 a mal\u00e9 vesnice. A\u017e jednou p\u0159i\u0161li v hlubok\u00e9m lese k jak\u00e9si chatr\u010di, kde bydlela star\u00e1, o\u0161kliv\u00e1 \u017eensk\u00e1.<\/p>\n
\u201eTfuj, babo. To jsem se t\u011b lek. Co si za\u010d? \u010carod\u011bjnice?\u201c<\/p>\n
\u201eNo, no, pan\u00e1\u010dku. Z tebe taky nes\u00e1l\u00e1 zrovna m\u00edrumilovnost. A i kdybych byla \u010darod\u011bjnice, mysl\u00edm, \u017ee se s loupe\u017en\u00edkem snadno domluv\u00edm a t\u0159ebas mu i pomohu a porad\u00edm.\u201c<\/p>\n
\u201e Oho, babo. Jak by jsi cht\u011bla mne pomoci.\u201c<\/p>\n
\u201eObdaruj ubohou sta\u0159enu a j\u00e1 ti pov\u00edm co t\u011b \u010dek\u00e1. Jsem p\u0159ece \u010darod\u011bjnice.\u201c<\/p>\n
Habart byl zrovna v dobr\u00e9m rozmaru a a\u010d byl lapka, nebyl skrbl\u00edk a hodil sta\u0159en\u011b dva duk\u00e1ty.<\/p>\n
\u201eTak pan\u00e1\u010dku. Tolik si p\u0159edstavuje\u0161, \u017ee m\u00e1 cenu tv\u00e1 budoucnost? Mohu ti j\u00ed p\u0159edpov\u011bd\u011bt a z\u00e1rove\u0148 i poradit, jak se j\u00ed p\u0159izp\u016fsobit. Osud je jen znamen\u00ed, kter\u00e9 ukazuje sm\u011br, ale cestu si vyb\u00edr\u00e1 ka\u017ed\u00fd s\u00e1m.\u201c<\/p>\n
Habart p\u0159ihodil je\u0161t\u011b st\u0159\u00edbrn\u00fd n\u00e1ramek osazen\u00fd n\u011bkolika drobn\u00fdmi kameny.<\/p>\n
\u201eD\u011bkuji, pan\u00e1\u010dku. Nebude\u0161 litovat uposlechne\u0161-li m\u00fdch rad. Jdi na v\u00fdchodn\u00ed stranu a\u017e p\u0159ijde\u0161 k \u0159ece, kter\u00e1 obt\u00e9k\u00e1 ze t\u0159\u00ed stran zlatou husu sed\u00edc\u00ed na zlat\u00fdch vejc\u00edch. Ta husa je zazd\u011bna v pevn\u00e9m\u00a0hradu nesouc\u00edm jej\u00ed jm\u00e9no. Tam se usa\u010f, tam dojde\u0161 klidn\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed, za\u010dne\u0161-li se boha b\u00e1t. Vezmi s sebou mlad\u00e9ho b\u00edl\u00e9ho kozla a chra\u0148 jej jako oko v hlav\u011b. Jednou ti zachr\u00e1n\u00ed \u017eivot.<\/p>\n
Jak sta\u0159ena p\u0159edpov\u011bd\u011bla, tak se i stalo. Banda dojela a\u017e k \u0159ece Blanici, nad kterou se na skalnat\u00e9m ostrohu ze t\u0159\u00ed stran obt\u00e9kan\u00fdm ty\u010dil do v\u00fd\u0161e hrad Hus. Podle pov\u011bsti je v n\u011bm zazd\u011bna zlat\u00e1 husa na zlat\u00fdch vejc\u00edch.<\/p>\n
Lopata s kump\u00e1ny a kozlem obsadili pust\u00fd hrad, nechali opravit opevn\u011bn\u00ed a za\u010dali \u017e\u00edt zas jak za star\u00fdch dob. Jen s loupe\u017eni\u010den\u00edm dali na \u010das pokoj. I kdy\u017e se to Habartov\u00fdm kump\u00e1n\u016fm mnoho nel\u00edbilo. P\u00e1n Lopata se dal na poctiv\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob \u017eivota. Jednook\u00fd Cyril i ta baba z lesa mu \u0159ekli, aby se b\u00e1l Boha, a on v tom vid\u011bl znamen\u00ed. A\u017e\u2026<\/p>\n
A\u017e jednou se zamiloval do kr\u00e1sn\u00e9 d\u00edvenky bohat\u00e9ho prachatick\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ana Arno\u0161ta. Tomu se l\u00edbila p\u0159edstava, \u017ee jeho dcera se m\u016f\u017ee st\u00e1t \u0161lechti\u010dnou, i kdy\u017e nijak v\u00fdznamnou, p\u0159eci jen s erbem, a se svatbou svolil. Jen ta d\u00edvenka se necht\u011bla za star\u00e9ho (Habartovi bylo u\u017e skoro dvaat\u0159icet a j\u00ed pouh\u00fdch \u0161estn\u00e1ct) provdat. Vym\u00fd\u0161lela si r\u016fzn\u00e9 z\u00e1minky a \u00fakoly, kter\u00e9 mus\u00ed splnit a dok\u00e1zat tak svoji l\u00e1sku k n\u00ed. Jednou cht\u011bla ben\u00e1tsk\u00e1 zrcadla, pak zas florentsk\u00e9 krajky a dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed. To se nel\u00edbilo Habartovu pobo\u010dn\u00edku Mat\u011bjovi.<\/p>\n
\u201ePane. Nic mi do toho nen\u00ed, ale nezach\u00e1z\u00ed ta va\u0161e sle\u010dinka a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 daleko? Byly doby kdy jste se takov\u00fdch d\u00edvenek na nic neptal a co jste cht\u011bl, jste si taky vzal. P\u016fjde-li to tak d\u00e1l, nebudete m\u00edt za chv\u00edli ani gro\u0161 a ani tu panenku.\u201c<\/p>\n
\u201eV\u00ed\u0161 Mat\u011bji. Tehdy jsem myslel jen na sv\u016fj cht\u00ed\u010d a ne na l\u00e1sku. Te\u010f chci b\u00fdt \u0161\u0165asten a m\u00edt n\u011bkoho, kdo m\u011b m\u00e1 r\u00e1d. Tou\u017e\u00edm po n\u011bjak\u00e9m potomkovi, kter\u00fd mi rozja\u0159\u00ed du\u0161i, kter\u00fd ponese m\u00e9 jm\u00e9no. Proto ji chci plnit ve\u0161ker\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed co m\u00e1 v o\u010d\u00edch. Proto j\u00ed koup\u00edm v\u0161e, na co jen pomysl\u00ed.\u201c<\/p>\n
\u201eHmm. Co si pamatuji, nev\u00edm, \u017ee by va\u0161i p\u0159edci kdy n\u011bco \u017eensk\u00fdm kupovali a p\u0159eci jste se narodil. Ale d\u011blejte jak mysl\u00edte. Vy jste p\u00e1n.\u201c<\/p>\n
Ale zlato doch\u00e1zelo p\u0159\u00edli\u0161 rychle a panenka nedala na p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho otce, ani dary Habarta a o svatb\u011b necht\u011bla ani sly\u0161et.<\/p>\n
\u201eNe a ne. Je\u0161t\u011b bych cht\u011bla vymalovat od n\u011bjak\u00e9ho italsk\u00e9ho mistra, abych m\u011bla pam\u00e1tku na sv\u00e9 d\u00edv\u010d\u00ed p\u016fvaby, ne\u017e v\u00e1m podlehnu ryt\u00ed\u0159i. A pak. Ten v\u00e1\u0161 hrad. Je sice honosn\u00fd, ale zd\u00e1 se mi p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 studen\u00fd. Kdyby jste tak zakoupil d\u016fm ve m\u011bst\u011b, m\u011bla bych pohodl\u00ed a v\u00e1s je\u0161t\u011b rad\u0161i.\u201c<\/p>\n
\u201eZd\u00e1 se mi, \u017ee zach\u00e1z\u00edte p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Nejsem zvykl\u00fd \u010dinit n\u011bkomu takov\u00fdch \u00fastupk\u016f. Jen kv\u016fli v\u00e1m, skvostn\u00e1 panno, skl\u00e1n\u00edm svoji \u0161\u00edji. Ale u\u017e t\u011bch d\u011btsk\u00fdch p\u0159\u00e1n\u00ed bylo dost,\u201c pravil ura\u017een\u011b Habart a oto\u010dil se na pana Arno\u0161ta.<\/p>\n
\u201eJ\u00e1 u\u017e dost\u00e1l sv\u00fdm slib\u016fm. Te\u010f mi doch\u00e1z\u00ed trp\u011blivost. Nebude-li do t\u00fddne panna Apolena m\u00e1, vezmu si ji s\u00e1m.\u201c<\/p>\n
Kdy\u017e p\u00e1n Lopata ode\u0161el, jal se Arno\u0161t, kter\u00fd dostal od Habarta tu\u010dn\u00fd pen\u00edz, svoji dceru p\u0159esv\u011bd\u010dovat.<\/p>\n
\u201eApolenko, poslechni. Bude\u0161 m\u00edt v\u0161eho hojnost, jako hradn\u00ed pan\u00ed. Pomysli jen na tu v\u00e1\u017enost jakou z\u00edsk\u00e1\u0161. A m\u011bla bys m\u00edt trochu obavy. Sly\u0161elas’, \u017ee mu doch\u00e1z\u00ed trp\u011blivost.\u201c<\/p>\n
Apolena, kter\u00e1 bylo o situaci Lopaty a jeho p\u016fvodu l\u00e9pe zpravena od \u017eensk\u00fdch na trhu a v kostele, kde se p\u0159et\u0159\u00e1saly r\u016fzn\u00e9 klepy, odpov\u011bd\u011bla.<\/p>\n
\u201eTrp\u011blivost? Sp\u00ed\u0161e mu doch\u00e1z\u00ed zla\u0165\u00e1ky co si nakrad. S\u0148atkem s panem Lopatou bych z\u00edskala bandu otrhanc\u016f a studen\u00fd, nap\u016fl rozpadl\u00fd hrad. To rad\u011bji ute\u010du se soumary do Prahy nebo do Pasova, ne\u017e bych \u017eila nadosmrti ve studen\u00e9m hrad\u011b v pralese.\u201c<\/p>\n
A jak si um\u00ednila, tak ud\u011blala. Potajmu v noci si uzl\u00edk sv\u00e1zala a s karavanou soumar\u016f se pustila ku Praze.<\/p>\n
Za t\u00fdden se rozjel Habart do Prachatic pro nev\u011bstu. Zle se rozl\u00edtil, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee Arno\u0161t nem\u016f\u017ee dost\u00e1t sv\u00e9mu slovu. Po\u017eadoval od n\u011bj alespo\u0148 pen\u00edze, co mu dal za p\u0159\u00edslib\u00a0Apoleniny ruky. Uk\u00e1zalo se, \u017ee Arno\u0161t nem\u00e1 ani ty. Investoval je do n\u011bjak\u00e9ho obchodu a s l\u00edtost\u00ed se ryt\u00ed\u0159i omlouval. Ten, vzteky nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd, za\u010dal rabovat Arno\u0161t\u016fv d\u016fm a bral v\u0161echny v\u011bci, co byly aspo\u0148 trochu cenn\u00e9. Neboh\u00fd Arno\u0161t ut\u00edkal na radnici domoci se pr\u00e1va a ochrany. Radn\u00ed poslali na Habarta voj\u00e1ky a ten musel sp\u011b\u0161n\u011b ut\u00e9ci.<\/p>\n
\u201ePane. Jdou sem voj\u00e1ci. Honem ute\u010dme, dokud je \u010das. Je n\u00e1s jen p\u011bt a jich je nejm\u00ed\u0148 t\u0159ikr\u00e1t tolik.\u201c<\/p>\n
\u201eJdeme Mat\u011bji. Ale ten proradn\u00fd d\u016fm je\u0161t\u011b podp\u00e1l\u00edme, za odm\u011bnu, \u017ee na n\u00e1s pan Arno\u0161t poslal ozbrojence.\u201c<\/p>\n
Ale to u\u017e st\u00e1li voj\u00e1ci t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed domem a na ut\u00edkaj\u00edc\u00ed p\u011btici po\u010dali st\u0159\u00edlet s ku\u0161\u00ed. Jen taktak se jim poda\u0159ilo proklouznout zadn\u00ed branou.<\/p>\n
\u201eTak co, jsi spokojen, Mat\u011bji? Jako za star\u00fdch dob? Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161, Mat\u011bji. Mat\u011bji? Mat\u011bji!\u201c<\/p>\n
Ale Mat\u011bj neodpov\u00eddal. Lopata se ohl\u00e9dl a vid\u011bl jak Mat\u011bjovi, zakl\u00edn\u011bn\u00e9m ve t\u0159menech, tr\u010d\u00ed ze zad \u0161\u00edp.<\/p>\n
\u201eOch n\u00e9. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee za tohle mi Prachati\u010dt\u00ed zaplat\u00ed.\u201c<\/p>\n
<\/p>\n