{"id":43659,"date":"2019-07-16T12:52:08","date_gmt":"2019-07-16T11:52:08","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=43659"},"modified":"2019-07-17T20:29:55","modified_gmt":"2019-07-17T19:29:55","slug":"trocha-historie-dobrosrdecny-tiskar-myslel-i-na-lidi-kteri-byli-chudi-stari-ci-nemocni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=43659","title":{"rendered":"Z HISTORIE M\u011aSTA: Dobrosrde\u010dn\u00fd tiska\u0159 myslel i na chud\u00e9, star\u00e9 a nemocn\u00e9 lidi"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

…drobn\u00fd obchodn\u00edk Steinbrener nav\u0161t\u011bvoval se zbo\u017e\u00edm v\u0161echny okoln\u00ed trhy. Jeden z nich, podle Steinbrenerov\u00fdch vzpom\u00ednek, v\u00fdznamn\u011b ovlivnil dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj jeho firmy. Na v\u00fdro\u010dn\u00edm trhnu v Kun\u017evartu nab\u00edzel krom\u011b j\u00edm vydan\u00fdch modlitebn\u00edch knih tak\u00e9 n\u011bjak\u00e9 kalend\u00e1\u0159e, kter\u00e9 si objednal v Praze. Kupci p\u0159ich\u00e1zeli, prohl\u00ed\u017eeli, vyb\u00edrali a odch\u00e1zeli. Kolem poledne p\u0159i\u0161el tak\u00e9 star\u00fd domk\u00e1\u0159, aby si koupil n\u011bjak\u00fd kalend\u00e1\u0159. Prohl\u00ed\u017eel a listoval v jednom kalend\u00e1\u0159i za druh\u00fdm. \u017d\u00e1dn\u00fd se mu nel\u00edbil, a tak jen nespokojen\u011b kroutil hlavou. Dr\u017eel v ruce u\u017e posledn\u00ed kalend\u00e1\u0159, prohl\u00ed\u017eel list za listem, ale ani ten se mu nel\u00edbil. \u201eO harmonii barev\u201c, <\/em>nam\u00e1hav\u011b slabikoval. \u201eHarmonie barev? O n\u011b\u010dem takov\u00e9m jsem v \u017eivot\u011b nesly\u0161el! Co je ta harmonie?\u201c<\/em> A slabikoval d\u00e1le. \u201eNo, tato historka nen\u00ed p\u011bkn\u00e1, ta se mi nel\u00edb\u00ed!\u201c <\/em>Odlo\u017eil kalend\u00e1\u0159 a zklaman\u011b ode\u0161el. Steinbrener p\u0159i\u0161el na to, \u017ee kalend\u00e1\u0159 by m\u011bl bavit, \u017ee by m\u011bl obsahovat i vesel\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 by do ka\u017ed\u00e9ho domu vnesly radu, z\u00e1bavu, pot\u011b\u0161en\u00ed a dobrou n\u00e1ladu. My\u0161lenka vyd\u00e1vat vlastn\u00ed kalend\u00e1\u0159e mu z\u016fstala v hlav\u011b…<\/strong><\/h6>\n

V kalend\u00e1\u0159i byly um\u00edst\u011bny informace o roce jako celku \u2013 po\u0159ad\u00ed roku od stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta a jin\u00fdch v\u00fdznamn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 se ale u jednotliv\u00fdch kalend\u00e1\u0159\u016f li\u0161ily. V\u011bt\u0161ina kalend\u00e1\u0159\u016f d\u00e1le obsahovala letopo\u010dty podle \u017eidovsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e a astrologickou charakteristiku roku. Str\u00e1nky kalend\u00e1\u0159ov\u00e9 \u010d\u00e1sti byly rozd\u011bleny do n\u011bkolika sloupc\u016f, jejich\u017e obsahem bylo datum, den v t\u00fddnu, jm\u00e9no sv\u011btce v\u00e1\u017e\u00edc\u00edho se k p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9mu dni podle katolick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e, \u010das v\u00fdchodu a z\u00e1padu Slunce i M\u011bs\u00edce, d\u00e9lka slune\u010dn\u00edho a m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho svitu. V z\u00e1hlav\u00ed stran jednotliv\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f byl n\u00e1zev p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho m\u011bs\u00edce v jazyce kalend\u00e1\u0159e, n\u011bkdy tak\u00e9 v latin\u011b a \u010de\u0161tin\u011b\/n\u011bm\u010din\u011b. Vedle n\u00e1zv\u016f b\u00fdvala um\u00edst\u011bna vin\u011bta s ilustrac\u00ed tematicky se vztahuj\u00edc\u00ed k p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9mu m\u011bs\u00edci.<\/p>\n

Ve v\u011bt\u0161in\u011b kalend\u00e1\u0159\u016f byly ji\u017e od dob toleran\u010dn\u00edho patentu (vydan\u00e9ho 13. \u0159\u00edjna 1781) krom\u011b sv\u00e1tk\u016f podle katolick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e i sv\u00e1tky podle kalend\u00e1\u0159e evangelick\u00e9ho. Kalend\u00e1\u0159e 19. stolet\u00ed m\u011bly obvykle t\u0159i hlavn\u00ed \u010d\u00e1sti: kalend\u00e1\u0159ovou \u010d\u00e1st, liter\u00e1rn\u00ed \u010d\u00e1st a seznam v\u00fdro\u010dn\u00edch trh\u016f. Ve v\u011bt\u0161in\u011b kalend\u00e1\u0159\u016f se objevuje je\u0161t\u011b inzerce. Dal\u0161\u00ed povinnou sou\u010d\u00e1st\u00ed kalend\u00e1\u0159\u016f byly \u00fa\u0159edn\u00ed informace, v\u011bt\u0161inou um\u00edst\u011bn\u00e9 p\u0159ed p\u0159ehledem trh\u016f.<\/p>\n

Roku 1484 ji\u017e pracoval ve Vimperku pasovsk\u00fd tiska\u0159 Johann Alacraw, kter\u00e9ho do tohoto \u0159emesla zau\u010doval s\u00e1m Johannes Gutenberg. Vimperk je po Plzni druh\u00fdm \u010desk\u00fdm m\u011bstem, kde se tiskly knihy. Dva z jeho latinsk\u00fdch tisk\u016f jsou vystaveny v muzeu na z\u00e1mku.<\/p>\n

Vr\u00e1t\u00edme se do doby d\u00e1vn\u00e9, kdy se narodil 17. \u010dervence 1835 Jan Steinbrener. Vyu\u010dil se kniha\u0159stv\u00ed v Krumlov\u011b a pot\u00e9 cestoval po Rakousku a N\u011bmecku. Na sv\u00e9 m\u011bsto Vimperk v\u0161ak nezanev\u0159el a op\u011bt se do n\u011bj vr\u00e1til. V roce 1855 si otev\u0159el kniha\u0159skou d\u00edlnu a kr\u00e1mek. Vyu\u017eil k tomu d\u016fm sv\u00e9ho otce, dodnes zn\u00e1m\u00fd jako \u201eD\u016fm u slona\u201c. V roce 1867 m\u011bl \u010dty\u0159i pomocn\u00edky, o t\u0159i roky pozd\u011bji zam\u011bstn\u00e1val patn\u00e1ct osob. Tou dobou d\u00edlnu obohatil mal\u00fd ru\u010dn\u00ed tiska\u0159sk\u00fd stroj a bylo zalo\u017eeno vlastn\u00ed nakladatelstv\u00ed modlitebn\u00edch knih. Roku 1871 k tomu p\u0159ibyl je\u0161t\u011b mal\u00fd stroj pro rychlotisk. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok byla otev\u0159ena vlastn\u00ed knihtisk\u00e1rna.<\/p>\n

Roku 1883 se vy\u0161plhal po\u010det\u00a0tiska\u0159sk\u00fdch stroj\u016f na 47. Tak\u00e9 rapidn\u011b vzrostl po\u010det zam\u011bstnanc\u016f, a to na 230 lid\u00ed. O sedm let pozd\u011bji bylo v chodu 10 tiska\u0159sk\u00fdch stroj\u016f a firma zam\u011bstn\u00e1vala ji\u017e 400 osob. Podnik prokazateln\u011b vzkv\u00e9tal, a proto brzy bylo pot\u0159eba zajistit dal\u0161\u00ed prostor. K tomu m\u011bla v roce 1887 poslou\u017eit nov\u00e1 tov\u00e1rna, naz\u00fdv\u00e1na \u201eJanovo \u00fadol\u00ed\u201c.<\/p>\n

K roku 1930 vlastnila firma Jana Steinbrenera nejv\u011bt\u0161\u00ed novodob\u00e9 kniha\u0159stv\u00ed v zemi, knihtisk\u00e1rnu, nakladatelstv\u00ed, tov\u00e1rnu ke zpracov\u00e1n\u00ed kovu a zhotovov\u00e1n\u00ed kov\u00e1n\u00ed pro vazbu knih a zlatotepectv\u00ed, ateli\u00e9ry pro mal\u00ed\u0159stv\u00ed a rytectv\u00ed, \u0161est stroj\u00edren pro vodn\u00ed pohon a \u010dty\u0159i stroj\u00edrny poh\u00e1n\u011bn\u00e9 parou. Po\u010det zam\u011bstnanc\u016f se vy\u0161plhal t\u00e9m\u011b\u0159 na tis\u00edc pracovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed obsluhovali v\u00edce ne\u017e 400 stroj\u016f.<\/p>\n

Dobrosrde\u010dn\u00fd tiska\u0159 myslel i na lidi, kte\u0159\u00ed byli chud\u00ed, sta\u0159\u00ed \u010di nemocn\u00ed, proto v\u011bnoval budovu nadaci, kter\u00e1 nesla n\u00e1zev \u201eJana Steinbrenera pol\u00edvkov\u00fd \u00fastav\u201c. Zde se dost\u00e1valo j\u00eddla a pen\u011b\u017eit\u00e9 podpory lidem pr\u00e1ce neschopn\u00fdch. Nebyla to jedin\u00e1 nadace, kterou z\u0159\u00eddil. Pravideln\u011b nakupoval uhl\u00ed, je\u017e pot\u00e9 v zim\u011b rozd\u011bloval mezi chud\u00e9 lidi. Tato nadace nesla jm\u00e9no \u201eJana Steinbrenera uheln\u00e1 nadace\u201c.<\/p>\n

Vimpersk\u00e9 kalend\u00e1\u0159e m\u011bly kni\u017en\u00ed podobu, v\u011bt\u0161inou se vyd\u00e1valy jako bro\u017eury. Mezi \u010dten\u00e1\u0159i byly velice obl\u00edben\u00e9. Bezesporu to bylo t\u00edm, \u017ee byly ur\u010deny p\u0159edev\u0161\u00edm oby\u010dejn\u00fdm lidem. Mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed druhy kalend\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 firma Jana Steinbrenera vyd\u00e1vala, pat\u0159ily kalend\u00e1\u0159e lidov\u00e9, vojensk\u00e9, pou\u010dn\u00e9, z\u00e1bavn\u00e9 a jin\u00e9.<\/p>\n

Jedna z v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 vimpersk\u00e9 tisk\u00e1rny proslavila, byly miniaturn\u00ed kor\u00e1ny, ps\u00e1ny v arab\u0161tin\u011b. Jejich rozm\u011bry byly 18 x 27 milimetr\u016f a m\u011bly 832 str\u00e1nek. V\u00fdroba byla zalo\u017eena ve firm\u011b Jana Steinbrenera, p\u0159etrvala a\u017e do 70. let 20. stolet\u00ed, kdy v t\u00e9to tradici pokra\u010dovala tisk\u00e1rna Str\u00e1\u017e. Jednalo se o ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ci. Pou\u017e\u00edval se biblov\u00fd pap\u00edr a ko\u017een\u00e9 desky v r\u016fzn\u00fdch barv\u00e1ch. Byly k nim p\u0159ikl\u00e1d\u00e1ny malink\u00e9 lupy, bez kter\u00fdch nebylo mo\u017eno nic p\u0159e\u010d\u00edst. Miniaturn\u00ed kor\u00e1ny se vyv\u00e1\u017eely do arabsk\u00fdch zem\u00ed. Knihy men\u0161\u00edch rozm\u011br\u016f byly ji\u017e od dob miniaturn\u00edch kor\u00e1n\u016f zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed m\u011bsta Vimperka.Tyto knihy se naz\u00fdvaly \u201ekolib\u0159\u00edci\u201c a byly velmi popul\u00e1rn\u00ed. Jednalo se o miniaturn\u00ed knihy, ve kter\u00fdch si \u010dten\u00e1\u0159 mohl \u010d\u00edst b\u00e1sn\u011b od \u010desk\u00fdch i zahrani\u010dn\u00edch poet\u016f.<\/p>\n

Jak tisk\u00e1rna dopadla? Do\u0161lo ke slavn\u00e9 privatizaci. Bohu\u017eel se jim od t\u00e9 doby p\u0159\u00edli\u0161 nevedlo. Tiskly se p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b vizitky, tiskopisy, plak\u00e1ty, svatebn\u00ed ozn\u00e1men\u00ed a podobn\u011b. V roce 2003 tisk\u00e1rny zanikly.<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n