{"id":43145,"date":"2016-01-14T13:05:26","date_gmt":"2016-01-14T12:05:26","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=43145"},"modified":"2017-04-19T07:24:21","modified_gmt":"2017-04-19T06:24:21","slug":"ceske-dejiny-posledni-zazrak-v-rakousku-uhersku-misto-nese-oznaceni-lurdy-severnich-cech","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=43145","title":{"rendered":"\u010cESK\u00c9 D\u011aJINY: Posledn\u00ed z\u00e1zrak v Rakousku-Uhersku. Poutn\u00ed m\u00edsto nese ozna\u010den\u00ed Lurdy severn\u00edch \u010cech"},"content":{"rendered":"

\u201eNajednou bylo v m\u00edstnosti sv\u011btlo, jasn\u011bji ne\u017e za dne. Z\u00e1v\u011bs u postele byl rozhrnut. Polekala jsem se. P\u0159ed mou postel\u00ed st\u00e1la postava z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed b\u00edl\u00fdm sv\u011btlem, se \u017elutou korunou na hlav\u011b. Okam\u017eit\u011b jsem si pomyslela, \u017ee je to Matka Bo\u017e\u00ed. Sepjala jsem ruce a za\u010dala jsem se modlit. N\u00e1sledn\u011b jsem sly\u0161ela hlas, neobvykl\u00fd hlas to byl, jin\u00fd, ne\u017e jak\u00fdm mluv\u00ed lid\u00e9: \u00bbMein Kind von jetzt an heilt\u2018s.\u00ab (M\u00e9 d\u00edt\u011b, od nyn\u011bj\u0161ka se uzdravuje\u0161.) A v tom okam\u017eiku postava zmizela a j\u00e1 u\u017e nec\u00edtila \u017e\u00e1dnou bolest.\u201c<\/span><\/em><\/p>\n

\n

Filipov je malou obc\u00ed mezi Rumburkem a Ebersbachem a pr\u00e1v\u011b p\u0159ed 150 lety se toto m\u00edsto zm\u011bnilo na jedno z nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00edch ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b.<\/p>\n

Ve star\u00e9 chalup\u011b zde \u017eila jak\u00e1si Maria Magdalena Kade, kter\u00e1 od sv\u00fdch 19 let trp\u011bla z\u00e1palem plic a pohrudnice, z\u00e1n\u011btem mozkov\u00fdch blan a t\u011b\u017ek\u00fdmi k\u0159e\u010dovit\u00fdmi z\u00e1chvaty. O deset let pozd\u011bji byla trvale upout\u00e1na na l\u016f\u017eko a cel\u00e9 t\u011blo j\u00ed pokryly hnisav\u00e9 v\u0159edy, pro\u010de\u017e se l\u00e9ka\u0159i shodli na jej\u00edm brzk\u00e9m skonu, a tak \u010dekala ve sv\u00fdch 30 letech v krut\u00fdch bolestech na smrt. Pr\u00e1v\u011b p\u0159ed 150 lety se ov\u0161em stalo n\u011bco ne\u010dekan\u00e9ho! V noci z 12. ledna na 13. ledna 1866 ve \u010dty\u0159i hodiny r\u00e1no se \u00fadajn\u011b u jej\u00ed postele zjevila Panna Maria, kter\u00e1 ji uzdravila. R\u00e1no Marie Magdalena Kade sama od sebe vstala zcela zdr\u00e1va, a dokonce \u0161la do pek\u00e1rny pro chl\u00e9b. \u017dila je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch 40 let do roku 1905!<\/p>\n

K chalup\u011b se hrnuly z\u00e1stupy lid\u00ed. O rok pozd\u011bji, 13. ledna 1867, se pout\u011b z\u00fa\u010dastnilo n\u011bco kolem 10 000 osob, p\u0159i\u010dem\u017e se zde uzdravila ji\u017e 11 let chrom\u00e1 Magdalena Langhansov\u00e1, je\u017e dom\u016f \u00fadajn\u011b ode\u0161la po vlastn\u00edch. C\u00edrkev n\u00e1sledn\u011b od Marie Magdaleny Kade odkoupila jej\u00ed d\u016fm, na jeho\u017e m\u00edst\u011b byla vybudov\u00e1na nejprve kaple a n\u00e1sledn\u011b v letech 1873\u20131885 novorom\u00e1nsk\u00fd kostel Panny Marie Pomocn\u00e9 od v\u00edde\u0148sk\u00e9ho architekta Franze Hutzlera. Pod olt\u00e1\u0159em se dodnes pod sklem nach\u00e1z\u00ed kus d\u0159ev\u011bn\u00e9 podlahy z domu Kadeov\u00fdch, na olt\u00e1\u0159i je socha Panny Marie z cararsk\u00e9ho mramoru od polsk\u00e9 hrab\u011bnky Raczynsk\u00e9 a v sakristii l\u016f\u017eko, na kter\u00e9m Marie Magdalena Kadeov\u00e1 trp\u011bla. Z\u00e1rove\u0148 vedle kostela vznikla tak\u00e9 redemptoristick\u00e1 kolej. Pro velk\u00e9 pout\u011b pape\u017e Pius XI. pov\u00fd\u0161il m\u00edstn\u00ed kostel 13. 1. 1926 na baziliku minor. Poutn\u00edci sem \u010dasto putovali nejen z \u010cech, N\u011bmecka a Lu\u017eice, ale i z Polska \u010di Rakouska apod. Ve 30. letech 20. stolet\u00ed nav\u0161t\u00edvilo Filipov ro\u010dn\u011b p\u0159es 100.000 poutn\u00edk\u016f. Tak se z n\u011bj stalo jedno z nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00edch poutn\u00edch m\u00edst st\u0159edn\u00ed Evropy a z\u00edskal ozna\u010den\u00ed \u201eLurdy severn\u00edch \u010cech\u201c.<\/p>\n

Po roce 1945, kdy do\u0161lo k odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, tato tradice za\u010dala upadat. Pos\u00edleno to bylo i t\u00edm, \u017ee roku 1950 vyklidila St\u00e1n\u00ed bezpe\u010dnost redemptoristickou kolej v r\u00e1mci tzv. \u201eAkce K\u201c a are\u00e1l byl um\u00edst\u011bn do hrani\u010dn\u00edho p\u00e1sma. Po roce 1989 se ov\u0161em pout\u011b obnovily op\u011bt ve velk\u00e9m a prob\u00edhaj\u00ed dodnes.<\/p>\n

Toto m\u00edsto m\u00e1 krom\u011b vysok\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvnosti je\u0161t\u011b dv\u011b unika. Jedn\u00e1 se toti\u017e o jedin\u00e9 mari\u00e1nsk\u00e9 poutn\u00ed m\u00edsto v \u010cech\u00e1ch vznikl\u00e9 v 19. stolet\u00ed, a zejm\u00e9na se jednalo o posledn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed c\u00edrkevn\u00ed z\u00e1zrak stanuv\u0161\u00ed se na \u00fazem\u00ed Rakouska-Uherska.<\/p>\n

Text a foto:\u00a0\u010cESK\u00c9 D\u011aJINY<\/a><\/strong><\/p>\n