{"id":43055,"date":"2016-01-13T16:01:40","date_gmt":"2016-01-13T15:01:40","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=43055"},"modified":"2016-01-14T13:16:22","modified_gmt":"2016-01-14T12:16:22","slug":"vyroci-dne-pred-55-lety-zemrel-frantisek-drtikol-jeden-z-nejznamejsich-ceskych-fotografu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=43055","title":{"rendered":"V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 55 lety zem\u0159el Franti\u0161ek Drtikol, jeden z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch fotograf\u016f"},"content":{"rendered":"
\n
\u201e Jmenuji se Drtikol. Drtil jsem kola, kter\u00e1 m\u011b sv\u00edrala. Jsem fotograf. Fotografoval jsem sv\u011btlem. P\u00ed\u0161i do du\u0161\u00ed lidem sv\u011btlem pozn\u00e1n\u00ed.\u201c<\/em>Franti\u0161ek Drtikol (3. b\u0159ezna 1883 P\u0159\u00edbram – 13. ledna 1961 Praha) byl \u010desk\u00fd fotograf tvo\u0159\u00edc\u00ed v letech 1901 a\u017e 1935, p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b se v\u011bnoval i grafice a p\u0159ekladatelstv\u00ed. Proslavil<\/strong> se zejm\u00e9na sv\u00fdmi portr\u00e9ty a akty ve stylu pozdn\u00ed secese, pozd\u011bji ovlivn\u011bn\u00e9 kubisticko-futuristick\u00fdmi prvky. Je \u0159azen k nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm klasik\u016fm fotografie aktu v\u0161ech dob. Je zn\u00e1m tak\u00e9 svou duchovn\u00ed prax\u00ed v\u00fdchodn\u00edch u\u010den\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm buddhismu a je ozna\u010dov\u00e1n za patriarchu \u010desk\u00e9ho buddhismu. Od roku 1945 a\u017e do sv\u00e9 smrti byl aktivn\u00edm \u010dlenem Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska (KS\u010c).<\/strong><\/span><\/p>\n

Narodil se 3. b\u0159ezna 1883 v P\u0159\u00edbrami v rodin\u011b drobn\u00e9ho obchodn\u00edka jako nejmlad\u0161\u00ed ze t\u0159\u00ed d\u011bt\u00ed Franti\u0161ka Drtikola a jeho \u017eeny Marie, rozen\u00e9 Opplov\u00e9. Po studi\u00edch na m\u00edstn\u00edm gymn\u00e1ziu se zde vyu\u010dil fotografem v p\u0159\u00edbramsk\u00e9m fotografick\u00e9m ateli\u00e9ru Anton\u00edna Mattase. V\u00fdznamn\u00fdm krokem pro jeho dal\u0161\u00ed rozvoj bylo studium na odborn\u00e9 fotografick\u00e9 \u0161kole U\u010debn\u00edm a v\u00fdzkumn\u00e9m \u00fastavu pro fotografii v Mnichov\u011b v letech 1901 a\u017e 1903. Tato bavorsk\u00e1 metropole byla v t\u00e9 dob\u011b prostoupena seces\u00ed, kter\u00e1 studium ovlivnila. Po jej\u00edm ukon\u010den\u00ed z\u00edsk\u00e1val zku\u0161enosti v ateli\u00e9rech v N\u011bmecku, ve \u0160v\u00fdcarsku a v \u010cech\u00e1ch. Po t\u0159\u00edlet\u00e9 vojensk\u00e9 slu\u017eb\u011b v roce 1907 zalo\u017eil v P\u0159\u00edbrami sv\u016fj prvn\u00ed vlastn\u00ed fotografick\u00fd ateli\u00e9r, jeho\u017e provoz ov\u0161em z finan\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f musel po t\u0159ech letech ukon\u010dit. V roce 1912 si otev\u0159el nov\u00fd ateli\u00e9r v Praze ve Vodi\u010dkov\u011b ulici. Zde se specializoval na portr\u00e9tn\u00ed fotografii a brzy dos\u00e1hl v tomto oboru zna\u010dn\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Od sv\u00e9ho p\u0159\u00edchodu do Prahy se v\u011bnoval duchovn\u00edm nauk\u00e1m, j\u00f3ze a p\u0159edev\u0161\u00edm buddhismu. Prov\u00e1d\u011bl medita\u010dn\u00ed praxi a studoval star\u00e9 texty, je\u017e pozd\u011bji tak\u00e9 p\u0159elo\u017eil do \u010de\u0161tiny. Jako prvn\u00ed p\u0159elo\u017eil do \u010de\u0161tiny nejen mnoh\u00e1 d\u00edla klasick\u00e9ho buddhismu, mah\u00e1j\u00e1nov\u00e1 a vad\u017eraj\u00e1nov\u00e1, ale tak\u00e9 d\u00edla taoistick\u00e1 a nap\u0159\u00edklad i mno\u017estv\u00ed upani\u0161\u00e1d, \u0160ankaru, Eckhartda a dal\u0161\u00ed. Mezi p\u0159elo\u017een\u00fdmi d\u00edly byly tak\u00e9 St\u0159edn\u00ed nauka N\u00e1gard\u017euny, Dharma teorie \u010di Tibetsk\u00e9 knihy mrtv\u00fdch. Jako v\u016fbec prvn\u00ed u n\u00e1s se s\u00e1m prakticky zab\u00fdval tibetsk\u00fdm buddhismem, kter\u00fd tak\u00e9 u\u010dil a p\u0159ekl\u00e1dal. Po ur\u010ditou dobu byl \u010dlenem \u010desk\u00e9ho Theosofick\u00e9ho spolku tvo\u0159\u00edc\u00edho sou\u010d\u00e1st Theosofick\u00e9 spole\u010dnosti a p\u0159\u00e1telsk\u00fd vztah nav\u00e1zal tak\u00e9 se zakladatelem anthroposofie Rudolfem Steinerem.<\/p>\n

V roce 1911 se jeho spole\u010dn\u00edkem stal Augustin \u0160karda, se kter\u00fdm spole\u010dn\u011b vydal album pades\u00e1ti olejotisk\u016f s n\u00e1zvem Z dvor\u016f a dvore\u010dk\u016f star\u00e9 Prahy. Jejich firma nesla n\u00e1zev Drtikol a spol. a fungovala i b\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy byli oba odvol\u00e1ni do vojensk\u00e9 slu\u017eby. B\u011bhem t\u00e9to doby Drtikol portr\u00e9toval mj. T. G. Masaryka, Edvarda Bene\u0161e, Leo\u0161e Jan\u00e1\u010dka, Alfonse Muchu, Emu Destinnovou, Jakuba Demla, Sovu, Machara, Aloise Jir\u00e1ska, Suka, Bohuslava Martin\u016f, Vojana, Maxima Gork\u00e9ho, Paula Val\u00e9ryho, Th\u00e1kura v ateli\u00e9ru na n\u00e1ro\u017e\u00ed Vodi\u010dkovy a Jungmannovy ulice \u010d. 730. Ateli\u00e9r se stal centrem um\u011bleck\u00e9ho d\u011bn\u00ed Prahy. V roce 1921 \u0160karda z firmy ode\u0161el, ale ji\u017e o rok d\u0159\u00edve se firma vr\u00e1tila k n\u00e1zvu Drtikol.<\/p>\n

Mezit\u00edm se dvo\u0159il o dvan\u00e1ct let mlad\u0161\u00ed Eli\u0161ce J\u00e1nsk\u00e9, z v\u00e1lky j\u00ed napsal mnoho dopis\u016f, kter\u00e9 byly v roce 2001 vyd\u00e1ny kni\u017en\u011b v d\u00edle Den\u00edky a dopisy z let 1914\u20131918. J\u00e1nskou z\u00edskal Drtikol k opakovan\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1m v ateli\u00e9ru \u2013 p\u00f3zovala nap\u0159\u00edklad pro cyklus P\u0159ed plesem. V prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byl Drtikol nasazen na frontu, zat\u00edmco ateli\u00e9r byl pod \u0160kardov\u00fdm vlivem. Drtikol v t\u00e9to dob\u011b nefotografoval, zab\u00fdval se p\u0159edev\u0161\u00edm kresbou a psal. Histori\u010dka um\u011bn\u00ed Anna F\u00e1rov\u00e1 ozna\u010dila Drtikolovy v\u00e1le\u010dn\u00e9 texty jako epistol\u00e1rn\u00ed rom\u00e1n.<\/p>\n

Po v\u00e1lce se Drtikol v\u011bnoval ji\u017e jen fotografii, v jeho ateli\u00e9ru s n\u00edm pracovali u\u010dedn\u00edci a laboranti, z nich\u017e nejslavn\u011bj\u0161\u00edm se stal Jaroslav R\u00f6ssler, kter\u00fd se v jeho ateli\u00e9ru v letech 1917-1921 vyu\u010dil a pracoval zde a\u017e do roku 1926. V t\u00e9 dob\u011b m\u011bl v ateli\u00e9ru siln\u00fd vliv na atmosf\u00e9ru. Jeho \u017e\u00e1kem v prvn\u00ed polovin\u011b 30. let byl tak\u00e9 fotograf Josef V\u011btrovsk\u00fd.<\/p>\n

Drtikolovu tvorbu inspirovala i jeho prvn\u00ed \u017eena Erv\u00edna Kupferov\u00e1, v\u00fdrazov\u00e1 tane\u010dnice, kter\u00e1 vystupovala v N\u00e1rodn\u00edm a Vinohradsk\u00e9m divadle. Byla Drtikolov\u00fdm modelem od roku 1919 a jeho \u017eenou v letech 1921 \u2013 1926. Z jejich vztahu se narodila dcera Erv\u00edna. Po p\u011bti letech se man\u017eelstv\u00ed rozvedlo, Erv\u00edna Kupferov\u00e1 odjela do Ruska na anga\u017em\u00e1 Charkovsk\u00e9ho divadla, odkud se vr\u00e1tila a\u017e v roce 1933. Dcera Ervina se se sv\u00fdm otcem setkala pouze n\u011bkolikr\u00e1t a\u017e v 50. letech.<\/p>\n

Ji\u017e od roku 1911 se Drtikolovy fotografie za\u010daly objevovat na fotografick\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch v \u010cech\u00e1ch a o n\u011bkolik let pozd\u011bji i v zahrani\u010d\u00ed. Ve stejn\u00e9m obdob\u00ed za\u010daly v\u00fdznamn\u00e9 \u010desk\u00e9 i sv\u011btov\u00e9 \u010dasopisy publikovat jeho d\u00edlo. Ve 20. a 30. letech 20. stolet\u00ed byl nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm fotografem, uzn\u00e1van\u00fdm i v zahrani\u010d\u00ed. V roce 1922 m\u011bl prvn\u00ed samostatnou v\u00fdstavu v Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9m muzeu a o t\u0159i roky pozd\u011bji z\u00edskal cenu Grand Prix na Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstav\u011b modern\u00edho dekorativn\u00edho a pr\u016fmyslov\u00e9ho um\u011bn\u00ed v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Z druh\u00e9 poloviny 20. let poch\u00e1zej\u00ed Drtikolovy sn\u00edmky ovlivn\u011bn\u00e9 stylem art deco, kter\u00fd si po sv\u00e9m inovoval. V t\u00e9to dob\u011b vy\u0161la tak\u00e9 v Pa\u0159\u00ed\u017ei prvn\u00ed fotografick\u00e1 edice Les nus Drtikol (1929).<\/p>\n

Na konci roku 1928 pr\u00fd Drtikol dos\u00e1hl nirv\u00e1ny. V jednom dopise o tom p\u00ed\u0161e takto: \u201eA byl jsem v\u0161e a v\u0161e jsem \u017eil, pr\u00e1v\u011b (proto), \u017ee jsem byl absolutn\u00ed Nic.\u201c Jeho \u017e\u00e1k, Franti\u0161ek Hein, se ho na to po mnoha letech zeptal: \u201eKdy jsi Toho dos\u00e1hl plynule?\u201c A Drtikol mu odpov\u011bd\u011bl: \u201eMysl\u00edm, \u017ee to bylo v dev\u011btadvac\u00e1t\u00e9m a stalo se mn\u011b to na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed. A u\u017e To neode\u0161lo…\u201c<\/p>\n

P\u0159es sv\u011btov\u00fd v\u011bhlas, kter\u00fd jeho d\u00edlo m\u011blo, se jeho ateli\u00e9r v obdob\u00ed sv\u011btov\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize, po roce 1930 se pot\u00fdkal s existen\u010dn\u00edmi probl\u00e9my, po\u0159\u00e1dal dokonce kurzy pro fotoamat\u00e9ry. V t\u00e9 dob\u011b vznikly z\u00e1pisky ke knize O\u010di \u0161iroce otev\u0159en\u00e9, kterou v\u011bnoval fotografick\u00e9mu um\u011bn\u00ed. V roce 1935 svoji fotografickou \u010dinnost ukon\u010dil. Prodal sv\u016fj ateli\u00e9r a s v\u00fdjimkou let 1945-1946, kdy vyu\u010doval fotografii na St\u00e1tn\u00ed grafick\u00e9 \u0161kole v Praze, se fotografii nev\u011bnoval. M\u00e9n\u011b publikovanou verz\u00ed ohledn\u011b uzav\u0159en\u00ed ateli\u00e9ru je, \u017ee ve skute\u010dnosti \u0161lo o z\u00e1sah ze strany \u00fa\u0159ad\u016f kv\u016fli Drtikolov\u00fdm akt\u016fm nezletil\u00fdch d\u00edvek, nikoliv tedy pouze o \u010dasto uv\u00e1d\u011bn\u00e9 ekonomick\u00e9 d\u016fvody. Toto sv\u011bdectv\u00ed vyplulo po letech napovrch od p\u0159edsedy \u010desk\u00e9 v\u011btve Theosofick\u00e9 spole\u010dnosti a Drtikolova p\u0159\u00edtele, profesora M. L\u017ei\u010dky. L\u017ei\u010dka se s Drtikolem dob\u0159e znal a do jeho ateli\u00e9ru \u010dasto doch\u00e1zel.<\/p>\n

Odst\u011bhoval se do \u00fastran\u00ed pronajat\u00e9 vily na Spo\u0159ilov\u011b a vr\u00e1til se op\u011bt k malb\u011b a pln\u011b se v\u011bnoval duchovn\u00edm nauk\u00e1m, meditaci duchovn\u00edm v\u011bd\u00e1m, p\u0159eklad\u016fm a p\u0159edev\u0161\u00edm pak buddhismu a sv\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm. Dodnes je ozna\u010dov\u00e1n za patriarchu \u010desk\u00e9ho buddhismu, rovn\u011b\u017e v\u0161ak v tomto sm\u011bru plat\u00ed za kontroverzn\u00edho \u010dlov\u011bka a to kv\u016fli sv\u00e9mu sou\u010dasn\u00e9mu pov\u00e1le\u010dn\u00e9mu \u010dlenstv\u00ed v Komunistick\u00e9 stran\u011b \u010ceskoslovenska.<\/p>\n

V roce 1938 vy\u0161la jeho fotografick\u00e1 monografie \u017dena ve sv\u011btle, kter\u00e1 obsahovala 46 akt\u016f a od t\u00e9 doby Drtikol za\u010dal postupn\u011b p\u0159ed\u00e1vat sv\u00e9 fotografie a kresby (v\u00edce ne\u017e 5000 kus\u016f) do muzejn\u00edch sb\u00edrek. V roce 1942 se o\u017eenil podruh\u00e9 – s Jarmilou Rambouskovou, svou \u017e\u00e1kyn\u00ed.<\/p>\n

Kr\u00e1tce po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se za\u010dal, k p\u0159ekvapen\u00ed sv\u00e9ho okol\u00ed (Bed\u0159ich Hejhal, Jaroslav Ko\u010d\u00ed aj.), anga\u017eovat politicky. V roce 1945 vstoupil do Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska, kde se dokonce pod\u00edlel na p\u0159evratu v \u00fanoru 1948 i funkcion\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ci v pades\u00e1t\u00fdch letech. Ve stran\u011b z\u016fstal a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1961. Rovn\u011b\u017e vstoupil do Svazu \u010deskoslovensko-sov\u011btsk\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed a v roce 1948 se stal \u010dlenem Svazu \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f. Studium filozofie a to jak z\u00e1padn\u00ed tak v\u00fdchodn\u00ed a meditativn\u00ed \u017eivot z\u016fstalo i nad\u00e1le jeho z\u00e1jmem. V dob\u011b od 1944 do 1961 k n\u011bmu doch\u00e1zel jeho \u017e\u00e1k Ev\u017een \u0160tekl, jemu\u017e se jako jedin\u00e9mu z \u017e\u00e1k\u016f povedlo zachovat jeho u\u010den\u00ed a p\u0159edat je dal\u0161\u00edm \u017e\u00e1k\u016fm. D\u00edky n\u011bmu a jeho \u017e\u00e1k\u016fm dnes m\u016f\u017eeme poznat Drtikolovo u\u010den\u00ed – buddhistickou kundalin\u00ed j\u00f3gu v nezm\u011bn\u011bn\u00e9 podob\u011b.<\/p>\n

V roce 1959 mu zem\u0159ela man\u017eelka. Jeho zdravotn\u00ed stav mu ji\u017e nedovoloval samostatn\u00fd pohyb, byl upout\u00e1n na l\u016f\u017eko a odk\u00e1z\u00e1n na pohyb pouze na voz\u00edku. Po smrti jeho man\u017eelky se o n\u011bj starala Anna Soukupov\u00e1, jeho posledn\u00ed \u017ea\u010dka. Obklopen sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky \u017eil ve vile na Spo\u0159ilov\u011b a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1961.<\/p>\n

\u201e Jinak hle\u010fte co nejd\u0159\u00edve na moji formu zapomenout, ale nezapome\u0148te, co jsem v\u00e1s v\u0161echny u\u010dil.
\nSlova, kter\u00e1 jsem mluvil, a\u0165 ve v\u00e1s ob\u017eivnou.
\nJinak m\u011b nikde nehledejte – jsem v\u0161ude – tak\u00e9 tedy ve v\u00e1s – v U\u010den\u00ed.\u201c
\n\u2014 Posledn\u00ed v\u016fle Franti\u0161ka Drtikola<\/p>\n

Drtikol\u016fv \u017eivot rom\u00e1nov\u011b zpracoval Jan N\u011bmec v d\u00edle D\u011bjiny sv\u011btla (2013).<\/p>\n

Fotografick\u00e9 d\u00edlo<\/strong>
\nDrtikol se proslavil jako fotograf portr\u00e9t\u016f a akt\u016f, jeho d\u00edlo je v\u0161ak mnohem \u0161ir\u0161\u00ed. Jeho ran\u00e9 st\u00e1dium bylo ovlivn\u011bno piktorialismem. Ve sv\u00e9 tvorb\u011b ovlivn\u011bn\u00e9 pozdn\u00ed seces\u00ed zprvu zasahoval do sv\u00fdch fotografi\u00ed a pomoc\u00ed retu\u0161\u00ed \u010di domalov\u00e1v\u00e1n\u00edm pozad\u00ed je dotv\u00e1\u0159el. V pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b se p\u0159iklonil k takzvan\u00e9 \u010dist\u00e9 fotografii a v\u00fdsledn\u00fd obraz tvo\u0159il pouze pomoc\u00ed sv\u011btel a rekvizit ve sv\u00e9m ateli\u00e9ru. V posledn\u00edm obdob\u00ed sv\u00e9 fotografick\u00e9 tvorby se odklonil od fotografov\u00e1n\u00ed \u017eiv\u00fdch model\u016f a vytv\u00e1\u0159el stylizovan\u00e9 pap\u00edrov\u00e9 postavi\u010dky, jejich fotografovan\u00ed mu l\u00e9pe umo\u017e\u0148ovalo realizovat jeho p\u0159edstavu v\u00fdsledn\u00e9ho obrazu.<\/p>\n

V\u00fdznamn\u00fdm prvkem ran\u00e9 Drtikolovy fotografick\u00e9 tvorby bylo pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed u\u0161lechtil\u00fdch tisk\u016f, uplat\u0148oval z\u00e1sahy do negativu nebo malovan\u00e1 pozad\u00ed. Pro dosa\u017een\u00ed maxim\u00e1ln\u00edho v\u00fdtvarn\u00e9ho \u00fa\u010dinku krom\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed gumotisku, uhlotisku a olejotisku experimentoval Drtikol s mnoha dal\u0161\u00edmi technikami, kter\u00e9 ho vedly k v\u00fdvoji vlastn\u00ed patentovan\u00e9 techniky p\u016flt\u00f3nov\u00e9 fotolitografie. Jeho \u017eeny m\u011bly podobu jak zasn\u011bn\u00fdch v\u00edl symbolismu s radostn\u00fdm pro\u017eitkem \u017eivota a erotiky, tak osudov\u00fdch \u017een, v nich\u017e se m\u00edsila symbolika sexu a smrti.<\/p>\n

V obdob\u00ed od 1907 do 1909 za p\u016fsoben\u00ed v P\u0159\u00edbrami vznikly krom\u011b portr\u00e9t\u016f a akt\u016f tak\u00e9 krajin\u00e1\u0159sk\u00e9 studie a soubor z p\u0159\u00edbramsk\u00fdch dol\u016f na st\u0159\u00edbro. Horn\u00edky, haldy a rudn\u00e9 \u0161toly fotografoval ve stejn\u00e9 dob\u011b, kdy v t\u00e9m\u017ee prost\u0159ed\u00ed d\u011blal prvn\u00ed pokusy jeho p\u0159\u00edtel \u2013 o n\u011bco mlad\u0161\u00ed p\u0159ibramsk\u00fd mal\u00ed\u0159 a filosof Karel Hojden. V roce 1911 vydal album pades\u00e1ti voln\u00fdch list\u016f olejotisk\u016f Z dvork\u016f a dvore\u010dk\u016f star\u00e9 Prahy, kde zachytil kr\u00e1su mizej\u00edc\u00edch pra\u017esk\u00fdch z\u00e1kout\u00ed. Po roce 1921 ve fotografii aktu Drtikol \u010dlenil plochy ve form\u011b st\u00edn\u016f a dekorace geometrick\u00fdch tvar\u016f, melancholie byla vyst\u0159\u00edd\u00e1na dynamikou a akc\u00ed (modelky nahradily tane\u010dnice), m\u00edsto u\u0161lechtil\u00fdch tisk\u016f pou\u017e\u00edval v\u00edce bromost\u0159\u00edbrn\u00e9 fotografie.<\/p>\n

V polovin\u011b dvac\u00e1t\u00fdch let vznikly des\u00edtky z\u00e1sadn\u00edch d\u011bl, skr\u00fdvaj\u00edc\u00edch se pod prost\u00fdmi n\u00e1zvy Studie, Akt a Kompozice (zahrnuj\u00ed i n\u011bkolik mu\u017esk\u00fdch akt\u016f). V z\u00e1v\u011bru desetilet\u00ed vznikl soubor fotografi\u00ed s jednotn\u00fdm n\u00e1zvem Krok a k obdobn\u011b radik\u00e1ln\u00edm d\u00edl\u016fm pat\u0159\u00ed kompozice s provazy; \u0159ada fotografick\u00fdch studi\u00ed, kter\u00e9 nebyly ur\u010deny k ve\u0159ejn\u00e9 prezentaci \u2013 jsou mezi nimi i experiment\u00e1ln\u00ed pohybov\u00e9 studie, souvisej\u00edc\u00ed s pokusy o filmov\u00fd z\u00e1znam akt\u016f; n\u011bkter\u00e9 fotografick\u00e9 studie pracovaly i s n\u011bkolikan\u00e1sobnou expozic\u00ed.<\/p>\n

Na konci 20. let se Drtikolovy \u017eivotn\u00ed priority zm\u011bnily, st\u00e1le v\u00edce se p\u0159ikl\u00e1n\u011bl k osobn\u00ed duchovn\u00ed cest\u011b, byl unaven z ateli\u00e9rov\u00e9 pr\u00e1ce a \u0161patn\u00e9 ekonomick\u00e9 situace podniku \u2013 to v\u0161e m\u011blo vliv na Drtikolovo fotografick\u00e9 d\u00edlo st\u00e1le v\u00edce se zam\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed na subjektivn\u00ed autorovu v\u00fdpov\u011b\u010f o tom, co znamen\u00e1 \u201e\u017e\u00edt Bo\u017e\u00ed my\u0161lenku\u201c. Pr\u00e1ce tohoto obdob\u00ed je \u0159azena do kontextu imaginativn\u00ed linie \u010desk\u00e9ho um\u011bn\u00ed 30. let 20. stolet\u00ed. Tehdy vznikl kl\u00ed\u010dov\u00fd soubor Sv\u011bt du\u0161e.<\/p>\n

Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech se odpoutal od \u017eiv\u00fdch model\u016f a v\u011bnoval se symbolick\u00fdm n\u00e1m\u011bt\u016fm za pou\u017eit\u00ed ne\u017eiv\u00fdch figur, p\u0159\u00edpadn\u011b vyst\u0159i\u017een\u00fdch fotografi\u00ed za rafinovan\u00e9ho pou\u017eit\u00ed sv\u011btla. \u0160lo o naprost\u00fd protiklad k dosavadn\u00ed tvorb\u011b, Drtikol s\u00e1m ozna\u010dil tato d\u00edla jako \u201efotopuristick\u00e1\u201c.<\/p>\n

V roce 1935 rozprodal sv\u016fj pra\u017esk\u00fd ateli\u00e9r a ukon\u010dil fotografickou tvorbu. V roce 1938 vy\u0161la jeho fotografick\u00e1 monografie \u017dena ve sv\u011btle, kter\u00e1 obsahovala 46 akt\u016f a od t\u00e9 doby Drtikol za\u010dal postupn\u011b p\u0159ed\u00e1vat sv\u00e9 fotografie a kresby (v\u00edce ne\u017e 5000 kus\u016f) do muzejn\u00edch sb\u00edrek.<\/p>\n

Jeho fotografie jsou tak\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed sb\u00edrky Fotografis, kter\u00e1 byla p\u0159edstavena na za\u010d\u00e1tku roku 2009 v Praze.<\/p>\n

Drtikol komunista<\/strong>
\nDrtikol vstoupil do Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska kr\u00e1tce po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Drtikol\u016fv \u017e\u00e1k Zden\u011bk Jaro\u0161 uv\u00e1d\u00ed: “Drtikolovo \u010dlenstv\u00ed v KS\u010c – to bylo d\u00e1no jeho velik\u00fdm a otev\u0159en\u00fdm srdcem, umo\u017e\u0148ovalo mu to dobrovolnou ob\u011btavou pr\u00e1ci pro blaho ostatn\u00edch. A \u017ee zrovna KS\u010c? – Ta tohle v\u0161echno nab\u00edzela, takov\u00e1 byla doba.”<\/p>\n

Vstup do KS\u010c v kontextu pr\u00e1v\u011b skon\u010den\u00e9 v\u00e1lky, jej\u00edho utrpen\u00ed, osvobozen\u00ed Prahy Rudou arm\u00e1dou atd. lze pln\u011b pochopit. Takto se ke komunist\u016fm dala spont\u00e1nn\u011b spousta dobr\u00fdch lid\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e KS\u010c pe\u010dliv\u011b zakr\u00fdvala sv\u00e9 z\u00e1jmy na svrhnut\u00ed demokracie, nastolen\u00ed diktatury a prav\u00fd stav v\u011bc\u00ed v tehdej\u0161\u00edm SSSR.<\/p>\n

Pro\u010d tedy b\u00fdv\u00e1 toto t\u00e9ma v souvislosti pr\u00e1v\u011b s Drtikolem zmi\u0148ov\u00e1no? D\u016fvody jsou v z\u00e1sad\u011b dva. P\u0159edn\u011b pokud byl Drtikol buddhista a nav\u00edc osv\u00edcen\u00fd, jak s\u00e1m tvrdil, m\u011bl v\u011bd\u011bt, co \u017ee je nejv\u011bt\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem jak\u00e9hokoliv duchovna a to bez ohledu na aktu\u00e1ln\u011b l\u00edbivou politiku KS\u010c. Ideologie Marxismu-leninismu byla zn\u00e1m\u00e1 ji\u017e za Prvn\u00ed republiky, kter\u00e1 jako demokratick\u00fd st\u00e1t (na rozd\u00edl od po\u00fanorov\u00e9ho \u010ceskoslovenska) umo\u017e\u0148ovala \u0161\u00ed\u0159en\u00ed i “konkuren\u010dn\u00edch” ideologi\u00ed. Druh\u00fdm d\u016fvodem pozastavov\u00e1n\u00ed se nad Drtikolov\u00fdm \u010dlenstv\u00edm v KS\u010c je jeho setrv\u00e1n\u00ed v n\u00ed i po komunistick\u00e9m p\u0159evratu v \u00fanoru 1948 a n\u00e1sledn\u00fdch letech tvrd\u00fdch repres\u00edch.<\/p>\n

Jak s\u00e1m Drtikol p\u00ed\u0161e ve sv\u00e9m \u017eivotopise, je\u017e pod\u00e1val pro p\u0159ijet\u00ed do Svazu \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f v roce 1948, s\u00e1m se aktivn\u011b \u00fa\u010dastnil p\u0159evratu v \u00fanoru 1948 na stran\u011b komunist\u016f; citace: \u201eV \u00fanorov\u00fdch ud\u00e1lostech jsem hl\u00eddal spo\u0159ilovsk\u00fd sekretari\u00e1t a rozepisoval jsem slu\u017ebu a kontroloval, zda ur\u010den\u00e9 hl\u00eddky slu\u017ebu nastoupily. S\u00e1m jsem samoz\u0159ejm\u011b t\u00e9\u017e hl\u00eddkoval a n\u011bkolikr\u00e1te jsem dr\u017eel slu\u017ebu po celou noc\u201c.<\/p>\n

Drtikol ve stran\u011b setrval a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1961 a byl sv\u011bdkem jak zinscenovan\u00fdch komunistick\u00fdch hrdeln\u00edch proces\u016f s lidmi jako byl nap\u0159\u00edklad gener\u00e1l Heliodor P\u00edka, doktorka Milada Hor\u00e1kov\u00e1 \u010di kn\u011bz V\u00e1clav Drbola z “Babick\u00e9ho p\u0159\u00edpadu”, tak v\u0161eobecn\u00e9 perzekuce mj. v\u0161eho duchovn\u00edho od ofici\u00e1ln\u00edch velk\u00fdch c\u00edrkv\u00ed po\u010d\u00ednaje a j\u00f3gou a buddhismem kon\u010de. Ml\u010denliv\u00fd souhlas s t\u011bmito \u010diny, dan\u00fd setrv\u00e1v\u00e1n\u00edm v takov\u00e9to organizaci je nejen v rozporu s buddhismem, ale i b\u011b\u017enou lidskou slu\u0161nost\u00ed a je dodnes z\u00e1hadou, co vedlo k Drtikolov\u011b pasivit\u011b v t\u00e9to v\u011bci. Spekulativn\u011b by se zde dala uplatnit logika buddhistick\u00e9 z\u00e1sady absolutn\u00edho nezasahov\u00e1n\u00ed do pr\u016fb\u011bhu v\u011bc\u00ed, pokud by to ov\u0161em Drtikol nedot\u00e1hl a\u017e na m\u00edstop\u0159edsedu uli\u010dn\u00edho v\u00fdboru KS\u010c na pra\u017esk\u00e9m Spo\u0159ilov\u011b, kde bydlel. Druh\u00e9 mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed vych\u00e1z\u00ed z p\u0159edchoz\u00edho, ov\u0161em vid\u00ed celou v\u011bc ji\u017e naopak v negativn\u00edm sv\u011btle a sice, \u017ee se Drtikol prost\u011b pom\u00e1tl na rozumu a ztoto\u017enil se s n\u011bk\u00fdm, pro koho karma – z\u00e1kon p\u0159\u00ed\u010diny a n\u00e1sledku – neplat\u00ed. Krom\u011b KS\u010c, Drtikol d\u00e1le vstoupil do Svazu \u010deskoslovensko-sov\u011btsk\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed a do Svazu \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f. Zaj\u00edmav\u00fd je jeho ji\u017e v\u00fd\u0161e citovan\u00fd \u017eivotopis, vlastnoru\u010dn\u011b psan\u00fd pr\u00e1v\u011b k p\u0159ihl\u00e1\u0161ce do svazu um\u011blc\u016f.<\/p>\n

V r\u00e1mci tohoto sebevyj\u00e1d\u0159en\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 \u0159\u00edci, co Drtikol myslel zcela v\u00e1\u017en\u011b a co bylo ur\u010deno pro k\u00e1drov\u00e1ky Svazu um\u011blc\u016f a kde se s\u00e1m za svoje v\u00fdroky styd\u011bl. Pravdou ale asi z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee si \u010dlenstv\u00ed ve svazu dosti cenil (s ohledem na to, co si na sebe “nakydal”) .<\/p>\n

Postava Drtikola jako buddhisty s \u201erudou kn\u00ed\u017ekou\u201c, stejn\u011b jako jeho erotick\u00e9 fotografie a obrazy, p\u0159isp\u00edv\u00e1 k image lehce kontroverzn\u00ed osobnosti \u010desk\u00fdch d\u011bjin. Ke cti Drtikola slou\u017e\u00ed, \u017ee asi sotva \u0161lo o n\u011bjakou p\u0159etv\u00e1\u0159ku. Bohu\u017eel toto nelze \u0159\u00edci o n\u011bkter\u00fdch jeho dne\u0161n\u00edch obdivovatel\u00edch z \u0159ad z\u00e1jemc\u016f o v\u00fdchodn\u00ed duchovn\u00ed nauky, kte\u0159\u00ed by tyto aspekty Drtikolova \u017eivota rad\u0161i nevid\u011bli.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

<\/div>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd PRO KA\u017dD\u00dd DEN<\/a>\u00a0<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u201e Jmenuji <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":43056,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[32],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/01\/13\/drtikol.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/43055"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=43055"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/43055\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":43153,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/43055\/revisions\/43153"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/43056"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=43055"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=43055"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=43055"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}