{"id":39958,"date":"2021-12-26T05:30:06","date_gmt":"2021-12-26T04:30:06","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=39958"},"modified":"2022-11-21T19:01:17","modified_gmt":"2022-11-21T18:01:17","slug":"cteni-pro-svatecni-dny-vanoce-a-zimni-slunovrat-historie-jak-ji-mozna-neznate","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=39958","title":{"rendered":"\u010cTEN\u00cd PRO SV\u00c1TE\u010cN\u00cd DNY: V\u00e1noce, to je doba zimn\u00edho slunovratu aneb Historie, jak ji mo\u017en\u00e1 v\u016fbec nezn\u00e1te"},"content":{"rendered":"
\"\"
Ilustrace: Josef Lada<\/figcaption><\/figure>\n
V\u00edte, \u017ee “V\u00e1noce” jsou velmi star\u00fd pohansk\u00fd zvyk, star\u00fd jako lidstvo samo? Ano, je to doba zimn\u00edho slunovratu. Drobn\u00e9 d\u00e1rky v ten \u010das byly p\u016fvodn\u011b ur\u010deny k usm\u00ed\u0159en\u00ed sil, kter\u00e9 mohly negativn\u011b ovlivnit \u00farodu na pol\u00edch a stromech, \u010distotu stud\u00e1nek a studn\u00ed, zdrav\u00ed dobytka apod. Tedy v\u0161echno, co \u010dlov\u011bk pot\u0159eboval k harmonick\u00e9mu \u017eivotu v p\u0159\u00edrod\u011b a vlastn\u00edmu p\u0159e\u017eit\u00ed.<\/strong><\/h6>\n

Jak se tenkr\u00e1t \u0159\u00edkalo obdob\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edmu.<\/strong><\/p>\n

Co lidsk\u00e1 pam\u011b\u0165 pamatuje, bylo to obdob\u00ed, kdy se Zem\u011b za\u010dala vracet na sv\u00e9 pouti ke Slunci. Zimn\u00ed slunovrat.\u00a0 Lid\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee se ka\u017ed\u00fd rok touto dobou, v noci z 24. na 25. prosince, kdy po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch doch\u00e1z\u00ed k prodlu\u017eov\u00e1n\u00ed dne, op\u011bt zrod\u00ed b\u016fh Slunce. Slunovrat oslavovali p\u016fstem, no\u010dn\u00edm bd\u011bn\u00edm a nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi ob\u0159ady, kter\u00e9 m\u011bly usm\u00ed\u0159it bohy, zajistit bohatou \u00farodu a m\u00edrov\u00e9 sou\u017eit\u00ed bez v\u00e1lek.
\n
\nPodle staroslovansk\u00e9 mytologie je zimn\u00ed slunovrat chv\u00edle, kdy slunce sestoup\u00ed na nejni\u017e\u0161\u00ed bod oblohy a den je nejkrat\u0161\u00edm v cel\u00e9m roce, proto se naz\u00fdv\u00e1 kra\u010dunem.<\/strong>
\nA pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku, kdy Slunce na kra\u010dun zapad\u00e1, um\u00edr\u00e1 Da\u017ebog, syn Svarog\u016fv. Nast\u00e1vaj\u00ed noci, vl\u00e1dne tma svoji nejv\u011bt\u0161\u00ed moc\u00ed. Zima v\u00edt\u011bz\u00ed nad l\u00e9tem, nast\u00e1v\u00e1 doba odpo\u010dinku, vl\u00e1da Morany. Ale nic v p\u0159\u00edrod\u011b se nikdy nezastav\u00ed, tuto noc zplod\u00ed Svarog, b\u016fh ohn\u011b, sv\u00e9ho syna, boha Slunce Da\u017eboga, znovu.
\nA p\u0159i rann\u00edm rozb\u0159esku spat\u0159\u00ed sv\u011bt op\u011bt Bo\u017eice, nov\u011b zrozen\u00e9ho Da\u017eboga. Je to d\u016fkaz, \u017ee po zim\u011b p\u0159ijde op\u011bt jaro, \u017ee po dob\u011b str\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edjde op\u011bt doba hojnosti. Da\u017ebog Svaro\u017eic je zat\u00edm slab\u00fd a vl\u00e1da zimy trv\u00e1 d\u00e1l, ale nebude to ji\u017e dlouho a Svaro\u017eic v podob\u011b mlad\u00edka Jarov\u00edta svrhne na po\u010d\u00e1tku jara Moranu a jej\u00ed krutovl\u00e1du.
\nDa\u017ebog, b\u016fh Slunce, n\u00e1m d\u00e1v\u00e1 to, co pot\u0159ebujeme k \u017eivotu, jeho darem je teplo a sv\u011btlo a tak\u00e9 radost, kterou n\u00e1m p\u016fsob\u00ed dotek jeho paprsk\u016f. Jenom d\u00edky n\u011bmu m\u016f\u017ee uzr\u00e1t \u00faroda a pln\u011b si zasluhuje na\u0161i \u00factu.<\/p>\n

\n

Po\u010d\u00e1tek v\u00e1noc v upadaj\u00edc\u00edm \u0158\u00edm\u011b.<\/strong>
\nK\u0159es\u0165an\u00e9 si od po\u010d\u00e1tku zvolili \u0161ikovn\u00e9 Public relations pro sv\u00e9 vid\u011bn\u00ed sv\u011bta a jeho stvo\u0159en\u00ed. Na p\u016fvodn\u00ed tzv.pohansk\u00e9 sv\u00e1tky nasazovali sv\u00e1tky svoje a pat\u0159i\u010dn\u011b k tomu upravovali i sv\u00e9 legendy v Bibli.<\/p>\n

V \u0158\u00edm\u011b se od roku 275, na p\u0159\u00edkaz c\u00edsa\u0159e Aureli\u00e1na, slavil sv\u00e1tek Narozen\u00ed Slunce. N\u011bkdy po roce 300 n.l. ale s\u00edl\u00edc\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e1 c\u00edrkev p\u0159evedla pohansk\u00fd sv\u00e1tekna tradi\u010dn\u00ed sv\u00e1tek oslavy Je\u017e\u00ed\u0161ova narozen\u00ed, 25. prosince. V knize Johna Williama, History of the Intellectual Development of Europe se p\u00ed\u0161e:\u00a0 “Vy slav\u00edte vzne\u0161en\u00e9 sv\u00e1tky pohan\u016f\u2026 a co do zp\u016fsobu, ty jste si p\u0159isvojili beze zm\u011bn. Ni\u010d\u00edm se neli\u0161\u00edte od pohan\u016f, jen \u017ee m\u00e1te odd\u011blen\u00e9 od nich sv\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed.”<\/em>
\nPrvn\u00ed historickou zm\u00ednku o ofici\u00e1ln\u00edch oslav\u00e1ch m\u00e1me v kalend\u00e1\u0159i \u0158eka Furia Dionysia Philocala z roku 354.
\nV p\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed byl tzv. Bo\u017e\u00ed Hod u\u017e v\u00fdznamn\u00fdm sv\u00e1tkem, dokonce j\u00edm za\u010d\u00ednal liturgick\u00fd rok a v roce 529 c\u00edsa\u0159 Justini\u00e1n zak\u00e1zal v tento den pracovat. Koncil v Agde roku 506 na\u0159\u00eddil k\u0159etan\u016fm, aby v v tento den chodili k svat\u00e9mu p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed. Koncil v Tours roku 567 pak ustanovil dvan\u00e1ctidenn\u00ed sv\u00e1te\u010dn\u00ed obdob\u00ed od Bo\u017e\u00edho Hodu do T\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f.<\/p>\n

Tento k\u0159es\u0165ansk\u00fd sv\u00e1tek byl postupn\u011b projektov\u00e1n do v\u0161ech k\u0159es\u0165ansk\u00fdch c\u00edrkv\u00ed v Evrop\u011b. Ale v 16. stolet\u00ed, dob\u011b po\u010d\u00e1tk\u016f reformac\u00ed c\u00edrkve, byla na mnoha m\u00edstech Evropy nejen zru\u0161ena m\u0161e svat\u00e1, ale omezily se i v\u00e1no\u010dn\u00ed sv\u00e1tky. Ve Skotsku dokonce byly od roku 1583 z\u00e1konem zak\u00e1z\u00e1ny a v Angli p\u0159i\u0161el z\u00e1kaz v roce 1647 po odhlasov\u00e1n\u00ed anglick\u00fdm parlamentem. V ten \u010das chodily po ulic\u00edch m\u011bst hl\u00eddky, kter\u00e9 kontrolovaly na\u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\n

\n

Ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b se po nesm\u00edrn\u011b tragick\u00e9m obdob\u00ed t\u0159icetilet\u00fdch v\u00e1lek vrac\u00ed n\u00e1silnou cestou katolick\u00e1 c\u00edrkev k moci a s n\u00ed i m\u0161e svat\u00e1 a v\u00e1noce.<\/strong>
\nProtestanti byli ve jm\u00e9nu “pravdiv\u011bj\u0161\u00ed” c\u00edrkve vyho\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed ze zem\u011b nebo zab\u00edjeni. Ale jako v\u017edy v historii, ne v\u0161echno je v \u017eivot\u011b lidsk\u00e9m tragick\u00e9 a tak k\u0159es\u0165ansk\u00e9 oby\u010deje m\u011bly mezi norm\u00e1ln\u00edmi lidmi svoje kouzlo. U\u017e v 16. stolet\u00ed se V\u00e1noc\u016fm mezi \u010desk\u00fdm obyvatelstvem \u0159\u00edkalo Kristmen nebo ve Slezsku Kristinde, co\u017e byla vlastn\u011b zkomolenina od Kristkind (kristovo d\u00edt\u011b), jeden \u010das se jim na Morav\u011b \u0159\u00edkalo \u0160t\u011bdro\u0148 a teprve mnohem pozd\u011bji p\u0159ich\u00e1z\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161ek, kter\u00e9mu se tak\u00e9 n\u011bkde moc kr\u00e1sn\u011b \u0159\u00edkali Pa\u0148\u00e1tko, co\u017e bylo odvozeno od syna panny.<\/p>\n

\n

V t\u00e9 dob\u011b se objevuj\u00ed zm\u00ednky o stav\u011bn\u00ed Betl\u00e9mu.<\/strong>
\nBetl\u00e9m si lid\u00e9 stav\u011bli p\u0159edev\u0161\u00edm doma a od roku 1562 i v kostelech. Tehdy Jezuit\u00e9 postavili poprv\u00e9 Betl\u00e9m v pra\u017esk\u00e9m kostele a to v \u017eivotn\u00ed velikosti.
\nV hebrej\u0161tin\u011b slovo b\u00e9t lechem znamen\u00e1 d\u016fm chleba, ale tak\u00e9 d\u016fm (boha) Lachama. Od nepam\u011bti se tak jmenovala mal\u00e1 judsk\u00e1 vesnice le\u017e\u00edc\u00ed necel\u00fdch 12 km od m\u011bsta Jeruzal\u00e9ma. Narodil se v n\u00ed podle pov\u011bsti staroz\u00e1konn\u00ed kr\u00e1l David a Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus.<\/p>\n

V \u010cesk\u00e9 republice pat\u0159\u00ed mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed vy\u0159ez\u00e1van\u00fd a pohybliv\u00fd T\u0159ebechovick\u00fd betl\u00e9m, kter\u00fd byl vytvo\u0159en na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed.<\/strong><\/p>\n

Kr\u00fdzovy jesli\u010dky – nejv\u011bt\u0161\u00ed lidov\u00fd mechanick\u00fd betl\u00e9m na sv\u011bt\u011b, <\/strong>
\nkter\u00fd je zaps\u00e1n v Guinnessov\u011b knize rekord\u016f, pat\u0159\u00ed k nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00edm expozic\u00edm muzea v Jind\u0159ichov\u011b Hradci. Velkolep\u00fd betl\u00e9m, kter\u00fd jeho tv\u016frce, jind\u0159ichohradeck\u00fd pun\u010doch\u00e1\u0159sk\u00fd mistr Tom\u00e1\u0161 Kr\u00fdza, vytv\u00e1\u0159el v\u00edce ne\u017e \u0161edes\u00e1t let. Jesli\u010dky obsahuj\u00ed 1398 figurek lid\u00ed a zv\u00ed\u0159at, z nich\u017e se 133 pohybuje. Figurky jsou vyrobeny z ka\u0161\u00edrovac\u00ed hmoty a ze d\u0159eva. P\u016fvodn\u00ed mechanismus, kter\u00fd byl zpo\u010d\u00e1tku poh\u00e1n\u011bn ru\u010dn\u011b, rozv\u00e1d\u00ed pohyb z jedin\u00e9ho elektromotoru.<\/p>\n

\n

Ale mo\u017en\u00e1 taky nev\u00edte, \u017ee n\u011bkter\u00e9 zvyky kolem V\u00e1noc vlastn\u011b ani nejsou v prav\u00e9m slova smyslu lidov\u00e9.<\/strong>
\nTak t\u0159eba sou\u010dasnou podobu \u010dervenob\u00edl\u00e9ho Santa Klause vymyslela reklamn\u00ed agentura pro Coca.Colu. Santa Klaus, jako reklamn\u00ed figura, spat\u0159ila sv\u011btlo sv\u011bta kolem roku 1920. Je ale pravdou, \u017ee u\u017e p\u0159ed rokem 1890 se v americk\u00fdch \u010dasopisech objevovala kreslen\u00e1 postava dost podobn\u00e1 dne\u0161n\u00edmu Santovi.<\/p>\n

Tradice zdoben\u00ed strome\u010dku je zase jen oby\u010dejn\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd zvyk, kter\u00fd u n\u00e1s za\u010dal n\u011bkdy v 18. stolet\u00ed.<\/strong>
\nJen\u017ee tehdy se strome\u010dky zav\u011b\u0161ovaly ke stropu za \u0161pi\u010dku a bu\u010f se v\u016fbec nezdobily nebo jen velmi m\u00e1lo. Tento zvyk je zaps\u00e1n v br\u00e9msk\u00e9 kronice z roku 1570.
\nV \u010cech\u00e1ch byl vzty\u010den v\u00e1no\u010dn\u00ed strom v roce 1812, z\u0159\u0159ejm\u011b na Libe\u0148sk\u00e9m z\u00e1me\u010dku, kde jej nechal postavit tehdej\u0161\u00ed \u0159editel Stavovsk\u00e9ho divadla Jan Karel Liebich.
\nPrvn\u00ed inzer\u00e1t na v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek se objevil v \u010desk\u00fdch novin\u00e1ch kolem roku 1843 a na Moravu dorazil tento masov\u00fd morbidn\u00ed zvyk \u0159ezat mlad\u00e9 stromky a\u017e po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed.<\/p>\n

\n

V\u00e1noce a n\u00e1kupn\u00ed hore\u010dka odpustk\u016f<\/strong>
\nV sou\u010dasnosti se sv\u00e1tek zda\u0159ile p\u0159etavil do tradice viditeln\u00e9ho p\u0159ihloup\u00e9ho konzumu, imbeciln\u00edch \u00fasm\u011bv\u016f, k\u00fd\u010dovit\u00fdch barevn\u00fdch sv\u011bt\u00fdlek. Nakupov\u00e1n\u00ed d\u00e1rk\u016f p\u0159ipom\u00edn\u00e1 hysterick\u00e9 skupov\u00e1n\u00ed odpustk\u016f ve st\u0159edov\u011bku, jako bychom si drah\u00fdmi d\u00e1rky a tunami j\u00eddla i pit\u00ed zbavovali zodpov\u011bdnosti za vlastn\u00ed h\u0159\u00edchy.<\/p>\n

Ronald Hutton ve sv\u00e9 knize o britsk\u00fdch ritu\u00e1lech b\u011bhem roku “The Stations of the Sun”, p\u00ed\u0161e:
\n“B\u011bdovat, \u017ee jsou V\u00e1noce p\u0159\u00edli\u0161 komer\u010dn\u00ed, to je u\u017e tak\u00e9 tradice.”<\/em>
\nJen\u017ee ta v\u00e1no\u010dn\u00ed tradice se t\u00e1hne v\u00edc jak sto let. U\u017e v roce 1897 si George Bernard Shaw st\u011b\u017eoval, \u017ee v\u00e1no\u010dn\u00ed oslavov\u00e1n\u00ed vnucuj\u00ed obchodn\u00edci a novin\u00e1\u0159i “neochotn\u00e9mu a znechucen\u00e9mu n\u00e1rodu”.<\/p>\n

Zapomn\u011bli jsme toti\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle na hlavn\u00ed odkaz zimn\u00edho slunovratu, kter\u00fd byl a douf\u00e1m, \u017ee pro mnoho lid\u00ed st\u00e1le je, poselstv\u00edm a symbolem pokra\u010duj\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1telsk\u00e9 pospolitosti pro dal\u0161\u00ed obdob\u00ed.<\/strong><\/p>\n

Napsal:\u00a0Mik Herman<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n
\u010c\u00cdT\u00c1RNY.CZ<\/a><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V\u00edte, \u017ee <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":148883,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[89],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/12\/23\/r\u00e1me\u010dek-v\u00e1noce-slunovrat.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/39958"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=39958"}],"version-history":[{"count":24,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/39958\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":267749,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/39958\/revisions\/267749"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/148883"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=39958"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=39958"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=39958"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}