{"id":390468,"date":"2026-11-09T15:35:51","date_gmt":"2026-11-09T14:35:51","guid":{"rendered":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=390468"},"modified":"2026-11-09T15:35:51","modified_gmt":"2026-11-09T14:35:51","slug":"vyroci-dne-pred-37-lety-9-listopadu-1989-doslo-k-padu-berlinske-zdi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=390468","title":{"rendered":"V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 37 lety, 9. listopadu 1989, do\u0161lo k p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

<\/div>\n

 <\/p>\n

P\u0159ed 37 lety, 9. listopadu 1989, do\u0161lo k p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi (n\u011bmecky Mauerfall), kter\u00fd se stal jednou z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch a nejsymboli\u010dt\u011bj\u0161\u00edch ud\u00e1lost\u00ed p\u00e1du komunismu v Evrop\u011b, zhroucen\u00ed \u017eelezn\u00e9 opony a procesu znovusjednocen\u00ed N\u011bmecka\u2026<\/h6>\n

Berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f byla nejen symbolem studen\u00e9 v\u00e1lky, ale tak\u00e9 vyvrcholen\u00edm p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho v\u00fdvoje. O rozd\u011blen\u00ed pora\u017een\u00e9ho N\u011bmecka na t\u0159i (pozd\u011bji \u010dty\u0159i) okupa\u010dn\u00ed z\u00f3ny rozhodly spojeneck\u00e9 velmoci ji\u017e 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1944. Z\u00e1sady okupace N\u011bmecka byly stanoveny tzv. Postupimskou dohodou. N\u011bmeck\u00e9 \u00fazem\u00ed bylo rozd\u011bleno na okupa\u010dn\u00ed p\u00e1sma pod spr\u00e1vou Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, USA, Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a pozd\u011bji i Francie. Stejn\u011b bylo rozd\u011bleno i \u00fazem\u00ed dosavadn\u00edho hlavn\u00edho m\u011bsta N\u011bmecka Berl\u00edna. Podle Postupimsk\u00e9 dohody mohla b\u00fdt okupace Berl\u00edna ukon\u010dena jen spole\u010dn\u00fdm souhlasem \u010dty\u0159 mocnost\u00ed.<\/p>\n

V ned\u011bli 13. srpna 1961 byla v\u00fdchodon\u011bmeck\u00fdmi \u00fa\u0159ady bez p\u0159edchoz\u00edho varov\u00e1n\u00ed uzav\u0159ena hranice mezi NDR a Z\u00e1padn\u00edm Berl\u00ednem. Podle prohl\u00e1\u0161en\u00ed zve\u0159ejn\u011bn\u00e9ho v\u00fdchodoberl\u00ednsk\u00fdm rozhlasem v 01:11 hodin toho dne \u00fadajn\u011b po\u017e\u00e1daly vl\u00e1dy \u010dlensk\u00fdch zem\u00ed Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy parlament a vl\u00e1du NDR, aby zamezily podvracen\u00ed zem\u00ed socialistick\u00e9ho t\u00e1bora a \u00fa\u010dinn\u011b st\u0159e\u017eily hranici okolo Z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna.<\/p>\n

B\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed byla vybudov\u00e1na prvn\u00ed provizorn\u00ed bari\u00e9ra z dr\u00e1t\u011bn\u00fdch z\u00e1taras\u016f, kter\u00e1 se postupn\u011b prom\u011bnila v d\u016fmysln\u00fd pohrani\u010dn\u00ed syst\u00e9m. Ten byl v pr\u016fb\u011bhu let st\u00e1le zdokonalov\u00e1n. Nakonec sest\u00e1val ve sm\u011bru od NDR z prvn\u00ed z\u00e1chytn\u00e9 zdi, sign\u00e1ln\u00edho plotu, protitankov\u00fdch p\u0159ek\u00e1\u017eek, str\u00e1\u017en\u00edch v\u011b\u017e\u00ed, osv\u011btlen\u00ed, kontroln\u00edho pruhu a kone\u010dn\u011b vlastn\u00ed zdi ze speci\u00e1ln\u00edch 45 000 betonov\u00fdch segment\u016f o v\u00fd\u0161ce 3,5 metru. Ze z\u00e1padoberl\u00ednsk\u00e9 strany byla ze\u010f p\u0159\u00edmo p\u0159\u00edstupn\u00e1.<\/p>\n

P\u0159esto\u017ee ofici\u00e1ln\u011b byla ze\u010f postavena na ochranu p\u0159ed vn\u011bj\u0161\u00edm nebezpe\u010d\u00edm, ve skute\u010dnosti slou\u017eila k zadr\u017eov\u00e1n\u00ed vlastn\u00edch obyvatel v zemi, proto\u017ee v letech 1949 a\u017e 1961 \u00fazem\u00ed NDR opustily t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i miliony obyvatel, z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti mlad\u00ed lid\u00e9 a odborn\u00edci s dobr\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm. Rozhodnut\u00edm o jej\u00edm postaven\u00ed v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e9 veden\u00ed fakticky p\u0159iznalo svoji politickou prohru. Vl\u00e1da, kter\u00e1 mus\u00ed dr\u017eet sv\u00e9 ob\u010dany v zemi n\u00e1sil\u00edm, je odsouzena d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji k por\u00e1\u017ece.<\/p>\n

P\u00e1d Berl\u00ednsk\u00e9 zdi 9. listopadu 1989 byl celosv\u011btov\u011b viditeln\u00fdm symbolem zhroucen\u00ed sov\u011btsk\u00e9ho bloku. P\u0159edch\u00e1zel mu nejen postupn\u00fd rozklad komunistick\u00fdch re\u017eim\u016f, ale i masivn\u00ed vlna uprchl\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed v l\u00e9t\u011b 1989 po tis\u00edc\u00edch m\u00ed\u0159ili z NDR p\u0159es otev\u0159en\u00e9 ma\u010farsk\u00e9 hranice do Rakouska. Na Z\u00e1pad sm\u011bli odjet i v\u00fdchodn\u00ed N\u011bmci, kte\u0159\u00ed v z\u00e1\u0159\u00ed 1989 zaplnili z\u00e1padon\u011bmeck\u00e1 velvyslanectv\u00ed v Praze a Var\u0161av\u011b.<\/p>\n

Dev\u00e1t\u00e9ho listopadu 1989 \u010dlen politbyra v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e9 komunistick\u00e9 strany G\u00fcnter Schabowski na ve\u010dern\u00ed tiskov\u00e9 konferenci informoval, \u017ee v\u00fdchodn\u00ed N\u011bmci budou moci voln\u011b cestovat. Zasko\u010dila ho ale ot\u00e1zka jednoho z novin\u00e1\u0159\u016f, odkdy toto rozhodnut\u00ed vstoup\u00ed v platnost. \u201ePokud v\u00edm, nab\u00fdvaj\u00ed \u00fa\u010dinku okam\u017eit\u011b, bez prodlen\u00ed,\u201c odpov\u011bd\u011bl zmaten\u00fd Schabowski, kter\u00fd text opat\u0159en\u00ed zjevn\u011b v\u016fbec ne\u010detl. Sv\u00fdmi slovy spustil doslova lavinu: tis\u00edce obyvatel v\u00fdchodn\u00edho Berl\u00edna se okam\u017eit\u011b vydaly ke kontroln\u00edm stanovi\u0161t\u00edm, kde dezorientovan\u00e9 str\u00e1\u017ee nakonec zvedaly z\u00e1vory. Lid\u00e9 pak v euforii za\u010dali do zdi vyr\u00e1\u017eet pr\u016fchody.<\/p>\n

Symbol studen\u00e9 v\u00e1lky padl, kolo d\u011bjin se oto\u010dilo a nabralo netu\u0161en\u00fd a nev\u00eddan\u00fd sm\u011br. P\u00e1d Berl\u00ednsk\u00e9 zdi p\u0159edznamenal mimo jin\u00e9 i ud\u00e1losti, kter\u00e9 o deset dn\u00ed pozd\u011bji vy\u00fastily v tzv. sametovou revoluci v \u010ceskoslovensku. To je tak\u00e9 hlavn\u00ed historick\u00e9 pou\u010den\u00ed z 9. listopadu 1989: nic nen\u00ed napo\u0159\u00e1d a zd\u00e1nliv\u00fd klid a nem\u011bnn\u00fd stav se mohou zvr\u00e1tit b\u011bhem n\u011bkolika hodin. To, co se dnes jev\u00ed jako pevn\u00e9 a neot\u0159esiteln\u00e9, m\u016f\u017ee b\u00fdt z\u00edtra jen vzpom\u00ednkou v u\u010debnic\u00edch d\u011bjepisu\u2026<\/p>\n

Zdroj: https:\/\/1url.cz\/S1dXw<\/a>, https:\/\/1url.cz\/51dXo<\/a> a https:\/\/1url.cz\/w1dXN<\/a><\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

\n
\n

FB \u2013\u00a0Karel OKT\u00c1BEC<\/a><\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

Jin\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky autora:<\/h4>\n

V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 406 lety, 8. listopadu 1620 do\u0161lo k bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 72 lety, 7. listopadu 1954, byla slavnostn\u011b otev\u0159ena vozovka na korun\u011b Slapsk\u00e9 p\u0159ehrady<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 6. listopadu 1943, dobyly jednotky Rud\u00e9 arm\u00e1dy za \u00fa\u010dasti 1. \u010deskoslovensk\u00e9 samostatn\u00e9 brig\u00e1dy v SSSR ukrajinsk\u00fd Kyjev<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 121 lety, 5. listopadu 1905, do\u0161lo v Praze ke sr\u00e1\u017ek\u00e1m demonstrant\u016f za v\u0161eobecn\u00e9 volebn\u00ed pr\u00e1vo s polici\u00ed a vojskem<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 407 lety, 4. listopadu 1619, byl korunov\u00e1n \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem Fridrich V. Falck\u00fd\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 112 lety, 2. listopadu 1914, provedly indick\u00e9 jednotky britsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed arm\u00e1dy \u00fatok na p\u0159\u00edstav Tanga v N\u011bmeck\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed Africe<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 606 lety, 1. listopadu 1420, porazili \u010de\u0161t\u00ed husit\u00e9 v bitv\u011b u Vy\u0161ehradu vojsko \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Zikmunda<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 70 lety, 29. \u0159\u00edjna 1956, za\u010dala izraelsk\u00fdm \u00fatokem na Sinajsk\u00fd poloostrov Druh\u00e1 arabsko-izraelsk\u00e1 v\u00e1lka<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 28. \u0159\u00edjna 1918, byl vyhl\u00e1\u0161en samostatn\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 27. \u0159\u00edjna 1918, p\u0159ijalo Rakousko-Uhersko podm\u00ednky americk\u00e9ho prezidenta Wilsona<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 26. \u0159\u00edjna 1918, zah\u00e1jily italsk\u00e9, britsk\u00e9 a francouzsk\u00e9 d\u011blost\u0159eleck\u00e9 baterie p\u0159\u00edpravu ofenzivy na italsk\u00e9 \u0159ece Piav\u011b<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 109 lety, 24. \u0159\u00edjna 1917, za\u010dala na italsk\u00e9 front\u011b bitva u Caporetta\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 64 lety, 22. \u0159\u00edjna 1962, ozn\u00e1mil americk\u00fd prezident J. F. Kennedy n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1du Kuby<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 2089 lety, 21. \u0159\u00edjna 63 p\u0159. n. l., p\u0159ednesl \u0159\u00edmsk\u00fd filosof a republik\u00e1nsk\u00fd politik Marcus Tullius Cicero v sen\u00e1tu svoji slavnou \u0159e\u010d proti p\u0159evratu veden\u00e9mu Luciem Sergiem Catilinou<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 101 lety, 20. \u0159\u00edjna 1925, se narodil americk\u00fd novin\u00e1\u0159, spisovatel a humorista Arthur \u201eArt\u201c Buchwald<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 245 lety, 19. \u0159\u00edjna 1781, se v Yorktownu vzdala Ameri\u010dan\u016fm a Francouz\u016fm obkl\u00ed\u010den\u00e1 britsk\u00e1 arm\u00e1da gener\u00e1la Cornwallise<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 106 lety, 17. \u0159\u00edjna 1920, se narodil \u010desk\u00fd divadeln\u00ed a filmov\u00fd herec Rudolf Hru\u0161\u00ednsk\u00fd (\u202013. dubna 1994)<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 213 lety, 16. \u0159\u00edjna 1813, za\u010dala u sask\u00e9ho Lipska \u010dty\u0159denn\u00ed bitva\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 245 lety, 13. \u0159\u00edjna 1781, vydal rakousk\u00fd panovn\u00edk a \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Josef II. tzv. \u201etoleran\u010dn\u00ed patent\u201c<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 91 lety, 12. \u0159\u00edjna 1935, vydala hudebn\u00ed sekce \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 kulturn\u00ed komory z\u00e1kaz vys\u00edlat v n\u011bmeck\u00e9m rozhlase tzv. \u201enegersk\u00fd\u201c jazz\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 602 lety, 11. \u0159\u00edjna 1424, zem\u0159el v poln\u00edm t\u00e1bo\u0159e u P\u0159ibyslavi Jan \u017di\u017eka z Trocnova a Kalicha<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 152 lety, 9. \u0159\u00edjna 1874, byla ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Bernu zalo\u017eena V\u0161eobecn\u00e1 po\u0161tovn\u00ed unie<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 82 lety, 6. \u0159\u00edjna 1944, dos\u00e1hly jednotky 1. \u010deskoslovensk\u00e9ho arm\u00e1dn\u00edho sboru v SSSR v Dukelsk\u00e9m pr\u016fsmyku p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 hranice<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 2. \u0159\u00edjna 1938, za\u010dala polsk\u00e1 arm\u00e1da obsazovat \u010d\u00e1st \u010deskoslovensk\u00e9ho T\u011b\u0161\u00ednska<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 85 lety, 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1941, za\u010dala operace \u201eTajfun\u201c \u2013 hlavn\u00ed n\u011bmeck\u00fd \u00fatok na Moskvu<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 814 lety, 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1212, vydal sicilsk\u00fd a budouc\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd kr\u00e1l Fridrich II. \u0160taufsk\u00fd v Basileji Zlatou bulu sicilskou<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 543 lety, 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1483, do\u0161lo v Praze za vl\u00e1dy kr\u00e1le Vladislava Jagellonsk\u00e9ho k takzvan\u00e9 druh\u00e9 pra\u017esk\u00e9 defenestraci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, byla vyhl\u00e1\u0161ena mobilizace \u010ceskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 46 lety, 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1980, za\u010dala ir\u00e1cko-\u00edr\u00e1nsk\u00e1 v\u00e1lka<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, se Francie a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie postavily za n\u011bmeck\u00fd po\u017eadavek na \u010deskomoravsk\u00e9 pohrani\u010d\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 82 lety, 17. z\u00e1\u0159\u00ed roku 1944, p\u0159ist\u00e1l na slovensk\u00e9m poln\u00edm leti\u0161ti Zoln\u00e1 u Zvolena 1. \u010deskoslovensk\u00fd samostatn\u00fd st\u00edhac\u00ed leteck\u00fd pluk<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 91 lety, 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1935, byly v Norimberku p\u0159ijaty tzv. Norimbersk\u00e9 z\u00e1kony\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 443 lety, 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1583, se narodil \u010desk\u00fd vojev\u016fdce a politik Albrecht Eusebius z Vald\u0161tejna<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, v noci z 12. na 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, vypuklo v \u010deskoslovensk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed sudeton\u011bmeck\u00e9 povst\u00e1n\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 343 lety, 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1683, do\u0161lo u V\u00eddn\u011b k bitv\u011b, kter\u00e1 na n\u011bkolik stolet\u00ed zachr\u00e1nila Evropu p\u0159ed isl\u00e1msk\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 81 lety, 7. z\u00e1\u0159\u00ed 1945, se v Berl\u00edn\u011b konala spole\u010dn\u00e1 p\u0159ehl\u00eddka spojeneck\u00fdch arm\u00e1d na oslavu v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad N\u011bmeckem ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 87 lety, 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1939 v 04:45, za\u010dala druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 87 lety, 31. srpna 1939, provedla skupina agent\u016f n\u011bmeck\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby (Sicherheitsdienst) \u00fatok na rozhlasov\u00fd vys\u00edla\u010d v Gliwic\u00edch (Gleiwitz) v Horn\u00edm Slezsku<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 24. srpna 1943, za\u010dala na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b bitva o Dn\u011bpr, jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch operac\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 590 lety, 23. srpna 1436, se konal slavnostn\u00ed vjezd \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e a \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Zikmunda Lucembursk\u00e9ho do Prahy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 595 lety, 14. srpna 1431, se v prostoru mezi m\u011bsty Doma\u017elice a Kdyn\u011b odehr\u00e1la bitva, v n\u00ed\u017e husitsk\u00e1 vojska t\u00e9m\u011b\u0159 bez boje porazila \u00fa\u010dastn\u00edky \u010dtvrt\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 145 lety, 12. srpna 1881, vznikl na st\u0159e\u0161e N\u00e1rodn\u00edho divadla po\u017e\u00e1r, kter\u00fd se nepoda\u0159ilo uhasit<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 144 lety, 11. srpna 1882, byla v Praze otev\u0159ena prvn\u00ed telefonn\u00ed \u00fast\u0159edna\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: Dv\u011b zbraslavsk\u00e1 v\u00fdro\u010d\u00ed v jednom dni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 79 lety, 5. srpna 1947, do\u0161lo u slovensk\u00e9 obce Partiz\u00e1nsk\u00e1 \u013dup\u010da k ozbrojen\u00e9mu st\u0159etu \u010dety \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy se sot\u0148ou Ukrajinsk\u00e9 povstaleck\u00e9 arm\u00e1dy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 134 lety, 2. srpna 1892, prob\u011bhla na \u00fazem\u00ed Rakousko-Uherska m\u011bnov\u00e1 reforma, kter\u00e1 jako platidlo zavedla s platnost\u00ed od 1. ledna 1900 korunu m\u00edsto dosavadn\u00edho zlat\u00e9ho\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 194 lety, 1. srpna 1832, za\u010dala pravideln\u00e1 doprava kon\u011bsp\u0159e\u017ekou na trase \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 Linec \u2013 Gmunden<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 378 lety, v ned\u011bli 26. \u010dervence 1648, za\u00fato\u010dili voj\u00e1ci \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho gener\u00e1la Jana Kry\u0161tofa K\u00f6nigsmarcka na Prahu. Za\u010dala posledn\u00ed bitva t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 135 lety, 25. \u010dervence 1891, byl v Praze zah\u00e1jen provoz lanov\u00e9 dr\u00e1hy na Pet\u0159\u00edn<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 24. \u010dervence 1943, za\u010dala operace Gomora \u2013 n\u00e1lety britsk\u00e9ho, kanadsk\u00e9ho a americk\u00e9ho letectva na n\u011bmeck\u00fd p\u0159\u00edstav Hamburk<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 52 lety, 20. \u010dervence 1974, obsadila tureck\u00e1 arm\u00e1da severn\u00ed \u010d\u00e1st Kypersk\u00e9 republiky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 156 lety, 19. \u010dervence 1870, vyhl\u00e1sila Francie v\u00e1lku Prusku. Za\u010dala Prusko\u2011francouzsk\u00e1 v\u00e1lka, ve Francii \u010dasto ozna\u010dovan\u00e1 jako v\u00e1lka z roku 1870<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 606 lety, 14. \u010dervence 1420, do\u0161lo na V\u00edtkov\u011b ho\u0159e v p\u0159edpol\u00ed pra\u017esk\u00fdch hradeb k \u0161arv\u00e1tce, kter\u00e1 v\u00edce m\u00e9n\u011b ukon\u010dila prvn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu proti \u010desk\u00fdm husit\u016fm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 986 lety, 10. \u010dervence 1040, projela podle star\u00e9 pov\u011bsti lady Godiva na koni nah\u00e1 ulicemi anglick\u00e9ho m\u011bsta Coventry<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 417 lety, 9. \u010dervence 1609, vydal c\u00edsa\u0159 Rudolf II. Majest\u00e1t na n\u00e1bo\u017eenskou svobodu (Majest\u00e4tsbrief), kter\u00fdm potvrzoval svobodu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v \u010cesk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 5. \u010dervence 1943, zah\u00e1jila n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b rozs\u00e1hlou \u00fato\u010dnou operaci s kryc\u00edm n\u00e1zvem Citadela<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 160 lety, 3. \u010dervence 1866, do\u0161lo severoz\u00e1padn\u011b od pevnosti Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b prusko\u2011rakousk\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 112 lety, 28. \u010dervna 1914, byl v Sarajevu, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Bosny a Hercegoviny, sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t na arciv\u00e9vodu a n\u00e1sledn\u00edka rakousko-uhersk\u00e9ho tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda d\u2019Este<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 214 lety, 24. \u010dervna 1812, p\u0159ekro\u010dily prvn\u00ed odd\u00edly francouzsk\u00e9 \u201eVelk\u00e9 arm\u00e1dy\u201c (Grande Arm\u00e9e) \u0159eku N\u011bmen a za\u010dalo nejv\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e9 ta\u017een\u00ed, jak\u00e9 Evropa do t\u00e9 doby poznala<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 405 lety, 21. \u010dervna 1621, bylo na pra\u017esk\u00e9m Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed popraveno 27 p\u0159edn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f \u010desk\u00e9ho stavovsk\u00e9ho odboje<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 18. \u010dervna 1942, za\u00fato\u010dili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci SS, gestapa a n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie na pra\u017esk\u00fd chr\u00e1m sv. Cyrila a Metod\u011bje v Resslov\u011b ulici<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety, 14. \u010dervna 1966, byl zru\u0161en c\u00edrkevn\u00ed Index librorum prohibitorum (Seznam zak\u00e1zan\u00fdch knih)<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 9. \u010dervna 1942, obkl\u00ed\u010dily jednotky n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie (Schutzpolizei), bezpe\u010dnostn\u00ed policie (Sipo) a wehrmachtu st\u0159edo\u010deskou obec Lidice a zah\u00e1jily t\u00edm jej\u00ed systematickou likvidaci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 592 lety, 30. kv\u011btna 1434, do\u0161lo ji\u017en\u011b od st\u0159edo\u010desk\u00e9 vesnice Lipany k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b poln\u00edch vojsk t\u00e1borit\u016f a sirotk\u016f s odd\u00edly kali\u0161nicko-katolick\u00e9 Pansk\u00e9 jednoty<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 27. kv\u011btna 1942, provedli \u010deskosloven\u0161t\u00ed para\u0161utist\u00e9 Jozef Gab\u010d\u00edk a Jan Kubi\u0161 v Praze\u2011Libni atent\u00e1t na zastupuj\u00edc\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora Reinharda Heydricha<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 109 lety, 25. kv\u011btna 1917, do\u0161lo k v\u00fdbuchu v muni\u010dn\u00ed tov\u00e1rn\u011b \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Plzni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 408 lety, 23. kv\u011btna 1618, byli v pr\u016fb\u011bhu (v po\u0159ad\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed) pra\u017esk\u00e9 defenestrace vyhozeni z okna sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b kr\u00e1lov\u0161t\u00ed m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 80 lety, 22. kv\u011btna 1946, byl v pra\u017esk\u00e9 pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici popraven Karl Hermann Frank<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 21. kv\u011btna 1918, do\u0161lo v severo\u010desk\u00e9m Rumburku k ozbrojen\u00e9 vzpou\u0159e voj\u00e1k\u016f 7. \u010dety 3. setniny n\u00e1hradn\u00edho praporu plze\u0148sk\u00e9ho st\u0159eleck\u00e9ho pluku \u010d. 7<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 20. kv\u011btna 1938, byli povol\u00e1ni na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 cvi\u010den\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku I. z\u00e1lohy \u010deskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci a star\u0161\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edci ur\u010den\u00ed k aktivov\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edch \u00fatvar\u016f<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 158 lety, 16. kv\u011btna 1868, byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men N\u00e1rodn\u00edho divadla<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE \u2013 14. kv\u011btna: P\u0159ed 710 lety, 14. kv\u011btna 1316, se v Praze narodil Karel IV.<\/a><\/h6>\n
\n

 <\/p>\n<\/div>\n<\/article>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  P\u0159ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":390470,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[70],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/09\/ram-vyroci.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/390468"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=390468"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/390468\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":390471,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/390468\/revisions\/390471"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/390470"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=390468"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=390468"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=390468"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}