{"id":389689,"date":"2026-10-29T14:46:22","date_gmt":"2026-10-29T13:46:22","guid":{"rendered":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=389689"},"modified":"2026-10-29T14:46:22","modified_gmt":"2026-10-29T13:46:22","slug":"vyroci-dne-pred-70-lety-29-rijna-1956-zacala-izraelskym-utokem-na-sinajsky-poloostrov-druha-arabsko-izraelska-valka","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=389689","title":{"rendered":"V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 70 lety, 29. \u0159\u00edjna 1956, za\u010dala izraelsk\u00fdm \u00fatokem na Sinajsk\u00fd poloostrov Druh\u00e1 arabsko-izraelsk\u00e1 v\u00e1lka"},"content":{"rendered":"
P\u0159ed 70 lety, 29. \u0159\u00edjna 1956, za\u010dala izraelsk\u00fdm \u00fatokem na Sinajsk\u00fd poloostrov Druh\u00e1 arabsko-izraelsk\u00e1 v\u00e1lka, zn\u00e1m\u00e1 t\u00e9\u017e jako Sinajsk\u00e1 v\u00e1lka nebo Suezsk\u00e1 krize, v n\u00ed\u017e arm\u00e1dy Izraele, Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a Francie napadly Egypt.<\/h6>\n

\"\"<\/a>Dod\u00e1vky sov\u011btsk\u00e9 v\u00fdzbroje do Egypta v 50. letech p\u0159im\u011bly USA a Velkou Brit\u00e1nii zru\u0161it p\u0159\u00edslib finan\u010dn\u00ed pomoci na rozvoj egyptsk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a stavbu Asu\u00e1nsk\u00e9 p\u0159ehrady. C\u00edlem bylo p\u0159im\u011bt egyptsk\u00e9ho prezidenta Gam\u00e1la Abd an-N\u00e1sira, aby ukon\u010dil obchodn\u00ed styky s V\u00fdchodn\u00edm blokem. N\u00e1sir reagoval zn\u00e1rodn\u011bn\u00edm Spole\u010dnosti Suezsk\u00e9ho pr\u016fplavu (The Suez Canal Company), jej\u00ed\u017e akcie vlastnili p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b brit\u0161t\u00ed a francouz\u0161t\u00ed investo\u0159i. Tento krok zd\u016fvodnil pot\u0159ebou financ\u00ed z plavebn\u00edch poplatk\u016f, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt vyu\u017eity na stavbu p\u0159ehrady na Nilu.<\/p>\n

Suezsk\u00fdm pr\u016fplavem sm\u011b\u0159ovaly do z\u00e1padn\u00ed Evropy dv\u011b t\u0159etiny dov\u00e1\u017een\u00e9 ropy, a z\u00e1padoevropsk\u00e9 st\u00e1ty se proto c\u00edtily ohro\u017eeny. Francie a Brit\u00e1nie nav\u00edc sledovaly sv\u00e9 z\u00e1jmy v africk\u00fdch koloni\u00edch, pro jejich\u017e spr\u00e1vu byl pr\u016fplav strategicky d\u016fle\u017eit\u00fd. Izrael se k ob\u011bma zem\u00edm p\u0159ipojil, proto\u017ee ho sousedn\u00ed arabsk\u00e9 st\u00e1ty odm\u00edtaly uznat. Dohody o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed z roku 1949 toti\u017e m\u00edr nep\u0159inesly. Vedle ekonomick\u00fdch obstrukc\u00ed se nep\u0159\u00e1telstv\u00ed projevovalo i podporou n\u00e1jezd\u016f palestinsk\u00fdch fid\u00e1j\u00edn\u016f na izraelsk\u00e9 \u00fazem\u00ed. Izrael nav\u00edc usiloval o znovuotev\u0159en\u00ed Tir\u00e1nsk\u00e9 \u00fa\u017einy pro svou plavbu.<\/p>\n

Podle protokol\u016f z tajn\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch v S\u00e8vres u Pa\u0159\u00ed\u017ee (22.\u201324. \u0159\u00edjna 1956), jejich\u017e existenci Lond\u00fdn dlouho pop\u00edral, m\u011bl Izrael vpadnout na Sinaj a postoupit k pr\u016fplavu (Operace Kade\u0161). Francie a Brit\u00e1nie m\u011bly pot\u00e9 vystoupit jako \u201eneutr\u00e1ln\u00ed s\u00edly\u201c, postavit se mezi ob\u011b arm\u00e1dy, obsadit p\u00e1smo pr\u016fplavu a svrhnout N\u00e1sir\u016fv re\u017eim (Operace Mu\u0161ket\u00fdr).<\/p>\n

Izraelsk\u00e9 akce za\u010daly 29. \u0159\u00edjna v\u00fdsadkem para\u0161utist\u016f u vstupu do pr\u016fsmyku Mitla a Izraelci b\u011bhem zhruba sta hodin obsadili strategick\u00e9 body na Sinaji. N\u00e1sir na\u0159\u00eddil egyptsk\u00fdm jednotk\u00e1m \u00fastup z poloostrova. Francie a Brit\u00e1nie 30. \u0159\u00edjna p\u0159edlo\u017eily ultim\u00e1tum, v n\u011bm\u017e po\u017eadovaly, aby ob\u011b strany st\u00e1hly vojska do vzd\u00e1lenosti 16 km od kan\u00e1lu. Egypt je odm\u00edtl, a spojenci tak z\u00edskali z\u00e1minku k z\u00e1sahu. Od 31. \u0159\u00edjna bombardovali egyptsk\u00e1 leti\u0161t\u011b. Jejich n\u00e1mo\u0159n\u00ed s\u00edly vypluly z Malty a Kypru a 5. a 6. listopadu s pomoc\u00ed v\u00fdsadk\u00e1\u0159\u016f obsadily Port Said a Port Fu\u00e1d. Egypt mezit\u00edm v pr\u016fplavu potopil des\u00edtky lod\u00ed, tak\u017ee byl uzav\u0159en a\u017e do jara 1957, kdy ho pod dohledem OSN vy\u010distili.<\/p>\n

Vojensk\u00e9 \u00fasp\u011bchy spojenc\u016f zma\u0159il mezin\u00e1rodn\u00ed tlak, p\u0159edev\u0161\u00edm americk\u00fd. Washington se ob\u00e1val, \u017ee odpor v isl\u00e1msk\u00e9m sv\u011bt\u011b p\u0159im\u011bje arabsk\u00e9 st\u00e1ty k v\u011bt\u0161\u00edmu p\u0159\u00edklonu k SSSR. Ameri\u010dan\u00e9 se nav\u00edc nemohli hl\u00e1sit k odsouzen\u00ed sov\u011btsk\u00e9 intervence v Ma\u010farsku (od 23. \u0159\u00edjna 1956) a z\u00e1rove\u0148 tolerovat \u00fatok sv\u00fdch spojenc\u016f na Egypt. Sov\u011btsk\u00fd svaz nav\u00edc 5. listopadu pohrozil z\u00e1sahem proti Izraeli, Brit\u00e1nii a Francii a v isl\u00e1msk\u00fdch zem\u00edch doch\u00e1zelo k \u00fatok\u016fm na z\u00e1padn\u00ed, zejm\u00e9na britsk\u00fd majetek.<\/p>\n

Na Brit\u00e1nii byl vyv\u00edjen rovn\u011b\u017e ekonomick\u00fd tlak. Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie vyhl\u00e1sila embargo na v\u00fdvoz ropy do Brit\u00e1nie a Francie a USA odm\u00edtly jejich ztr\u00e1ty kompenzovat. Ameri\u010dan\u00e9 nav\u00edc zablokovali britskou \u017e\u00e1dost o p\u016fj\u010dku od Mezin\u00e1rodn\u00edho m\u011bnov\u00e9ho fondu a pohrozili v\u00fdprodejem sv\u00fdch rezerv v libr\u00e1ch, co\u017e by vedlo k devalvaci m\u011bny. Britsk\u00e1 vl\u00e1da nakonec ustoupila a po p\u016flnoci z 6. na 7. listopadu byly boje zastaveny.<\/p>\n

Valn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN ji\u017e 1.\u20132. listopadu po\u017eadovalo p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed a z n\u00e1vrhu kanadsk\u00e9ho ministra zahrani\u010d\u00ed Lestera Pearsona vznikly prvn\u00ed m\u00edrov\u00e9 jednotky UNEF (Pearson za to roku 1957 z\u00edskal Nobelovu cenu m\u00edru). Anglo-francouzsk\u00e9 s\u00edly se z Egypta st\u00e1hly v prosinci. Izrael v\u00fdm\u011bnou za vyklizen\u00ed \u0160arm a\u0161-\u0160ejchu a p\u00e1sma Gazy obdr\u017eel garance voln\u00e9ho pr\u016fjezdu Tir\u00e1nskou \u00fa\u017einou a ukon\u010den\u00ed n\u00e1jezd\u016f fid\u00e1j\u00edn\u016f, jejich\u017e dodr\u017eov\u00e1n\u00ed m\u011bly zaji\u0161\u0165ovat pr\u00e1v\u011b jednotky UNEF. Do b\u0159ezna 1957 izraelsk\u00e1 arm\u00e1da obsazen\u00e1 \u00fazem\u00ed opustila.<\/p>\n

Suezsk\u00e1 krize pos\u00edlila N\u00e1sirovo postaven\u00ed. Egypt byl vn\u00edm\u00e1n jako v\u00edt\u011bz, proto\u017ee \u00fato\u010d\u00edc\u00ed jednotky se musely st\u00e1hnout, nejprve Brit\u00e1nie a Francie, pozd\u011bji i Izrael. N\u00e1sir p\u0159edkl\u00e1dal v\u00fdsledek jako vojensk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, a\u010dkoli \u00fato\u010dn\u00edci ustoupili a\u017e pod tlakem USA. Egyptsk\u00e1 arm\u00e1da si svoji faktickou por\u00e1\u017eku na Sinaji nep\u0159ipou\u0161t\u011bla, co\u017e o jeden\u00e1ct let pozd\u011bji vedlo v \u0160estidenn\u00ed v\u00e1lce s Izraelem k velk\u00e9 deziluzi.<\/p>\n

Vojensk\u00e9 ztr\u00e1ty obou stran byly ve srovn\u00e1n\u00ed s jin\u00fdmi konflikty relativn\u011b mal\u00e9: Izrael p\u0159i\u0161el asi o 170 voj\u00e1k\u016f, Brit\u00e1nie o 16 a Francie o 10. Odhady egyptsk\u00fdch ztr\u00e1t se v\u00fdrazn\u011b li\u0161\u00ed a pohybuj\u00ed se v \u0159\u00e1du tis\u00edc\u016f. Pro Brit\u00e1nii a Francii v\u0161ak ne\u00fasp\u011bch znamenal politick\u00e9 pon\u00ed\u017een\u00ed a v\u00fdrazn\u00fd \u00fastup z pozic na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b. Britsk\u00fd premi\u00e9r Anthony Eden rezignoval v lednu 1957 a nahradil ho Harold Macmillan. Francie se za\u010dala v\u00edce orientovat na evropskou integraci (\u0158\u00edmsk\u00e9 smlouvy 1957). Na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b p\u0159evzaly rozhoduj\u00edc\u00ed roli USA a SSSR.<\/p>\n

Winston Churchill, kter\u00fd u\u017e tehdy nebyl premi\u00e9rem, m\u011bl podle dobov\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed na ot\u00e1zku, zda by se na Edenov\u011b m\u00edst\u011b odv\u00e1\u017eil za\u00fato\u010dit na Egypt, odpov\u011bd\u011bt: \u201eNikdy bych se neodv\u00e1\u017eil, a pokud bych se odv\u00e1\u017eil, nikdy bych se neodv\u00e1\u017eil ustoupit…\u201c<\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Robert Jackson, Suez: zapomenut\u00e1 invaze (Praha 1997), https:\/\/1url.cz\/t1Tkr<\/strong><\/a> a https:\/\/1url.cz\/Y1Tk1<\/strong><\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

FB \u2013\u00a0Karel OKT\u00c1BEC<\/a><\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

\n

Jin\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky autora:<\/h4>\n

V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 28. \u0159\u00edjna 1918, byl vyhl\u00e1\u0161en samostatn\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 27. \u0159\u00edjna 1918, p\u0159ijalo Rakousko-Uhersko podm\u00ednky americk\u00e9ho prezidenta Wilsona<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 26. \u0159\u00edjna 1918, zah\u00e1jily italsk\u00e9, britsk\u00e9 a francouzsk\u00e9 d\u011blost\u0159eleck\u00e9 baterie p\u0159\u00edpravu ofenzivy na italsk\u00e9 \u0159ece Piav\u011b<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 109 lety, 24. \u0159\u00edjna 1917, za\u010dala na italsk\u00e9 front\u011b bitva u Caporetta\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 64 lety, 22. \u0159\u00edjna 1962, ozn\u00e1mil americk\u00fd prezident J. F. Kennedy n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1du Kuby<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 2089 lety, 21. \u0159\u00edjna 63 p\u0159. n. l., p\u0159ednesl \u0159\u00edmsk\u00fd filosof a republik\u00e1nsk\u00fd politik Marcus Tullius Cicero v sen\u00e1tu svoji slavnou \u0159e\u010d proti p\u0159evratu veden\u00e9mu Luciem Sergiem Catilinou<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 101 lety, 20. \u0159\u00edjna 1925, se narodil americk\u00fd novin\u00e1\u0159, spisovatel a humorista Arthur \u201eArt\u201c Buchwald<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 245 lety, 19. \u0159\u00edjna 1781, se v Yorktownu vzdala Ameri\u010dan\u016fm a Francouz\u016fm obkl\u00ed\u010den\u00e1 britsk\u00e1 arm\u00e1da gener\u00e1la Cornwallise<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 106 lety, 17. \u0159\u00edjna 1920, se narodil \u010desk\u00fd divadeln\u00ed a filmov\u00fd herec Rudolf Hru\u0161\u00ednsk\u00fd (\u202013. dubna 1994)<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 213 lety, 16. \u0159\u00edjna 1813, za\u010dala u sask\u00e9ho Lipska \u010dty\u0159denn\u00ed bitva\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 245 lety, 13. \u0159\u00edjna 1781, vydal rakousk\u00fd panovn\u00edk a \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Josef II. tzv. \u201etoleran\u010dn\u00ed patent\u201c<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 91 lety, 12. \u0159\u00edjna 1935, vydala hudebn\u00ed sekce \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 kulturn\u00ed komory z\u00e1kaz vys\u00edlat v n\u011bmeck\u00e9m rozhlase tzv. \u201enegersk\u00fd\u201c jazz\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 602 lety, 11. \u0159\u00edjna 1424, zem\u0159el v poln\u00edm t\u00e1bo\u0159e u P\u0159ibyslavi Jan \u017di\u017eka z Trocnova a Kalicha<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 152 lety, 9. \u0159\u00edjna 1874, byla ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Bernu zalo\u017eena V\u0161eobecn\u00e1 po\u0161tovn\u00ed unie<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 82 lety, 6. \u0159\u00edjna 1944, dos\u00e1hly jednotky 1. \u010deskoslovensk\u00e9ho arm\u00e1dn\u00edho sboru v SSSR v Dukelsk\u00e9m pr\u016fsmyku p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 hranice<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 2. \u0159\u00edjna 1938, za\u010dala polsk\u00e1 arm\u00e1da obsazovat \u010d\u00e1st \u010deskoslovensk\u00e9ho T\u011b\u0161\u00ednska<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 85 lety, 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1941, za\u010dala operace \u201eTajfun\u201c \u2013 hlavn\u00ed n\u011bmeck\u00fd \u00fatok na Moskvu<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 814 lety, 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1212, vydal sicilsk\u00fd a budouc\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd kr\u00e1l Fridrich II. \u0160taufsk\u00fd v Basileji Zlatou bulu sicilskou<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 543 lety, 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1483, do\u0161lo v Praze za vl\u00e1dy kr\u00e1le Vladislava Jagellonsk\u00e9ho k takzvan\u00e9 druh\u00e9 pra\u017esk\u00e9 defenestraci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, byla vyhl\u00e1\u0161ena mobilizace \u010ceskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 46 lety, 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1980, za\u010dala ir\u00e1cko-\u00edr\u00e1nsk\u00e1 v\u00e1lka<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, se Francie a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie postavily za n\u011bmeck\u00fd po\u017eadavek na \u010deskomoravsk\u00e9 pohrani\u010d\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 82 lety, 17. z\u00e1\u0159\u00ed roku 1944, p\u0159ist\u00e1l na slovensk\u00e9m poln\u00edm leti\u0161ti Zoln\u00e1 u Zvolena 1. \u010deskoslovensk\u00fd samostatn\u00fd st\u00edhac\u00ed leteck\u00fd pluk<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 91 lety, 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1935, byly v Norimberku p\u0159ijaty tzv. Norimbersk\u00e9 z\u00e1kony\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 443 lety, 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1583, se narodil \u010desk\u00fd vojev\u016fdce a politik Albrecht Eusebius z Vald\u0161tejna<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, v noci z 12. na 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, vypuklo v \u010deskoslovensk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed sudeton\u011bmeck\u00e9 povst\u00e1n\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 343 lety, 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1683, do\u0161lo u V\u00eddn\u011b k bitv\u011b, kter\u00e1 na n\u011bkolik stolet\u00ed zachr\u00e1nila Evropu p\u0159ed isl\u00e1msk\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 81 lety, 7. z\u00e1\u0159\u00ed 1945, se v Berl\u00edn\u011b konala spole\u010dn\u00e1 p\u0159ehl\u00eddka spojeneck\u00fdch arm\u00e1d na oslavu v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad N\u011bmeckem ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 87 lety, 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1939 v 04:45, za\u010dala druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 87 lety, 31. srpna 1939, provedla skupina agent\u016f n\u011bmeck\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby (Sicherheitsdienst) \u00fatok na rozhlasov\u00fd vys\u00edla\u010d v Gliwic\u00edch (Gleiwitz) v Horn\u00edm Slezsku<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 24. srpna 1943, za\u010dala na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b bitva o Dn\u011bpr, jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch operac\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 590 lety, 23. srpna 1436, se konal slavnostn\u00ed vjezd \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e a \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Zikmunda Lucembursk\u00e9ho do Prahy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 595 lety, 14. srpna 1431, se v prostoru mezi m\u011bsty Doma\u017elice a Kdyn\u011b odehr\u00e1la bitva, v n\u00ed\u017e husitsk\u00e1 vojska t\u00e9m\u011b\u0159 bez boje porazila \u00fa\u010dastn\u00edky \u010dtvrt\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 145 lety, 12. srpna 1881, vznikl na st\u0159e\u0161e N\u00e1rodn\u00edho divadla po\u017e\u00e1r, kter\u00fd se nepoda\u0159ilo uhasit<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 144 lety, 11. srpna 1882, byla v Praze otev\u0159ena prvn\u00ed telefonn\u00ed \u00fast\u0159edna\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: Dv\u011b zbraslavsk\u00e1 v\u00fdro\u010d\u00ed v jednom dni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 79 lety, 5. srpna 1947, do\u0161lo u slovensk\u00e9 obce Partiz\u00e1nsk\u00e1 \u013dup\u010da k ozbrojen\u00e9mu st\u0159etu \u010dety \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy se sot\u0148ou Ukrajinsk\u00e9 povstaleck\u00e9 arm\u00e1dy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 134 lety, 2. srpna 1892, prob\u011bhla na \u00fazem\u00ed Rakousko-Uherska m\u011bnov\u00e1 reforma, kter\u00e1 jako platidlo zavedla s platnost\u00ed od 1. ledna 1900 korunu m\u00edsto dosavadn\u00edho zlat\u00e9ho\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 194 lety, 1. srpna 1832, za\u010dala pravideln\u00e1 doprava kon\u011bsp\u0159e\u017ekou na trase \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 Linec \u2013 Gmunden<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 378 lety, v ned\u011bli 26. \u010dervence 1648, za\u00fato\u010dili voj\u00e1ci \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho gener\u00e1la Jana Kry\u0161tofa K\u00f6nigsmarcka na Prahu. Za\u010dala posledn\u00ed bitva t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 135 lety, 25. \u010dervence 1891, byl v Praze zah\u00e1jen provoz lanov\u00e9 dr\u00e1hy na Pet\u0159\u00edn<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 24. \u010dervence 1943, za\u010dala operace Gomora \u2013 n\u00e1lety britsk\u00e9ho, kanadsk\u00e9ho a americk\u00e9ho letectva na n\u011bmeck\u00fd p\u0159\u00edstav Hamburk<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 52 lety, 20. \u010dervence 1974, obsadila tureck\u00e1 arm\u00e1da severn\u00ed \u010d\u00e1st Kypersk\u00e9 republiky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 156 lety, 19. \u010dervence 1870, vyhl\u00e1sila Francie v\u00e1lku Prusku. Za\u010dala Prusko\u2011francouzsk\u00e1 v\u00e1lka, ve Francii \u010dasto ozna\u010dovan\u00e1 jako v\u00e1lka z roku 1870<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 606 lety, 14. \u010dervence 1420, do\u0161lo na V\u00edtkov\u011b ho\u0159e v p\u0159edpol\u00ed pra\u017esk\u00fdch hradeb k \u0161arv\u00e1tce, kter\u00e1 v\u00edce m\u00e9n\u011b ukon\u010dila prvn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu proti \u010desk\u00fdm husit\u016fm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 986 lety, 10. \u010dervence 1040, projela podle star\u00e9 pov\u011bsti lady Godiva na koni nah\u00e1 ulicemi anglick\u00e9ho m\u011bsta Coventry<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 417 lety, 9. \u010dervence 1609, vydal c\u00edsa\u0159 Rudolf II. Majest\u00e1t na n\u00e1bo\u017eenskou svobodu (Majest\u00e4tsbrief), kter\u00fdm potvrzoval svobodu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v \u010cesk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 5. \u010dervence 1943, zah\u00e1jila n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b rozs\u00e1hlou \u00fato\u010dnou operaci s kryc\u00edm n\u00e1zvem Citadela<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 160 lety, 3. \u010dervence 1866, do\u0161lo severoz\u00e1padn\u011b od pevnosti Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b prusko\u2011rakousk\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 112 lety, 28. \u010dervna 1914, byl v Sarajevu, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Bosny a Hercegoviny, sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t na arciv\u00e9vodu a n\u00e1sledn\u00edka rakousko-uhersk\u00e9ho tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda d\u2019Este<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 214 lety, 24. \u010dervna 1812, p\u0159ekro\u010dily prvn\u00ed odd\u00edly francouzsk\u00e9 \u201eVelk\u00e9 arm\u00e1dy\u201c (Grande Arm\u00e9e) \u0159eku N\u011bmen a za\u010dalo nejv\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e9 ta\u017een\u00ed, jak\u00e9 Evropa do t\u00e9 doby poznala<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 405 lety, 21. \u010dervna 1621, bylo na pra\u017esk\u00e9m Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed popraveno 27 p\u0159edn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f \u010desk\u00e9ho stavovsk\u00e9ho odboje<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 18. \u010dervna 1942, za\u00fato\u010dili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci SS, gestapa a n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie na pra\u017esk\u00fd chr\u00e1m sv. Cyrila a Metod\u011bje v Resslov\u011b ulici<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety, 14. \u010dervna 1966, byl zru\u0161en c\u00edrkevn\u00ed Index librorum prohibitorum (Seznam zak\u00e1zan\u00fdch knih)<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 9. \u010dervna 1942, obkl\u00ed\u010dily jednotky n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie (Schutzpolizei), bezpe\u010dnostn\u00ed policie (Sipo) a wehrmachtu st\u0159edo\u010deskou obec Lidice a zah\u00e1jily t\u00edm jej\u00ed systematickou likvidaci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 592 lety, 30. kv\u011btna 1434, do\u0161lo ji\u017en\u011b od st\u0159edo\u010desk\u00e9 vesnice Lipany k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b poln\u00edch vojsk t\u00e1borit\u016f a sirotk\u016f s odd\u00edly kali\u0161nicko-katolick\u00e9 Pansk\u00e9 jednoty<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 27. kv\u011btna 1942, provedli \u010deskosloven\u0161t\u00ed para\u0161utist\u00e9 Jozef Gab\u010d\u00edk a Jan Kubi\u0161 v Praze\u2011Libni atent\u00e1t na zastupuj\u00edc\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora Reinharda Heydricha<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 109 lety, 25. kv\u011btna 1917, do\u0161lo k v\u00fdbuchu v muni\u010dn\u00ed tov\u00e1rn\u011b \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Plzni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 408 lety, 23. kv\u011btna 1618, byli v pr\u016fb\u011bhu (v po\u0159ad\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed) pra\u017esk\u00e9 defenestrace vyhozeni z okna sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b kr\u00e1lov\u0161t\u00ed m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 80 lety, 22. kv\u011btna 1946, byl v pra\u017esk\u00e9 pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici popraven Karl Hermann Frank<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 21. kv\u011btna 1918, do\u0161lo v severo\u010desk\u00e9m Rumburku k ozbrojen\u00e9 vzpou\u0159e voj\u00e1k\u016f 7. \u010dety 3. setniny n\u00e1hradn\u00edho praporu plze\u0148sk\u00e9ho st\u0159eleck\u00e9ho pluku \u010d. 7<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 20. kv\u011btna 1938, byli povol\u00e1ni na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 cvi\u010den\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku I. z\u00e1lohy \u010deskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci a star\u0161\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edci ur\u010den\u00ed k aktivov\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edch \u00fatvar\u016f<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 158 lety, 16. kv\u011btna 1868, byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men N\u00e1rodn\u00edho divadla<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE \u2013 14. kv\u011btna: P\u0159ed 710 lety, 14. kv\u011btna 1316, se v Praze narodil Karel IV.<\/a><\/h6>\n
\n

 <\/p>\n<\/article>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159ed 70 <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":389692,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[70],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/29\/ram-vyroci.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/389689"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=389689"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/389689\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":389691,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/389689\/revisions\/389691"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/389692"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=389689"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=389689"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=389689"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}