{"id":388884,"date":"2026-10-19T13:48:42","date_gmt":"2026-10-19T12:48:42","guid":{"rendered":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=388884"},"modified":"2026-10-20T10:56:22","modified_gmt":"2026-10-20T09:56:22","slug":"vyroci-dne-pred-245-lety-19-rijna-1781-se-v-yorktownu-vzdala-americanum-a-francouzum-obklicena-britska-armada-generala-cornwallise","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=388884","title":{"rendered":"V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 245 lety, 19. \u0159\u00edjna 1781, se v Yorktownu vzdala Ameri\u010dan\u016fm a Francouz\u016fm obkl\u00ed\u010den\u00e1 britsk\u00e1 arm\u00e1da gener\u00e1la Cornwallise"},"content":{"rendered":"
\"\"
Brit\u0161t\u00ed voj\u00e1ci se vzd\u00e1vaj\u00ed francouzsk\u00fdm a americk\u00fdm sil\u00e1m po obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Yorktownu (28. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 19. \u0159\u00edjna 1781) b\u011bhem americk\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost. Uprost\u0159ed obrazu p\u0159ij\u00edm\u00e1 americk\u00fd gener\u00e1l Benjamin Lincoln me\u010d od britsk\u00e9ho gener\u00e1la Charlese O\u2019Hary, proto\u017ee britsk\u00fd vrchn\u00ed velitel gener\u00e1l Charles Cornwallis se kapitula\u010dn\u00edho ob\u0159adu odm\u00edtl z\u00fa\u010dastnit. Autor John Trumbull (1817)<\/figcaption><\/figure>\n

 <\/p>\n

Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Yorktownu (28. z\u00e1\u0159\u00ed a\u017e 19. \u0159\u00edjna 1781) bylo posledn\u00edm velk\u00fdm pozemn\u00edm st\u0159etem americk\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost v Severn\u00ed Americe. Spojen\u00e9 s\u00edly Kontinent\u00e1ln\u00ed arm\u00e1dy pod velen\u00edm George Washingtona a francouzsk\u00fdch jednotek hrab\u011bte de Rochambeaua, celkem p\u0159ibli\u017en\u011b 19 000 mu\u017e\u016f, oblehly u Yorktownu ve Virginii britskou arm\u00e1du gener\u00e1lporu\u010d\u00edka Charlese Cornwallise, kter\u00e1 \u010d\u00edtala zhruba 9 000 voj\u00e1k\u016f.<\/h6>\n

K \u00fapln\u00e9mu obkl\u00ed\u010den\u00ed Brit\u016f rozhoduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem p\u0159isp\u011blo francouzsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo admir\u00e1la de Grasse. To v bitv\u011b u Chesapeake (5. z\u00e1\u0159\u00ed 1781) p\u0159inutilo britskou flotilu admir\u00e1la Gravese k \u00fastupu a zablokovalo p\u0159\u00edstup k Yorktownu z mo\u0159e. Por\u00e1\u017eka u Chesapeake pat\u0159\u00ed k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm por\u00e1\u017ek\u00e1m Royal Navy v cel\u00e9 v\u00e1lce a m\u011bla fat\u00e1ln\u00ed d\u016fsledky pro Cornwallisovu arm\u00e1du i pro cel\u00e9 britsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fasil\u00ed. Spojenci tak z\u00edskali po\u010detn\u00ed p\u0159evahu v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobnou a n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1da od\u0159\u00edzla Brity od z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Cornwallis se v\u0161ak nevzdal. Kolem Yorktownu vybudoval n\u011bkolik p\u00e1sem improvizovan\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed a doufal, \u017ee mu z New Yorku doraz\u00ed posily, s jejich\u017e pomoc\u00ed obl\u00e9hatele poraz\u00ed. Brzy se ale uk\u00e1zalo, \u017ee p\u0159evaha spojeneck\u00e9ho d\u011blost\u0159electva je p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1. Obl\u00e9hac\u00ed d\u011bla zni\u010dila ob\u011b linie poln\u00edho opevn\u011bn\u00ed a obl\u00e9hatel\u00e9 se postupn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eili na dost\u0159el p\u0159\u00edmo do britsk\u00e9ho le\u017een\u00ed. Kdy\u017e si Cornwallis uv\u011bdomil, \u017ee posily nedoraz\u00ed v\u010das, pokusil se z\u00edskat \u010das no\u010dn\u00edm v\u00fdpadem proti obl\u00e9hac\u00edm bateri\u00edm. Kdyby je vy\u0159adil, naru\u0161il by pl\u00e1ny obl\u00e9hatel\u016f a m\u011bl by \u0161anci vydr\u017eet do p\u0159\u00edchodu pomoci.<\/p>\n

V\u00fdpad v\u0161ak nem\u011bl trval\u00fd \u00fasp\u011bch. Pokus prob\u00edt se z obkl\u00ed\u010den\u00ed p\u0159es \u0159eku York k prot\u011bj\u0161\u00edmu b\u0159ehu, kde Britov\u00e9 dr\u017eeli pozici u Gloucesteru, p\u0159ekazila v noci na 17. \u0159\u00edjna bou\u0159e. Cornwallis proto 17. \u0159\u00edjna po\u017e\u00e1dal o podm\u00ednky kapitulace. Jedn\u00e1n\u00ed prob\u00edhala 18. \u0159\u00edjna a 19. \u0159\u00edjna se konal slavnostn\u00ed kapitula\u010dn\u00ed ceremoni\u00e1l. Britsk\u00e9 posily vyplouvaj\u00edc\u00ed z New Yorku se pod velen\u00edm sira Henryho Clintona vydaly na cestu pr\u00e1v\u011b v den kapitulace.<\/p>\n

Britov\u00e9 po\u017eadovali tradi\u010dn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 pocty, tedy pochod s vlaj\u00edc\u00edmi vlajkami, nasazen\u00fdmi bajonety a kapelou hraj\u00edc\u00ed melodii v\u00edt\u011bz\u016f. Washington v\u0161ak odm\u00edtl ud\u011blit pocty, kter\u00e9 Britov\u00e9 odep\u0159eli americk\u00e9 arm\u00e1d\u011b o rok d\u0159\u00edve p\u0159i obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Charlestonu. Britsk\u00e9 i najat\u00e9 hessensk\u00e9 jednotky proto musely k m\u00edstu odevzd\u00e1n\u00ed zbran\u00ed pochodovat se srolovan\u00fdmi vlajkami a pu\u0161kami na ramenou, zat\u00edmco plukovn\u00ed kapely hr\u00e1ly britsk\u00fd nebo n\u011bmeck\u00fd pochod. Podle roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, historiky v\u0161ak zpochyb\u0148ovan\u00e9 legendy hr\u00e1la jedna z nich anglickou p\u00edse\u0148 ze 17. stolet\u00ed \u201eThe World Turn\u2019d Upside Down\u201c (\u201eSv\u011bt se obr\u00e1til naruby\u201c), kter\u00e1 p\u016fvodn\u011b protestovala proti purit\u00e1nsk\u00e9mu z\u00e1kazu V\u00e1noc.<\/p>\n

Zajato bylo p\u0159ibli\u017en\u011b 8 000 britsk\u00fdch a hessensk\u00fdch voj\u00e1k\u016f a n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f a uko\u0159ist\u011bno v\u00edce ne\u017e 200 d\u011bl a velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed dal\u0161\u00edho vojensk\u00e9ho materi\u00e1lu. Cornwallis se ceremoni\u00e1lu odm\u00edtl z\u00fa\u010dastnit (\u00fadajn\u011b pro nemoc) a poslal m\u00edsto sebe brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la Charlese O\u2019Haru. Ten se nejprve pokusil p\u0159edat me\u010d Rochambeauovi, kter\u00fd ho odk\u00e1zal na Washingtona. Washington pak p\u0159ijet\u00ed p\u0159enechal sv\u00e9mu z\u00e1stupci, gener\u00e1lu Benjaminu Lincolnovi, kter\u00fd s\u00e1m kapituloval v Charlestonu.<\/p>\n

Por\u00e1\u017eka vedla v b\u0159eznu 1782 k rezignaci britsk\u00e9ho ministersk\u00e9ho p\u0159edsedy lorda Northa a p\u0159esv\u011bd\u010dila Brit\u00e1nii, \u017ee nen\u00ed v jej\u00edm z\u00e1jmu pokra\u010dovat ve v\u00e1lce. Ta se i jinak vyv\u00edjela sp\u00ed\u0161e nerozhodn\u011b a od\u010derp\u00e1vala z rozpo\u010dtu obrovsk\u00e9 sumy, ani\u017e by slibovala v\u011bt\u0161\u00ed zisk. O necel\u00e9 dva roky pozd\u011bji, 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1783, podepsali z\u00e1stupci Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch a Velk\u00e9 Brit\u00e1nie v Pa\u0159\u00ed\u017ei Pa\u0159\u00ed\u017eskou m\u00edrovou smlouvu, kter\u00e1 v\u00e1lku za nez\u00e1vislost ukon\u010dila a z\u00e1rove\u0148 uznala nez\u00e1vislost Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj: https:\/\/1url.cz\/8JUle<\/strong><\/a> a https:\/\/1url.cz\/9JUlQ<\/strong><\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

FB \u2013\u00a0Karel OKT\u00c1BEC<\/a><\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

\n

Jin\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky autora:<\/h4>\n

V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 106 lety, 17. \u0159\u00edjna 1920, se narodil \u010desk\u00fd divadeln\u00ed a filmov\u00fd herec Rudolf Hru\u0161\u00ednsk\u00fd (\u202013. dubna 1994)<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 213 lety, 16. \u0159\u00edjna 1813, za\u010dala u sask\u00e9ho Lipska \u010dty\u0159denn\u00ed bitva\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 245 lety, 13. \u0159\u00edjna 1781, vydal rakousk\u00fd panovn\u00edk a \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Josef II. tzv. \u201etoleran\u010dn\u00ed patent\u201c<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 91 lety, 12. \u0159\u00edjna 1935, vydala hudebn\u00ed sekce \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 kulturn\u00ed komory z\u00e1kaz vys\u00edlat v n\u011bmeck\u00e9m rozhlase tzv. \u201enegersk\u00fd\u201c jazz\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 602 lety, 11. \u0159\u00edjna 1424, zem\u0159el v poln\u00edm t\u00e1bo\u0159e u P\u0159ibyslavi Jan \u017di\u017eka z Trocnova a Kalicha<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 152 lety, 9. \u0159\u00edjna 1874, byla ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Bernu zalo\u017eena V\u0161eobecn\u00e1 po\u0161tovn\u00ed unie<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 82 lety, 6. \u0159\u00edjna 1944, dos\u00e1hly jednotky 1. \u010deskoslovensk\u00e9ho arm\u00e1dn\u00edho sboru v SSSR v Dukelsk\u00e9m pr\u016fsmyku p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 hranice<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 2. \u0159\u00edjna 1938, za\u010dala polsk\u00e1 arm\u00e1da obsazovat \u010d\u00e1st \u010deskoslovensk\u00e9ho T\u011b\u0161\u00ednska<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 85 lety, 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1941, za\u010dala operace \u201eTajfun\u201c \u2013 hlavn\u00ed n\u011bmeck\u00fd \u00fatok na Moskvu<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 814 lety, 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1212, vydal sicilsk\u00fd a budouc\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd kr\u00e1l Fridrich II. \u0160taufsk\u00fd v Basileji Zlatou bulu sicilskou<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 543 lety, 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1483, do\u0161lo v Praze za vl\u00e1dy kr\u00e1le Vladislava Jagellonsk\u00e9ho k takzvan\u00e9 druh\u00e9 pra\u017esk\u00e9 defenestraci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, byla vyhl\u00e1\u0161ena mobilizace \u010ceskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 46 lety, 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1980, za\u010dala ir\u00e1cko-\u00edr\u00e1nsk\u00e1 v\u00e1lka<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, se Francie a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie postavily za n\u011bmeck\u00fd po\u017eadavek na \u010deskomoravsk\u00e9 pohrani\u010d\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 82 lety, 17. z\u00e1\u0159\u00ed roku 1944, p\u0159ist\u00e1l na slovensk\u00e9m poln\u00edm leti\u0161ti Zoln\u00e1 u Zvolena 1. \u010deskoslovensk\u00fd samostatn\u00fd st\u00edhac\u00ed leteck\u00fd pluk<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 91 lety, 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1935, byly v Norimberku p\u0159ijaty tzv. Norimbersk\u00e9 z\u00e1kony\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 443 lety, 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1583, se narodil \u010desk\u00fd vojev\u016fdce a politik Albrecht Eusebius z Vald\u0161tejna<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, v noci z 12. na 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, vypuklo v \u010deskoslovensk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed sudeton\u011bmeck\u00e9 povst\u00e1n\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 343 lety, 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1683, do\u0161lo u V\u00eddn\u011b k bitv\u011b, kter\u00e1 na n\u011bkolik stolet\u00ed zachr\u00e1nila Evropu p\u0159ed isl\u00e1msk\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 81 lety, 7. z\u00e1\u0159\u00ed 1945, se v Berl\u00edn\u011b konala spole\u010dn\u00e1 p\u0159ehl\u00eddka spojeneck\u00fdch arm\u00e1d na oslavu v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad N\u011bmeckem ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 87 lety, 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1939 v 04:45, za\u010dala druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 87 lety, 31. srpna 1939, provedla skupina agent\u016f n\u011bmeck\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby (Sicherheitsdienst) \u00fatok na rozhlasov\u00fd vys\u00edla\u010d v Gliwic\u00edch (Gleiwitz) v Horn\u00edm Slezsku<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 24. srpna 1943, za\u010dala na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b bitva o Dn\u011bpr, jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch operac\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 590 lety, 23. srpna 1436, se konal slavnostn\u00ed vjezd \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e a \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Zikmunda Lucembursk\u00e9ho do Prahy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 595 lety, 14. srpna 1431, se v prostoru mezi m\u011bsty Doma\u017elice a Kdyn\u011b odehr\u00e1la bitva, v n\u00ed\u017e husitsk\u00e1 vojska t\u00e9m\u011b\u0159 bez boje porazila \u00fa\u010dastn\u00edky \u010dtvrt\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 145 lety, 12. srpna 1881, vznikl na st\u0159e\u0161e N\u00e1rodn\u00edho divadla po\u017e\u00e1r, kter\u00fd se nepoda\u0159ilo uhasit<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 144 lety, 11. srpna 1882, byla v Praze otev\u0159ena prvn\u00ed telefonn\u00ed \u00fast\u0159edna\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: Dv\u011b zbraslavsk\u00e1 v\u00fdro\u010d\u00ed v jednom dni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 79 lety, 5. srpna 1947, do\u0161lo u slovensk\u00e9 obce Partiz\u00e1nsk\u00e1 \u013dup\u010da k ozbrojen\u00e9mu st\u0159etu \u010dety \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy se sot\u0148ou Ukrajinsk\u00e9 povstaleck\u00e9 arm\u00e1dy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 134 lety, 2. srpna 1892, prob\u011bhla na \u00fazem\u00ed Rakousko-Uherska m\u011bnov\u00e1 reforma, kter\u00e1 jako platidlo zavedla s platnost\u00ed od 1. ledna 1900 korunu m\u00edsto dosavadn\u00edho zlat\u00e9ho\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 194 lety, 1. srpna 1832, za\u010dala pravideln\u00e1 doprava kon\u011bsp\u0159e\u017ekou na trase \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 Linec \u2013 Gmunden<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 378 lety, v ned\u011bli 26. \u010dervence 1648, za\u00fato\u010dili voj\u00e1ci \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho gener\u00e1la Jana Kry\u0161tofa K\u00f6nigsmarcka na Prahu. Za\u010dala posledn\u00ed bitva t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 135 lety, 25. \u010dervence 1891, byl v Praze zah\u00e1jen provoz lanov\u00e9 dr\u00e1hy na Pet\u0159\u00edn<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 24. \u010dervence 1943, za\u010dala operace Gomora \u2013 n\u00e1lety britsk\u00e9ho, kanadsk\u00e9ho a americk\u00e9ho letectva na n\u011bmeck\u00fd p\u0159\u00edstav Hamburk<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 52 lety, 20. \u010dervence 1974, obsadila tureck\u00e1 arm\u00e1da severn\u00ed \u010d\u00e1st Kypersk\u00e9 republiky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 156 lety, 19. \u010dervence 1870, vyhl\u00e1sila Francie v\u00e1lku Prusku. Za\u010dala Prusko\u2011francouzsk\u00e1 v\u00e1lka, ve Francii \u010dasto ozna\u010dovan\u00e1 jako v\u00e1lka z roku 1870<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 606 lety, 14. \u010dervence 1420, do\u0161lo na V\u00edtkov\u011b ho\u0159e v p\u0159edpol\u00ed pra\u017esk\u00fdch hradeb k \u0161arv\u00e1tce, kter\u00e1 v\u00edce m\u00e9n\u011b ukon\u010dila prvn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu proti \u010desk\u00fdm husit\u016fm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 986 lety, 10. \u010dervence 1040, projela podle star\u00e9 pov\u011bsti lady Godiva na koni nah\u00e1 ulicemi anglick\u00e9ho m\u011bsta Coventry<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 417 lety, 9. \u010dervence 1609, vydal c\u00edsa\u0159 Rudolf II. Majest\u00e1t na n\u00e1bo\u017eenskou svobodu (Majest\u00e4tsbrief), kter\u00fdm potvrzoval svobodu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v \u010cesk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 5. \u010dervence 1943, zah\u00e1jila n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b rozs\u00e1hlou \u00fato\u010dnou operaci s kryc\u00edm n\u00e1zvem Citadela<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 160 lety, 3. \u010dervence 1866, do\u0161lo severoz\u00e1padn\u011b od pevnosti Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b prusko\u2011rakousk\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 112 lety, 28. \u010dervna 1914, byl v Sarajevu, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Bosny a Hercegoviny, sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t na arciv\u00e9vodu a n\u00e1sledn\u00edka rakousko-uhersk\u00e9ho tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda d\u2019Este<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 214 lety, 24. \u010dervna 1812, p\u0159ekro\u010dily prvn\u00ed odd\u00edly francouzsk\u00e9 \u201eVelk\u00e9 arm\u00e1dy\u201c (Grande Arm\u00e9e) \u0159eku N\u011bmen a za\u010dalo nejv\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e9 ta\u017een\u00ed, jak\u00e9 Evropa do t\u00e9 doby poznala<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 405 lety, 21. \u010dervna 1621, bylo na pra\u017esk\u00e9m Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed popraveno 27 p\u0159edn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f \u010desk\u00e9ho stavovsk\u00e9ho odboje<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 18. \u010dervna 1942, za\u00fato\u010dili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci SS, gestapa a n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie na pra\u017esk\u00fd chr\u00e1m sv. Cyrila a Metod\u011bje v Resslov\u011b ulici<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety, 14. \u010dervna 1966, byl zru\u0161en c\u00edrkevn\u00ed Index librorum prohibitorum (Seznam zak\u00e1zan\u00fdch knih)<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 9. \u010dervna 1942, obkl\u00ed\u010dily jednotky n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie (Schutzpolizei), bezpe\u010dnostn\u00ed policie (Sipo) a wehrmachtu st\u0159edo\u010deskou obec Lidice a zah\u00e1jily t\u00edm jej\u00ed systematickou likvidaci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 592 lety, 30. kv\u011btna 1434, do\u0161lo ji\u017en\u011b od st\u0159edo\u010desk\u00e9 vesnice Lipany k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b poln\u00edch vojsk t\u00e1borit\u016f a sirotk\u016f s odd\u00edly kali\u0161nicko-katolick\u00e9 Pansk\u00e9 jednoty<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 27. kv\u011btna 1942, provedli \u010deskosloven\u0161t\u00ed para\u0161utist\u00e9 Jozef Gab\u010d\u00edk a Jan Kubi\u0161 v Praze\u2011Libni atent\u00e1t na zastupuj\u00edc\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora Reinharda Heydricha<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 109 lety, 25. kv\u011btna 1917, do\u0161lo k v\u00fdbuchu v muni\u010dn\u00ed tov\u00e1rn\u011b \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Plzni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 408 lety, 23. kv\u011btna 1618, byli v pr\u016fb\u011bhu (v po\u0159ad\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed) pra\u017esk\u00e9 defenestrace vyhozeni z okna sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b kr\u00e1lov\u0161t\u00ed m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 80 lety, 22. kv\u011btna 1946, byl v pra\u017esk\u00e9 pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici popraven Karl Hermann Frank<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 21. kv\u011btna 1918, do\u0161lo v severo\u010desk\u00e9m Rumburku k ozbrojen\u00e9 vzpou\u0159e voj\u00e1k\u016f 7. \u010dety 3. setniny n\u00e1hradn\u00edho praporu plze\u0148sk\u00e9ho st\u0159eleck\u00e9ho pluku \u010d. 7<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 20. kv\u011btna 1938, byli povol\u00e1ni na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 cvi\u010den\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku I. z\u00e1lohy \u010deskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci a star\u0161\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edci ur\u010den\u00ed k aktivov\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edch \u00fatvar\u016f<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 158 lety, 16. kv\u011btna 1868, byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men N\u00e1rodn\u00edho divadla<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE \u2013 14. kv\u011btna: P\u0159ed 710 lety, 14. kv\u011btna 1316, se v Praze narodil Karel IV.<\/a><\/h6>\n<\/article>\n
\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":388887,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74,70],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/19\/ram-vyroci.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/388884"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=388884"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/388884\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":388886,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/388884\/revisions\/388886"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/388887"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=388884"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=388884"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=388884"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}