{"id":387187,"date":"2026-09-29T13:20:57","date_gmt":"2026-09-29T12:20:57","guid":{"rendered":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=387187"},"modified":"2026-09-29T13:20:57","modified_gmt":"2026-09-29T12:20:57","slug":"vyroci-dne-pred-88-lety-29-zari-1938-mnichovska-dohoda","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=387187","title":{"rendered":"V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 29. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 – Mnichovsk\u00e1 dohoda"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

P\u0159ed 88 lety, 29. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, se z\u00e1stupci \u010dty\u0159 zem\u00ed \u2013 Neville Chamberlain (Velk\u00e1 Brit\u00e1nie), \u00c9douard Daladier (Francie), Adolf Hitler (N\u011bmecko) a Benito Mussolini (It\u00e1lie) \u2013 v Mnichov\u011b dohodli, \u017ee \u010ceskoslovensko mus\u00ed N\u011bmecku do 10. \u0159\u00edjna postoupit sv\u00e1 pohrani\u010dn\u00ed \u00fazem\u00ed s v\u00edce ne\u017e 50 % n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva.<\/h6>\n

Od roku 1933, kdy se v N\u011bmecku dostala k moci NSDAP v \u010dele s Adolfem Hitlerem, bylo \u010ceskoslovensko ve v\u00e1\u017en\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed n\u011bmeck\u00e9 expanze. Ta m\u011bla motivy politick\u00e9 (revizionismus), ideologick\u00e9 (n\u00e1roky na b\u00fdval\u00e1 \u00fazem\u00ed n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a expanze na v\u00fdchod) a strategick\u00e9 (pr\u016fmyslov\u00fd potenci\u00e1l \u010desk\u00fdch zem\u00ed a jejich poloha). \u010ceskoslovensko se tomuto nebezpe\u010d\u00ed sna\u017eilo \u010delit budov\u00e1n\u00edm siln\u00e9 modern\u00ed arm\u00e1dy a pohrani\u010dn\u00edch opevn\u011bn\u00ed i posilov\u00e1n\u00edm spojeneck\u00fdch svazk\u016f se st\u00e1ty Mal\u00e9 dohody (Rumunsko, Jugosl\u00e1vie) a s Franci\u00ed. Vnit\u0159n\u011b rozvr\u00e1cen\u00e1 Francie v\u0161ak byla st\u00e1le z\u00e1vislej\u0161\u00ed na postoji Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, kter\u00e1 nebyla proti \u00fazemn\u00edm zm\u011bn\u00e1m ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, pokud k nim dojde pokojnou cestou. V roce 1935 sice \u010ceskoslovensko podepsalo smlouvu o vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci tak\u00e9 se Sov\u011btsk\u00fdm svazem, ten ale podmi\u0148oval svoji pomoc aktivn\u00ed \u00fa\u010dast\u00ed Francie.<\/p>\n

N\u011bmeck\u00e9 n\u00e1roky byly sv\u011btovou ve\u0159ejnost\u00ed vysv\u011btlov\u00e1ny jako \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 n\u00e1prava Versaillesk\u00e9ho syst\u00e9mu, kter\u00fd po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce nastavil N\u011bmecku p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u00e9 podm\u00ednky, a tak\u00e9 jako napln\u011bn\u00ed pr\u00e1va na sebeur\u010den\u00ed pro etnick\u00e9 N\u011bmce v \u010ceskoslovensku. Francie a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, na jejich\u017e pomoc \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da nejv\u00edce spol\u00e9hala, se proto sna\u017eily s N\u011bmci dohodnout a p\u0159edej\u00edt sc\u00e9n\u00e1\u0159i, kter\u00fd vedl k prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. T\u00edm se ov\u0161em cel\u00fd pracn\u011b budovan\u00fd bezpe\u010dnostn\u00ed syst\u00e9m \u010ceskoslovenska zhroutil a zem\u011b se ocitla v mezin\u00e1rodn\u00ed izolaci. Z Mal\u00e9 dohody z\u016fstalo v\u011brn\u00e9 Rumunsko, zat\u00edmco Francie, hlavn\u00ed spojenec, nutila Prahu k podroben\u00ed se N\u011bmecku a netajila se t\u00edm, \u017ee vojenskou pomoc nehodl\u00e1 poskytnout. Pomoc Sov\u011btsk\u00e9ho svazu byla zase podm\u00edn\u011bna postojem Francie. Dal\u0161\u00ed st\u00e1ty, v prvn\u00ed \u0159ad\u011b Polsko, jen \u010dekaly, kdy budou moci z\u00edskat tak\u00e9 n\u011bco pro sebe.<\/p>\n

Z\u00e1stupci \u010deskoslovensk\u00e9 strany (Hubert Masa\u0159\u00edk a Vojt\u011bch Mastn\u00fd) nebyli k jedn\u00e1n\u00ed p\u0159izv\u00e1ni. Dohoda \u201eo n\u00e1s bez n\u00e1s\u201c byla podeps\u00e1na 30. z\u00e1\u0159\u00ed brzy po p\u016flnoci. R\u00e1no 30. z\u00e1\u0159\u00ed se v Praze dozv\u011bd\u011bli, co bylo rozhodnuto v Mnichov\u011b. Od \u010ceskoslovenska se stanovisko ne\u010dekalo, signat\u00e1\u0159i dohody pova\u017eovali za jist\u00e9, \u017ee jejich ujedn\u00e1n\u00ed p\u0159ijme. Na Hrad\u011b se se\u0161el politick\u00fd v\u00fdbor z p\u0159edstavitel\u016f stran p\u016fsob\u00edc\u00ed spolu s vl\u00e1dou, jemu\u017e p\u0159edsedal prezident Bene\u0161. Vyj\u00e1d\u0159il se obdobn\u011b jako za chv\u00edli ministr zahrani\u010d\u00ed Krofta na zased\u00e1n\u00ed vl\u00e1dy a o stanovisku se dohodli. Krofta podle z\u00e1znamu \u0159ekl: \u201eTeoreticky je mo\u017eno bu\u010f mnichovskou dohodu odm\u00edtnout, po \u010dem\u017e by n\u00e1sledoval vp\u00e1d N\u011bmecka, v\u00e1lka, ve kter\u00e9 by s n\u00e1mi nikdo ne\u0161el, a napaden\u00ed Polskem. Je pochybn\u00e9, zda by za t\u00e9to situace Sov\u011bty n\u00e1m pomoci cht\u011bly a zda by jejich pomoc byla \u00fa\u010dinn\u00e1. Anebo jest mo\u017eno mnichovskou dohodu p\u0159ijmout a jedn\u00e1n\u00edm v komisi snad dos\u00e1hnout odvr\u00e1cen\u00ed nejhor\u0161\u00edho a garantov\u00e1n\u00ed hranic, kter\u00e9 by hned nebyly poru\u0161eny.\u201c Situaci pot\u00e9 charakterizoval \u201ejako alternativu mezi sebevra\u017edou, v\u00e1lkou a p\u0159ijet\u00ed, po n\u011bm\u017e n\u00e1s jin\u00ed budou udol\u00e1vat\u201c.<\/p>\n

T\u00e9ho\u017e dne dopoledne zasedla na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9m zased\u00e1n\u00ed \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da. Jednala ve stavu \u0161oku, ob\u00e1vala se odpov\u011bdnosti i neklidu a cht\u011bla zn\u00e1t n\u00e1zor vojensk\u00fdch velitel\u016f. \u201eCit\u201c se sr\u00e1\u017eel s \u201erozumem\u201c, kter\u00fd nakonec p\u0159evl\u00e1dl. Gener\u00e1lov\u00e9 Krej\u010d\u00ed a Hus\u00e1rek u\u017e byli na Hrad\u011b, p\u0159ipojil se k nim Syrov\u00fd. Ten po v\u00e1lce vypov\u011bd\u011bl, \u017ee vojensk\u00fd rozbor pod\u00e1val prvn\u00ed: bez pomoci Francie a p\u0159i nep\u0159\u00e1telstv\u00ed Polska pova\u017eoval v\u00e1lku za bez\u00fasp\u011b\u0161nou. Obdobn\u011b se podle n\u011bho vyslovil Krej\u010d\u00ed. Oba v\u0161ak nemluvili nijak vyhran\u011bn\u011b, bylo to sp\u00ed\u0161e trpk\u00e9 a obt\u00ed\u017en\u011b formulovan\u00e9 my\u0161len\u00ed nahlas. \u00dase\u010dn\u011bji se za \u00fastup postavil Hus\u00e1rek.<\/p>\n

Krej\u010d\u00ed byl t\u00e1z\u00e1n, zda by se \u010ceskoslovensko mohlo br\u00e1nit tak\u00e9 proti Polsku, kter\u00e9 se dlouhou dobu chovalo k \u010ceskoslovensku konfronta\u010dn\u011b a vyvol\u00e1valo dojem, \u017ee za\u00fato\u010d\u00ed, a to nejen na T\u011b\u0161\u00ednsku. \u201eProti samotn\u00e9mu Polsku se uh\u00e1j\u00edme,\u201c odpov\u011bd\u011bl Krej\u010d\u00ed, \u201eale tady jde o soubor t\u0159\u00ed, N\u011bmecka, Polska a Ma\u010farska.\u201c Nad\u011bje na \u00fasp\u011bch pro osamocen\u00e9 \u010ceskoslovensko by proto nebyla. Hrozilo toti\u017e nejen napaden\u00ed N\u011bmeckem, ale i v\u00e1lka s Polskem a Ma\u010farskem: ob\u011b tyto zem\u011b p\u0159edlo\u017eily u\u017e 21. z\u00e1\u0159\u00ed sv\u00e9 \u00fazemn\u00ed po\u017eadavky a Pol\u00e1ci za\u010dali na hranic\u00edch soust\u0159e\u010fovat vojska.<\/p>\n

Porada vl\u00e1dy a prezidenta o kone\u010dn\u00e9m stanovisku k mnichovsk\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m trvala jen \u010dtvrthodinu. Bene\u0161 nevid\u011bl mo\u017enost odm\u00edtnout: \u201eKdybychom nep\u0159ijali, ud\u011blali bychom \u010destnou v\u00e1lku, ale ztratili bychom samostatnost a n\u00e1rod by byl vyvra\u017ed\u011bn.\u201c Vl\u00e1da se s t\u00edmto trpk\u00fdm z\u00e1v\u011brem ztoto\u017enila a Mnichovskou dohodu p\u0159ijala.<\/p>\n

V sobotu 1. \u0159\u00edjna 1938 ve 14:00 za\u010dalo obsazov\u00e1n\u00ed pohrani\u010d\u00ed n\u011bmeckou arm\u00e1dou. T\u00e9ho\u017e dne \u010ceskoslovensko ustoupilo i polsk\u00e9mu ultim\u00e1tu a odevzdalo Polsku \u010d\u00e1st T\u011b\u0161\u00ednska, Oravy, Javoriny a Spi\u0161e. 5. \u0159\u00edjna abdikoval prezident Edvard Bene\u0161 (22. \u0159\u00edjna odlet\u011bl do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie). V d\u016fsledku slovensk\u00fdch snah o z\u00edsk\u00e1n\u00ed samostatnosti ustanovila vl\u00e1da 7. \u0159\u00edjna autonomn\u00ed vl\u00e1du Slovenska v \u010dele s Jozefem Tisem. Autonomn\u00ed vl\u00e1da vznikla tak\u00e9 na Podkarpatsk\u00e9 Rusi. Ot\u00e1zka ma\u010farsk\u00fdch po\u017eadavk\u016f byla postoupena arbitr\u00e1\u017en\u00edmu \u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 prob\u011bhlo 2. listopadu 1938 ve V\u00eddni a na jeho\u017e z\u00e1klad\u011b byla Ma\u010farsku odstoupena ji\u017en\u00ed \u00fazem\u00ed Slovenska a Podkarpatsk\u00e9 Rusi. 30. listopadu 1938 byl nov\u00fdm prezidentem zvolen Emil H\u00e1cha, kter\u00fd 1. prosince jmenoval novou vl\u00e1du v \u010dele s Rudolfem Beranem.<\/p>\n

V d\u016fsledku mnichovsk\u00e9 dohody p\u0159i\u0161lo \u010ceskoslovensko o sv\u00e1 historick\u00e1 pohrani\u010dn\u00ed \u00fazem\u00ed soused\u00edc\u00ed s N\u011bmeckem, Polskem a Ma\u010farskem. N\u011bmecku bylo odevzd\u00e1no \u00fazem\u00ed o rozloze 28 680 km\u00b2 s 3 576 719 obyvateli (z toho 738 502 \u010cech\u016f), Polsku \u00fazem\u00ed o rozloze 1 086 km\u00b2 s 230 282 obyvateli (z toho 134 311 \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f) a Ma\u010farsku 11 830 km\u00b2 s 992 496 obyvateli (z toho 288 803 Slov\u00e1k\u016f a \u010cech\u016f).<\/p>\n

Mnichovskou kapitulac\u00ed skon\u010dila tzv. Prvn\u00ed republika a za\u010dalo n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f dlouh\u00e9 obdob\u00ed naz\u00fdvan\u00e9 Druh\u00e1 republika (od 23. listopadu 1938 zn\u011bl ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev st\u00e1tu \u010cesko-Slovensk\u00e1 republika, zkr\u00e1cen\u011b \u010cesko-Slovensko). Jej\u00ed existenci ukon\u010dila 15. b\u0159ezna 1939 n\u011bmeck\u00e1 okupace a vznik Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava.<\/p>\n

Zdroj: https:\/\/1url.cz\/e1RRG,<\/strong><\/a> https:\/\/1url.cz\/N1RRl,<\/strong><\/a> https:\/\/1url.cz\/01RRR<\/strong><\/a>, https:\/\/1url.cz\/D1RRa<\/strong><\/a> a https:\/\/1url.cz\/c1llp<\/strong><\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

FB \u2013\u00a0Karel OKT\u00c1BEC<\/a><\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

Informovali jsme:<\/h6>\n

VOJENSK\u00dd HISTORICK\u00dd \u00daSTAV: Mnichov 1938 \u2013 kritick\u00e9 dny republiky i n\u00e1roda<\/a><\/h4>\n

HISTORICK\u00dd DOKUMENT: Text Mnichovsk\u00e9 dohody podepsan\u00e9 v noci z 29. na 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1938<\/a><\/h4>\n

D\u011aJINN\u00c9 OKAM\u017dIKY NA\u0160\u00cd VLASTI: Z\u00e1kulis\u00ed mnichovsk\u00e9 zrady<\/a><\/h4>\n

D\u011aJINN\u00c9 OKAM\u017dIKY: Po Mnichovu v Sudetech<\/a><\/h4>\n
\n

 <\/p>\n

\n

Jin\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky autora:<\/h4>\n

V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 814 lety, 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1212, vydal sicilsk\u00fd a budouc\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd kr\u00e1l Fridrich II. \u0160taufsk\u00fd v Basileji Zlatou bulu sicilskou<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 543 lety, 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1483, do\u0161lo v Praze za vl\u00e1dy kr\u00e1le Vladislava Jagellonsk\u00e9ho k takzvan\u00e9 druh\u00e9 pra\u017esk\u00e9 defenestraci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, byla vyhl\u00e1\u0161ena mobilizace \u010ceskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 46 lety, 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1980, za\u010dala ir\u00e1cko-\u00edr\u00e1nsk\u00e1 v\u00e1lka<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, se Francie a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie postavily za n\u011bmeck\u00fd po\u017eadavek na \u010deskomoravsk\u00e9 pohrani\u010d\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 82 lety, 17. z\u00e1\u0159\u00ed roku 1944, p\u0159ist\u00e1l na slovensk\u00e9m poln\u00edm leti\u0161ti Zoln\u00e1 u Zvolena 1. \u010deskoslovensk\u00fd samostatn\u00fd st\u00edhac\u00ed leteck\u00fd pluk<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 91 lety, 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1935, byly v Norimberku p\u0159ijaty tzv. Norimbersk\u00e9 z\u00e1kony\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 443 lety, 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1583, se narodil \u010desk\u00fd vojev\u016fdce a politik Albrecht Eusebius z Vald\u0161tejna<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, v noci z 12. na 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, vypuklo v \u010deskoslovensk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed sudeton\u011bmeck\u00e9 povst\u00e1n\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 343 lety, 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1683, do\u0161lo u V\u00eddn\u011b k bitv\u011b, kter\u00e1 na n\u011bkolik stolet\u00ed zachr\u00e1nila Evropu p\u0159ed isl\u00e1msk\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 81 lety, 7. z\u00e1\u0159\u00ed 1945, se v Berl\u00edn\u011b konala spole\u010dn\u00e1 p\u0159ehl\u00eddka spojeneck\u00fdch arm\u00e1d na oslavu v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad N\u011bmeckem ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 87 lety, 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1939 v 04:45, za\u010dala druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 87 lety, 31. srpna 1939, provedla skupina agent\u016f n\u011bmeck\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby (Sicherheitsdienst) \u00fatok na rozhlasov\u00fd vys\u00edla\u010d v Gliwic\u00edch (Gleiwitz) v Horn\u00edm Slezsku<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 24. srpna 1943, za\u010dala na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b bitva o Dn\u011bpr, jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch operac\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 590 lety, 23. srpna 1436, se konal slavnostn\u00ed vjezd \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e a \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Zikmunda Lucembursk\u00e9ho do Prahy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 595 lety, 14. srpna 1431, se v prostoru mezi m\u011bsty Doma\u017elice a Kdyn\u011b odehr\u00e1la bitva, v n\u00ed\u017e husitsk\u00e1 vojska t\u00e9m\u011b\u0159 bez boje porazila \u00fa\u010dastn\u00edky \u010dtvrt\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 145 lety, 12. srpna 1881, vznikl na st\u0159e\u0161e N\u00e1rodn\u00edho divadla po\u017e\u00e1r, kter\u00fd se nepoda\u0159ilo uhasit<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 144 lety, 11. srpna 1882, byla v Praze otev\u0159ena prvn\u00ed telefonn\u00ed \u00fast\u0159edna\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: Dv\u011b zbraslavsk\u00e1 v\u00fdro\u010d\u00ed v jednom dni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 79 lety, 5. srpna 1947, do\u0161lo u slovensk\u00e9 obce Partiz\u00e1nsk\u00e1 \u013dup\u010da k ozbrojen\u00e9mu st\u0159etu \u010dety \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy se sot\u0148ou Ukrajinsk\u00e9 povstaleck\u00e9 arm\u00e1dy<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 134 lety, 2. srpna 1892, prob\u011bhla na \u00fazem\u00ed Rakousko-Uherska m\u011bnov\u00e1 reforma, kter\u00e1 jako platidlo zavedla s platnost\u00ed od 1. ledna 1900 korunu m\u00edsto dosavadn\u00edho zlat\u00e9ho\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 194 lety, 1. srpna 1832, za\u010dala pravideln\u00e1 doprava kon\u011bsp\u0159e\u017ekou na trase \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 Linec \u2013 Gmunden<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 378 lety, v ned\u011bli 26. \u010dervence 1648, za\u00fato\u010dili voj\u00e1ci \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho gener\u00e1la Jana Kry\u0161tofa K\u00f6nigsmarcka na Prahu. Za\u010dala posledn\u00ed bitva t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 135 lety, 25. \u010dervence 1891, byl v Praze zah\u00e1jen provoz lanov\u00e9 dr\u00e1hy na Pet\u0159\u00edn<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 24. \u010dervence 1943, za\u010dala operace Gomora \u2013 n\u00e1lety britsk\u00e9ho, kanadsk\u00e9ho a americk\u00e9ho letectva na n\u011bmeck\u00fd p\u0159\u00edstav Hamburk<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 52 lety, 20. \u010dervence 1974, obsadila tureck\u00e1 arm\u00e1da severn\u00ed \u010d\u00e1st Kypersk\u00e9 republiky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 156 lety, 19. \u010dervence 1870, vyhl\u00e1sila Francie v\u00e1lku Prusku. Za\u010dala Prusko\u2011francouzsk\u00e1 v\u00e1lka, ve Francii \u010dasto ozna\u010dovan\u00e1 jako v\u00e1lka z roku 1870<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 606 lety, 14. \u010dervence 1420, do\u0161lo na V\u00edtkov\u011b ho\u0159e v p\u0159edpol\u00ed pra\u017esk\u00fdch hradeb k \u0161arv\u00e1tce, kter\u00e1 v\u00edce m\u00e9n\u011b ukon\u010dila prvn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu proti \u010desk\u00fdm husit\u016fm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 986 lety, 10. \u010dervence 1040, projela podle star\u00e9 pov\u011bsti lady Godiva na koni nah\u00e1 ulicemi anglick\u00e9ho m\u011bsta Coventry<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 417 lety, 9. \u010dervence 1609, vydal c\u00edsa\u0159 Rudolf II. Majest\u00e1t na n\u00e1bo\u017eenskou svobodu (Majest\u00e4tsbrief), kter\u00fdm potvrzoval svobodu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v \u010cesk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 5. \u010dervence 1943, zah\u00e1jila n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b rozs\u00e1hlou \u00fato\u010dnou operaci s kryc\u00edm n\u00e1zvem Citadela<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 160 lety, 3. \u010dervence 1866, do\u0161lo severoz\u00e1padn\u011b od pevnosti Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b prusko\u2011rakousk\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 112 lety, 28. \u010dervna 1914, byl v Sarajevu, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Bosny a Hercegoviny, sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t na arciv\u00e9vodu a n\u00e1sledn\u00edka rakousko-uhersk\u00e9ho tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda d\u2019Este<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 214 lety, 24. \u010dervna 1812, p\u0159ekro\u010dily prvn\u00ed odd\u00edly francouzsk\u00e9 \u201eVelk\u00e9 arm\u00e1dy\u201c (Grande Arm\u00e9e) \u0159eku N\u011bmen a za\u010dalo nejv\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e9 ta\u017een\u00ed, jak\u00e9 Evropa do t\u00e9 doby poznala<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 405 lety, 21. \u010dervna 1621, bylo na pra\u017esk\u00e9m Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed popraveno 27 p\u0159edn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f \u010desk\u00e9ho stavovsk\u00e9ho odboje<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 18. \u010dervna 1942, za\u00fato\u010dili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci SS, gestapa a n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie na pra\u017esk\u00fd chr\u00e1m sv. Cyrila a Metod\u011bje v Resslov\u011b ulici<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety, 14. \u010dervna 1966, byl zru\u0161en c\u00edrkevn\u00ed Index librorum prohibitorum (Seznam zak\u00e1zan\u00fdch knih)<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 9. \u010dervna 1942, obkl\u00ed\u010dily jednotky n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie (Schutzpolizei), bezpe\u010dnostn\u00ed policie (Sipo) a wehrmachtu st\u0159edo\u010deskou obec Lidice a zah\u00e1jily t\u00edm jej\u00ed systematickou likvidaci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 592 lety, 30. kv\u011btna 1434, do\u0161lo ji\u017en\u011b od st\u0159edo\u010desk\u00e9 vesnice Lipany k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b poln\u00edch vojsk t\u00e1borit\u016f a sirotk\u016f s odd\u00edly kali\u0161nicko-katolick\u00e9 Pansk\u00e9 jednoty<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 27. kv\u011btna 1942, provedli \u010deskosloven\u0161t\u00ed para\u0161utist\u00e9 Jozef Gab\u010d\u00edk a Jan Kubi\u0161 v Praze\u2011Libni atent\u00e1t na zastupuj\u00edc\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora Reinharda Heydricha<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 109 lety, 25. kv\u011btna 1917, do\u0161lo k v\u00fdbuchu v muni\u010dn\u00ed tov\u00e1rn\u011b \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Plzni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 408 lety, 23. kv\u011btna 1618, byli v pr\u016fb\u011bhu (v po\u0159ad\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed) pra\u017esk\u00e9 defenestrace vyhozeni z okna sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b kr\u00e1lov\u0161t\u00ed m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 80 lety, 22. kv\u011btna 1946, byl v pra\u017esk\u00e9 pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici popraven Karl Hermann Frank<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 21. kv\u011btna 1918, do\u0161lo v severo\u010desk\u00e9m Rumburku k ozbrojen\u00e9 vzpou\u0159e voj\u00e1k\u016f 7. \u010dety 3. setniny n\u00e1hradn\u00edho praporu plze\u0148sk\u00e9ho st\u0159eleck\u00e9ho pluku \u010d. 7<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 20. kv\u011btna 1938, byli povol\u00e1ni na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 cvi\u010den\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku I. z\u00e1lohy \u010deskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci a star\u0161\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edci ur\u010den\u00ed k aktivov\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edch \u00fatvar\u016f<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 158 lety, 16. kv\u011btna 1868, byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men N\u00e1rodn\u00edho divadla<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE \u2013 14. kv\u011btna: P\u0159ed 710 lety, 14. kv\u011btna 1316, se v Praze narodil Karel IV.<\/a><\/h6>\n<\/article>\n
\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  P\u0159ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":387189,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/09\/29\/ram-vyroci.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/387187"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=387187"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/387187\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":387190,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/387187\/revisions\/387190"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/387189"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=387187"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=387187"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=387187"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}