{"id":381659,"date":"2026-08-01T16:47:19","date_gmt":"2026-08-01T15:47:19","guid":{"rendered":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=381659"},"modified":"2026-08-01T16:47:19","modified_gmt":"2026-08-01T15:47:19","slug":"vyroci-dne-pred-194-lety-1-srpna-1832-zacala-pravidelna-doprava-konesprezkou-na-trase-ceske-budejovice-linec-gmunden","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=381659","title":{"rendered":"V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 194 lety, 1. srpna 1832, za\u010dala pravideln\u00e1 doprava kon\u011bsp\u0159e\u017ekou na trase \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 Linec \u2013 Gmunden"},"content":{"rendered":"
\"\"
Provoz na ko\u0148sk\u00e9 dr\u00e1ze z Bud\u011bjovic do Lince (u stanice Certlova) v r. 1827 (Vladimir Ringes, Stolet\u00ed \u017eeleznic)<\/figcaption><\/figure>\n

 <\/p>\n

Byla to prvn\u00ed ve\u0159ejn\u00e1 kon\u011bsp\u0159e\u017en\u00e1 \u017eeleznice v Rakousko-Uhersku a pravd\u011bpodobn\u011b druh\u00e1 na evropsk\u00e9m kontinentu. Do provozu byla postupn\u011b uvedena v letech 1827\u20131836. Slou\u017eila p\u0159edev\u0161\u00edm n\u00e1kladn\u00ed doprav\u011b soli z hornorakousk\u00e9 Soln\u00e9 komory (Salzkammergut) do \u010cech.<\/h6>\n

Privilegium ke stavb\u011b a provozu \u201e\u017eelezn\u00e9 silnice\u201c z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic do Lince na dobu pades\u00e1t let obdr\u017eel 7. z\u00e1\u0159\u00ed 1824 Franti\u0161ek Anton\u00edn Gerstner, profesor na v\u00edde\u0148sk\u00e9 polytechnice a stavitel. Toto privilegium postoupil na ja\u0159e roku 1825 c. k. prvn\u00ed privilegovan\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00e1 ho pov\u011b\u0159ila stavbou dr\u00e1hy jako stavbyvedouc\u00edho.<\/p>\n

V l\u00e9t\u011b 1825 byla zah\u00e1jena stavba 64 km dlouh\u00e9ho \u00faseku z Bud\u011bjovic do Kerschbaumu (nedaleko hranic). Pr\u00e1ce na stavb\u011b pokra\u010dovala rychle a tak mohl b\u00fdt ji\u017e v z\u00e1\u0159\u00ed 1827 zah\u00e1jen zku\u0161ebn\u00ed provoz mezi Bud\u011bjovicemi a Leopoldschlagem. O rok pozd\u011bji, 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1828, za\u010dal provoz ve\u0159ejn\u00e9 (z po\u010d\u00e1tku pouze n\u00e1kladn\u00ed) dopravy.<\/p>\n

Stavba se ale neo\u010dek\u00e1van\u011b prodra\u017eila, a proto se muselo p\u0159istoupit k \u00fasporn\u011bj\u0161\u00edmu \u0159e\u0161en\u00ed, co\u017e znamenalo ob\u011btovat p\u016fvodn\u00ed n\u00e1vrh. To si F. A. Gerstner na sv\u011bdom\u00ed nevzal a svou funkci p\u0159enechal Maty\u00e1\u0161i Sch\u00f6nererovi. Ten sice stav\u011bl \u00fasporn\u011bji, ale pro pozd\u011bj\u0161\u00ed vyu\u017eit\u00ed byla tra\u0165 zejm\u00e9na kv\u016fli p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00fdm polom\u011br\u016fm oblouk\u016f nepou\u017eiteln\u00e1. Doprava mezi \u010cesk\u00fdmi Bud\u011bjovicemi a Lincem byla (jako t\u0159et\u00ed na evropsk\u00e9m kontinentu) zah\u00e1jena 1. srpna 1832.<\/p>\n

Svr\u0161ek trati se pon\u011bkud li\u0161il od dne\u0161n\u00edho. Na pra\u017ec\u00edch, vzd\u00e1len\u00fdch 1 s\u00e1h (1,896 m) od sebe byly upevn\u011bny pod\u00e9ln\u00e9 tr\u00e1my a na nich pak p\u0159ikov\u00e1ny t\u0159i metry dlouh\u00e9 litinov\u00e9 kolejnice. Rozchod byl 1106 mm. Tr\u00e1my byly ulo\u017eeny v kamenn\u00fdch stoli\u010dk\u00e1ch tvaru U, kter\u00e9 byly samostatn\u00e9 pro ka\u017edou kolejnici.<\/p>\n

Vozy vyj\u00ed\u017ed\u011bly z bud\u011bjovick\u00e9ho Pra\u017esk\u00e9ho p\u0159edm\u011bst\u00ed. Na 128,7 km dlouh\u00e9 trati bylo 10 stanic, z nich\u017e 6 bylo tzv. p\u0159ep\u0159ahac\u00edch, v nich\u017e se vym\u011b\u0148ovaly ko\u0148sk\u00e9 potahy. O stav trati se starali str\u00e1\u017en\u00ed v 52 str\u00e1\u017en\u00edch domc\u00edch, ke slu\u017eb\u011b bylo p\u0159ipraveno kolem 800 kon\u00ed, 762 n\u00e1kladn\u00edch a 69 osobn\u00edch voz\u016f. N\u00e1klady se sol\u00ed nebo d\u0159evem se zde p\u0159ev\u00e1\u017eely po cel\u00fd rok. Zato osobn\u00ed doprava mohla fungovat pouze v l\u00e9t\u011b. Osobn\u00ed vozy se podobaly dostavn\u00edk\u016fm s kapacitou od 6 do 24 m\u00edst ve dvou t\u0159\u00edd\u00e1ch. Cesta trvala 14 hodin. Vozy vyj\u00ed\u017ed\u011bly pravideln\u011b v p\u011bt hodin r\u00e1no a k\u0159i\u017eovaly se u hornorakousk\u00e9ho Kerschbaumu.<\/p>\n

V dob\u011b zah\u00e1jen\u00ed provozu kon\u011bsp\u0159e\u017eky u\u017e v Anglii a v Americe skl\u00edzela \u00fasp\u011bchy parostrojn\u00ed \u017eeleznice a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch desetilet\u00edch tento nov\u00fd fenom\u00e9n zas\u00e1hl i zbytek sv\u011bta. Spole\u010dnost z\u00e1padn\u00ed dr\u00e1hy c\u00edsa\u0159ovny Al\u017eb\u011bty, kter\u00e9 dr\u00e1ha ko\u0148ky na konci \u0161edes\u00e1t\u00fdch let devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed pat\u0159ila, se musela t\u011bmto okolnostem p\u0159izp\u016fsobit a za\u010dala p\u0159estavovat ko\u0148skou dr\u00e1hu na \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 o rozchodu 1435 mm pro provoz vlak\u016f ta\u017een\u00fdch parn\u00edmi lokomotivami. P\u0159estavba prob\u00edhala od roku 1868 do zimy 1873. Osobn\u00ed doprava na kon\u011bsp\u0159e\u017ece skon\u010dila 12. prosince 1872, a to j\u00edzdou v \u00faseku Wartberg \u2013 Linec. Dne 20. prosince 1873 pak byl zah\u00e1jen lokomotivn\u00ed provoz na cel\u00e9 trati z Bud\u011bjovic do Lince\u2026<\/p>\n

Zdroj: https:\/\/1url.cz\/HJFQe<\/strong><\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

FB \u2013\u00a0Karel OKT\u00c1BEC<\/a><\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

Jin\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky autora:<\/h4>\n

V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 378 lety, v ned\u011bli 26. \u010dervence 1648, za\u00fato\u010dili voj\u00e1ci \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho gener\u00e1la Jana Kry\u0161tofa K\u00f6nigsmarcka na Prahu. Za\u010dala posledn\u00ed bitva t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky\u2026<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 135 lety, 25. \u010dervence 1891, byl v Praze zah\u00e1jen provoz lanov\u00e9 dr\u00e1hy na Pet\u0159\u00edn<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 24. \u010dervence 1943, za\u010dala operace Gomora \u2013 n\u00e1lety britsk\u00e9ho, kanadsk\u00e9ho a americk\u00e9ho letectva na n\u011bmeck\u00fd p\u0159\u00edstav Hamburk<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 52 lety, 20. \u010dervence 1974, obsadila tureck\u00e1 arm\u00e1da severn\u00ed \u010d\u00e1st Kypersk\u00e9 republiky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 156 lety, 19. \u010dervence 1870, vyhl\u00e1sila Francie v\u00e1lku Prusku. Za\u010dala Prusko\u2011francouzsk\u00e1 v\u00e1lka, ve Francii \u010dasto ozna\u010dovan\u00e1 jako v\u00e1lka z roku 1870<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 606 lety, 14. \u010dervence 1420, do\u0161lo na V\u00edtkov\u011b ho\u0159e v p\u0159edpol\u00ed pra\u017esk\u00fdch hradeb k \u0161arv\u00e1tce, kter\u00e1 v\u00edce m\u00e9n\u011b ukon\u010dila prvn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu proti \u010desk\u00fdm husit\u016fm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 986 lety, 10. \u010dervence 1040, projela podle star\u00e9 pov\u011bsti lady Godiva na koni nah\u00e1 ulicemi anglick\u00e9ho m\u011bsta Coventry<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 417 lety, 9. \u010dervence 1609, vydal c\u00edsa\u0159 Rudolf II. Majest\u00e1t na n\u00e1bo\u017eenskou svobodu (Majest\u00e4tsbrief), kter\u00fdm potvrzoval svobodu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v \u010cesk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 5. \u010dervence 1943, zah\u00e1jila n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b rozs\u00e1hlou \u00fato\u010dnou operaci s kryc\u00edm n\u00e1zvem Citadela<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 160 lety, 3. \u010dervence 1866, do\u0161lo severoz\u00e1padn\u011b od pevnosti Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b prusko\u2011rakousk\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 112 lety, 28. \u010dervna 1914, byl v Sarajevu, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Bosny a Hercegoviny, sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t na arciv\u00e9vodu a n\u00e1sledn\u00edka rakousko-uhersk\u00e9ho tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda d\u2019Este<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 214 lety, 24. \u010dervna 1812, p\u0159ekro\u010dily prvn\u00ed odd\u00edly francouzsk\u00e9 \u201eVelk\u00e9 arm\u00e1dy\u201c (Grande Arm\u00e9e) \u0159eku N\u011bmen a za\u010dalo nejv\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e9 ta\u017een\u00ed, jak\u00e9 Evropa do t\u00e9 doby poznala<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 405 lety, 21. \u010dervna 1621, bylo na pra\u017esk\u00e9m Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed popraveno 27 p\u0159edn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f \u010desk\u00e9ho stavovsk\u00e9ho odboje<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 18. \u010dervna 1942, za\u00fato\u010dili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci SS, gestapa a n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie na pra\u017esk\u00fd chr\u00e1m sv. Cyrila a Metod\u011bje v Resslov\u011b ulici<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety, 14. \u010dervna 1966, byl zru\u0161en c\u00edrkevn\u00ed Index librorum prohibitorum (Seznam zak\u00e1zan\u00fdch knih)<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 9. \u010dervna 1942, obkl\u00ed\u010dily jednotky n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie (Schutzpolizei), bezpe\u010dnostn\u00ed policie (Sipo) a wehrmachtu st\u0159edo\u010deskou obec Lidice a zah\u00e1jily t\u00edm jej\u00ed systematickou likvidaci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 592 lety, 30. kv\u011btna 1434, do\u0161lo ji\u017en\u011b od st\u0159edo\u010desk\u00e9 vesnice Lipany k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b poln\u00edch vojsk t\u00e1borit\u016f a sirotk\u016f s odd\u00edly kali\u0161nicko-katolick\u00e9 Pansk\u00e9 jednoty<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 27. kv\u011btna 1942, provedli \u010deskosloven\u0161t\u00ed para\u0161utist\u00e9 Jozef Gab\u010d\u00edk a Jan Kubi\u0161 v Praze\u2011Libni atent\u00e1t na zastupuj\u00edc\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora Reinharda Heydricha<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 109 lety, 25. kv\u011btna 1917, do\u0161lo k v\u00fdbuchu v muni\u010dn\u00ed tov\u00e1rn\u011b \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Plzni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 408 lety, 23. kv\u011btna 1618, byli v pr\u016fb\u011bhu (v po\u0159ad\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed) pra\u017esk\u00e9 defenestrace vyhozeni z okna sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b kr\u00e1lov\u0161t\u00ed m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 80 lety, 22. kv\u011btna 1946, byl v pra\u017esk\u00e9 pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici popraven Karl Hermann Frank<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 21. kv\u011btna 1918, do\u0161lo v severo\u010desk\u00e9m Rumburku k ozbrojen\u00e9 vzpou\u0159e voj\u00e1k\u016f 7. \u010dety 3. setniny n\u00e1hradn\u00edho praporu plze\u0148sk\u00e9ho st\u0159eleck\u00e9ho pluku \u010d. 7<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 20. kv\u011btna 1938, byli povol\u00e1ni na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 cvi\u010den\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku I. z\u00e1lohy \u010deskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci a star\u0161\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edci ur\u010den\u00ed k aktivov\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edch \u00fatvar\u016f<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 158 lety, 16. kv\u011btna 1868, byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men N\u00e1rodn\u00edho divadla<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE \u2013 14. kv\u011btna: P\u0159ed 710 lety, 14. kv\u011btna 1316, se v Praze narodil Karel IV.<\/a><\/h6>\n
\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Byla <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":381661,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/08\/01\/ram-vyroci.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/381659"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=381659"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/381659\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":381662,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/381659\/revisions\/381662"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/381661"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=381659"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=381659"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=381659"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}