![\"\"](\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/07\/20\/Pred-52-lety-20.-cervence-1974.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Od roku 1878 ostrov ovl\u00e1dali Britov\u00e9. Kdy\u017e se jejich koloni\u00e1ln\u00ed moc ve 2. polovin\u011b 20. stolet\u00ed za\u010dala drolit, za\u010dali ture\u010dt\u00ed Kyp\u0159an\u00e9 usilovat o p\u0159ipojen\u00ed k Turecku, zat\u00edmco ti \u0159e\u010dt\u00ed \u017e\u00e1dali sjednocen\u00ed s \u0158eckem. Vl\u00e1dy \u0158ecka i Turecka tyto tendence podporovaly. V n\u00e1vaznosti na rozpoutan\u00e9 nepokoje ud\u011blila Brit\u00e1nie Kypru v roce 1960 nez\u00e1vislost a ponechala si na n\u011bm \u201epouze” dv\u011b vojensk\u00e9 z\u00e1kladny.<\/p>\n
Dne 15. \u010dervence 1974 svrhli kypersko\u2011\u0159e\u010dt\u00ed nacionalist\u00e9 z organizace EOKA\u2011B presidenta Makariose a ve spolupr\u00e1ci s \u0159eckou vojenskou vl\u00e1dou gener\u00e1la Ioannidise pl\u00e1novali p\u0159ipojen\u00ed Kypru k \u0158ecku. Turecko reagovalo 20. \u010dervence vojenskou invaz\u00ed a severn\u00ed \u010d\u00e1st ostrova, os\u00eddlenou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b Turky, bez v\u011bt\u0161\u00edho odporu obsadilo.<\/p>\n
Vrchn\u00ed velen\u00ed \u0159eck\u00e9 arm\u00e1dy si pot\u00e9 uv\u011bdomilo, \u017ee dal\u0161\u00ed setrv\u00e1n\u00ed vojensk\u00e9 vl\u00e1dy u moci by mohlo v\u00e9st k v\u00e1lce s Tureckem (\u0159eck\u00fdm spojencem v NATO) a rozhodlo se p\u0159edat moc vl\u00e1d\u011b civiln\u00ed. 23. \u010dervence 1974 se vrchn\u00ed velen\u00ed arm\u00e1dy postavilo proti Ioannidisovi, sesadilo jej a z pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho exilu povolalo b\u00fdval\u00e9ho premi\u00e9ra Karamanlise. Ten ji\u017e 24. \u010dervence 1974 slo\u017eil p\u0159\u00edsahu jako nov\u00fd premi\u00e9r \u0158ecka a form\u00e1ln\u011b t\u00edm ukon\u010dil obdob\u00ed vojensk\u00e9 diktatury.<\/p>\n
Konflikt mezi \u0158eckem a Tureckem poskytl tehdej\u0161\u00edm \u010deskoslovensk\u00fdm novin\u00e1\u0159\u016fm p\u0159\u00edle\u017eitost uplatnit sv\u016fj proslul\u00fd dvoj\u00ed metr. Oba st\u00e1ty byly sice \u010dleny n\u00e1m nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho Severoatlantick\u00e9ho paktu (NATO), ale proto\u017ee \u0159eck\u00e1 vl\u00e1da byla v t\u00e9 dob\u011b vl\u00e1dou vojenskou, sv\u00fdm postojem k z\u00e1jm\u016fm sv\u011btov\u00e9ho socialismu otev\u0159en\u011b nevl\u00eddnou a\u017e nep\u0159\u00e1telskou, objevily se r\u00e1zem na str\u00e1nk\u00e1ch na\u0161eho ji\u017e tehdy dojemn\u011b jednotn\u00e9ho tisku titulky: TURECK\u00c1 VOJSKA P\u0158ICH\u00c1ZEJ\u00cd UD\u011aLAT PO\u0158\u00c1DEK! Sotva v\u0161ak byla \u0159eck\u00e1 vojensk\u00e1 vl\u00e1da o p\u00e1r dn\u00ed pozd\u011bji nahrazena vl\u00e1dou civiln\u00ed, mohli jsme se z pera t\u00fdch\u017e novin\u00e1\u0159\u016f do\u010d\u00edst, \u017ee: TURE\u010cT\u00cd OKUPANTI MUSEJ\u00cd Z KYPRU ODEJ\u00cdT!<\/p>\n
M\u011bli jsme tenkr\u00e1t z t\u011bch propagandistick\u00fdch kotrmelc\u016f zlomyslnou legraci. Tenkr\u00e1t. \u010cas oponou trhnul a dnes je v\u0161echno jinak. Tedy skoro v\u0161echno. Na \u201eokupovan\u00e9m” \u00fazem\u00ed Kypersk\u00e9 republiky existuje od roku 1983 Severokypersk\u00e1 tureck\u00e1 republika, diplomaticky uzn\u00e1van\u00e1 pouze Tureckem a odd\u011blen\u00e1 od \u0159eck\u00e9 \u010d\u00e1sti ostrova \u201ezelenou lini\u00ed\u201c, kterou pro jistotu hl\u00eddaj\u00ed vojska OSN. Severoatlantick\u00fd pakt n\u00e1m ji\u017e nen\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00fd, naopak \u2013 od roku 1999, kdy jsme se do jeho n\u00e1ru\u010de po rozpu\u0161t\u011bn\u00ed Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy uch\u00fdlili, jsou v n\u011bm na\u0161i b\u00fdvali nep\u0159\u00e1tel\u00e9 Turci i \u0158ekov\u00e9 na\u0161imi v\u011brn\u00fdmi spojenci. Jen ti na\u0161i novin\u00e1\u0159i z\u016fstali stejn\u00ed\u2026<\/p>\n
Zdroj: https:\/\/cs.wikipedia.org\/<\/strong><\/a><\/p>\n <\/p>\n FB \u2013\u00a0Karel OKT\u00c1BEC<\/a><\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Od <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":380690,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/07\/20\/ram-vyroci.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/380688"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=380688"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/380688\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":380692,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/380688\/revisions\/380692"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/380690"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=380688"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=380688"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=380688"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\nJin\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky autora:<\/h4>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 156 lety, 19. \u010dervence 1870, vyhl\u00e1sila Francie v\u00e1lku Prusku. Za\u010dala Prusko\u2011francouzsk\u00e1 v\u00e1lka, ve Francii \u010dasto ozna\u010dovan\u00e1 jako v\u00e1lka z roku 1870<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 606 lety, 14. \u010dervence 1420, do\u0161lo na V\u00edtkov\u011b ho\u0159e v p\u0159edpol\u00ed pra\u017esk\u00fdch hradeb k \u0161arv\u00e1tce, kter\u00e1 v\u00edce m\u00e9n\u011b ukon\u010dila prvn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu proti \u010desk\u00fdm husit\u016fm<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 986 lety, 10. \u010dervence 1040, projela podle star\u00e9 pov\u011bsti lady Godiva na koni nah\u00e1 ulicemi anglick\u00e9ho m\u011bsta Coventry<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 417 lety, 9. \u010dervence 1609, vydal c\u00edsa\u0159 Rudolf II. Majest\u00e1t na n\u00e1bo\u017eenskou svobodu (Majest\u00e4tsbrief), kter\u00fdm potvrzoval svobodu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v \u010cesk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 83 lety, 5. \u010dervence 1943, zah\u00e1jila n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b rozs\u00e1hlou \u00fato\u010dnou operaci s kryc\u00edm n\u00e1zvem Citadela<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 160 lety, 3. \u010dervence 1866, do\u0161lo severoz\u00e1padn\u011b od pevnosti Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b prusko\u2011rakousk\u00e9 v\u00e1lky<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 112 lety, 28. \u010dervna 1914, byl v Sarajevu, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Bosny a Hercegoviny, sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t na arciv\u00e9vodu a n\u00e1sledn\u00edka rakousko-uhersk\u00e9ho tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda d\u2019Este<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 214 lety, 24. \u010dervna 1812, p\u0159ekro\u010dily prvn\u00ed odd\u00edly francouzsk\u00e9 \u201eVelk\u00e9 arm\u00e1dy\u201c (Grande Arm\u00e9e) \u0159eku N\u011bmen a za\u010dalo nejv\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e9 ta\u017een\u00ed, jak\u00e9 Evropa do t\u00e9 doby poznala<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 405 lety, 21. \u010dervna 1621, bylo na pra\u017esk\u00e9m Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed popraveno 27 p\u0159edn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f \u010desk\u00e9ho stavovsk\u00e9ho odboje<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 18. \u010dervna 1942, za\u00fato\u010dili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci SS, gestapa a n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie na pra\u017esk\u00fd chr\u00e1m sv. Cyrila a Metod\u011bje v Resslov\u011b ulici<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety, 14. \u010dervna 1966, byl zru\u0161en c\u00edrkevn\u00ed Index librorum prohibitorum (Seznam zak\u00e1zan\u00fdch knih)<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 9. \u010dervna 1942, obkl\u00ed\u010dily jednotky n\u011bmeck\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie (Schutzpolizei), bezpe\u010dnostn\u00ed policie (Sipo) a wehrmachtu st\u0159edo\u010deskou obec Lidice a zah\u00e1jily t\u00edm jej\u00ed systematickou likvidaci<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 592 lety, 30. kv\u011btna 1434, do\u0161lo ji\u017en\u011b od st\u0159edo\u010desk\u00e9 vesnice Lipany k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b poln\u00edch vojsk t\u00e1borit\u016f a sirotk\u016f s odd\u00edly kali\u0161nicko-katolick\u00e9 Pansk\u00e9 jednoty<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 84 lety, 27. kv\u011btna 1942, provedli \u010deskosloven\u0161t\u00ed para\u0161utist\u00e9 Jozef Gab\u010d\u00edk a Jan Kubi\u0161 v Praze\u2011Libni atent\u00e1t na zastupuj\u00edc\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora Reinharda Heydricha<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 109 lety, 25. kv\u011btna 1917, do\u0161lo k v\u00fdbuchu v muni\u010dn\u00ed tov\u00e1rn\u011b \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Plzni<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 408 lety, 23. kv\u011btna 1618, byli v pr\u016fb\u011bhu (v po\u0159ad\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed) pra\u017esk\u00e9 defenestrace vyhozeni z okna sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b kr\u00e1lov\u0161t\u00ed m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 80 lety, 22. kv\u011btna 1946, byl v pra\u017esk\u00e9 pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici popraven Karl Hermann Frank<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 108 lety, 21. kv\u011btna 1918, do\u0161lo v severo\u010desk\u00e9m Rumburku k ozbrojen\u00e9 vzpou\u0159e voj\u00e1k\u016f 7. \u010dety 3. setniny n\u00e1hradn\u00edho praporu plze\u0148sk\u00e9ho st\u0159eleck\u00e9ho pluku \u010d. 7<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 88 lety, 20. kv\u011btna 1938, byli povol\u00e1ni na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 cvi\u010den\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku I. z\u00e1lohy \u010deskoslovensk\u00e9 brann\u00e9 moci a star\u0161\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edci ur\u010den\u00ed k aktivov\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edch \u00fatvar\u016f<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE: P\u0159ed 158 lety, 16. kv\u011btna 1868, byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men N\u00e1rodn\u00edho divadla<\/a><\/h6>\n
V\u00ddRO\u010c\u00cd DNE \u2013 14. kv\u011btna: P\u0159ed 710 lety, 14. kv\u011btna 1316, se v Praze narodil Karel IV.<\/a><\/h6>\n
\n