<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
Divok\u00fd hon za\u010d\u00edn\u00e1 v kraji zvednut\u00edm pov\u011bt\u0159\u00ed. T\u011b\u017ek\u00e9 mraky zat\u00e1hnou oblohu, setm\u00ed se a hu\u010d\u00ed v\u00edtr, ve kter\u00e9m se oh\u00fdbaj\u00ed koruny strom\u016f. Zavane chlad. V les\u00edch se strhne hrozn\u00fd hukot, k\u0159ik a hluk. Je sly\u0161et zvuk roh\u016f, povyk honc\u016f, k\u0159ik lovc\u016f, \u0161t\u011bkot ps\u016f, st\u0159elbu, t\u0159\u00edsk\u00e1n\u00ed holemi, ale nikdo nen\u00ed vid\u011bt. Je sly\u0161et dusot ko\u0148sk\u00fdch kopyt, jejich r\u017e\u00e1n\u00ed. Je c\u00edtit touhu lovc\u016f po \u00falovku, touhu po krvi. Je sly\u0161et dusot pron\u00e1sledovan\u00e9 zv\u011b\u0159e, je sly\u0161et jej\u00ed zrychlen\u00fd tep a je c\u00edtit jej\u00ed strach.<\/p>\n
Doch\u00e1z\u00ed k tomu za dne i za noci. Mezi honci jsou r\u016fzn\u00e9 bytosti doprov\u00e1zen\u00e9 psy, ale i ko\u010dkami a medv\u011bdy. V \u010dele honu v\u017edy jezd\u00ed bytost v\u00e9vod\u00edc\u00ed v kraji ostatn\u00edm. Je jen m\u00e1lo lid\u00ed, kte\u0159\u00ed honbu vid\u011bli, je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b je t\u011bch, kte\u0159\u00ed se j\u00ed \u00fa\u010dastnili a je jen p\u00e1r, co to p\u0159e\u017eili.<\/p>\n
Na \u0160umav\u011b jezdil divok\u00fd jezdec cel\u00fd v \u010dern\u00e9m, s \u010dern\u00fdm kloboukem vra\u017een\u00fdm hluboko do o\u010d\u00ed, na velk\u00e9m \u010dern\u00e9m koni s ohniv\u00fdma o\u010dima, b\u00fdval doprov\u00e1zen dv\u011bma obrovsk\u00fdmi \u010dern\u00fdmi psy.<\/p>\n
V jedn\u00e9 vesni\u010dce na \u00fapat\u00ed hory Boub\u00edn \u017eilo d\u011bv\u010de. Jmenovalo se Helena. Byla to p\u011bkn\u00e1 d\u00edvka, skoro na vd\u00e1v\u00e1n\u00ed, ale \u017e\u00e1dn\u00e9ho ml\u00e1dence nem\u011bla. Tat\u00ednka ztratila je\u0161t\u011b jako batole, kdy ho v lese zavalil strom, a maminka zem\u0159ela, kdy\u017e j\u00ed bylo deset let. Poch\u00e1zela ze samot, chaloupek rozstrkan\u00fdch po kraji, ale od t\u00e9 doby, co byla sirotek, vyr\u016fstala u kmotra ve vsi. Kmotr m\u011bl \u017eenu a dv\u011b vlastn\u00ed d\u011bti, star\u0161\u00edho Francka a mlad\u0161\u00ed Annu. Helenu ani nevn\u00edmal. On v\u016fbec m\u00e1lo vn\u00edmal, bu\u010f pracoval na poli, nebo pytla\u010dil v lese. Co upytla\u010dil, prod\u00e1val hned po hospod\u00e1ch, a co utr\u017eil, hned taky propil. Doma se zdr\u017eel m\u00e1lo kdy. Nebylo divu. Jeho \u017eena byla tuze zl\u00e1 a ha\u0161te\u0159iv\u00e1. Helena nem\u011bla na r\u016f\u017e\u00edch ustl\u00e1no. Od r\u00e1na byla zap\u0159a\u017een\u00e1 a to\u010dila se v jednom kole. Starala se nejen o dobytek a hav\u011b\u0165, ale i o dom\u00e1cnost, zat\u00edmco kmotrovo d\u011bti se poflakovali po vsi a d\u011blaly Helen\u011b sam\u00e9 naschv\u00e1ly.<\/p>\n
Tak uteklo p\u016fltuctu let. Z Heleny bylo kr\u00e1sn\u00e9 d\u011bv\u010de a navykla si po zim\u011b chodit ve\u010der ke stud\u00e1nce pod les. Byl tam klid a kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled. Nejprve se opl\u00e1chla a pak pozorovala sv\u016fj obli\u010dej ve vodn\u00ed hladin\u011b, u\u010desala si vlasy a r\u016fzn\u011b se na sebe \u0161klebila.<\/p>\n
Jednoho ve\u010dera zjistila, \u017ee se na ni d\u00edv\u00e1 z hladiny n\u011bkdo jin\u00fd. Nebyl to jej\u00ed obli\u010dej. Byla to tv\u00e1\u0159 hezk\u00e9ho jinocha, ale m\u011bl stra\u0161n\u011b smutn\u00e9 o\u010di a \u00fasm\u011bv. Helena se nejd\u0159\u00edv polekala. Rychle se oto\u010dila, ale za n\u00ed nikdo nest\u00e1l. Nahnula se znovu nad stud\u00e1nku a ta tajemn\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 tv\u00e1\u0159 tam byla zas.<\/p>\n
\u201eSmutn\u00e9 o\u010di, smutn\u00fd \u00fasm\u011bv. Ale kr\u00e1sn\u00fd. Kdo pak jsi. A jak to, \u017ee na mne kouk\u00e1\u0161 ze stud\u00e1nky? Jsi n\u011bjak\u00fd duch?\u201c lekla se. Rychle se pok\u0159i\u017eovala a cht\u011bla odej\u00edt. Mraziv\u011bn\u00ed ji p\u0159ejelo p\u0159es z\u00e1da. Ale,\u00a0p\u0159eci jen se je\u0161t\u011b jednou pod\u00edvalo do stud\u00e1nky. Byla tam, ta tv\u00e1\u0159. A ty smutn\u00e9 o\u010di. Nechalo se z nich ale vy\u010d\u00edst:<\/p>\n
\u201eNeodch\u00e1zej, pros\u00edm. Se mnou jsi v bezpe\u010d\u00ed. D\u016fv\u011b\u0159uj mi.\u201c<\/p>\n
Helena si dodala odvahu. P\u0159eci jen byla statn\u00e9 d\u011bv\u010de a na stra\u0161idla mnoho nev\u011b\u0159ila. Ale tohle bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/p>\n
\u201eKdo jsi? J\u00e1 jsem Helena. A jsem asi \u00fapln\u011b pomaten\u00e1, kdy\u017e tady mluv\u00edm se stud\u00e1nkou. Zd\u00e1\u0161 se mi?\u201c<\/p>\n
Odpov\u011bd\u00ed bylo ticho a jen ten smutn\u00fd \u00fasm\u011bv. Ale z t\u011bch o\u010d\u00ed z\u00e1\u0159ilo pot\u011b\u0161en\u00ed, \u017ee poznali Helenu. Proto\u017ee se slunce chystalo zapadnout, Helena se rozlou\u010dila a ut\u00edkala dom\u016f.<\/p>\n
Druh\u00fd den p\u0159i\u0161la zas a ta tv\u00e1\u0159 ji u\u017e \u010dekala. Na okraji stud\u00e1nky objevila Helena lesn\u00ed jahody navle\u010den\u00e9 na st\u00e9blu tr\u00e1vy.<\/p>\n
\u201eTo je pro m\u011b?\u201c<\/p>\n
V o\u010d\u00edch vy\u010detla odpov\u011b\u010f. \u201eAno\u201c<\/p>\n
Helena si na tich\u00e9ho tajemn\u00e9ho spole\u010dn\u00edka zvykla. Vypr\u00e1v\u011bla mu sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh, ob\u010das si post\u011b\u017eovala na jedn\u00e1n\u00ed kmotrovo \u017eeny, na protivnost kmotrov\u00fdch d\u011bt\u00ed, jejich lenost. Cel\u00fd den se v\u017edy t\u011b\u0161ila na tu chvilku u stud\u00e1nky. T\u011b\u0161ila se na tu hezkou tajemnou tv\u00e1\u0159, na ty vl\u00eddn\u00e9, i kdy\u017e smutn\u00e9 o\u010di.<\/p>\n
Jednou ve\u010der z\u016fstala Helena doma sama. Kmotr byl v lese, nebo v hospod\u011b, jeho \u017eena s dcerou Annou n\u011bkde na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b a jejich syn ve m\u011bst\u011b u kamar\u00e1d\u016f. Na no\u010dn\u00edm stolku v lo\u017enici kmotra a jeho \u017eeny le\u017eel n\u00e1dhern\u00fd kost\u011bn\u00fd h\u0159eben vykl\u00e1dan\u00fd perlet\u00ed. Helen\u011b se velmi l\u00edbil. Vzala jej do ruky, posadila se p\u0159ed zrcadlo a za\u010dala se \u010desat. Vid\u011bla sv\u016fj obraz v zrcadle, ve skute\u010dn\u00e9m zrcadle, ne ve vodn\u00ed hladin\u011b stud\u00e1nky. H\u0159eben lehce klouzal jej\u00edmi dlouh\u00fdmi vlasy. Najednou se otev\u0159ely dve\u0159e a v nich st\u00e1la Anna.<\/p>\n
\u201eCo tady d\u011bl\u00e1\u0161? Mami, mami, Hela si \u010de\u0161e vlasy tv\u00fdm h\u0159ebenem. Mami, ona tady krade!\u201c<\/p>\n
\u201eCo\u017ee? Co tady d\u011bl\u00e1\u0161, ty cuchto?\u201c sko\u010dila do lo\u017enice pan\u00edm\u00e1ma a velk\u00fdm pol\u00ed\u010dkem srazila Helenu ze stoli\u010dky na zem. Chytila ji za vlasy a t\u00e1hla z lo\u017enice po zemi do sednice.<\/p>\n
Helena se sebrala z podlahy, o\u010di pln\u00e9 slz a du\u0161i p\u0159epln\u011bnou zoufalstv\u00edm.<\/p>\n
\u201eJ\u00e1 se omlouv\u00e1m, pros\u00edm, odpus\u0165te mi, pan\u00edm\u00e1mo.\u201c<\/p>\n
\u201ePamatuj si, tam bez dovolen\u00ed nesm\u00ed\u0161. Ty nesm\u00ed\u0161 nikam, jen do sednice a do chl\u00edva. To si pamatuj. To n\u00e1m tvoje nebo\u017eka m\u00e1ma nasadila p\u011bkn\u00e9 kuka\u010d\u010d\u00ed vejce, ty nevd\u011b\u010dnice.\u201c<\/p>\n
\u201eMaminku si do \u00fast neberte, nem\u016f\u017ee za to, \u017ee zem\u0159ela. I to mi vy\u010d\u00edt\u00e1te? J\u00e1 jsem sem necht\u011bla.\u201c<\/p>\n
Helena s pl\u00e1\u010dem utekla do sv\u00e9 kom\u016frky v podkrov\u00ed. R\u00e1no se necht\u011bla ani uk\u00e1zat, cht\u011bla trucovat, ale snad zodpov\u011bdnost za zv\u00ed\u0159ata, \u010di strach z kmotrovy \u017eeny ji nedal a p\u0159ece jen vstala a \u0161la plnit sv\u00e9 povinnosti.<\/p>\n
P\u0159ed ve\u010derem se zase vypravila ke stud\u00e1nce. Rozpustila si vlasy, omyla tv\u00e1\u0159 a cht\u011bla se u\u010desat a v tom ji padl zrak na p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd h\u0159eben, podobn\u00fd tomu, co m\u011bla pan\u00edm\u00e1ma. Rychle se pod\u00edvala do stud\u00e1nky a hledala v n\u00ed tu tajemnou tv\u00e1\u0159. Byla tam. St\u00e1le stejn\u00fd smutn\u00fd \u00fasm\u011bv a smutn\u00e9 o\u010di a v nich pochopen\u00ed a \u017eal nad Helenin\u00fdm osudem.<\/p>\n
\u201eTo je pro m\u011b? To je m\u016fj h\u0159eben?\u201c<\/p>\n
Tv\u00e1\u0159 se jakoby usm\u00e1la o nepatrn\u00fd kousek v\u00edc. Helena se u\u010desala, je\u0161t\u011b jednou pod\u011bkovala a posp\u00edchala dom\u016f. Jen se vzd\u00e1lila od stud\u00e1nky, h\u0159eben se prom\u011bnil v kousek v\u011btvi\u010dky a p\u00e1r ryb\u00edch \u0161upin. Helena si povzdechla. Pochopila, \u017ee v\u0161echno je jen p\u0159elud.<\/p>\n
Zdr\u017eela se o trochu d\u00e9le. Slunce ji\u017e za\u0161lo, kdy\u017e se vr\u00e1tila dom\u016f. Hned ve vratech se do n\u00ed pustila kmotrova \u017eena.<\/p>\n
\u201eKde se loud\u00e1\u0161, ty couro. Kde jsi byla. Kdo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee za tebe bude d\u011blat pr\u00e1ci? To by tak hr\u00e1lo, \u017eiv\u00edme t\u011b, \u0161at\u00edme a ty bude\u0161 jen tak zb\u016fhdarma zevlovat? No, tak kde jsi byla?\u201c<\/p>\n
\u201eByla jsem se jen proj\u00edt a pot\u011b\u0161it se u stud\u00e1nky.\u201c<\/p>\n
\u201eTak, u stud\u00e1nky. Tak si pamatuj, \u017ee ode dne\u0161ka nesm\u00ed\u0161 na krok. A te\u010f hybaj uva\u0159it n\u011bjak\u00e9 bylinky, Franckovi bol\u00ed b\u0159ich.\u201c<\/p>\n
Helena p\u0159ipravila odvar z bylinek a nesla jej do Franckova pokoje. Francek le\u017eel na posteli a nezd\u00e1lo se, \u017ee by na tom byl n\u011bjak zle. Helena mu podala hrnek.<\/p>\n
\u201eNa, tohle vypij, Francku. Pom\u016f\u017ee ti to.\u201c<\/p>\n
\u201eV\u00ed\u0161, co by mn\u011b pomohlo? Kdybys mi dala obklad na hlavu.\u201c<\/p>\n
Helena se oto\u010dila, namo\u010dila a vy\u017ed\u00edmala hadr a cht\u011bla ho d\u00e1t Franckovi na hlavu. Ten ji ale chytil za ruce a strhl k sob\u011b do postele. Cht\u011bl ji l\u00edbat. Helena se br\u00e1nila, cht\u011bla k\u0159i\u010det, ale b\u00e1la se pan\u00edm\u00e1my, tak se jen tlumen\u011b do\u017eadovala, aby ji Francek pustil, ale proti Franckov\u011b mu\u017esk\u00e9 s\u00edle nebylo \u00faniku. P\u0159evalil se na n\u00ed, a a\u010d mu do zad bu\u0161ila p\u011bst\u00ed, nenechal se odradit a jeho ruce j\u00ed bloudili po cel\u00e9m t\u011ble.<\/p>\n
Ve dve\u0159\u00edch se objevila pan\u00edm\u00e1ma p\u0159il\u00e1kan\u00e1 nezvykl\u00fdm r\u00e1musem. Hned spustila stra\u0161n\u00fd k\u0159ik. Francek pustil Helenu, ta si hned urovn\u00e1vala v\u00fdst\u0159ih a stahovala vyhrnut\u00e9 suknice. Cudn\u011b klopila o\u010di a cht\u011bla vyb\u011bhnout z pokoje. Kmotrova \u017eena ji ale chytila a za\u010dal s n\u00ed cloumat. Ob\u010das p\u0159idala i n\u011bjak\u00fd pohlavek.<\/p>\n
\u201eCo to m\u011blo znamenat. Tak tohle ne, hol\u010di\u010dko. Tohle ne. Hanbinec doma nestrp\u00edm. To by tak hr\u00e1lo. Seber se a t\u00e1hni. T\u00e1hni z m\u00e9ho domu. U\u017e jsi velk\u00e1 dost, kdy\u017e m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat takov\u00e9hle v\u011bci. St\u016fj, kam jde\u0161?\u201c<\/p>\n
Helena pro slzy nevid\u011bla, cht\u011bla se schovat ve sv\u00e9 kom\u016frce, ale pan\u00edm\u00e1ma ji chytila za vlasy a t\u00e1hla ven na dv\u016fr a ze dvora do vrat.<\/p>\n
\u201eNic ti tady nepat\u0159\u00ed, rozum\u00ed\u0161? Nic ti tu nepat\u0159\u00ed. V\u0161echno tady nech\u00e1\u0161 a zmiz. U\u017e se nevracej, ty, ty couro.\u201c<\/p>\n
Pan\u00edm\u00e1ma zav\u0159ela vrata a zaklapla z\u00e1voru. Helena st\u00e1la venku p\u0159ed staven\u00edm sama jen se sv\u00fdm \u017ealem a pl\u00e1\u010dem. Ani nev\u011bd\u011bla kam j\u00edt. Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bla, kam jde. Kroky j\u00ed vedly ke stud\u00e1nce. Ale byla u\u017e tma a ve stud\u00e1nce \u017e\u00e1dn\u00e1 tv\u00e1\u0159 a tak bezmy\u0161lenkovit\u011b pokra\u010dovala p\u011b\u0161inou d\u00e1l do lesa. Najednou se zvedl v\u00edtr. Zavanul podivn\u00fd chlad. R\u00e1zem byla tma je\u0161t\u011b \u010dern\u011bj\u0161\u00ed. Helena c\u00edtila strach, ale ne jen sv\u016fj. C\u00edtila strach, kter\u00fd \u0161el z lesa. P\u0159\u00edmo panick\u00fd strach a ten strach rostl a p\u0159ibli\u017eoval se. Usly\u0161ela trouben\u00ed roh\u016f, v\u00fdst\u0159ely, k\u0159ik a dusot kopyt. Kolem Heleny se prohnal zaj\u00edc a za n\u00edm divo\u010d\u00e1k a srny. Helena nebyla schopna jedin\u00e9 my\u0161lenky. Byla je\u0161t\u011b pln\u00e1 sv\u00e9ho vlastn\u00edho \u017ealu a smutku a do toho tenhle strach. V tu se objevili velc\u00ed psi, obkl\u00ed\u010dili Helenu a zu\u0159iv\u011b \u0161t\u011bkali, cenili zuby a Helena odevzdan\u011b s pl\u00e1\u010dem klesla na kolena, sepjala ruce k modlitb\u011b, sm\u00ed\u0159en\u00e1 s osudem.<\/p>\n
Z lesa se vyno\u0159il houf lovc\u016f podivn\u011b osv\u011btlen\u00fdch, snad m\u011bs\u00edcem, snad ta z\u00e1\u0159e vych\u00e1zela p\u0159\u00edmo z nich. V jejich \u010dele jel na mohutn\u00e9m \u010dern\u00e9m koni \u010dern\u011b od\u011bn\u00fd lovec se \u0161irok\u00fdm kloboukem, vra\u017een\u00fdm do \u010dela tak, \u017ee nebyli vid\u011bt ani o\u010di.<\/p>\n
\u201ePrrr. St\u016f\u016fjjj!\u201c zastavil kon\u011b a zvednutou rukou celou spole\u010dnost divn\u00fdch postav, n\u011bkter\u00fdch na kon\u00edch, jin\u00fdch na vlc\u00edch, n\u011bkte\u0159\u00ed op\u011b\u0161al\u00ed. \u0160el z nich strach. Vanul z nich chlad.<\/p>\n
\u010cern\u00fd mu\u017e zvolal zvesela na spole\u010dnost.<\/p>\n
\u201eHejj brat\u0159i, dneska budeme lovit ona\u010dej\u0161\u00ed maso. Nu d\u00edvko, ut\u00edkej, dop\u0159ej n\u00e1m pot\u011b\u0161en\u00ed z lovu.\u201c<\/p>\n
Helena byla strachy bez sebe. Kle\u010dela a myslela jen na Pannu Marii, ke kter\u00e9 se modlila. Jeden z honc\u016f sesko\u010dil z kon\u011b a postavil se p\u0159ed d\u00edvku. Vzal ji za ruce a pomohl ji postavit. Sejmul si k\u00e1py, kter\u00e1 mu clonila obli\u010dej, a zahled\u011bl se do Helenin\u00fdch o\u010d\u00ed. D\u00edvka poznala tajemnou tv\u00e1\u0159 mlad\u00e9ho jinocha ze stud\u00e1nky. Trochu se j\u00ed ulevilo. Alespo\u0148 se p\u0159estala t\u0159\u00e1st. Poc\u00edtila \u00falevu, ale obavy se nezbavila.<\/p>\n
\u201ePane,\u201c zvolal hlasit\u011b na \u010dern\u00e9ho mu\u017ee.<\/p>\n
\u201ePane, u\u0161et\u0159i tuto d\u00edvku. To je m\u00e1 prosba a to je m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed.\u201c<\/p>\n
\u201eHo ho hooo, m\u016fj mlad\u00fd p\u0159\u00edteli. Zn\u00e1\u0161 p\u0159eci z\u00e1kony lovu. Lov\u00edme v\u0161e co je \u017eiv\u00e9. Nen\u00ed tak pravda brat\u0159i?\u201c<\/p>\n
Spole\u010dnost se ozvala hlasit\u00fdm souhlasem. Z jej\u00edho st\u0159edu vy\u0161la divn\u00e1 \u017eena ve vl\u010d\u00ed k\u016f\u017ei, na hlav\u011b jelen\u00ed paro\u017e\u00ed. Kdy\u017e promluvila, slova se p\u0159\u00edmo za\u0159ez\u00e1vala do k\u016f\u017ee, jak siln\u00fd mr\u00e1z.<\/p>\n
\u201eLeda by n\u00e1\u0161 mlad\u00fd p\u0159\u00edtel pojal tuto d\u00edvku za svoji \u017eenu. Pak by se stala jednou z n\u00e1s.\u201c<\/p>\n
\u010cern\u00fd lovec se s nep\u0159edst\u00edran\u00fdm z\u00e1jmem oto\u010dil na jinocha.<\/p>\n
\u201eNu\u017ee p\u0159\u00edteli? Dop\u0159eje\u0161 n\u00e1m pot\u011b\u0161en\u00ed z lovu, \u010di svatebn\u00ed hostinu?\u201c<\/p>\n
Mlad\u00fd hoch se oto\u010dil k d\u00edvce. Pomalu vzal jej\u00ed ruce do sv\u00fdch studen\u00fdch dlan\u00ed, smutn\u011b, ale mile hled\u011bl do o\u010d\u00ed. V t\u011bch o\u010d\u00edch byla jedin\u00e1 ot\u00e1zka, vezme\u0161 si mn\u011b? A z\u00e1rove\u0148 v nich d\u00edvka \u010detla, postar\u00e1m se o tebe. V\u011b\u0159 mi.<\/p>\n
Helena se uklidnila, zpomalil se j\u00ed dech a u\u017e dok\u00e1zala uva\u017eovat. Neztrat\u00ed nic, ne\u017e bit\u00ed, hladov\u011bn\u00ed a poni\u017eov\u00e1n\u00ed. Z\u00edsk\u00e1 p\u0159\u00edze\u0148 mlad\u00edka, kter\u00fd se j\u00ed l\u00edb\u00ed a kter\u00e9mu se chodila sv\u011b\u0159ovat tolik m\u011bs\u00edc\u016f ke stud\u00e1nce. Usm\u00e1la se.<\/p>\n
\u201eAno, vezmu si t\u011b za mu\u017ee.\u201c Vyk\u0159ikla vesele a vrhla se do jeho pevn\u00e9 n\u00e1ru\u010de. \u201eU\u017e jsem nedoufala, \u017ee jsi skute\u010dn\u00fd. M\u016fj mil\u00fd.\u201c<\/p>\n
V tu chv\u00edli se rozezn\u011bli rohy a polnice, lovci v\u00edskali a vyhazovali klobouky do vzduchu. Mlad\u00edk vzal svoji milou do sedla a hon pokra\u010doval.<\/p>\n
Po Helen\u011b, kter\u00e1 se nevr\u00e1tila dom\u016f, po t\u00e9 bou\u0159i co se p\u0159ehnala krajem, ani po n\u011bkolika dnech, p\u00e1r soused\u016f chv\u00edli p\u00e1tralo v bl\u00edzk\u00e9m i vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edm okol\u00ed. Nena\u0161lo se ani stopy. Za\u010dalo se \u0159\u00edkat, \u017ee utekla od kmotra a jeho zl\u00e9 \u017eeny. Hodn\u00ed lid\u00e9 \u0159\u00edkali, \u017ee to m\u011bla ud\u011blat u\u017e d\u00e1vno. Kmotr s rodinou \u0159\u00edkali n\u011bco o nevd\u011b\u010dnici. A\u0165 tak nebo tak, jeden skl\u00e1\u0159sk\u00fd pomocn\u00edk vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee ji vid\u011bl rozesm\u00e1tou na ohniv\u00e9m koni uprost\u0159ed divok\u00e9ho honu, kter\u00fd ho zastihl za T\u0159e\u0161tilkou, kdy\u017e se vracel z Vimperka na Michalovu hu\u0165. U\u017e, u\u017e na n\u011bj pr\u00fd m\u00ed\u0159ila pu\u0161kou a u\u017e, u\u017e ho cht\u011bla slo\u017eit, ale p\u0159eci jen ho poznala. Zarazila sv\u00e9ho hroziv\u00e9ho psa, k\u00fdvla mu na pozdrav a se zav\u00fdsknut\u00edm vyrazila \u0161tv\u00e1t jinou zv\u011b\u0159. Ale kdo by mu v\u011b\u0159il. Divoc\u00ed honci p\u0159eci lov\u00ed v\u0161echno \u017eiv\u00e9.<\/p>\n
Jan Ziny V\u00c1VRA<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Pov\u011bst: I <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":23367,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[69],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2015\/06\/\u010cten\u00ed.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/37953"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=37953"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/37953\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":39427,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/37953\/revisions\/39427"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/23367"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=37953"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=37953"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=37953"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}