<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
Mat\u011bj Koza byl vimpersk\u00fd m\u011b\u0161\u0165an, ale jeho otec i d\u011bd b\u00fdvali skl\u00e1\u0159i a ne ledajac\u00ed. Sv\u00e9 znalosti z\u00edsk\u00e1vali na zku\u0161en\u00e9 po cel\u00e9 Evrop\u011b a co se nau\u010dili, dok\u00e1zali i prodat ve form\u011b kr\u00e1sn\u00fdch sklenic a poh\u00e1r\u016f, ozdobn\u00fdch m\u00eds a r\u016fzn\u011b tvarovan\u00fdch a barevn\u00fdch dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed. Sv\u00fdm um\u011bn\u00edm byli zn\u00e1m\u00ed po cel\u00e9 \u0160umav\u011b a i o kus d\u00e1l. Za vyd\u011blan\u00e9 pen\u00edze si koupili ve Vimperku d\u016fm v horn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1m\u011bst\u00ed. Mlad\u00e9ho Mat\u011bje poslali do \u0161kol, aby se z n\u011bho stal vzd\u011blan\u00fd a v\u00e1\u017een\u00fd p\u00e1n, jak si p\u0159\u00e1la maminka.<\/p>\n
Dlouh\u00fdch osm let pob\u00fdval Mat\u011bj v P\u00edsku a Praze, dom\u016f jezdil jen na vagace a v\u00e1noce. Jednou pro n\u011bj ale p\u0159ijel posel v\u00a0polovici roku se \u0161patnou zpr\u00e1vou, \u017ee mus\u00ed hned dom\u016f. Otec um\u00edral.<\/p>\n
Mat\u011bj se sp\u011b\u0161n\u011b vydal na cestu.<\/p>\n
“Mat\u011bji,”pravil otec unaven\u00fdm hlasem, kdy\u017e Mat\u011bj stanul u jeho lo\u017ee.<\/p>\n
“Mat\u011bji, hm, to je dob\u0159e, \u017ee jsi p\u0159ijel. Vezmi tu sk\u0159\u00ednku, tu na polici nad postel\u00ed. Je v n\u00ed zemn\u00ed zrcadlo. Jak se s n\u00edm zach\u00e1z\u00ed, je ps\u00e1no uvnit\u0159. Dob\u0159e ho opatruj. Nesm\u00ed\u0161 ho prodat ani ztratit. Pak u\u017e nebude kouzeln\u00e9. P\u0159edej je sv\u00e9mu synu, jako j\u00e1 je d\u00e1v\u00e1m tob\u011b. Jako je p\u0159edal m\u016fj otec mne a jemu zas jeho otec. Pou\u017eij je jen k dobru, a\u0165 se ti zle nevede. Mat\u011bji, to je dob\u0159e, \u017ee jsi p\u0159ijel. Nyn\u00ed ji\u017e mohu zem\u0159\u00edt. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to jednou p\u0159ijde. Sbohem, Mat\u011bji.”<\/p>\n
Mat\u011bj se do \u0161kol u\u017e nevr\u00e1til. Z\u016fstal doma, aby se mohl starat o nemocnou matku. Proto\u017ee um\u011bl \u010d\u00edst a ps\u00e1t, nejen \u010desky, ale i latinsky a n\u011bmecky, p\u0159ijali ho m\u011bst\u0161t\u00ed radn\u00ed za p\u00edsa\u0159e. Ve Vimperku bylo tenkr\u00e1t mnoho N\u011bmc\u016f a bylo proto pot\u0159eba \u010dlov\u011bka dob\u0159e znal\u00e9ho oboj\u00edch jazyk\u016f, jak slovem, tak i p\u00edsmem. Od t\u00e9 doby se Vimperku za\u010dalo da\u0159it. V\u017edy, kdy\u017e p\u00e1ny na radnici tla\u010dila bota, n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m, kter\u00fd nemohli dlouho vy\u0159e\u0161it, p\u0159i\u0161el Mat\u011bj s dobrou radou. Radn\u00ed si brzy pov\u0161imli, \u017ee zachovaj\u00ed-li se podle jeho rady, pln\u00ed se m\u011bstsk\u00e1 pokladna a ani oni nevyjdou z pr\u00e1zdn\u00e9. Neuposlechli-li, znamenalo to velk\u00e9 nep\u0159\u00edjemnosti a vyd\u00e1n\u00ed.<\/p>\n
A tak jednou vyp\u00e1trali pa\u0161er\u00e1ky, co vozili s\u016fl mimo stezku a neplatili tak m\u011bstu za ochranu. Radn\u00ed si mysleli, \u017ee jeli na Prachatice, ale kdy\u017e i Prachati\u010dt\u00ed l\u00e1te\u0159ili na u\u0161l\u00fd v\u00fdd\u011blek, pod\u00edval se Mat\u011bj do zrcadla a hned vid\u011bl, kudy se pa\u0161\u00ed\u0159i derou, aby se vyhnuli m\u011bstsk\u00e9 berni. Ti se n\u00e1ramn\u011b divili, kdy\u017e se na n\u011b vy\u0159\u00edtilo n\u011bkolik jezdc\u016f a p\u0159i zat\u00fdk\u00e1n\u00ed ani nekladli \u017e\u00e1dn\u00fd odpor. Byla z toho tenkr\u00e1t velk\u00e1 mrzutost, proto\u017ee je chytili nedaleko \u00fazem\u00ed pat\u0159\u00edc\u00ed pod prachatickou spr\u00e1vu. Ti samoz\u0159ejm\u011b \u017e\u00e1dali zabaven\u00e9 zbo\u017e\u00ed, po dlouh\u00e9m handrkov\u00e1n\u00ed, pak jeho polovic. Vimper\u0161t\u00ed jim na konec vzk\u00e1zali, a\u0165 pr\u00fd si chytnou sv\u00e9 vlastn\u00ed pa\u0161er\u00e1ky. Dlouh\u00fd \u010das spolu m\u011bsta tenkr\u00e1t nemluvila.<\/p>\n
Jindy zas, se rozk\u0159ikla zpr\u00e1va, \u017ee se n\u011bjak\u00fd chlapec ztratil v hlubok\u00e9m lese k Prav\u011bt\u00ednu. Marn\u011b ho v\u0161ichni hledali, cel\u00fd den a celou noc. Marn\u011b po n\u011bm p\u00e1trali. V\u0161ichni u\u017e podl\u00e9hali tomu, \u017ee jej rozs\u00e1pal medv\u011bd nebo roztrhali vlci. Tu rodi\u010de p\u0159i\u0161li za Mat\u011bjem Kozou: “…\u00e1n\u017eto pr\u00fd nad\u00e1n prorokov\u00e1n\u00edm a jasnovidectv\u00edm jest,” a nab\u00eddli mu kopu pen\u011bz zato, \u017ee jim syn\u00e1\u010dka najde. Mat\u011bj jim p\u0159isl\u00edbil pomoc. Doma se pod\u00edval do sv\u00e9ho zemn\u00edho zrcadla a rodi\u010d\u016fm vzk\u00e1zal, kde maj\u00ed svoji ratolest hledat. Sed\u00ed pr\u00fd na velik\u00e9m buku za potokem a pl\u00e1\u010de a vol\u00e1 m\u00e1mu. Na\u0161li ho, jak \u0159\u00edkal. Mat\u011bj si od nich ale nevzal \u017e\u00e1dn\u00e9 odm\u011bny. \u0158\u00edkal, \u017ee by mu oni taky jist\u011b pomohli, kdyby je nutn\u011b pot\u0159eboval.<\/p>\n
To u\u017e se ale p\u00e1ni radn\u00ed, cestami pokoutn\u00edmi a hlavn\u011b pan far\u00e1\u0159, dozv\u011bd\u011bli o tom, \u017ee se Mat\u011bj Koza: \u201c\u2026 s kdov\u00edjak\u00fdmi \u010derchmanty pekeln\u00fdmi pachtuje. Nekal\u00fdmi kouzly a \u010d\u00e1ry tah\u00e1.” Pozvali ho teda na v\u00fdslech, aby se p\u0159ed bohem a p\u0159ed lidmi, jak \u0159\u00edkali, o\u010distil a vyvr\u00e1til to na\u0159\u010den\u00ed z \u010darod\u011bjnictv\u00ed, co\u017e tehdy nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 legrace. Cht\u011b necht\u011b musel Mat\u011bj s pravdou ven, sic by ho byli up\u00e1lili. Pov\u011bd\u011bl jim tedy o sv\u00e9m kouzeln\u00e9m zemn\u00edm zrcadlu. V\u0161ichni je pak cht\u011bli m\u00edt. Pan purkmistr nejv\u00edc, proto\u017ee jak \u0159\u00edkal, byl nejbohat\u0161\u00ed a myslel si, \u017ee za svoje zla\u0165\u00e1\u010dky si v\u0161echno koup\u00ed.<\/p>\n
“M\u00e1\u0161 to tedy vz\u00e1cn\u00fd skvost,” pravil Mat\u011bjovi purkmistr, “r\u00e1d bych jej i od tebe koupil. Pov\u011bz jen, kolik za to sv\u00e9 zrcadlo chce\u0161. D\u00e1m dvakr\u00e1t tolik.”<\/p>\n
Mat\u011bj se usm\u00e1l. Nebyl p\u0159ece v\u016fbec p\u0159ekvapen, d\u00e1vno ji\u017e v\u0161echno v\u011bd\u011bl ze sv\u00e9ho zrc\u00e1tka, jak\u00a0tento v\u00fdslech i tato rozmluva dopadnou.<\/p>\n
“Nemohu zemn\u00ed zrcadlo prodat. To by pak ztratilo ve\u0161kerou svoji moc a tob\u011b, pane purkmist\u0159e, by k ni\u010demu nebylo. Uznej p\u0159ec, \u017ee na trhu koup\u00ed\u0161 mnohem hez\u010d\u00ed, oby\u010dejn\u00e1 zrc\u00e1tka, ne\u017e je tohle.”<\/p>\n
Purkmistrovi nezbylo, ne\u017e Mat\u011bjovi v\u011b\u0159it a d\u00e1le ji\u017e nenal\u00e9hal.<\/p>\n
“Kdy\u017e je to tak, pane p\u00edsa\u0159i, ponechte si sv\u00e9 zrc\u00e1tko. A abyste n\u00e1m, m\u011bstsk\u00e9 rad\u011b a m\u011bstu Vimperku, i nad\u00e1le r\u00e1\u010dil zachovati p\u0159\u00edze\u0148, p\u0159ijm\u011bte proto, pros\u00edm, bude-li rada souhlasit, m\u00edsto radn\u00edho u na\u0161eho stolu.”<\/p>\n
M\u011bstsk\u00e1 rada souhlasila. Kdo by si taky dovolil nesouhlasit s panem purkmistrem. To mohl jen Mat\u011bj Koza, proto\u017ee vlastnil v\u0161evidouc\u00ed, kouzeln\u00e9 zemn\u00ed zrcadlo.<\/p>\n
Tak p\u0159e\u0161la dv\u011b l\u00e9ta. Vimperk bohatl i jeho radn\u00ed. Bohatl i Mat\u011bj Koza. V\u017edy p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, na \u010dem vyd\u011bl\u00e1 a \u010deho se m\u00e1 vyvarovat. U\u017eitek z n\u011bho a jeho zrcadla m\u011blo i m\u011bsto a \u0161irok\u00e9 okol\u00ed. Tu pomohl sedl\u00e1k\u016fm nal\u00e9zt zatoulan\u00e9 kusy dobytka, tu varoval obce p\u0159ed povodn\u011bmi, jindy zase p\u0159ed po\u017e\u00e1rem. Nikdy si za tyto slu\u017eby nic nevzal. V\u017edy jen \u0159ekl: “A\u017e j\u00e1 budu pot\u0159ebovat, jist\u011b mn\u011b pom\u016f\u017eete.” Lid\u00e9 ho m\u011bli r\u00e1di a na jeho rady v\u017edy dali. N\u011bkte\u0159\u00ed dokonce na n\u011bj spol\u00e9hali, \u017ee je v \u010das p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm varuje a o v\u00edc se nestarali. Mat\u011bj byl spokojen, \u017ee byl v\u00e1\u017een\u00fd p\u00e1n, jak si maminka s otcem v\u017edy p\u0159\u00e1li, kdy\u017e se do m\u011bsta st\u011bhovali. A dalo by se \u0159\u00edci, \u017ee m\u011bl v\u0161e, co si od \u017eivota p\u0159\u00e1l.<\/p>\n
Jen jedno mu chyb\u011blo. Syn, kter\u00e9mu by majetek a hlavn\u011b zemn\u00ed zrcadlo mohl p\u0159edat. Ji\u017e mnohokr\u00e1te si cht\u011bl dom\u016f p\u0159iv\u00e9zt \u017eenu, ale v\u017edy ho p\u0159emohla zv\u011bdavost a pod\u00edval se do zrcadla, jak\u00e1 vlastn\u011b je. A tak se jedna uk\u00e1zala jako tuze ha\u0161te\u0159iv\u00e1, druh\u00e1 ho cht\u011bla jen pro pen\u00edze, t\u0159et\u00ed mu zase lhala. No, vybrat si nemohl. Ale to u\u017e v\u0161echny panny na vd\u00e1v\u00e1n\u00ed ve Vimperku a okol\u00ed v\u011bd\u011bly o Mat\u011bjovi a jeho kouzeln\u00e9m zrcadle a \u017e\u00e1dn\u00e1 ho proto necht\u011bla, proto\u017ee se zrcadla b\u00e1la. Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk m\u00e1 toti\u017e co skr\u00fdvat p\u0159ed sv\u011btem. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 n\u011bco, na co chce jednou prov\u017edy zapomenout. A tak byl Mat\u011bj Koza st\u00e1le s\u00e1m a vypadalo to, \u017ee s\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das pobude. A\u017e jednou\u2026<\/p>\n
Byl v Bud\u011bjovic\u00edch u kupce \u010cipery, m\u011bli spolu n\u011bjak\u00e9 obchodn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed, a zahl\u00e9dl jeho dceru Mark\u00e9tku. Hned se mu zal\u00edbila a ptal se \u010cipery, zda by mohl po\u017e\u00e1dat o jej\u00ed ruku.<\/p>\n
“Vid\u00edm, kup\u010de \u010cipero, \u017ee m\u00e1te holku na vd\u00e1v\u00e1n\u00ed. Zdali si ji\u017e chyst\u00e1 v\u011bno? O takov\u00e9 p\u011bkn\u00e9 d\u011bv\u010de se n\u00e1padn\u00edci jist\u011b perou.”<\/p>\n
“Co\u017e o to, o n\u00e1padn\u00edky nouze nen\u00ed ale,” pov\u00edd\u00e1 kupec a \u0161ibalsky se pod\u00edv\u00e1 na Mat\u011bje. V\u011bd\u011bl, co je za\u010d a jakou v\u011bc Mat\u011bj vlastn\u00ed. Taky v\u011bd\u011bl, \u017ee pro sebe hled\u00e1 nev\u011bstu. Tak ho napadlo, \u017ee by mohl to kouzeln\u00e9 zrc\u00e1tko trochu ocho\u010dit, aby se obchody l\u00e9pe hnuly.<\/p>\n
“Ale, vezme si toho, koho j\u00e1 j\u00ed vyberu. Samo sebou, \u017ee to nebude n\u011bjak\u00fd usmolen\u00fd n\u00e1den\u00edk. Mus\u00ed to b\u00fdt n\u011bkdo, kdo n\u011bco znamen\u00e1 a majetkem se j\u00ed alespo\u0148 trochu vyrovn\u00e1, aby chudinka nezku\u0161en\u00e1 nouz\u00ed netrp\u011bla.”<\/p>\n
“Hmmm,” pochvaln\u011b zabru\u010del Koza. “Vid\u00edm, \u017ee m\u00e1te v\u0161echno dob\u0159e promy\u0161len\u00e9. A v\u00edte, \u017ee bych o jednom takov\u00e9m v\u011bd\u011bl. Mo\u017en\u00e1 by se v\u00e1m l\u00edbil. Jist\u00e9 zku\u0161enosti v \u017eivot\u011b i v obchod\u011b ji\u017e m\u00e1, v jeho m\u011bst\u011b je radn\u00edm a lid\u00e9 si ho pova\u017euj\u00ed. Dokonce z\u00e1meck\u00fd p\u00e1n si ho poz\u00fdv\u00e1 na porady,” chlubil se Mat\u011bj.<\/p>\n
\u010cipera za\u00fato\u010dil p\u0159\u00edmo.<\/p>\n
“Mysl\u00edte-li sebe, Mat\u011bji Kozo. Mysl\u00edm, \u017ee bych proti v\u00e1m nic nem\u011bl.”<\/p>\n
Dohodli se, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed ned\u011bli po \u00fapl\u0148ku p\u0159ijede Koza s n\u00e1mluv\u010d\u00edm a dohodnou svatbu.<\/p>\n
Dohodli se rychle. Mat\u011bj p\u0159\u00edli\u0161 nesmlouval, \u0161lo mu p\u0159edev\u0161\u00edm a sli\u010dnou pannu Mark\u00e9tku, ne\u017e o velk\u00e9 v\u011bno. Blahosklonn\u011b p\u0159ik\u00fdvl i na to, \u017ee bude muset jedenkr\u00e1te do m\u011bs\u00edce cestovat do Bud\u011bjovic, aby kouzeln\u00fdm zrc\u00e1tkem \u010ciperovi obchody pohl\u00eddal a k v\u011bt\u0161\u00edmu bohatstv\u00ed tak pomohl. “V\u017edy\u0165 to d\u011bl\u00e1te i pro sebe a sv\u00e9 d\u011bti, mil\u00fd Kozo. V\u017edy\u0165 j\u00e1 tu v\u011b\u010dn\u011b nebudu a Mark\u00e9tka je jedin\u00e1 moje ratolest, kter\u00e9 v\u0161echno odk\u00e1\u017ei.” Domluvili svatbu na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u011bs\u00edc.<\/p>\n
Doma Mat\u011bj neust\u00e1le bojoval s touhou pod\u00edvat se do zrcadla, zv\u011bdav\u00fd, co asi prozrad\u00ed o jeho nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed. Ale rozhodl se, \u017ee vydr\u017e\u00ed a pod\u00edv\u00e1 se a\u017e po svatb\u011b, aby Mark\u00e9tku neztratil, jako ty ostatn\u00ed. A aby m\u011bl jistotu, usmyslel si, \u017ee jej zakope. Lidem pak \u0159ekne, \u017ee zrcadlo ztratil, nebo \u017ee je nem\u016f\u017ee naj\u00edt, tu chvilku to mus\u00ed bez kouzel n\u011bjak vydr\u017eet. Vyjel v noci na Hajnou horu a tam u\u010dinil, co si p\u0159edsevzal, ani\u017e by se pod\u00edval, jak to s n\u00edm bez zrcadla dopadne. Druh\u00fd den vyrazil do Bud\u011bjovic na n\u00e1mluvy.<\/p>\n
Ve Vimperku zat\u00edm n\u011bkdo ukradl peka\u0159ce Wintrov\u00e9 ko\u0161 kol\u00e1\u010d\u016f, ur\u010den\u00fdch na st\u016fl z\u00e1meck\u00e9mu p\u00e1novi. Peka\u0159ka zle vyv\u00e1d\u011bla a nechala sv\u00fdmi pacholky chytit toho prvn\u00edho podez\u0159el\u00e9ho, co byl na dosah. T\u00edm se stal Pt\u00e1\u010dek, potuteln\u00edk, co chod\u00edval od skl\u00e1rny ke skl\u00e1rn\u011b, vy\u0159izoval vzkazy, domlouval r\u016fzn\u00e9 handly a drobn\u00e9 obchody. Hodilo-li se, z\u016fstal ve skl\u00e1rn\u011b na d\u00fdl. Pomohl v \u0159emeslu, dostal naj\u00edst a ob\u010das i n\u011bjak\u00fd ten \u0161est\u00e1k. A hlavn\u011b, nosil lidem po hor\u00e1ch novinky ze sv\u011bta. Tehd\u00e1 se moc necestovalo, nebyly noviny ani televize s rozhlasem a lid\u00e9 byli stejn\u011b zv\u011bdav\u00ed jako dnes, co \u017ee se to v tom sv\u011bt\u011b kolem nich vlastn\u011b d\u011bje. No, a jedin\u00fd zdroj informac\u00ed byli kupci a formani, anebo Pt\u00e1\u010dek a jemu podobn\u00ed. \u017de si ob\u010das p\u0159ilep\u0161ili n\u011bjakou tou drobnou kr\u00e1de\u017e\u00ed, nebo podvodem, se v\u0161eobecn\u011b v\u011bd\u011blo a proto ho taky peka\u0159ky pacholci chytili a p\u0159edvedli na radnici. Pt\u00e1\u010dek se du\u0161oval, \u017ee je nevinen, ale to mohl rozhodnout jen Mat\u011bj Koza pomoc\u00ed sv\u00e9ho zrcadla. A tak Pt\u00e1\u010dka str\u010dili do \u0161atlavy, aby na n\u011bj po\u010dkal, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed z Bud\u011bjovic.<\/p>\n
Jen se Mat\u011bj objevil ve m\u011bst\u011b, u\u017e ho vedli, aby soudil.\u00a0“Pane radn\u00ed, j\u00e1 sem vtom vopravdu nevinn\u011b. No richtik. J\u00e1 \u0161el jenom vokolo. Vy jim to m\u016f\u017eete dok\u00e1zat. J\u00e1 vopravdu nic nevzal. J\u00e1 \u0161el jenom \u0159\u00edc hradeck\u00fdmu formanovi vod kl\u00e1\u0161tersk\u00fdho hu\u0165mistra, \u017ee m\u00e1 je\u0161t\u011b pose\u010dkat a nalo\u017eit a\u017e pozejt\u0159\u00ed. Pane radn\u00ed, \u0161ak p\u0159eci mus\u00edte v\u011bd\u011bt, jak to bylo.” Pt\u00e1\u010dek lamentoval a b\u011bdoval, cel\u00fd ne\u0161\u0165astn\u00fd z n\u011bkolikadenn\u00edho \u017eal\u00e1\u0159ov\u00e1n\u00ed. On to taky nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd med. Kopice shnil\u00fd sl\u00e1my, trochu smradlav\u00fd vody a kraj\u00edc tvrd\u00e9ho chleba denn\u011b, o kter\u00fd se je\u0161t\u011b musel pr\u00e1t s tlupou hladov\u00fdch, olezl\u00fdch krys.<\/p>\n
Jen\u017ee Mat\u011bjovi se necht\u011blo odsoudit \u010dlov\u011bka, mo\u017en\u00e1 nevinn\u00e9ho, bez zrc\u00e1tka, a tak \u0159ekl, \u017ee ho nem\u016f\u017ee naj\u00edt a \u017ee ho asi n\u011bkde ztratil.\u00a0 Co neud\u011blal Mat\u011bj, ud\u011blali jin\u00ed. Pt\u00e1\u010dka vzali, dali mu vys\u00e1zet p\u011btadvacet a zav\u0159eli ho na deset dn\u00ed s t\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b mus\u00ed odpracovat, nebo jinak nahradit \u0161kodu peka\u0159ce a soudn\u00ed v\u00fdlohy.\u00a0 Mat\u011bj se c\u00edtil vinen, \u017ee nepomohl chud\u00e1kovi, a tak \u0161kodu za Pt\u00e1\u010dka zaplatil.<\/p>\n
B\u011bhem p\u00e1r dn\u00ed p\u0159i\u0161lo n\u011bkolik \u017e\u00e1dost\u00ed o pomoc. Bohu\u017eel, Mat\u011bj Koza pomoci nemohl. Vymlouval se v\u0161elijak. Zrc\u00e1tko se dozajista zase najde, sliboval, a\u0165 lid\u00e9 po\u010dkaj\u00ed. S\u00e1m v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00edt ho doma by bylo snaz\u0161\u00ed, ale taky v\u011bd\u011bl, \u017ee se m\u00e1 za m\u011bs\u00edc \u017eenit a m\u00edt doma zrc\u00e1tko, mo\u017en\u00e1 by ze svatby se\u0161lo. A Mark\u00e9tka p\u0159eci byla tolik kr\u00e1sn\u00e1 a mil\u00e1. Na Mat\u011bje se usm\u00edvala a v\u016fbec j\u00ed nevadilo, \u017ee si \u017eenicha nevybrala sama, ale \u017ee se bude vd\u00e1vat na p\u0159\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho otce. Byla dob\u0159e vychovan\u00e1.<\/p>\n
Jen\u017ee pak vzala voda ml\u00fdn na Voly\u0148ce a mlyn\u00e1\u0159 \u017e\u00e1dal po Mat\u011bjovi n\u00e1hradu, pr\u00fd utrp\u011bl pro n\u011bj \u0161kodu, \u017ee ho v\u010das p\u0159ed tou vodou nevaroval. A k n\u011bmu se p\u0159idali dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed. V\u0161ichni obvi\u0148ovali Mat\u011bje ze sv\u00fdch ne\u00fasp\u011bch\u016f a neschopnosti. Nikdo si nevzpom\u00ednal, kolikr\u00e1t jim Mat\u011bj p\u0159ed t\u00edm pomohl. Dovr\u0161ili to sedl\u00e1ci z Buku, kte\u0159\u00ed Mat\u011bjovi p\u0159ijeli vyml\u00e1tit okna, proto\u017ee se jim zab\u011bhla st\u00e1da a roztrhali je vlci.<\/p>\n
Nejhor\u0161\u00ed bylo, kdy\u017e si jel do Bud\u011bjovic pro Mark\u00e9tku. Kupec \u010cipera ho necht\u011bl pustit ani p\u0159es pr\u00e1h.\u00a0“To tedy ne, pane Kozo. To by se dostala Mark\u00e9tka do p\u011bkn\u00fdch rukou. To nejcenn\u011bj\u0161\u00ed co jste m\u011bl, jste ochr\u00e1nit nedok\u00e1zal, jak byste cht\u011bl ochr\u00e1nit na\u0161i dcerku. Sbohem. A necho\u010fte d\u0159\u00edv, dokud nez\u00edsk\u00e1te zp\u011bt sv\u00e9 zemn\u00ed zrcadlo.”<\/p>\n
Mat\u011bj jel dom\u016f zdrcen. Litoval toho, \u017ee se do zrcadla nepod\u00edval d\u0159\u00edv, ne\u017e jej zahrabal. Pro zakopan\u00fd kousek skla ztratil p\u0159\u00e1tele, a jak to vypad\u00e1 i nev\u011bstu.\u00a0“Co se d\u00e1 d\u011blat,” \u0159ekl si. “Zase ho mus\u00edm vykopat, chci-li si zachr\u00e1nit \u017eivot a z\u00edskat zp\u011bt sv\u00e9 postaven\u00ed.”<\/p>\n
Rozhodl se rovnou, \u017ee si Mark\u00e9tku vezme hned druh\u00fd den, a\u0165 mu zrcadlo uk\u00e1\u017ee cokoli. Tak \u010dist\u00e1 panna, nem\u016f\u017ee m\u00edt na sv\u011bdom\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd h\u0159\u00edch, \u0159\u00edkal si. A hned se vypravil na Hajnou horu, \u017ee zrcadlo vykope.<\/p>\n
Pt\u00e1\u010dek se tou dobou zrovna potloukal kolem toho m\u00edsta, kde zrcadlo le\u017eelo. Vyh\u0159\u00edval sv\u00e9 potlu\u010den\u00e9 t\u011blo a \u017eehral na lidskou nespravedlnost. Kdy\u017e spat\u0159il Mat\u011bje Kozu, kter\u00e9mu d\u00e1val nejv\u011bt\u0161\u00ed vinu za sv\u00e9 utrpen\u00ed, popadl ho obrovsk\u00fd vztek. Vzal do rukou sukovit\u00fd klacek, co le\u017eel u cesty, a pra\u0161til s n\u00edm Mat\u011bje po z\u00e1dech a znova a znova.<\/p>\n
“Tak, tady m\u00e1\u0161, aspo\u0148 kousek toho, co sem dostal j\u00e1. Tfuj, ty m\u011bstsk\u00fd ksindle. Nic nevydr\u017e\u00edte, vy p\u00e1ni. No richtik, ” plivl na Kozu Pt\u00e1\u010dek, kdy\u017e Mat\u011bj padl k zemi jako \u0161palek, a ani se nepohnul.<\/p>\n
Druh\u00fd den r\u00e1no na\u0161li Kozu cel\u00e9ho zkrvaven\u00e9ho d\u0159eva\u0159i, co \u0161li do lesa za prac\u00ed. To u\u017e ale Mat\u011bj dod\u00fdch\u00e1val a i kdy\u017e ho rychle odnesli do m\u011bsta, \u017eivot u\u017e mu nezachr\u00e1nili.<\/p>\n
A tak dodnes n\u011bkde na Hajn\u00e9 ho\u0159e odpo\u010d\u00edv\u00e1 kouzeln\u00e9 zemn\u00ed zrcadlo, kter\u00e9 zn\u00e1 odpov\u011b\u010f na v\u011bci minul\u00e9, jsouc\u00ed i budouc\u00ed. Mat\u011bj Koza byl posledn\u00ed, kdo zrcadlo vlastnil a um\u011bl s n\u00edm rozmlouvat.<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":23367,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[69],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2015\/06\/\u010cten\u00ed.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/33619"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=33619"}],"version-history":[{"count":10,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/33619\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":34078,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/33619\/revisions\/34078"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/23367"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=33619"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=33619"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=33619"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}