{"id":319941,"date":"2025-08-29T16:42:50","date_gmt":"2025-08-29T15:42:50","guid":{"rendered":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=319941"},"modified":"2025-08-29T16:42:50","modified_gmt":"2025-08-29T15:42:50","slug":"z-archivu-a-kronik-prvni-skolni-den","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=319941","title":{"rendered":"Z ARCHIV\u016e A KRONIK: Prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-319943 size-full\" src=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/02\/PRVNI-SKOLNI-DEN.jpg\" alt=\"\" width=\"2048\" height=\"1848\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/02\/PRVNI-SKOLNI-DEN.jpg 2048w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/02\/PRVNI-SKOLNI-DEN-300x271.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/02\/PRVNI-SKOLNI-DEN-1024x924.jpg 1024w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/02\/PRVNI-SKOLNI-DEN-768x693.jpg 768w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/02\/PRVNI-SKOLNI-DEN-1536x1386.jpg 1536w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/02\/PRVNI-SKOLNI-DEN-396x357.jpg 396w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/02\/PRVNI-SKOLNI-DEN-535x483.jpg 535w\" sizes=\"(max-width: 2048px) 100vw, 2048px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h6>Prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den je v\u00fdznamn\u00fd moment v \u017eivot\u011b \u0161koly. Ka\u017ed\u00fd r\u00e1d vzpom\u00edn\u00e1 na svoji \u0161kolu, kamar\u00e1dy, na pan\u00ed u\u010ditelku a na prvn\u00ed chv\u00edle sv\u00e9ho \u0161koln\u00edho \u017eivota. Ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s chodil do \u0161koly. Do \u0161koly, ve kter\u00e9 se kluci m\u011bn\u00ed v jinochy, holky v sle\u010dny, ve kter\u00e9 se nau\u010dil \u010d\u00edst, ps\u00e1t a po\u010d\u00edtat, ve kter\u00e9 se vlastn\u011b formuje nov\u00fd \u017eivot ka\u017ed\u00e9ho jedince.<\/h6>\n<p>Snad ka\u017ed\u00fd tak\u00e9 vzpom\u00edn\u00e1 na svou prvn\u00ed \u0161kolu, prvn\u00ed t\u0159\u00eddu a v\u016fbec prvn\u00ed hodiny v\u00fduky tomu, komu tato l\u00e9ta u\u010darovala, vzpom\u00edn\u00e1 r\u00e1d a ten, co mu \u0161kola k srdci nep\u0159irostla, vzpom\u00edn\u00e1 rad\u011bji m\u00e9n\u011b. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v\u0161ak pro v\u0161echny z n\u00e1s byl n\u00e1stup do \u0161koly jeden z prvn\u00edch mezn\u00edk\u016f v \u017eivot\u011b, na kter\u00fd vzhledem k p\u00e1d\u00edc\u00edmu \u010dasu zb\u00fdv\u00e1 ji\u017e jen nostalgick\u00e1 vzpom\u00ednka.<\/p>\n<p>Za\u010d\u00e1tek a konec \u0161koln\u00edho roku nebyl pevn\u011b d\u00e1n, p\u0159edev\u0161\u00edm na venkov\u011b se p\u0159izp\u016fsoboval sez\u00f3nn\u00edm zem\u011bd\u011blsk\u00fdm prac\u00edm. Podle politick\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed obecn\u00edch \u0161kol z roku 1805 za\u010d\u00ednal \u0161koln\u00ed rok kdykoliv v pr\u016fb\u011bhu m\u011bs\u00edc\u016f \u0159\u00edjna a listopadu. Na\u0159\u00edzen\u00ed, vydan\u00e9 od ministra z\u00e1le\u017eitost\u00ed duchovn\u00edch a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, ze dne 20. srpna 1870, vymezilo po\u010d\u00e1tek vyu\u010dov\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b \u0161\u00ed\u0159eji, a to od 1. z\u00e1\u0159\u00ed do 1. listopadu.<\/p>\n<p>Ani na st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch neza\u010d\u00ednal \u0161koln\u00ed rok ve stejnou dobu. Kup\u0159\u00edkladu jezuitsk\u00e9 Ratio studiorum z roku 1599 p\u0159edepisovalo za\u010d\u00e1tek \u0161koln\u00edho roku pro ka\u017edou oblast jinak. V \u010desk\u00e9 provincii m\u011bla \u0161kola za\u010d\u00ednat na sv. Luk\u00e1\u0161e, tedy 18. \u0159\u00edjna. V druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed se gymnazi\u00e1ln\u00ed studenti datum zah\u00e1jen\u00ed v\u00fduky dozv\u00eddali z v\u00fdro\u010dn\u00edch zpr\u00e1v, kter\u00e9 vych\u00e1zely v\u017edy v srpnu. Teprve v roce 1925 bylo ustanoveno, \u017ee \u0161koln\u00ed rok bude zah\u00e1jen 1. z\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n<p>Prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den byl v\u017edy slavnostn\u00edho r\u00e1zu. V dob\u00e1ch habsbursk\u00e9 monarchie za\u010d\u00ednal bohoslu\u017ebou. Projevy \u0159editele k \u017eactvu byly typick\u00e9 ji\u017e v minulosti, stejn\u011b tak i p\u0159\u00edtomnost r\u016fzn\u00fdch m\u00edstn\u00edch politik\u016f. D\u011bti se z jejich \u00fast dozv\u00eddaly o pot\u0159eb\u011b \u0161koln\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pro \u017eivot, ale byly t\u0159eba tak\u00e9 chv\u00e1leny za sb\u011br mandelinky bramborov\u00e9 b\u011bhem pr\u00e1zdnin.<\/p>\n<p>V dob\u011b prvn\u00ed republiky se provol\u00e1vala sl\u00e1va republice a jej\u00edmu prezidentovi T. G. Masarykovi, zp\u00edvaly se lidov\u00e9 p\u00edsn\u011b a hymna, po roce 1948 byl v oblib\u011b zp\u011bv P\u00edsn\u011b pr\u00e1ce a p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed kolektivn\u00edch z\u00e1vazk\u016f. Od pades\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed za\u010dal b\u00fdt skrze \u0161koln\u00ed rozhlas p\u0159en\u00e1\u0161en tak\u00e9 projev ministra \u0161kolstv\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b jin\u00e9ho vysok\u00e9ho ministersk\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka.<\/p>\n<p>Prvn\u00ed den vyu\u010dov\u00e1n\u00ed byl tak\u00e9 spojen s rozd\u00e1v\u00e1n\u00edm u\u010debnic, se\u0161it\u016f, rozvrh\u016f a dal\u0161\u00edch u\u010debn\u00edch pom\u016fcek. Prv\u0148\u00e1\u010dkov\u00e9 si tak\u00e9 ze \u0161koly odn\u00e1\u0161eli a dodnes odn\u00e1\u0161ej\u00ed drobn\u00e9 d\u00e1rky. Na z\u00e1v\u011br dne \u010dekala d\u011bti \u010dasto sladk\u00e1 te\u010dka v podob\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvy cukr\u00e1rny.<\/p>\n<p>Zaj\u00edmav\u00fd zvyk se udr\u017eoval v n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edm pohrani\u010d\u00ed. D\u011bti zde dost\u00e1valy na prvn\u00ed cestu do \u0161koly kornout pln\u00fd sladkost\u00ed. Jedn\u00e1 se o zvyk dodnes udr\u017eovan\u00fd v N\u011bmecku, Rakousku a v n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch \u010d\u00e1stech \u0160v\u00fdcarska. Kornout je naz\u00fdv\u00e1n Schult\u00fcte \u010di Zuckert\u00fcte. Zn\u00e1m je tak\u00e9 v Horn\u00edm Slezsku pod n\u00e1zvem tyta. Kornout symbolizuje zralost d\u00edt\u011bte, a \u010d\u00edm je v\u011bt\u0161\u00ed, t\u00edm je lep\u0161\u00ed. Jedn\u00e1 se o velmi starou tradici, jej\u00ed\u017e po\u010d\u00e1tek sah\u00e1 do roku 1817, kdy se poprv\u00e9 objevila v n\u011bmeck\u00e9 Jen\u011b.<\/p>\n<p>Kornouty se sladkostmi a \u0161koln\u00edmi pot\u0159ebami tehdy d\u011bti dost\u00e1valy a\u017e ve \u0161kole, kam je p\u0159inesli prarodi\u010de nebo kmot\u0159i. Jm\u00e9nem ozna\u010den\u00e9 kornouty se v\u011b\u0161ely na strom a ka\u017ed\u00e9 d\u00edt\u011b si ten sv\u016fj muselo sundat bez poni\u010den\u00ed. Zvyk m\u00e1 prap\u016fvod v Mexiku, kde \u0161koln\u00ed rok za\u010d\u00ednal tehdy, kdy uzr\u00e1lo ovoce na strom\u011b na \u0161koln\u00edm dvo\u0159e a d\u011bti je mohly trhat.<\/p>\n<p>Tento p\u016fvodn\u011b n\u011bmeck\u00fd zvyk st\u00e1le \u010dast\u011bji pronikal i do pohrani\u010dn\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed dne\u0161n\u00edho \u010ceska, tehdy os\u00eddlen\u00e9ho p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edm obyvatelstvem. Z\u00e1znamy o n\u011bm jsou v dobov\u00fdch ostravsk\u00fdch nebo \u010deskobud\u011bjovick\u00fdch periodik\u00e1ch. \u201eP\u0159ed rokem 1910 se kornouty mimo tyto oblasti nach\u00e1zely jen p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b. Podle oblasti dost\u00e1valy d\u011bti prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den r\u016fzn\u00e9 d\u00e1rky, zejm\u00e9na pe\u010divo: velk\u00e9 precl\u00edky nebo buchty. D\u011bti ale dost\u00e1valy i tal\u00ed\u0159ky a hrne\u010dky, kter\u00e9 jim v\u00fdznamn\u00fd den p\u0159ipom\u00ednaly je\u0161t\u011b dlouho pot\u00e9. Jejich \u00fa\u010del byl jasn\u00fd. V t\u00fdden\u00edku pro u\u010ditele, Besed\u011b u\u010ditelsk\u00e9, kter\u00fd vych\u00e1zel na konci 19. stolet\u00ed, se m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst, \u017ee kornout byl jednou z forem pozitivn\u00ed motivace. \u0160koln\u00ed prost\u0159ed\u00ed ve stolet\u00ed p\u00e1ry nebylo v\u017edycky p\u0159\u00e1telsk\u00fdm m\u00edstem a pro d\u011bti, kter\u00fd tr\u00e1vily do t\u00e9 doby hran\u00edm, to byl t\u011b\u017ek\u00fd p\u0159echod.<\/p>\n<p>Autor \u010dl\u00e1nku v u\u010ditelsk\u00e9m t\u00fdden\u00edku, Josef Au\u0161t\u011bck\u00fd, p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee rodi\u010de d\u011bti \u0161kolou dop\u0159edu stra\u0161ili a r\u00e1di zmi\u0148ovali, \u017ee k v\u00fduce pat\u0159\u00ed i t\u011blesn\u00e9 tresty. Prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den proto \u010dasto prov\u00e1zely emotivn\u00ed v\u00fdlevy. \u201eChce-li matka opustit u\u010debnu, spust\u00ed d\u00edt\u011b na pln\u00e9 kolo, a pak ani kornout cukrov\u00ed ho neuti\u0161\u00ed. St\u00e1v\u00e1 se, \u017ee matka po n\u011bkolik p\u016fldn\u016f ve \u0161kole mus\u00ed s n\u00edm sed\u011bti, jen aby t\u00e9 mu\u010d\u00edrn\u011b p\u0159ivykl,\u201c popisuje Au\u0161t\u011bck\u00fd.<\/p>\n<p>\u0160koln\u00ed kornouty se po \u010dase ale staly u\u010ditel\u016fm i trnem v oku. V lexikonu pro dom\u00e1c\u00ed hospodyn\u011b z roku 1937 se m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst, \u017ee pedagogov\u00e9 dokonce apelovaly na jednotliv\u00e9 \u0161koly, aby v nich kornouty \u00fapln\u011b zak\u00e1zaly. \u201eD\u011bti z chud\u0161\u00edch rodin kornouty m\u00edt nebudou a pohled na n\u011b jim m\u016f\u017ee ubli\u017eovat,\u201c poznamen\u00e1v\u00e1 lexikon. Hned prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den bylo jasn\u00e9, z jak\u00fdch pom\u011br\u016f kter\u00e9 d\u00edt\u011b je a k systematick\u00e9 pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0161ikan\u011b u\u017e byl jenom krok. Lexikon zmi\u0148uje i dal\u0161\u00ed argument pro zru\u0161en\u00ed kornout\u016f. \u201eNen\u00ed vhodn\u00e9, aby na\u0161e d\u011bti nabyly dojmu, \u017ee do \u0161koly se chod\u00ed za \u00faplatu a po p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed,\u201c dod\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edru\u010dka pro hospody\u0148ky. Navzdory snah\u00e1m tradice p\u0159etrvala a i p\u0159esto, \u017ee m\u00e1 n\u011bmeck\u00e9 ko\u0159eny, vydr\u017eela v \u010cesku i po roce 1945.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n<p><strong>Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n<hr \/>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; Prvn\u00ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":355133,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/08\/28\/ram-prvni-skolni-den.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/319941"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=319941"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/319941\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":355132,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/319941\/revisions\/355132"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/355133"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=319941"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=319941"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=319941"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}