![\"\"](\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/09\/27\/svat\u00e1-v\u00e1clav.jpg\")
P\u016fvod<\/b>
\n\u010cesk\u00fd kn\u00ed\u017ee V\u00e1clav I. byl synem kn\u00ed\u017eete Vratislava a jeho man\u017eelky Drahom\u00edry, kter\u00e1 byla dcerou kn\u00ed\u017eete Havolan\u016f (polab\u0161t\u00ed Slovan\u00e9). Jeho prarodi\u010di byli prvn\u00ed historicky dolo\u017een\u00fd p\u0159emyslovsk\u00fd kn\u00ed\u017ee Bo\u0159ivoj I. a jeho \u017eena svat\u00e1 Ludmila.<\/p>\nJak\u00fd byl historick\u00fd kn\u00ed\u017ee V\u00e1clav?<\/b><\/h6>\n
Krom\u011b d\u00edla sask\u00e9ho kronik\u00e1\u0159e Widukinda z Corvey, \u010derpaj\u00ed historici sv\u00e9 poznatky o kn\u00ed\u017eeti V\u00e1clavovi p\u0159edev\u0161\u00edm z po\u010detn\u00fdch legend. Podle nich byl V\u00e1clav na svou dobu neobvykle vzd\u011blan\u00fd. \u00dadajn\u011b byl vyu\u010dov\u00e1n slovansk\u00fdmi kn\u011b\u017e\u00edmi (Pavel, U\u010den) a babi\u010dkou Ludmilou ve staroslov\u011bn\u0161tin\u011b, latin\u011b, snad i \u0159e\u010dtin\u011b. Toto tvrzen\u00ed je vzhledem k p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed negramotnosti tehdej\u0161\u00edch evropsk\u00fdch panovn\u00edk\u016f do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry nepravd\u011bpodobn\u00e9. Je proto mo\u017en\u00e9, \u017ee auto\u0159i legend, mni\u0161i, obda\u0159ili panovn\u00edkovu osobu vlastnostmi, kter\u00e9 byly po\u017eadov\u00e1ny po \u0159eholn\u00edc\u00edch. Jejich obraz mnicha na tr\u016fn\u011b p\u0159ipad\u00e1 n\u011bkter\u00fdm soudob\u00fdm historik\u016fm zna\u010dn\u011b zkreslen\u00fd.<\/p>\n
Roku 921 zem\u0159el kn\u00ed\u017ee Vratislav I. V\u00e1clavovi bylo tehdy teprve 13 let, proto se poru\u010dnick\u00e9 vl\u00e1dy ujala jeho matka Drahom\u00edra a vykon\u00e1vala ji a\u017e do roku 924 nebo 925. Pot\u00e9 vl\u00e1dl V\u00e1clav osobn\u011b. Byl pravd\u011bpodobn\u011b \u017eenat\u00fd, ale jeho man\u017eelka mu neporodila syna (bu\u010f byla bezd\u011btn\u00e1 nebo se z tohoto svazku narodily pouze dcery). \u00dadajn\u00e9ho syna Zbraslava, kter\u00e9ho op\u011bt vzpom\u00ednaj\u00ed legendy, by V\u00e1clav z\u0159ejm\u011b zplodil se svoj\u00ed soulo\u017enic\u00ed.<\/p>\n
V po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm obdob\u00ed vlastn\u00ed vl\u00e1dy si podmanil kou\u0159imsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete, prameny uv\u00e1d\u011bn\u00e9ho jako Radslava.<\/p>\n
D\u016fle\u017eit\u00fdm probl\u00e9mem V\u00e1clavovy vl\u00e1dy se stal vztah k v\u00fdchodofransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno, k tomu, co z n\u00ed v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b zb\u00fdvalo (p\u0159edev\u0161\u00edm kmenov\u00e1 v\u00e9vodstv\u00ed Sasko a Bavorsko). Nebyl pouze d\u016fsledkem ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 se odehr\u00e1ly za jeho vl\u00e1dy, ale v\u00fdslednic\u00ed dlouhodob\u011bj\u0161\u00edho v\u00fdvoje situace v t\u00e9to oblasti.<\/p>\n
Roku 895 uznala \u201ekn\u00ed\u017eata \u010cech\u016f\u201c lenn\u00ed z\u00e1vislost na v\u00fdchodofransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, jej\u00ed\u017e m\u00edsto postupn\u011b zaujalo Bavorsko v \u010dele s v\u00e9vodou Arnulfem z rodu Liutpoldovc\u016f. \u010cesk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed se tak za vl\u00e1dy kn\u00ed\u017eat Spytihn\u011bva I. a Vratislava I. orientovalo na bavorsk\u00e9 vl\u00e1dce, v nich\u017e byla spat\u0159ov\u00e1na opora nejprve proti velkomoravsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, pozd\u011bji p\u0159edev\u0161\u00edm proti Sasku. Sa\u0161t\u00ed v\u00e9vodov\u00e9 expandovali sm\u011brem na v\u00fdchod proti polabsk\u00fdm Slovan\u016fm (ji\u017e po\u010d\u00e1tkem 10.stolet\u00ed napadli Lu\u017eick\u00e9 Srby a rychle si je podmanili), proto p\u0159edstavovali pro \u010cechy v\u00e1\u017en\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. Krom\u011b toho uzav\u0159eli jak \u010ce\u0161i, tak Bavo\u0159i m\u00edrovou smlouvu s Ma\u010fary.<\/p>\n
Situace v \u0159\u00ed\u0161i se za\u010dala m\u011bnit po roce 911, kdy vym\u0159eli vl\u00e1dci z roku Karlovc\u016f. Roku 919 byl v\u00fdchodofransk\u00fdm kr\u00e1lem zvolen sask\u00fd v\u00e9voda Jind\u0159ich I. Pt\u00e1\u010dn\u00edk a brzy dos\u00e1hl uzn\u00e1n\u00ed u dal\u0161\u00edch v\u00e9vod\u016f v\u010detn\u011b Arnulfa Bavorsk\u00e9ho (921), kter\u00e9mu p\u0159iznal \u0159adu privilegi\u00ed. Roku 928 sbl\u00ed\u017eilo Arnulfa s Jind\u0159ichem p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed uzav\u0159en\u00e9 s Ma\u010fary. Nastala ot\u00e1zka, jak se bude d\u00e1le vyv\u00edjet vztah \u010desk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed k \u0159\u00ed\u0161i. Kn\u00ed\u017ee V\u00e1clav jist\u011b nem\u011bl v \u00famyslu p\u0159en\u00e9st p\u0159\u00e1telsk\u00e9 vztahy, kter\u00e9 ho v\u00e1zaly k Bavorsku, na Sasko. Zbyl\u00e9 vazby kn\u00ed\u017eectv\u00ed na \u0159\u00ed\u0161i se za\u010daly uvol\u0148ovat a \u010cechy se osamostatnily. To v\u0161ak nehodlali Jind\u0159ich s Arnulfem p\u0159ipustit.<\/p>\n
Roku 929 vtrhla sask\u00e1 a bavorsk\u00e1 vojska ze severu a jihoz\u00e1padu do \u010cech. \u00datok nebyl o\u010dek\u00e1v\u00e1n, a tak pronikla celkem bez probl\u00e9m\u016f a\u017e ku Praze. V\u00e1clav si nep\u0159\u00e1l, aby jeho zem\u011b byla vyplen\u011bn\u00e1 a vydrancovan\u00e1, a rad\u011bji se podrobil. V\u00fdsledkem jedn\u00e1n\u00ed bylo placen\u00ed obvykl\u00e9ho tributu, jak o p\u00e1r let pozd\u011bji zaznamenal sask\u00fd kronik\u00e1\u0159 Widukind z Corvey. Podle Palack\u00e9ho \u0161lo pr\u00fd o ka\u017edoro\u010dn\u00ed d\u00e1vku ve v\u00fd\u0161i 5 tis\u00edc h\u0159iven st\u0159\u00edbra a 120 vol\u016f. Tento poplatek, o n\u011bm\u017e se nezmi\u0148uje \u017e\u00e1dn\u00fd ze soudob\u00fdch kronik\u00e1\u0159\u016f, ale teprve Kosmas, se platil nepravideln\u011b do Bavorska v dob\u011b vl\u00e1dy Karla Velik\u00e9ho a Ludv\u00edka Pobo\u017en\u00e9ho (asi 806\u2013840) a z\u0159ejm\u011b byl obnoven roku 895. Nyn\u00ed se poplatek m\u011bl odv\u00e1d\u011bt do Saska a z\u0159ejm\u011b \u0161lo op\u011bt o dobytek, zlato a st\u0159\u00edbro, p\u0159\u00edpadn\u011b jin\u00e9 v\u011bci. Neplatil se pouze z p\u0159emyslovsk\u00e9ho panstv\u00ed ve st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch, ale z cel\u00e9 zem\u011b, za jej\u00edho\u017e reprezentanta V\u00e1clava v \u0159\u00ed\u0161i pokl\u00e1dali (navzdory tomu, \u017ee zde st\u00e1le je\u0161t\u011b existovala dal\u0161\u00ed \u201ekn\u00ed\u017eata \u010cech\u016f\u201c). Mohlo tedy j\u00edt o obnoven\u00ed placen\u00ed tributu zaveden\u00e9ho ji\u017e v roce 806.<\/p>\n
Widukind uv\u00e1d\u00ed tak\u00e9 informaci, \u017ee se kn\u00ed\u017ee V\u00e1clav kr\u00e1li Jind\u0159ichovi \u201epoddal\u201c. Star\u0161\u00ed historiografie od dob Palack\u00e9ho z toho odvozovala, \u017ee se V\u00e1clav poddal \u0159\u00ed\u0161i a pot\u00e9 nastalo postupn\u00e9 za\u010dle\u0148ov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu do jej\u00edho r\u00e1mce. V\u00e1clav Novotn\u00fd dokonce myln\u011b soudil, \u017ee \u0161lo o p\u0159ijet\u00ed l\u00e9na (to by v\u0161ak musel v\u00fdchodofransk\u00fd kr\u00e1l potvrzovat \u010desk\u00e9 panovn\u00edky po jejich nastoupen\u00ed na tr\u016fn, co\u017e se v 10. stolet\u00ed nikdy nestalo). Ve skute\u010dnosti se jednalo patrn\u011b jen o p\u0159\u00edm\u00fd osobn\u00ed vztah, kter\u00fd byl obdobou vztahu Jind\u0159icha Pt\u00e1\u010dn\u00edka k ostatn\u00edm v\u00e9vod\u016fm v \u0159\u00ed\u0161i, spojenectv\u00ed sv\u00e9ho druhu (nelze ch\u00e1pat ve smyslu novodob\u00fdch vojensk\u00fdch alianc\u00ed), kde st\u00e1l jeden ze spojenc\u016f v\u00fd\u0161 ne\u017e druh\u00fd. To bylo v dan\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b vyj\u00e1d\u0159eno placen\u00edm tributu, kter\u00fd byl poplatkem za m\u00edr, za ne\u00fato\u010den\u00ed. V\u00e1clav osobn\u011b ov\u0161em d\u00edky tomu mohl za\u010d\u00edt s budov\u00e1n\u00edm vlastn\u00ed politiky, kter\u00e1 by upevnila pozici kn\u00ed\u017eectv\u00ed doma i v zahrani\u010d\u00ed. Jind\u0159ichovo uzn\u00e1n\u00ed V\u00e1clava za d\u016fle\u017eit\u00e9ho politick\u00e9ho partnera k tomu bylo nezbytn\u00e9. D\u016fle\u017eitou slo\u017ekou V\u00e1clavovy vl\u00e1dy byla ot\u00e1zka c\u00edrkevn\u00ed. V\u00e1clav mohl po upevn\u011bn\u00ed vztahu s Jind\u0159ichem po\u017e\u00e1dat o darov\u00e1n\u00ed ostatk\u016f sv. V\u00edta (pro tyto ostatky nechal V\u00e1clav vystav\u011bt na pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b rotundu sv. V\u00edta). Spojenectv\u00ed \u010desk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed a Saska bylo velmi labiln\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed, stejn\u011b jako byly zat\u00edm nepevn\u00e9 a nehotov\u00e9 oba st\u00e1tn\u00ed \u00fatvary.<\/p>\n
Nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee mezi kn\u00ed\u017eetem V\u00e1clavem a jeho mlad\u0161\u00edm bratrem Boleslavem prob\u00edhaly n\u00e1zorov\u00e9 spory. Existuj\u00ed v\u0161ak r\u016fzn\u00e9 pohledy na to, zda \u0161lo \u010di ne\u0161lo o ot\u00e1zky n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. \u010cast\u011bj\u0161\u00ed interpretace poukazuje na d\u016fslednou V\u00e1clavovu politiku v procesu christianizace a upev\u0148ov\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed ve sv\u00e9m kn\u00ed\u017eectv\u00ed. Tyto skute\u010dnosti tak mohly vyvolat nesouhlasnou reakci u \u010d\u00e1sti \u010desk\u00fdch p\u0159ed\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed odm\u00edtly odklon od dosud tradi\u010dn\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed spole\u010dnosti na v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b pohansk\u00e9m z\u00e1klad\u011b.<\/p>\n
Jin\u00e1 interpretace p\u0159ihl\u00ed\u017e\u00ed, bez zm\u00ednky o n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch, k vnit\u0159n\u00edmu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b t\u00e9\u017e, jako interpretace p\u0159edchoz\u00ed, k V\u00e1clavovu pom\u011bru k Sasku. Ze srovn\u00e1n\u00ed vl\u00e1dy V\u00e1clava a Boleslava je patrn\u00e1 odli\u0161nost jejich koncepc\u00ed. Pokud V\u00e1clav vojensky porazil n\u011bkter\u00e9ho z ostatn\u00edch \u010desk\u00fdch kn\u00ed\u017eat, jeho \u00fazem\u00ed neobsadil a spokojil se s form\u00e1ln\u00edm slibem z\u00e1vislosti, kter\u00e1 \u010dasto nebyla po odchodu kn\u00ed\u017eec\u00ed dru\u017einy realizov\u00e1na. Boleslav si p\u0159\u00e1l pevn\u011b ovl\u00e1dnout cel\u00e9 \u010cechy, zbavit ostatn\u00ed kn\u00ed\u017eata vl\u00e1dy a dosadit na jejich \u00fazem\u00ed kn\u00ed\u017eec\u00ed spr\u00e1vce, kte\u0159\u00ed by vyb\u00edrali od zdej\u0161\u00edho obyvatelstva dan\u011b. Za tyto prost\u0159edky by pak bylo mo\u017en\u00e9 vybudovat vojsko a zbavit se poplatn\u00e9 z\u00e1vislosti na Sasku. To v\u0161e Boleslav I. uskute\u010dnil v dob\u011b sv\u00e9 vl\u00e1dy.<\/p>\n
Bez rozd\u00edlu v\u0161echny legendy (ov\u0161em ne se zcela jasn\u00fdm motivem) uv\u00e1d\u00ed, \u017ee 28. z\u00e1\u0159\u00ed 935 (sp\u00ed\u0161e ne\u017e 929) do\u0161lo ve Star\u00e9 Boleslavi k V\u00e1clavov\u011b \u00fakladn\u00e9 vra\u017ed\u011b, zosnovan\u00e9 Boleslavem, kter\u00e9ho podb\u00edzeli \u201e\u010de\u0161t\u00ed mu\u017eov\u00e9\u201c. D\u00e1le pak byli zavra\u017ed\u011bni i \u010dlenov\u00e9 V\u00e1clavovy dru\u017einy, tak, jak p\u0159ikazovala tehdej\u0161\u00ed zvyklost krevn\u00ed msty. Existuj\u00ed n\u00e1zory, kter\u00e9 mimo jin\u00e9 na z\u00e1klad\u011b toho, jak legendist\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bh vypr\u00e1v\u011bj\u00ed, vyvozuj\u00ed, \u017ee mohlo j\u00edt sp\u00ed\u0161e o ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodu, osudn\u00e9 nedorozum\u011bn\u00ed s tragick\u00fdm koncem, a nikoliv o vyvrcholen\u00ed mocensk\u00e9ho boje mezi dv\u011bma t\u00e1bory P\u0159emyslovc\u016f.<\/p>\n
Jeden z mo\u017en\u00fdch nov\u00fdch v\u00fdklad\u016f ud\u00e1losti m\u016f\u017ee zn\u00edt takto: Onoho r\u00e1na 28. z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159i cest\u011b do kostela potkal V\u00e1clav sv\u00e9ho bratra. Podle teorie, kterou zast\u00e1v\u00e1 \u010desk\u00fd historik Du\u0161an T\u0159e\u0161t\u00edk, rozl\u00edtila mlad\u0161\u00edho Boleslava, kter\u00fd m\u011bl s bratrem spory, pov\u00fd\u0161enost, se kterou ho kn\u00ed\u017ee oslovil. Tasil me\u010d a vrhl se na V\u00e1clava. Kn\u00ed\u017ee ho v\u0161ak odzbrojil a povalil na zem. Na Boleslavovo vol\u00e1n\u00ed o pomoc p\u0159ib\u011bhli jeho dru\u017ein\u00edci. Vid\u011bli V\u00e1clava, jak s me\u010dem v ruce stoj\u00ed nad le\u017e\u00edc\u00edm bratrem. Vrhli se sv\u00e9mu p\u00e1novi na pomoc a kn\u00ed\u017eete, kter\u00fd se nesta\u010dil ukr\u00fdt v kostele, kam prchal, ubili. Zast\u00e1nci t\u00e9to teorie obvykle poukazuj\u00ed na ot\u00e1zky smyslu Boleslavovy cesty za bratrem s c\u00edlem zab\u00edt ho vlastn\u00edma rukama, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed, \u017ee jeho bojovn\u00edci se nejprve skr\u00fdvali.<\/p>\n
V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b V\u00e1clavova smrt, a\u0165 ji\u017e byla v\u00fdsledkem n\u00e1hody \u010di zl\u00e9ho \u00famyslu, znamenala \u0161anci pro Boleslava I. uskute\u010dnit vlastn\u00ed z\u00e1m\u011bry. Ty v\u0161ak byly d\u0159\u00edve myln\u011b vykl\u00e1d\u00e1ny jako \u201eslovansk\u00e9\u201c \u010di dokonce \u201en\u00e1rodn\u00ed\u201c v kontrastu s \u00fadajnou V\u00e1clavovou pod\u0159\u00edzenost\u00ed.<\/p>\n
Svat\u00fd V\u00e1clav je jedn\u00edm z nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch svat\u00fdch, patron \u010desk\u00e9 zem\u011b, mu\u010dedn\u00edk, postava, jej\u00ed\u017e tradice sehr\u00e1la velmi d\u016fle\u017eitou \u00falohu v emancipaci \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu a p\u0159emyslovsk\u00e9 dynastie v r\u00e1mci k\u0159es\u0165ansk\u00e9 Evropy. V\u00e1clavova obliba je tak\u00e9 dan\u00e1 dlouhou c\u00edrkevn\u00ed tradic\u00ed, pozd\u011bji byla pos\u00edlena obrozeneck\u00fdmi pot\u0159ebami. Kult, ke kter\u00e9mu se nakonec obr\u00e1til i samotn\u00fd Boleslav, se za\u010dal v\u00fdrazn\u011b projevovat od druh\u00e9 poloviny 11. stolet\u00ed. Vyzdvihovan\u00e9 p\u0159ednosti jsou: zbo\u017en\u00fd a mravn\u00fd \u017eivot, horlivost pro \u010dest a sl\u00e1vu Bo\u017e\u00ed, p\u00e9\u010de o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry v cel\u00e9m n\u00e1rod\u011b, stavba \u010detn\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch chr\u00e1m\u016f, \u010dast\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva bohoslu\u017eeb, v\u0161estrann\u00e9 kon\u00e1n\u00ed skutk\u016f milosrdenstv\u00ed a l\u00e1sky. V\u00e1clav ctil svou matku, pe\u010doval o chudinu, nemocn\u00e9 a sirotky, poskytoval p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed a pohostinstv\u00ed pocestn\u00fdm a cizinc\u016fm a netrp\u011bl, aby se komukoliv stala k\u0159ivda, byl osobn\u011b state\u010dn\u00fd, v\u00fdborn\u00fd jezdec na koni. Toto v\u0161e se dle tradice ud\u00e1lo v obdob\u00ed mezi jeho 18. a 22., resp 28. rokem \u017eivota a\u017e do jeho smrti.<\/p>\n
Po p\u0159enesen\u00ed (translaci) jeho t\u011bla, kter\u00e9 se v t\u00e9 dob\u011b rovnalo dne\u0161n\u00ed pape\u017esk\u00e9 kanonizaci, vznikla prvn\u00ed, nedochovan\u00e1 legenda. Slavist\u00e9 za ni pova\u017euj\u00ed Prvn\u00ed staroslov\u011bnskou legendu a translaci ve shod\u011b s pozd\u011bj\u0161\u00ed pra\u017eskou tradic\u00ed spojuj\u00ed s t\u0159et\u00edm rokem po V\u00e1clavov\u011b smrti. N\u011bkte\u0159\u00ed mlad\u0161\u00ed badatel\u00e9 (Du\u0161an T\u0159e\u0161t\u00edk) pak naopak uva\u017euj\u00ed o latinsk\u00e9 legend\u011b a o \u00fazk\u00e9 souvislosti mezi snahou o zalo\u017een\u00ed pra\u017esk\u00e9ho biskupstv\u00ed v p\u016fli 60. let a t\u00edmto aktem.<\/p>\n
P\u0159ed rokem 976 byla jist\u011b v \u0159ezensk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed seps\u00e1na jin\u00e1 legenda, latinsk\u00e1 Crescente fide christiana a o n\u011bco pozd\u011bji, koncem 10. stolet\u00ed z\u0159ejm\u011b vznikla Legenda tak \u0159e\u010den\u00e9ho Kristi\u00e1na (d\u0159\u00edve byla n\u011bkter\u00fdmi badateli pokl\u00e1d\u00e1na za falzum z 12.\u201314. stolet\u00ed), co\u017e znamen\u00e1, \u017ee \u00facta ke sv. V\u00e1clavu byla velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 u\u017e v 10. stolet\u00ed. D\u00edky staroslov\u011bnsk\u00fdm legend\u00e1m se pak jeho kult roz\u0161\u00ed\u0159il i na Rus, jak dokl\u00e1daj\u00ed tamn\u00ed rukopisy tzv. Prvn\u00ed staroslov\u011bnsk\u00e9 legendy. \u00dactu v \u0159\u00ed\u0161i zase dokumentuje jak Gumpoldova legenda, sepsan\u00e1 kolem roku 980 z p\u0159\u00edkazu c\u00edsa\u0159e Oty II., tak v\u016fbec roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed rukopis\u016f legend, p\u0159\u00edtomnost ostatk\u016f v \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch kostelech a r\u016fzn\u00e9 zm\u00ednky o svat\u00e9 Praze v tehdej\u0161\u00edch histori\u00edch.<\/p>\n
\u010c\u00e1st ostatk\u016f je ulo\u017eena na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b v katedr\u00e1le sv. V\u00edta. Lebka b\u00fdv\u00e1 p\u0159i slavnostn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech vystavov\u00e1na. Podle na\u0159\u00edzen\u00ed Karla IV. m\u011bla na n\u00ed spo\u010d\u00edvat v dob\u011b mimo korunova\u010dn\u00ed ceremonii tzv. svatov\u00e1clavsk\u00e1 koruna \u010desk\u00fdch kr\u00e1l\u016f, kterou Karel symbolicky \u010desk\u00e9mu sv\u011btci v\u011bnoval. Kr\u00e1l se tak p\u0159ihl\u00e1sil ke sv\u00fdm p\u0159emyslovsk\u00fdm p\u0159edk\u016fm, kte\u0159\u00ed ji\u017e na sklonku 10. stolet\u00ed ch\u00e1pali V\u00e1clava jako patrona rodu a \u010desk\u00e9 zem\u011b a od sklonku 11. stolet\u00ed jej pak pova\u017eovali za v\u011b\u010dn\u00e9ho kn\u00ed\u017eete \u010desk\u00e9 zem\u011b.<\/p>\n
Svatov\u00e1clavsk\u00fd cyklus byl vyobrazen ve Velk\u00e9 v\u011b\u017ei hradu Karl\u0161tejna na st\u011bn\u00e1ch p\u0159\u00edstupov\u00e9ho schodi\u0161t\u011b do Kaple sv. K\u0159\u00ed\u017ee. Z doby Karlovy poch\u00e1z\u00ed tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd votivn\u00ed obraz druh\u00e9ho pra\u017esk\u00e9ho arcibiskupa Jana O\u010dka z Vla\u0161imi, na n\u011bm\u017e byli vyobrazeni patroni \u010desk\u00e9 zem\u011b a kde sv. V\u00e1clav zauj\u00edm\u00e1 v\u00fdjime\u010dn\u00e9 postaven\u00ed. Zn\u00e1m\u00e1 je Myslbekova jezdeck\u00e1 socha sv. V\u00e1clava na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Praze, jej\u00ed\u017e masa spo\u010d\u00edv\u00e1 pouze na dvou bodech \u2013 p\u0159edn\u00ed lev\u00e9 noze a zadn\u00ed prav\u00e9 noze V\u00e1clavova kon\u011b. V\u00e1clav je symbolem \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti a patronem \u010cesk\u00e9 zem\u011b. Na podstavci je naps\u00e1no: \u201eSvat\u00fd V\u00e1clave, v\u00e9vodo \u010desk\u00e9 zem\u011b, kn\u00ed\u017ee n\u00e1\u0161, nedej zahynouti n\u00e1m ni budouc\u00edm.\u201c<\/p>\n
Pozm\u011bn\u011bn\u00e1 podoba \u201esvatov\u00e1clavsk\u00e9 orientace\u201c, zrozen\u00e9 v novodob\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch jako koncepce \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti, a ideologicky pok\u0159iven\u00fd pohled na svat\u00e9ho V\u00e1clava byly zneu\u017eity v dob\u011b Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava. Svatov\u00e1clavsk\u00e1 orlice byla tehdy nejvy\u0161\u0161\u00edm protektor\u00e1tn\u00edm vyznamen\u00e1n\u00edm.<\/p>\n
N\u00e1nosn\u00edk (chr\u00e1ni\u010d nosu) byl p\u0159ipevn\u011bn dodate\u010dn\u011b v 10. stolet\u00ed (kdyby tam byl p\u0159edt\u00edm, l\u00e1mal by kn\u00ed\u017eeti nos). Byl vzat ze star\u00e9 vikingsk\u00e9 p\u0159\u00edlby, proto\u017ee panovalo p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee je na n\u011bm vyobrazen uk\u0159i\u017eovan\u00fd Kristus. Sp\u00ed\u0161e se ale jedn\u00e1 o skandin\u00e1vsk\u00e9ho boha Odina vpleten\u00e9ho do Yggdrasilu.<\/p>\n
Jedn\u00edm z p\u0159ipisovan\u00fdch z\u00e1zrak\u016f je vid\u011bn\u00ed odbojn\u00e9ho kou\u0159imsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Radslava, kter\u00fd \u00fadajn\u011b uvid\u011bl na V\u00e1clavov\u011b \u010dele z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed znamen\u00ed k\u0159\u00ed\u017ee, a proto se mu v bitv\u011b vzdal.<\/p>\n
Tak\u00e9 v\u00fdchodofransk\u00fd kr\u00e1l Jind\u0159ich I. Pt\u00e1\u010dn\u00edk m\u011bl na sv\u00e9m dvo\u0159e vid\u011bt sv. V\u00e1clava, jak vstupuje do s\u00edn\u011b v doprovodu and\u011bl\u016f a s z\u00e1\u0159\u00edc\u00edm k\u0159\u00ed\u017eem na \u010dele. P\u0159esto\u017ee byl v t\u00e9 chv\u00edli na \u010desk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete rozezlen, proto\u017ee se opozdil na zah\u00e1jen\u00ed dvorsk\u00e9ho sjezdu, a zak\u00e1zal kn\u00ed\u017eat\u016fm, aby mu kdokoliv uvolnil m\u00edsto k sezen\u00ed, s\u00e1m povstal a nab\u00eddl mu svoje sedadlo.<\/p>\n
Svat\u00fd V\u00e1clave, v\u00e9vodo \u010desk\u00e9 zem\u011b, kn\u00ed\u017ee n\u00e1\u0161,
\npros za n\u00e1s Boha, svat\u00e9ho Ducha, Kriste eleison.
\nTy jsi d\u011bdic \u010desk\u00e9 zem\u011b, rozpome\u0148 se na sv\u00e9 pl\u00e9m\u011b.
\nNedej zahynouti n\u00e1m ni budouc\u00edm, svat\u00fd V\u00e1clave, Kriste eleison.
\nPomoci my tv\u00e9 \u017e\u00e1d\u00e1me, smiluj se nad n\u00e1mi, ut\u011b\u0161 smutn\u00e9,
\nza\u017ee\u0148 v\u0161e zl\u00e9, svat\u00fd V\u00e1clave, Kriste eleison.<\/p>\n
O \u017eivot\u011b Svat\u00e9ho V\u00e1clava nejsou t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 spolehliv\u00e9 doklady. Nen\u00ed jist\u00e9 jeho datum narozen\u00ed ani datum \u00famrt\u00ed. Zpochyb\u0148uj\u00ed se d\u016fvody jeho zavra\u017ed\u011bn\u00ed, rozd\u00edln\u00fd politick\u00fd n\u00e1zor jeho bratra Boleslava a objevily se i domn\u011bnky, \u017ee V\u00e1clav \u017e\u00e1dn\u00e9ho bratra v\u016fbec nem\u011bl, proto\u017ee jm\u00e9na V\u00e1clav a Boleslav znamenaj\u00ed tot\u00e9\u017e \u2013 \u201ev\u00edce slav\u201c (bole = v\u00edce).<\/p>\n
<\/p>\n