{"id":289945,"date":"2025-10-24T10:23:54","date_gmt":"2025-10-24T09:23:54","guid":{"rendered":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=289945"},"modified":"2025-10-24T15:30:36","modified_gmt":"2025-10-24T14:30:36","slug":"z-archivu-a-kronik-osudy-muzu-28-rijna","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=289945","title":{"rendered":"Z ARCHIV\u016e A KRONIK: Osudy mu\u017e\u016f 28. \u0159\u00edjna"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-289946 size-full\" src=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/29\/OSUDY-MUZU-28.RIJNA_......jpg\" alt=\"\" width=\"2019\" height=\"2048\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/29\/OSUDY-MUZU-28.RIJNA_......jpg 2019w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/29\/OSUDY-MUZU-28.RIJNA_.....-296x300.jpg 296w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/29\/OSUDY-MUZU-28.RIJNA_.....-1010x1024.jpg 1010w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/29\/OSUDY-MUZU-28.RIJNA_.....-768x779.jpg 768w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/29\/OSUDY-MUZU-28.RIJNA_.....-1514x1536.jpg 1514w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/29\/OSUDY-MUZU-28.RIJNA_.....-352x357.jpg 352w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/29\/OSUDY-MUZU-28.RIJNA_.....-476x483.jpg 476w\" sizes=\"(max-width: 2019px) 100vw, 2019px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h6>Kdy\u017e se \u0159ekne &#8220;vznik \u010ceskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu&#8221;, m\u00ed\u0159\u00ed prvn\u00ed my\u0161lenky v\u017edy k jednomu mu\u017ei. K symbolu n\u00e1roda, tat\u00ed\u010dkovi, k prvn\u00edmu prezidentovi \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f &#8211; k Tom\u00e1\u0161i Gariguu Masarykovi. \u0158\u00edk\u00e1 se o n\u011bm, \u017ee se zaslou\u017eil o st\u00e1t, jen\u017ee na to nebyl s\u00e1m.<\/h6>\n<p>V\u00fdznamn\u00fd pod\u00edl na pra\u017esk\u00e9m p\u0159evratu a vyhl\u00e1\u0161en\u00ed samostatn\u00e9ho st\u00e1tu v roce 1918 m\u011bla p\u011btice mu\u017e\u016f \u2013 Alois Ra\u0161\u00edn, Franti\u0161ek Soukup, Ji\u0159\u00ed St\u0159\u00edbrn\u00fd, Anton\u00edn \u0160vehla a Vavro \u0160rob\u00e1r. V\u0161ichni mu\u017ei 28. \u0159\u00edjna, jak se jim p\u0159ezd\u00edv\u00e1, pak v republikov\u00e9 vl\u00e1d\u011b zast\u00e1vali ministersk\u00e9 posty. Mu\u017e\u016fm 28. \u0159\u00edjna jejich role p\u0159i ustanoven\u00ed samostatn\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu nep\u0159inesla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdsady, pro po\u010d\u00e1tek fungov\u00e1n\u00ed republiky byli ale nezastupiteln\u00ed.<br \/>\nV roce 1918 se ve st\u0159edu Evropy ne\u017eilo snadno. Zu\u0159ila prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, kterou ji\u017e poc\u00edtila v\u011bt\u0161ina rodin ztr\u00e1tou sv\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch, \u010dasto \u017eivitel\u016f. Konflikt vedl k hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu rozvratu, a tak se k \u017eivot\u016fm ztracen\u00fdch v boj\u00edch p\u0159id\u00e1valy dal\u0161\u00ed \u017eivoty ztracen\u00e9 hladem. Ve stejn\u00e9m roce nav\u00edc ude\u0159ila mimo\u0159\u00e1dn\u011b devastuj\u00edc\u00ed pandemie \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky, kter\u00e1 zp\u016fsobila smrt v\u00edce lid\u00ed, ne\u017e kolik pohltily z\u00e1kopy.<\/p>\n<p>Ji\u017e v podve\u010der N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor vydal prvn\u00ed z\u00e1kon nov\u00e9ho st\u00e1tu: O z\u0159\u00edzen\u00ed samostatn\u00e9ho st\u00e1tu \u010deskoslovensk\u00e9ho. Podpisy to zpe\u010detila slavn\u00e1 \u0159\u00edjnov\u00e1 p\u011btice a Tom\u00e1\u0161 Garrigue Masaryk se d\u00edky tomuto impulsu chystal na n\u00e1vrat z nedobrovoln\u00e9ho exilu.<\/p>\n<p>V prvn\u00ed vl\u00e1d\u011b hr\u00e1li mu\u017ei 28. \u0159\u00edjna podstatnou roli, rozd\u011blili si p\u011bt ministerstev. Alois Ra\u0161\u00edn zast\u00e1val nelehkou funkci prvn\u00edho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho ministra financ\u00ed v zemi, kterou ve sv\u00fdch pam\u011btech ozna\u010dil za \u201e\u00fapln\u011b vybrakovanou\u201c. Mu\u017e, kter\u00fd byl za rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed dvakr\u00e1t v\u011bzn\u011bn a dokonce i odsouzen k smrti, m\u011bl ale jasnou vizi. Poda\u0159ilo se mu prosadit \u00fasp\u011b\u0161nou m\u011bnovou reformu. V dob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize, kdy se nov\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 marka m\u011bnila za bilion star\u00fdch, se \u010desk\u00e1 koruna stala ostrovem m\u011bnov\u00e9 stability. Jeho konzervativn\u00ed politika ale budila nevoli a\u017e nen\u00e1vist v levicov\u00e9 \u010d\u00e1sti spole\u010dnosti, na co\u017e doplatil smrt\u00ed. V roce 1923 na n\u011bj v \u017ditn\u00e9 ulici dvakr\u00e1t vyst\u0159elil anarchista a \u010dlen Komunistick\u00e9 strany Josef \u0160oupal a trefil jej do p\u00e1te\u0159e. Ra\u0161\u00edn po \u0161esti t\u00fddnech zem\u0159el.<\/p>\n<p>Konce prvn\u00ed republiky se nedo\u017eil ani Anton\u00edn \u0160vehla. Po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed samostatnosti se stal ministrem vnitra a pod\u00edlel se na seps\u00e1n\u00ed \u00fastavy. Mezi lety 1922 a 1929 se stal trojn\u00e1sobn\u00fdm p\u0159edsedou vl\u00e1dy a proslul jako mistr kompromis\u016f. St\u00e1l tak\u00e9 v \u010dele Agr\u00e1rn\u00ed strany, ze kter\u00e9 vytvo\u0159il jeden z nejsiln\u011bj\u0161\u00edch politick\u00fdch subjekt\u016f prvn\u00ed republiky. Z politick\u00e9ho \u017eivota se ale musel st\u00e1hnout kv\u016fli nemoci, kter\u00e9 podlehl v roce 1933. Traduje se, \u017ee se po jeho smrti na\u0161el v psac\u00edm stole plat za celou dobu, co zast\u00e1val premi\u00e9rsk\u00fd post. \u0160vehlu pr\u00fd pen\u00edze nezaj\u00edmaly, \u017eivil jej rodinn\u00fd statek, a tak je v\u017edy pouze vlo\u017eil do z\u00e1suvky a d\u00e1l se o n\u011b nestaral.<\/p>\n<p>Franti\u0161ku Soukupovi v nov\u00e9 republice p\u0159ipadla role ministra spravedlnosti. Tento soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00fd politik a n\u00e1ru\u017eiv\u00fd sl\u00e1vista si ale znep\u0159\u00e1telil Masaryka nezvykl\u00fdm tahem. B\u011bhem soci\u00e1ln\u00edch nepokoj\u016f v Praze se p\u0159idal na stranu protestuj\u00edc\u00edch, za co\u017e ho pr\u00e1v\u011b prezident kritizoval, a Soukup proto z funkce odstoupil. Masaryk si tak\u00e9 prosadil, \u017ee se v dal\u0161\u00ed vl\u00e1d\u011b ji\u017e neobjev\u00ed. Z politiky ale neode\u0161el, stal se \u010dlenem horn\u00ed komory a postupn\u011b v Sen\u00e1tu zast\u00e1val post m\u00edstop\u0159edsedy a a\u017e do roku 1939 p\u0159edsedy. V t\u00e9to roli jej tak\u00e9 zastihla nacistick\u00e1 okupace. Jako jeden z p\u0159edstavitel\u016f demokratick\u00e9 spr\u00e1vy zem\u011b se brzy dostal do hled\u00e1\u010dku nacist\u016f. Poprv\u00e9 byl 68let\u00fd Soukup kr\u00e1tce v\u011bzn\u011bn v dubnu. N\u011bkolikam\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed internace, ke kter\u00e9 byl odvezen v z\u00e1\u0159\u00ed, mu u\u017e ale byla osudn\u00e1. Za jeho propu\u0161t\u011bn\u00ed se p\u0159imlouvali jak protektor\u00e1tn\u00ed prezident Emil H\u00e1cha, tak premi\u00e9r Alois Eli\u00e1\u0161, z v\u011bzen\u00ed se ale po perzekuc\u00edch dostal s podlomen\u00fdm zdrav\u00edm. Soukup kr\u00e1tce pot\u00e9 zem\u0159el v pra\u017esk\u00e9m sanatoriu na Ra\u0161\u00ednov\u011b n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed.<\/p>\n<p>Ji\u0159\u00ed St\u0159\u00edbrn\u00fd se v prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1d\u011b stal ministrem po\u0161t a telegraf\u016f, pot\u00e9 zast\u00e1val i funkci ministra \u017eeleznic a n\u00e1sledn\u011b n\u00e1rodn\u00ed obrany. Masaryk v n\u011bm vid\u011bl jednoho z nejperspektivn\u011bj\u0161\u00edch politik\u016f, postupem \u010dasu se ale jejich vztah zhor\u0161oval, a nakonec i St\u0159\u00edbrn\u00fd upadl v jeho nevoli. V prvn\u00edch letech republiky mu p\u0159itom Masaryk dokonce p\u016fj\u010dil pen\u00edze na rozjezd podnik\u00e1n\u00ed. Po sporech je ale prezident vy\u017eadoval zp\u011bt, St\u0159\u00edbrn\u00fd zase p\u016fj\u010dku ozna\u010dil za \u00faplatek. Temperamentn\u00ed politik se rozkmot\u0159il tak\u00e9 s Edvardem Bene\u0161em, se kter\u00fdm si konkurovali v \u010cesk\u00e9 stran\u011b n\u00e1rodn\u011b soci\u00e1ln\u00ed. Proti St\u0159\u00edbrn\u00e9mu se postavil tak\u00e9 p\u0159edseda t\u00e9to strany V\u00e1clav Klof\u00e1\u010d, kter\u00fd o n\u011bm za\u010dal roz\u0161i\u0159ovat nepravdivou pomluvu, \u017ee trp\u00ed syfilidou. St\u0159\u00edbrn\u00fd byl vylou\u010den jak ze strany, tak z parlamentu. Pomohla tomu i jeho \u00faplatk\u00e1\u0159sk\u00e1 kauza, podle kter\u00e9 m\u011bl jako ministr \u017eeleznic kupovat od sv\u00e9ho bratra pro st\u00e1tn\u00ed dr\u00e1hy p\u0159edra\u017een\u00e9 uhl\u00ed. Pozd\u011bji byl ale St\u0159\u00edbrn\u00fd v tomto p\u0159\u00edpad\u011b o\u010di\u0161t\u011bn. St\u0159\u00edbrn\u00e9ho nacionalismus se v t\u00e9 dob\u011b prohluboval. Zalo\u017eil si svou vlastn\u00ed stranu, N\u00e1rodn\u00ed ligu, kter\u00e1 postupem \u010dasu \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce inklinovala k fa\u0161ismu a antisemitismu. S bratrem se tak\u00e9 za\u010dal v\u011bnovat vydavatelsk\u00e9 \u010dinnosti. Z p\u00e1s\u016f tisk\u00e1ren jejich spole\u010dnosti Tempo sj\u00ed\u017ed\u011bly bulv\u00e1rn\u00ed den\u00edky s vysokou \u010dtenost\u00ed, ale i pornografick\u00e9 tisky a stranick\u00e9 fa\u0161istick\u00e9 noviny. Jeho pl\u00e1tky \u010dasto kritizovaly vl\u00e1du a zejm\u00e9na pak Edvarda Bene\u0161e.<\/p>\n<p>Po nacistick\u00e9 okupaci sice St\u0159\u00edbrn\u00fd pokra\u010doval v publikov\u00e1n\u00ed novin, z ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota se ale jinak st\u00e1hl. S okupa\u010dn\u00ed moc\u00ed odm\u00edtl spolupracovat. P\u0159esto\u017ee d\u00e1le zast\u00e1val kritick\u00fd postoj k Bene\u0161ovi, odm\u00edtl proti n\u011bmu ve\u0159ejn\u011b vystupovat. \u201eProtektor\u00e1tn\u00ed dobu lze ilustrovat t\u00edm, \u017ee na jedn\u00e9 stran\u011b sv\u00e9ho den\u00edku otiskl St\u0159\u00edbrn\u00fd velk\u00fd \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd se v\u011bnoval pades\u00e1t\u00fdm narozenin\u00e1m v\u016fdce. A na druh\u00e9 stran\u011b byl \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd popisoval, jak se mu\u017ei po pades\u00e1tce dost\u00e1vaj\u00ed do velk\u00fdch fyzick\u00fdch probl\u00e9m\u016f,\u201c popsal historik Jaroslav \u0160ebek. P\u0159esto\u017ee s nacisty nespolupracoval, ani je nepodporoval, byl po v\u00e1lce zat\u010den a postaven p\u0159ed soud. Mu\u017e, kter\u00fd v roce 1918 zalo\u017eil samostatn\u00e9 \u010ceskoslovensko, byl v roce 1946 podle mnoh\u00fdch nespravedliv\u011b odsouzen za zradu st\u00e1tu. Jeho \u017e\u00e1dost o milost Edvard Bene\u0161 z pozice prezidenta nikdy nepodepsal. St\u0159\u00edbrn\u00fd zem\u0159el ve valdick\u00e9 nebo ilavsk\u00e9 v\u011bznici v roce 1955.<\/p>\n<p>Jedin\u00fd Slov\u00e1k mezi mu\u017ei 28. \u0159\u00edjna v \u010ceskoslovensku zast\u00e1val ministerstvo pro spr\u00e1vu Slovenska, kter\u00e9 d\u00edky rozs\u00e1hl\u00fdm pravomoc\u00edm za\u010dle\u0148oval do nov\u011b vznikl\u00e9ho st\u00e1tu. Pozd\u011bji byl i ministrem \u0161kolstv\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed osv\u011bty a sen\u00e1torem. Z politick\u00e9ho \u017eivota se ale postupn\u011b stahoval a energii vrhl do v\u00fduky na L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy, kde byl jmenov\u00e1n profesorem. Po odtr\u017een\u00ed slovensk\u00e9ho \u00fazem\u00ed a zalo\u017een\u00ed fa\u0161istick\u00e9ho Slovensk\u00e9ho st\u00e1tu se tento zast\u00e1nce Masarykovy koncepce o \u010deskoslovensk\u00e9m n\u00e1rodu postavil do \u010dela mal\u00e9 skupiny protifa\u0161istick\u00e9ho odboje. Kv\u016fli nebezpe\u010d\u00ed z vyzrazen\u00ed se v\u0161ak musel st\u00e1hnout do \u00fastran\u00ed. Tam ho zastihlo Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed povst\u00e1n\u00ed, ke kter\u00e9mu se p\u0159idal. P\u0159ijal post p\u0159edsedy povstaleck\u00e9 Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady. St\u00e1rnouc\u00ed mu\u017e se ale stal loutkou komunistick\u00fdch politik\u016f, kte\u0159\u00ed se do povst\u00e1n\u00ed tak\u00e9 zapojili. \u0160rob\u00e1r tak nap\u0159\u00edklad p\u0159edsedal jedn\u00e1n\u00ed, na kter\u00e9m byl vyhl\u00e1\u0161en Ko\u0161ick\u00fd vl\u00e1dn\u00ed program. Pr\u00e1v\u011b ten nasm\u011b\u0159oval politickou orientaci pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u010ceskoslovenska k Moskv\u011b. Po skon\u010den\u00ed sv\u011btov\u00e9ho konfliktu se \u0160rob\u00e1r stal dvojn\u00e1sobn\u00fdm ministrem financ\u00ed. Po komunistick\u00e9m p\u0159evratu pak zast\u00e1val vcelku bezv\u00fdznamnou funkci ministra pro sjednocov\u00e1n\u00ed z\u00e1kon\u016f. S jeho jmenov\u00e1n\u00edm nesouhlasil Gust\u00e1v Hus\u00e1k, Slovensko podle n\u011bj nem\u011bl reprezentovat star\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd nic nezm\u016f\u017ee. \u017de \u0160rob\u00e1r nic nezm\u016f\u017ee, je dob\u0159e, odv\u011btili mu pr\u00fd strani\u010dt\u00ed kolegov\u00e9. Post, kter\u00fd mu Klement Gottwald nab\u00eddl jen kv\u016fli tomu, aby m\u011bl ve vl\u00e1d\u011b \u010dlov\u011bka spojen\u00e9ho s Masarykem, vykon\u00e1val a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1950.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Zdroj:<\/strong> \u010cesk\u00fd rozhlas, \u010cT24, Josef Z\u00eddek: Alois Ra\u0161\u00edn &#8211; \u017eivot a d\u00edlo, Luk\u00e1\u0161 Vrti\u0161ka: Osobnost Anton\u00edna \u0160vehly v politice prvn\u00ed republiky, Pravniprostor.cz, V\u00fdlety do minulosti, Wikipedie<\/p>\n<p><strong>P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n<p><strong>Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n<hr \/>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; Kdy\u017e <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":326676,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/27\/ram-osudy.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/289945"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=289945"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/289945\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":359972,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/289945\/revisions\/359972"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/326676"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=289945"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=289945"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=289945"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}