{"id":243469,"date":"2024-12-25T23:32:44","date_gmt":"2024-12-25T22:32:44","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=243469"},"modified":"2024-12-25T23:32:44","modified_gmt":"2024-12-25T22:32:44","slug":"z-archivu-a-kronik-o-vanocni-duchovni-hudbe","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=243469","title":{"rendered":"Z ARCHIV\u016e A KRONIK: O v\u00e1no\u010dn\u00ed duchovn\u00ed hudb\u011b"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

V\u00e1no\u010dn\u00ed hudba je jako staro\u017eitnost, kter\u00e1 vyza\u0159uje energi\u00ed p\u0159ekonan\u00e9ho \u010dasu. Proto ka\u017edoro\u010dn\u011b zazn\u00edvaj\u00ed prastar\u00e9 p\u00edsn\u011b, koledy a pastorely, kter\u00e9 n\u00e1s v\u0161echny vracej\u00ed do dob d\u011btstv\u00ed, naivn\u00ed radosti a dojet\u00ed. V\u00e1no\u010dn\u00ed sv\u00e1tky a jejich hudba rozehr\u00e1vaj\u00ed ty nejcitov\u011bj\u0161\u00ed polohy lidsk\u00e9ho nitra.<\/h6>\n

\u010cesk\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u00edsn\u011b a koledy velmi dob\u0159e zn\u00e1me, r\u00e1di je zp\u00edv\u00e1me a u\u010d\u00edme dal\u0161\u00ed generace. Je to jeden z prastar\u00fdch zvyk\u016f, kter\u00fd jsme p\u0159ebrali od sv\u00fdch p\u0159edk\u016f. P\u0159ed\u00e1vaj\u00ed se z pokolen\u00ed na pokolen\u00ed a nikoho nenapadne na nich n\u011bco m\u011bnit. M\u00e1lokdo z n\u00e1s ale v\u00ed, jak vznikly, kdy a kdo je slo\u017eil. Hudba a\u0165 ji\u017e vesel\u00e1, melancholick\u00e1 nebo smutn\u00e1 prost\u011b k V\u00e1noc\u016fm pat\u0159\u00ed.<\/p>\n

\u010cesk\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u00edsn\u011b a koledy velmi dob\u0159e zn\u00e1me, r\u00e1di je zp\u00edv\u00e1me a mnoh\u00e9 z n\u00e1s je u\u010dily u\u017e maminky, kdy\u017e jsme za\u010dali rozum br\u00e1t. P\u0159esto\u017ee zp\u00edv\u00e1n\u00ed koled je stejn\u011b jako u n\u00e1s, tak v okoln\u00edch zem\u00edch st\u0159edn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed Evropy, jeden z prastar\u00fdch zvyk\u016f, kter\u00fd jsme p\u0159ebrali od sv\u00fdch p\u0159edk\u016f, nejsou koledy jedin\u00fdm zdrojem v\u00e1no\u010dn\u00ed hudby. Jsou, jako ostatn\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed hudba, hudbou duchovn\u00ed a dne\u0161n\u00edm generac\u00edm nejbli\u017e\u0161\u00ed. Zastavme se tedy u nich na chv\u00edli.<\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed z\u00e1znamy o v\u00e1no\u010dn\u00ed hudb\u011b, v takzvan\u00fdch Mari\u00e1nsk\u00fdch chv\u00e1l\u00e1ch, poch\u00e1zej\u00ed z 11. a\u017e 12. stolet\u00ed a najdeme je v rukopisu z knihovny Metropolitn\u00ed kapituly pra\u017esk\u00e9. V\u00e1no\u010dn\u00ed koledy m\u016f\u017eeme v historii za\u0159adit do 13. stolet\u00ed. Tehdy je\u0161t\u011b ne\u0161lo o \u010dist\u011b v\u00e1no\u010dn\u00ed koledy, ale zp\u00edvaly se p\u00edsn\u011b s k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi n\u00e1m\u011bty. Ve 14. stolet\u00ed, v dob\u011b gotiky a st\u0159edov\u011bk\u00e9ho d\u016frazu na k\u0159es\u0165anskou \u010distotu du\u0161e se za\u010daly v dob\u011b adventu zp\u00edvat p\u00edsn\u011b s n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi motivy. V takov\u00fdch p\u00edsn\u00edch byla p\u0159edev\u0161\u00edm op\u011bvov\u00e1na sl\u00e1va Panny Marie a jej\u00edho neposkvrn\u011bn\u00e9ho po\u010det\u00ed.<\/p>\n

Um\u011ble tvo\u0159en\u00e9 latinsk\u00e9 texty byly podmalov\u00e1ny bohatou melodi\u00ed a byly bez v\u00fdjimky hran\u00e9 i zp\u00edvan\u00e9 dnes by se \u0159eklo, profesion\u00e1ly. \u010casem mnoho z t\u011bchto na n\u00e1bo\u017eenskou objedn\u00e1vku vznikl\u00fdch text\u016f zlidov\u011blo a prost\u00ed lid\u00e9 z t\u011bchto text\u016f vy\u0161li a za\u010dali zp\u00edvat lidov\u00e9 n\u00e1p\u011bvky \u2013 koledy. Tyto koledy se u\u010dily hlavn\u011b d\u011bti, a tak tak\u00e9 ti nejchud\u0161\u00ed z chud\u00fdch, kdy\u017e chodili d\u016fm od domu a prosili o podarov\u00e1n\u00ed \u2013 v\u00fdslu\u017eku. Tato tradice se v n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch dochovala dodnes a koledn\u00edci obch\u00e1zej\u00ed dom\u00e1cnosti na druh\u00fd sv\u00e1tek v\u00e1no\u010dn\u00ed \u2013 na svat\u00e9ho \u0160t\u011bp\u00e1na.<\/p>\n

Ve st\u0159edov\u011bku ji\u017e v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u00edsn\u011b a koledy \u0161\u00ed\u0159\u00ed Evropou potuln\u00ed \u017e\u00e1ci, tovary\u0161i, kraj\u00e1nkov\u00e9 a dal\u0161\u00ed poutn\u00edci. Potuln\u00ed \u017e\u00e1ci si jejich p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00edm vyd\u011bl\u00e1vaj\u00ed na \u017eivobyt\u00ed b\u011bhem adventu, v\u00e1no\u010dn\u00edch sv\u00e1tk\u016f i o Nov\u00e9m roku. Koled\u00e1m v\u0161ichni v\u0161ude rozum\u00ed, proto\u017ee jejich n\u00e1m\u011bt a v\u00fdznam je ve v\u0161ech jazyc\u00edch stejn\u00fd \u2013 oslava narozen\u00ed Spasitele. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed koledy a p\u00edsn\u011b se \u010dasem za\u010daly zp\u00edvat v mnoha jazyc\u00edch a dnes se pomalu nev\u00ed, odkud ta kter\u00e1 p\u016fvodn\u011b poch\u00e1z\u00ed.<\/p>\n

Jak\u00e1 je historie t\u011bch nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch koled? V 15. stolet\u00ed, v obdob\u00ed husitsk\u00e9m, se za\u010dal na \u00fakor latiny up\u0159ednost\u0148ovat \u010desk\u00fd jazyk a v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u00edsn\u011b byly prvn\u00edmi p\u00edsn\u011bmi v \u010de\u0161tin\u011b. T\u00edm, \u017ee se mezi prost\u00fdmi lidmi mluvilo \u010desky, padla jazykov\u00e1 bari\u00e9ra a obyvatelstvo \u010desk\u00fdch zem\u00ed se p\u0159i\u010dinilo o to, aby se koledy za\u010daly zp\u00edvat i v t\u011bch nejzaz\u0161\u00edch koutech \u010cech a Moravy. Z tohoto obdob\u00ed poch\u00e1z\u00ed zn\u00e1m\u00e9 p\u00edsn\u011b Stala se jest v\u011bc divn\u00e1, Panna syna porodila, beze v\u0161\u00ed strasti t\u011blesn\u00e9 (jej\u00ed\u017e z\u00e1pis je v Kodexu vy\u0161ehradsk\u00e9m), Narodil se Emanuel (zaps\u00e1na v rukopisu Mikul\u00e1\u0161e Kozla z roku 1417), Je\u017e\u00ed\u0161 n\u00e1\u0161 spasitel a mnoho jin\u00fdch.<\/p>\n

V 16. a 17. stolet\u00ed nechala Jednota bratrsk\u00e1 (u\u017e pomoc\u00ed knihtisku) vytisknout \u010desk\u00e9 kancion\u00e1ly a sna\u017eila se je roz\u0161\u00ed\u0159it mezi lidi. Zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st p\u00edsn\u00ed byla v\u011bnov\u00e1na adventu a v\u00e1no\u010dn\u00edm dn\u016fm. Pat\u0159\u00ed sem i v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1m\u00e1 a dodnes zp\u00edvan\u00e1 p\u00edse\u0148 Narodil se Kristus P\u00e1n, veselme se. enesance za\u010dala zviditel\u0148ovat skladatele jako individu\u00e1ln\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed osobnosti a ti se pod sv\u00e9 skladby za\u010dali podepisovat. Objevila se jm\u00e9na jako V\u00e1clav Kol\u00e1\u0159ovic, Ji\u0159\u00ed Rychnovsk\u00fd, Jan Simonides Montanus \u010di Jan Crispus P\u0159e\u0161tick\u00fd. Mnoz\u00ed z nich se v\u011bnovali i tvorb\u011b v\u00e1no\u010dn\u00ed. Pozdn\u00ed renesance pak pro \u010deskou hudbu objevuje Jana Campana Vod\u0148ansk\u00e9ho, jeho\u017e Panna syna porodila se st\u00e1v\u00e1 hitem.<\/p>\n

Za typick\u00e9ho p\u0159edstavitele v\u00e1no\u010dn\u00ed hudebn\u00ed poezie je ozna\u010dov\u00e1n Adam V\u00e1clav Michna z Otradovic (1600 \u2013 1676). Tento skladatel, b\u00e1sn\u00edk a varhan\u00edk (ale i hospodsk\u00fd) z Jind\u0159ichova Hradce reprezentuje v \u010desk\u00e9 hudb\u011b baroko. Je autorem mnoha v\u00e1no\u010dn\u00edch \u010dty\u0159hlas\u00fdch p\u00edsn\u00ed, z nich\u017e nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed,Cht\u00edc aby spal, zlidov\u011bla. Dal\u0161\u00ed jeho v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u00edsn\u011b v na\u0161ich kostelech postupn\u011b zcela zdom\u00e1cn\u011bly a dnes je najdeme ve v\u0161ech katolick\u00fdch zp\u011bvn\u00edc\u00edch. K nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm pat\u0159ila jeho v\u00e1no\u010dn\u00ed m\u0161e Missa super \u2013 Ji\u017e Slunce z hv\u011bzdy vy\u0161lo z roku 1654, kter\u00e1 se dochovala ve v\u011bt\u0161in\u011b dobov\u00fdch kancion\u00e1l\u016f.<\/p>\n

Do pozdn\u011b barokn\u00edho obdob\u00ed se datuje vznik \u010desk\u00fdch pastorel \u2013 skladeb pro s\u00f3la a sbor s doprovodem n\u00e1stroj\u016f. Neobe\u0161ly se bez nich \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed m\u0161e. Vych\u00e1zely v\u011bt\u0161inou z per \u010desk\u00fdch kantor\u016f a byly jakousi hudebn\u00ed \u0161kolou pro tehdej\u0161\u00ed \u017e\u00e1ky. Dodnes se zp\u00edv\u00e1 nap\u0159\u00edklad pastorela Ond\u0159eje Poddan\u00e9ho z Ro\u017emit\u00e1lu Sem, sem past\u00fd\u0159i nebo v\u00e1no\u010dn\u00ed ukol\u00e9bavka Josefa Antona Sehlinga P\u0159eju tob\u011b dobrou noc. Soub\u011b\u017en\u011b s pastorely se vyv\u00edj\u00ed i \u010desk\u00e1 v\u00e1no\u010dn\u00ed m\u0161e. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edstavitelem tohoto \u017e\u00e1nru je Jakub Jan Ryba. V \u010cech\u00e1ch i zahrani\u010d\u00ed se uv\u00e1d\u00ed ponejv\u00edce jeho dnes ji\u017e slavn\u00e1 \u010cesk\u00e1 m\u0161e Hej mist\u0159e, vsta\u0148 byst\u0159e. Od ostatn\u00edch liturgick\u00fdch skladeb se li\u0161\u00ed sv\u00fdm j\u00e1sav\u00fdm t\u00f3nem, harmonickou koncepc\u00ed a rytmick\u00fdm \u0161vihem. radice v\u00e1no\u010dn\u00ed hudby pokra\u010dovala i koncem 19. a po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed.<\/p>\n

P\u0159i ka\u017ed\u00e9m chr\u00e1mu existoval soubor se \u0161kolen\u00fdmi zp\u011bv\u00e1ky, kter\u00fd zp\u00edval m\u0161e a pastorely. Podle hlasov\u00fdch mo\u017enost\u00ed souboru vyb\u00edral vhodn\u00e9 skladby regenschori, co\u017e byl nej\u010dast\u011bji kantor m\u00edstn\u00ed \u0161koly. Pr\u00e1v\u011b kanto\u0159i \u2013 regenschori (dnes bychom \u0159ekli sbormist\u0159i) a varhan\u00edci byli nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edmi autory v\u00e1no\u010dn\u00edch m\u0161\u00ed a oratori\u00ed, nap\u0159\u00edklad V\u00e1no\u010dn\u00ed noc Jarom\u00edra Hru\u0161ky (1880 \u2013 1954), Missa Bohemica Josefa Foerstera (1833 \u2013 1907, otce Josefa Bohuslava Foerstera) a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

Jejich n\u00e1stupci, skladatel\u00e9 prvn\u00ed poloviny 20. stolet\u00ed, u\u017e m\u011bli interpreta\u010dn\u00ed n\u00e1roky daleko vy\u0161\u0161\u00ed. Zrodily se skladby, kter\u00e9 se vracej\u00ed k z\u00e1klad\u016fm v\u00e1no\u010dn\u00ed hudby, toti\u017e ke koled\u00e1m. Josef Suk napsal skladbu pro klav\u00edr O \u0161t\u011bdr\u00e9m ve\u010deru, Bohuslav Martin\u016f klav\u00edrn\u00ed cyklus V\u00e1noce, V\u00edt\u011bzslav Nov\u00e1k P\u00edsn\u011b zimn\u00edch noc\u00ed (P\u00edse\u0148 v\u00e1no\u010dn\u00ed noci) a mnoho dal\u0161\u00edch.<\/p>\n

V\u00e1noce t\u00e9maticky nevynechali ani novodob\u011bj\u0161\u00ed auto\u0159i. Petr Eben napsal V\u00e1no\u010dn\u00ed kn\u00ed\u017eku pro klav\u00edr, je\u017e je ur\u010dena d\u011btem. Podobn\u011b i Ilja Hurn\u00edk v\u011bnoval v\u00e1no\u010dn\u00edm sv\u00e1tk\u016fm Pastorelu pro d\u011btsk\u00fd sbor a komorn\u00ed soubor. Modern\u00ed auto\u0159i pak spojili melodi\u010dnost a rytmi\u010dnost v\u00e1no\u010dn\u00edch koled s novodob\u00fdmi texty. A tak si dnes prozp\u011bvujeme p\u00edsn\u011b jako V\u00e1noce, v\u00e1noce p\u0159ich\u00e1zej\u00ed (autor\u016f Josefa Vom\u00e1\u010dky a Zde\u0148ka Borovce), Rolni\u010dky, rolni\u010dky (americk\u00e1 lidov\u00e1 s \u010desk\u00fdm textem Vladim\u00edra Dvo\u0159\u00e1ka) a dal\u0161\u00ed v\u00e1m jist\u011b dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Opera Ale\u0161 Br\u00e1za<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  V\u00e1no\u010dn\u00ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":332502,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/12\/21\/ram-o-hudbe.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/243469"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=243469"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/243469\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":332501,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/243469\/revisions\/332501"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/332502"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=243469"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=243469"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=243469"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}