![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/12\/24\/O-\u0160T\u011aDR\u00c9M-DNU.......jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Kouzlo v\u00e1no\u010dn\u00ed<\/strong> Kone\u010dn\u011b je tu. D\u011btmi i dosp\u011bl\u00fdmi tolik o\u010dek\u00e1van\u00fd den v roce. Na \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd den se net\u011b\u0161\u00edme tolik, jako pr\u00e1v\u011b na 24. prosince. Tento tradi\u010dn\u00ed sv\u00e1tek prov\u00e1z\u00ed mnoho tradic, ale i pov\u011br. Na \u0160t\u011bdr\u00fd den si v\u0161ichni p\u0159ejeme p\u0159edev\u0161\u00edm pokoj lidem dobr\u00e9 v\u016fle.<\/p>\n \u0160t\u011bdr\u00fd den je sv\u00e1tek, kter\u00fd byl nav\u00edc v\u017edy nejv\u00edce ze v\u0161ech sv\u00e1tk\u016f obohacen o zvyky a oby\u010deje, snad tak\u00e9 proto, \u017ee v tom mraziv\u00e9m obdob\u00ed snila p\u0159\u00edroda sv\u016fj tich\u00fd sen a nebylo jedin\u00e9ho zem\u011bd\u011blce \u2013 a tehdy jich byla na venkov\u011b p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161ina, kter\u00fd by ji mohl, nebo snad dokonce cht\u011bl z toho sp\u00e1nku probudit. \u0160t\u011bdr\u00fd den se stal jedn\u00edm z osudov\u00fdch bod\u016f roku, byl napln\u011bn v\u011b\u0161t\u011bn\u00edm, kter\u00e9 se zam\u011b\u0159ovalo na \u00farodu, po\u010das\u00ed, na pozn\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch osud\u016f.<\/p>\n \u0160t\u011bdr\u00fd den od \u010das\u016f baroka, a mnohde a\u017e do druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, za\u010d\u00ednal r\u00e1no posledn\u00ed adventn\u00ed m\u0161\u00ed. Hned r\u00e1no, na \u0160t\u011bdr\u00fd den, se lid\u00e9 chodili um\u00fdvat studenou pramenitou vodou s v\u00edrou, \u017ee tak ochr\u00e1n\u00ed sv\u00e9 zdrav\u00ed. Touto vodou se potom vykr\u00e1p\u011blo i staven\u00ed. O p\u016flnoci potom, kdy\u017e se rozezn\u011bly kosteln\u00ed zvony, se hladina vody m\u011bnila v kouzeln\u00e9 zrcadlo, kter\u00e9 zjevovalo budoucnost. D\u00edvky mohly spat\u0159it i tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho budouc\u00edho \u017eenicha. Na V\u00e1noce se myslelo na cel\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.<\/p>\n R\u00e1no se dr\u016fbe\u017ei, kterou krmila v\u017edy hospody\u0148ka, nasypalo do kruhu vyzna\u010den\u00e9ho \u0159et\u011bzem, aby dr\u016fbe\u017e dr\u017eela v hejnu a nezan\u00e1\u0161ela. Slepice dost\u00e1valy hr\u00e1ch, aby sn\u00e1\u0161ely kulat\u011bj\u0161\u00ed vaj\u00ed\u010dka. Ani kohouti a house\u0159i neostrouhali. Ti dost\u00e1vali \u010desnek, aby byli p\u0159i s\u00edle. \u010cesnek jedl i dobytek, a to je\u0161t\u011b p\u0159ed prvn\u00edm krmen\u00edm. Sladk\u00e9ho a tu\u010dn\u00e9ho ml\u00e9ka v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce se pot\u00e9 v hospod\u00e1\u0159stv\u00ed do\u010dkali, dala-li hospodyn\u011b p\u0159ed ve\u010de\u0159\u00ed kr\u00e1v\u00e1m a koz\u00e1m jablko a o\u0159echy. V\u011b\u0159ilo se, \u017ee i po\u010das\u00ed na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok se d\u00e1 na \u0160t\u011bdr\u00fd den vyv\u011b\u0161tit. Hospod\u00e1\u0159 k tomu pot\u0159eboval jednu cibuli. Dvan\u00e1ct jej\u00edch pl\u00e1tk\u016f osolil a podle toho, kter\u00fd pl\u00e1tek zvlhl usoudil, kter\u00fd m\u011bs\u00edc bude such\u00fd a kter\u00fd naopak de\u0161tiv\u00fd.<\/p>\n O V\u00e1noc\u00edch se myslelo i na stromy. Aby i nad\u00e1le plodily, ovazovaly se jejich kmeny sl\u00e1mou, o\u0161leh\u00e1valy metlou, s n\u00ed\u017e se vymetala pec po v\u00e1no\u010dn\u00edm pe\u010den\u00ed \u010di se oklep\u00e1val va\u0159e\u010dkou. Stejn\u00fd v\u00fdznam m\u011bl i dal\u0161\u00ed zvyk, kdy si hospody\u0148ka o kmen ut\u00edrala ruce od t\u011bsta. Do p\u016fdy se potom zakop\u00e1valy kosti a zbytky ze \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010de\u0159e. K ohni m\u011bli lid\u00e9 v\u017edy \u00factu a byl ope\u010dov\u00e1van\u00fd. Pr\u00e1v\u011b o \u0160t\u011bdr\u00e9m ve\u010deru se do ohn\u011b h\u00e1zely drobe\u010dky, aby se nasytil a ani v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm roce ne\u0161kodil. Lid\u00e9 se striktn\u011b dr\u017eeli toho, \u017ee se ohe\u0148, ani \u017ehav\u00e9 uhl\u00edky nesm\u011bj\u00ed z domu vyn\u00e1\u0161et pry\u010d, proto\u017ee to znamenalo, \u017ee se z dom\u016f odn\u00e1\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n Co se kou\u0159e t\u00fdk\u00e1, na V\u00e1noce se vyku\u0159ovala nejen staven\u00ed, ale i v\u010del\u00edny, st\u00e1je a chl\u00e9vy, aby v\u0161e bylo o\u010di\u0161t\u011bno. Tohoto ritu\u00e1lu se z\u00fa\u010dast\u0148ovali i kn\u011b\u017e\u00ed. Slo\u017een\u00ed \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010de\u0159e se m\u011bn\u00ed, star\u00e9 recepty nahrazuj\u00ed ty sou\u010dasn\u011bj\u0161\u00ed a ka\u017ed\u00e1 rodina dodr\u017euje jin\u00e9 oby\u010deje u spole\u010dn\u00e9ho stolu. Tradice se dochovaly z dob, kdy se v\u011b\u0159ilo, \u017ee tajemn\u00fd \u0160t\u011bdr\u00fd den i ve\u010der m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed moc a prov\u00e1d\u011bn\u00edm r\u016fzn\u00fdch magick\u00fdch \u00fakon\u016f zajist\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed a zdrav\u00ed \u010dlen\u016fm rodiny, bohatou \u00farodu a prosp\u00edvaj\u00edc\u00ed dobytek.<\/p>\n K ve\u010de\u0159i se zasedalo, a\u017e kdy\u017e se na nebi objevila prvn\u00ed hv\u011bzda. N\u011bkde se s ve\u010de\u0159\u00ed \u010dekalo, a\u017e zatroub\u00ed past\u00fd\u0159i. P\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se za\u010dalo j\u00edst, se v\u0161ichni pomodlili, vzpomn\u011bli na sv\u00e9 bl\u00edzk\u00e9. Slavnostn\u00ed st\u016fl se prost\u00edral pro sud\u00fd po\u010det osob, kdy\u017e byl po\u010det \u010dlen\u016f dom\u00e1cnosti lich\u00fd, prost\u0159el se jeden tal\u00ed\u0159 pr\u00e1zdn\u00fd. Podle lidov\u00e9 pov\u011bry chod\u00ed smrt t\u011bsn\u011b p\u0159ed ve\u010de\u0159\u00ed obhl\u00ed\u017eet stoly a kde by napo\u010d\u00edtala lich\u00fd po\u010det tal\u00ed\u0159\u016f, tam by se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce pro n\u011bkoho vr\u00e1tila. N\u011bkdy se tak\u00e9 tal\u00ed\u0159 nav\u00edc p\u0159id\u00e1val pro n\u00e1hodn\u00e9ho kolemjdouc\u00edho nebo jako vzpom\u00ednka na ty, kdo u\u017e ke spole\u010dn\u00e9 tabuli nezasednou.<\/p>\n Samotn\u00fd st\u016fl se pak obto\u010dil \u0159et\u011bzem nebo provazem, m\u011blo to chr\u00e1nit st\u00e1da dobytka p\u0159ed \u0161elmami, majetek p\u0159ed zlod\u011bji a tak\u00e9 zaji\u0161\u0165ovat soudr\u017enost rodiny po cel\u00fd rok. Na roh stolu se kladla o\u0161atka s chlebem, aby m\u011bla rodina po cel\u00fd rok do \u00fast, na jin\u00fd pak miska se vzorky \u00farody, aby i do budoucna pole dala mnoho plodin. Na t\u0159et\u00ed roh se d\u00e1valy pen\u00edze, slibuj\u00edc\u00ed blahobyt, a na posledn\u00ed miska se zbytky j\u00eddla pro dobytek a dr\u016fbe\u017e. Od stolu se nesm\u011bl nikdo zvednou, dokud v\u0161ichni nedojedli, jinak se v\u011b\u0159ilo, \u017ee by se p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok rodina nese\u0161la cel\u00e1.<\/p>\n Ve\u010de\u0159e se zahajovala spole\u010dnou modlitbou a vzpom\u00ednkou na v\u0161e, co minul\u00fd rok p\u0159inesl. Nejprve p\u0159i\u0161el na tal\u00ed\u0159 hr\u00e1ch, proto\u017ee kl\u00ed\u010dek hrachu m\u00e1 podobu kalichu a podle tradice spojoval v\u0161echny stolovn\u00edky v dobr\u00e9m i zl\u00e9m. Hospodyn\u011b odebrala z m\u00edsy hrachu po l\u017e\u00edci pro ka\u017ed\u00e9 z dom\u00e1c\u00edch zv\u00ed\u0159at, potom si podle v\u00e1\u017enosti a st\u00e1\u0159\u00ed nab\u00edrali ostatn\u00ed. Dal\u0161\u00edm chodem byla pol\u00e9vka pro s\u00edlu, n\u00e1sledovala \u010do\u010dka, aby byly pen\u00edze, potom kuba a masit\u00fd pokrm. Tam, kde m\u011bli kapra si schovali leskl\u00e9 \u0161upiny, aby jim p\u0159inesly v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm roce pen\u00edze. Jako dezert se po \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010de\u0159i serv\u00edrovala v\u00e1no\u010dka a cukrov\u00ed. Pila se b\u00edl\u00e1 k\u00e1va, \u010daj, pivo, v\u00edno \u010di p\u00e1lenka pro dobr\u00e9 tr\u00e1ven\u00ed. Kosti se odkl\u00e1daly zvl\u00e1\u0161\u0165 a po ve\u010de\u0159i se zakop\u00e1valy pod ovocn\u00e9 stromy, aby p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok byla zase \u00faroda a zbytky ve\u010de\u0159e se rozd\u011blili mezi dobytek.<\/p>\n Na ka\u017ed\u00e9ho se pamatovalo, jak prav\u00ed ver\u0161e ze zn\u00e1m\u00e9 b\u00e1sn\u011b: \u201eHoj, ty \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010dere, ty tajemn\u00fd sv\u00e1tku, co\u017ee komu dobr\u00e9ho nese\u0161 na pam\u00e1tku? Hospod\u00e1\u0159i \u0161t\u011bdrovku, krav\u00e1m po v\u00fdslu\u017ece; kohoutovi \u010desneku, hrachu jeho dru\u017ece. Ovocn\u00e9mu stromov\u00ed od ve\u010de\u0159e kosti a zlatou\u0161ky na st\u011bnu tomu, kdo se post\u00ed\u201c. (K. J. Erben, \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der). Ji\u017e prad\u00e1vno lid\u00e9 v\u011bd\u011bli, \u017ee jablka jsou zdrav\u00e1. P\u0159i ve\u010de\u0159i na \u0160t\u011bdr\u00fd den plnila ale, je\u0161t\u011b jin\u00fd \u00fakol. Zvykem bylo spole\u010dn\u00e9 jeden\u00ed jablka, aby rodina i s \u010deled\u00ed z\u016fstala svorn\u00e1. Po ve\u010de\u0159i si jablko v\u0161ichni oloupali a podle d\u00e9lky slupky se usuzovalo, jak dlouho budou \u017eiv\u00ed. Nakonec se jablko rozkrojilo na p\u016fl. Dokonal\u00e1 hv\u011bzdi\u010dka p\u0159i pr\u016f\u0159ez\u016f j\u00e1d\u0159incem zna\u010dila \u0161t\u011bst\u00ed a zdrav\u00ed, naru\u0161en\u00e1 probl\u00e9my a k\u0159\u00ed\u017eek p\u0159\u00edchod smrti. O\u0159ech byl v\u017edy pova\u017eov\u00e1n za v\u011b\u0161teckou plodinu.<\/p>\n Po ve\u010de\u0159i, tak jak to zn\u00e1me dnes, se ze sko\u0159\u00e1pek vytvo\u0159ily mal\u00e9 lodi\u010dky se sv\u00ed\u010dkami a pou\u0161t\u011bly se po vod\u011b. Tato lodi\u010dka byla symbolem \u017eivotn\u00ed cesty a plam\u00ednek zastupoval lidsk\u00fd \u017eivot. Proto\u017ee u ve\u010de\u0159e musel b\u00fdt klid a ticho, v\u0161e se vynahradilo po n\u00ed. V\u0161ude po vs\u00edch a ve m\u011bstech se oz\u00fdvalo bouch\u00e1n\u00ed a st\u0159\u00edlen\u00ed. Takto lid\u00e9 projevovali radost a vesel\u00ed, ale p\u0159edev\u0161\u00edm v\u011b\u0159ili, \u017ee t\u00edmto zvykem za\u017eenou temn\u00e9 s\u00edly. Jakmile se za\u010daly slavit V\u00e1noce, ulicemi a po vsi chodili mlad\u00edci a pr\u00e1skali bi\u010di, ponocn\u00ed a past\u00fd\u0159i vytrubovali, st\u0159\u00edlelo se z pu\u0161ek a bouchalo dynamitem. Lit\u00ed olova je jeden z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch a nejstar\u0161\u00edch zvyk\u016f, kter\u00fd s jistou p\u0159est\u00e1vkou b\u011bhem dvou sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek p\u0159etrval a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f, kdy v mnoha rodin\u00e1ch op\u011bt o\u017e\u00edv\u00e1 a vzbuzuje nap\u011bt\u00ed nejen u d\u011bt\u00ed, ale i dosp\u011bl\u00fdch, kte\u0159\u00ed tou\u017e\u00ed poodhalit svou budoucnost.<\/p>\n O\u017eivte i vy star\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed zvyk a zjist\u011bte podle tvaru vylit\u00e9ho ol\u016fvka, co v\u00e1s v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce \u010dek\u00e1 a nemine! S trochou fantazie nebo pomoc\u00ed v\u00fdkladov\u00e9ho slovn\u00edku to zvl\u00e1dne ka\u017ed\u00fd. Podobn\u011b se dala bl\u00edzkost svatby ur\u010dit podle hromady polen u kamen. Kdy\u017e jich byl sud\u00fd po\u010det, byly vdavky na spadnut\u00ed. D\u00e1le podle pol\u00ednek d\u011bv\u010data h\u00e1dala charakter man\u017eela. Naslepo s\u00e1hla do hromady pol\u00ednek a pokud vyt\u00e1hla pol\u00ednko hladk\u00e9, \u010dekal ji mu\u017e, kter\u00fd bude hodn\u00fd.<\/p>\n Dodnes zn\u00e1m\u00fdm zvykem je t\u0159esen\u00ed stromem v sad\u011b po setm\u011bn\u00ed. D\u00edvky p\u0159i n\u011bm od\u0159\u00edk\u00e1valy \u0159\u00edkanku: \u201eT\u0159esu t\u0159esu bez, ozvi se mi pes, ozvi se mi na tu stranu, kam se jist\u011b dostanu.\u201c Ze kter\u00e9 strany za\u0161t\u011bkal pes, tak odtud m\u011bl p\u0159ij\u00edt budouc\u00ed man\u017eel. V chalup\u00e1ch se na \u0160t\u011bdr\u00fd den hr\u00e1vala tak\u00e9 hra na \u0161t\u011bst\u00ed. K n\u00ed byly t\u0159eba t\u0159i tal\u00ed\u0159e, hrst hl\u00edny, h\u0159eben a mince. \u010clov\u011bk, kter\u00fd hr\u00e1l, musel odej\u00edt do sousedn\u00ed m\u00edstnosti. Oni mu p\u0159ipravili pod jeden tal\u00ed\u0159 hl\u00ednu, pod druh\u00fd h\u0159ebe, pod t\u0159et\u00ed pen\u00edze. On je obracel. Pokud byla pod vybran\u00fdm tal\u00ed\u0159em hl\u00edna, \u010dekala \u010dlov\u011bka nemoc. Pokud h\u0159eben, tak b\u00edda, proto\u017ee ten symbolizoval v\u0161i. \u0160t\u011bst\u00ed pr\u00fd \u010dekalo toho, kdo na\u0161el pod tal\u00ed\u0159em minci.<\/p>\n U\u017e tehdy se lid\u00e9 o \u0160t\u011bdr\u00e9m dnu postili, dokud neuvid\u011bli prvn\u00ed hv\u011bzdu, a chystali d\u00e1rky. Ov\u0161em Jan z Hole\u0161ova dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee se v\u011bnovali i jin\u00fdm radostem: \u201eJedni slu\u017eebn\u00edci \u010f\u00e1blovi se v tak slavnostn\u00ed p\u0159edve\u010der p\u0159e\u017e\u00edraj\u00ed, druz\u00ed op\u00edjej\u00ed a jin\u00ed nejen do ve\u010dern\u00ed hv\u011bzdy, ale i do jit\u0159n\u00ed hv\u011bzdy na chv\u00e1lu \u010f\u00e1blovu bd\u00ed, hraj\u00edce v onen nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed ve\u010der v kostky a zkou\u0161ej\u00edce, jak\u00e9 budou m\u00edt v kostk\u00e1ch \u0161t\u011bst\u00ed po cel\u00fd rok.\u201c A proto\u017ee jsou lid\u00e9 se sv\u00fdmi slabostmi ve v\u0161ech dob\u00e1ch zhruba stejn\u00ed, ani v d\u00e1vn\u00e9 minulosti nemusely b\u00fdt v\u00e1no\u010dn\u00ed sv\u00e1tky zrovna idylick\u00e9.<\/p>\n Prvn\u00ed sv\u011bdectv\u00ed o \u010desk\u00fdch V\u00e1noc\u00edch sepsal Jan z Hole\u0161ova ve 14. stolet\u00ed. L\u00ed\u010dil oby\u010dej rozest\u00fdlat v sednici sl\u00e1mu jako v chl\u00e9vu, v n\u011bm\u017e Marie porodila syna. A tak\u00e9 varoval: \u201eA\u0165 si pov\u00e1\u017e\u00ed ti, kdo v t\u00e9 sl\u00e1m\u011b prost\u0159en\u00e9 trop\u00ed rozpustilosti a bujnosti, jak\u00e9 ne\u00facty se dopou\u0161t\u011bj\u00ed ku pam\u00e1tce bohorodi\u010dky.\u201c K z\u00e1kaz\u016fm pat\u0159il i z\u00e1kaz sm\u00edchu, hlasit\u00e9ho hovoru a tak\u00e9 \u2013 k\u00fdch\u00e1n\u00ed. P\u016fvodn\u011b nem\u011bli \u010cechov\u00e9 j\u00edst ani maso. To ov\u0161em na n\u011b bylo p\u0159\u00edli\u0161. \u010casto se toti\u017e pr\u00e1v\u011b na \u0160t\u011bdr\u00fd den chystali na zabija\u010dku. Vlastn\u00ed ve\u010de\u0159i se \u0159\u00edkalo v\u00fdsti\u017en\u011b ob\u017eern\u00e1 nebo tlust\u00e1. Ve st\u0159edov\u011bku to byly oplatky s medem a \u010desnekem, houbov\u00e1 pol\u00e9vka, tzv. kuba z krupek a h\u0159ib\u016f modr\u00e1k\u016f, va\u0159en\u00e9 ovoce, vep\u0159ov\u00e1 pe\u010den\u011b, ryby. K ve\u010de\u0159i pat\u0159ila i magie \u2013 \u010deled\u00edni museli ve st\u00e1ji sn\u00edst forba\u010dku, v\u00e1no\u010dn\u00ed kol\u00e1\u010d, \u201eaby statky dob\u0159e \u017eraly\u201c. V pansk\u00fdch domech byla situace jin\u00e1. \u201eHr\u00e1ch a kroupy to slu\u0161\u00ed na sedl\u00e1ky a troupy,\u201c nemilosrdn\u011b hl\u00e1sal pop\u011bvek z 16. stolet\u00ed. A hr\u00e1ch a kroupy si panstvo rozhodn\u011b nedop\u0159\u00e1valo. Jedla se sekan\u00e1 a telec\u00ed maso, pe\u010den\u00fd nad\u00edvan\u00fd ber\u00e1nek, maso na ro\u0161tu zahu\u0161\u0165ovan\u00e9 chlebem. Cibuli pod maso p\u0159edkov\u00e9 nesma\u017eili, ale va\u0159ili a dusili ji.<\/p>\n Obl\u00edben\u00fdmi j\u00eddly byli raci, hlem\u00fd\u017edi, \u00fast\u0159ice a vodn\u00ed ptactvo. Panstvo up\u0159ednost\u0148ovalo \u0161tiky p\u0159ed kapry. Sma\u017een\u00e9 ryby pronikly na st\u016fl a\u017e v 19. stolet\u00ed. V 16. stolet\u00ed se slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159e skl\u00e1dala a\u017e z osmi chod\u016f, co\u017e leckdy zmohlo i zdatn\u00e9 jedl\u00edky. Historik a spisovatel Zikmund Winter o tom prohl\u00e1sil, \u017ee \u201ekdyby poz\u0159el to, co na\u0161i sta\u0159\u00ed, ulehl by okam\u017eit\u011b na sofa a ozn\u00e1mil bl\u00edzk\u00fdm, jak\u00e9 strofy chce m\u00edt na pomn\u00edku\u201c. Tak\u00e9 mravok\u00e1rce Jan Mil\u00ed\u010d z Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee se u\u017e ve 14. stolet\u00ed d\u011bsil ob\u017eerstv\u00ed a zapsal si: \u201e\u017dijeme v hr\u016fzn\u00e9 dob\u011b, kdy i ti, kte\u0159\u00ed jed\u00ed k slavnostn\u00edmu ob\u011bdu \u010dty\u0159i j\u00eddla, jsou naz\u00fdv\u00e1ni j\u00eddeln\u00edmi abstinenty.\u201c<\/p>\n Takov\u00e9 b\u00fdvaly V\u00e1noce kdysi, pln\u00e9 zvyk\u016f a tradic, z nich\u017e dnes jich lid\u00e9 dodr\u017euj\u00ed ji\u017e jen velmi m\u00e1lo.<\/p>\n <\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Kouzlo <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":332515,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/12\/21\/ram-o-stedrem.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/243380"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=243380"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/243380\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":332687,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/243380\/revisions\/332687"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/332515"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=243380"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=243380"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=243380"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n\u00d3 ne\u0159\u00edkejte, \u017ee jen sv\u00e1tkem d\u011bt\u00ed<\/em>
\njsou V\u00e1noce, sp\u00ed\u0161 d\u011btmi jsme my zase;<\/em>
\nza zvony, hlas jich\u017e krajem rozl\u00e9h\u00e1 se<\/em>
\no p\u016flnoci, kus bytosti v\u0161em let\u00ed.<\/em>
\nV\u0161e zn\u00e1me to ji\u017e tak\u0159ka po pam\u011bti<\/em>
\na neklamem se v sv\u011btel, cetek jase,<\/em>
\na v\u00edme, jak v\u0161e v kr\u00e1tk\u00e9m zv\u0161edn\u00ed \u010dase,<\/em>
\nv\u0161ak \u201eNarodil se\u201c um\u00edme p\u0159ec p\u011bti.<\/em>
\nA cosi taje v nejtvrd\u0161\u00ed t\u00e9 hrudi<\/em>
\na cosi jihne v nejchladn\u011bj\u0161\u00edm oku<\/em>
\na cosi v nejtemn\u011bj\u0161\u00ed du\u0161i zp\u00edv\u00e1<\/em>
\ni tomu, kdo se po cel\u00fd rok trud\u00ed,<\/em>
\ncos pl\u00e1 jak paprsk du\u0161e ve hluboku:<\/em>
\nTo Mladost oknem vzpom\u00ednky se d\u00edv\u00e1.<\/em>
\nJaroslav Vrchlick\u00fd: Nov\u00e9 sonety samot\u00e1\u0159e (1891)<\/strong><\/p>\nHrani\u010dn\u00ed hory, kter\u00e9 odd\u011bluj\u00ed \u010deskou kotlinu od n\u011bmeck\u00fdch soused\u016f, i podh\u016f\u0159\u00ed \u0160umavy ob\u00fdvali v\u017edy lid\u00e9 s tuh\u00fdm ko\u0159\u00ednkem. Na rozd\u00edl od obyvatel kraj\u016f polo\u017een\u00fdch v n\u00ed\u017ein\u011b se museli vypo\u0159\u00e1dat s m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edzniv\u00fdm podneb\u00edm a zaji\u0161t\u011bn\u00ed \u017eivobyt\u00ed je tak st\u00e1lo dvojn\u00e1sobn\u00e9 \u00fasil\u00ed. Mo\u017en\u00e1 proto um\u011bli l\u00e9pe a intenzivn\u011bji slavit \u2013 a to i nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed sv\u00e1tky v roce \u2013 V\u00e1noce.<\/h6>\n
\n