{"id":240748,"date":"2025-05-16T15:54:28","date_gmt":"2025-05-16T14:54:28","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=240748"},"modified":"2025-05-16T15:54:28","modified_gmt":"2025-05-16T14:54:28","slug":"stara-sumava-a-posumavi-plesne-jezero","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=240748","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA A PO\u0160UMAV\u00cd: Ple\u0161n\u00e9 jezero"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright wp-image-240749\" src=\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/22\/PLE\u0160N\u00c9-JEZERO-Pl\u00f6ckensteinsee-NA-\u0160UMAV\u011a..-300x287.jpg\" alt=\"\" width=\"700\" height=\"669\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/22\/PLE\u0160N\u00c9-JEZERO-Pl\u00f6ckensteinsee-NA-\u0160UMAV\u011a..-300x287.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/22\/PLE\u0160N\u00c9-JEZERO-Pl\u00f6ckensteinsee-NA-\u0160UMAV\u011a..-768x734.jpg 768w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/22\/PLE\u0160N\u00c9-JEZERO-Pl\u00f6ckensteinsee-NA-\u0160UMAV\u011a..-1024x979.jpg 1024w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/22\/PLE\u0160N\u00c9-JEZERO-Pl\u00f6ckensteinsee-NA-\u0160UMAV\u011a..-373x357.jpg 373w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/22\/PLE\u0160N\u00c9-JEZERO-Pl\u00f6ckensteinsee-NA-\u0160UMAV\u011a..-505x483.jpg 505w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/22\/PLE\u0160N\u00c9-JEZERO-Pl\u00f6ckensteinsee-NA-\u0160UMAV\u011a...jpg 1100w\" sizes=\"(max-width: 700px) 100vw, 700px\" \/><strong>Ple\u0161n\u00e9 jezero<\/strong><br \/>\n<em>Temn\u00e1 hladino v tich\u00e9m osam\u011bn\u00ed,<\/em><br \/>\n<em>zelen\u00e9 smrky kolem, v\u0161ude klid.<\/em><br \/>\n<em>Jezern\u00ed st\u011bna v zrcadliv\u00e9m chv\u011bn\u00ed &#8211;<\/em><br \/>\n<em>o tom v\u0161em mohu vzd\u00e1len pouze sn\u00edt.<\/em><br \/>\n<em>Temn\u00e1 hladino v tich\u00e9m osam\u011bn\u00ed,<\/em><br \/>\n<em>n\u011bkdej\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed dosud ve mn\u011b je,<\/em><br \/>\n<em>kdy jsem t\u011b spat\u0159il. D\u00e1vno to tak nen\u00ed &#8211;<\/em><br \/>\n<em>uplynul \u010das \u0161t\u011bst\u00ed i nad\u011bje.<\/em><br \/>\n<em>Temn\u00e1 hladino v tich\u00e9m osam\u011bn\u00ed,<\/em><br \/>\n<em>kolik jen strast\u00ed \u0161lo u\u017e kolkolem.<\/em><br \/>\n<em>Vyhnali n\u00e1s a sotva se to zm\u011bn\u00ed,<\/em><br \/>\n<em>vzali n\u00e1m domov, na\u0161i rodnou zem.<\/em><br \/>\n<em>Temn\u00e1 hladino v tich\u00e9m osam\u011bn\u00ed,<\/em><br \/>\n<em>ach, kdybys vyschla na dno a\u017e,<\/em><br \/>\n<em>pln\u00ed t\u011b slzy, stesk a utrpen\u00ed,<\/em><br \/>\n<em>co t\u00edsn\u00ed v\u0161echen domov n\u00e1\u0161.<\/em><\/p>\n<h6>Jezera ledovcov\u00e9ho p\u016fvodu na \u0160umav\u011b a v Bavorsk\u00e9m lese jsou vz\u00e1cn\u00fdmi a neopakovateln\u00fdmi p\u0159\u00edrodn\u00edmi v\u00fdtvory a st\u00e1le obdivovan\u00fdmi zvl\u00e1\u0161tnostmi. Ple\u0161n\u00e9 jezero v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1090 m n. m., o rozloze 7,48 hektar\u016f a nejv\u011bt\u0161\u00ed hloubce 18,3 metr\u016f, pat\u0159\u00ed k nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm a nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00edm.<\/h6>\n<p>Zaj\u00edmav\u00fd n\u00e1zev m\u011blo jezero d\u0159\u00edve, \u0159\u00edkalo se mu Balvanit\u00e9, proto\u017ee za n\u00edzk\u00e9ho stavu hladiny vy\u010dn\u00edvaly z jezern\u00ed hladiny balvany.<\/p>\n<p>N\u00e1ladu, jakou dok\u00e1\u017ee vzbudit pohled na romanti\u010dnost jezera, popsal jedine\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem v 19. stolet\u00ed Adalbert Stifter, jeho\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 patn\u00e1ct metr\u016f vysok\u00fd obelisk shl\u00ed\u017e\u00ed z 220 metr\u016f vysok\u00e9 p\u0159\u00edkr\u00e9 jezern\u00ed st\u011bny do temn\u00fdch vod jezera: \u201eKdykoliv jsem k \u010dern\u00fdm poh\u00e1dkov\u00fdm vod\u00e1m vystoupil, zmocnil se m\u011b pocit nejhlub\u0161\u00ed osam\u011blosti. Jezero le\u017e\u00ed jako napjat\u00e9 sukno mezi tvrd\u00fdmi skalisky, vroubeno hust\u00fdm p\u00e1smem les\u016f. V jeho prol\u00e1klin\u011b doslova nikdy nezavane v\u00edtr, voda se tu nepohne, a les a \u0161ediv\u00e9 sk\u00e1ly i obloha hled\u00ed z hlubin jezera jako z obrovsk\u00e9ho sklen\u011bn\u00e9ho zrcadla. \u010clov\u011bk zde m\u016f\u017ee prodl\u00e9vat cel\u00e9 dny a my\u0161lenky, je\u017e se mu zde vyno\u0159\u00ed, nep\u0159eru\u0161\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk, leda p\u00e1d jedlov\u00e9 \u0161i\u0161ky \u010di krati\u010dk\u00fd sk\u0159ek supa&#8230;\u201c<\/p>\n<p>Tak jako st\u0159edov\u011bc\u00ed kartografov\u00e9 nem\u011bli dlouho \u017e\u00e1dnou p\u0159edstavu o vrcholu, nev\u011bd\u011bli nic ani o jezeru, le\u017e\u00edc\u00edm pod vrcholem v neprostupn\u00e9m ter\u00e9nu u zemsk\u00fdch hranic. P\u0159esto\u017ee myslivc\u016fm a lesn\u00edmu person\u00e1lu bylo zn\u00e1m\u00e9, platilo st\u00e1le za m\u00edsto hr\u016fzy, kouzel a tajemstv\u00ed. U\u017e nejstar\u0161\u00ed popisy mluv\u00ed o vod\u011b, kter\u00e1 p\u0159i ru\u0161en\u00ed je pln\u00e1 nepokoj\u016f. Schl\u00e4gelsk\u00fd protokol z roku 1694 uv\u00e1d\u00ed: &#8220;Bylo to v prvn\u00edch srpnov\u00fdch dnech, kdy se p\u0159ipravovaly \u017en\u011b, a p\u0159ece u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed pr\u0161elo. Tehdy p\u0159ijel do Aigenu Jakob Eggendorfer s Tobi\u00e1\u0161em Riedlem, kdy\u017e p\u0159i\u0161la \u0159e\u010d na nep\u0159\u00edze\u0148 po\u010das\u00ed. Eggendorfer se neproz\u0159eteln\u011b vyj\u00e1d\u0159il, \u017ee po\u010das\u00ed se hned tak nezm\u011bn\u00ed, av\u0161ak odm\u00edtal \u0159\u00edci pro\u010d.<\/p>\n<p>V dob\u011b pln\u00e9 pov\u011br sta\u010dil takov\u00fd tajemn\u00fd n\u00e1znak k tomu, aby mluv\u010d\u00ed byl ozna\u010den za \u010darod\u011bje. Riedl tak\u00e9 nelenil a b\u011b\u017eel celou v\u011bc ozn\u00e1mit zemsk\u00e9mu spr\u00e1vci, kter\u00fd u\u017e za dva dny Eggendorfera vy\u0161et\u0159oval. Ten mu vypr\u00e1v\u011bl o jednom honu na jeleny p\u0159ed dvaceti lety u Ple\u0161n\u00e9ho jezera, kter\u00e9ho se s\u00e1m z\u00fa\u010dastnil, kdy myslivc\u016fm bylo p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1z\u00e1no cokoliv do vod h\u00e1zet, nebo\u0165 \u201eztoho poch\u00e1z\u00ed bou\u0159ky\u201c. Proto\u017ee tomu ale necht\u011bli myslivci v\u011b\u0159it, vhodil jeden z nich do jezera v\u011btev, kterou voda sice pohltila, av\u0161ak z\u00e1hy ji p\u0159es myslivce vyhodila zp\u011bt. Oz\u00fdvaly se zvuky, jako by \u0161elma vyla, siln\u011b se ochladilo a brzy se p\u0159ihnala bou\u0159e&#8230;\u201c.<\/p>\n<p>Ple\u0161n\u00e9 jezero bylo vz\u00e1cnou pozoruhodnost\u00ed v zemi, u\u017e tak bohat\u00e9 na p\u0159\u00edrodn\u00ed zvl\u00e1\u0161tnosti. Kdy\u017e v roce 1570 po\u017e\u00e1dal Bartolom\u011bj Pl\u00e1nsk\u00fd z Prachatic sv\u00e9ho p\u00e1na Vil\u00e9ma z Ro\u017emberka, kter\u00fd lesy Plech\u00e9ho s oblibou vyhled\u00e1val k lovu, o pov\u00fd\u0161en\u00ed do \u0161lechtick\u00e9ho stavu, uk\u00e1zal mu na horu a jezero: \u201eD\u00e1v\u00e1m V. Milosti na v\u011bdom\u00ed, \u017ee jest jeden vrch bl\u00edzko Horn\u00ed Plan\u00e9, na kter\u00e9m\u017e jest jezero a nad t\u00edm jezerem jest jin\u00fd vrch, na n\u011bm\u017e jest velik\u00e1 a vysok\u00e1 sk\u00e1la, kter\u00e9mu\u017e to vrchu \u0159\u00edkaj\u00ed Plech\u00fd, o kter\u00e9m\u017e dobrou v\u011bdomost m\u00edti r\u00e1\u010d\u00edte, neb V. Milosti to v\u0161echno n\u00e1le\u017e\u00ed. A tak bych se cht\u011bl ps\u00e1ti \u201ez Plech\u00e9ho nad jezerem\u201c. Na Vil\u00e9movu p\u0159\u00edmluvu Karel Maxmili\u00e1n prosb\u011b vyhov\u011bl, a tak Bartolom\u011bj Pl\u00e1nsk\u00fd i se sv\u00fdm bratrem byli pov\u00fd\u0161eni mezi \u0161lechtice s titulem \u201eZ Plech\u00e9ho\u201c a sou\u010dasn\u011b byl ob\u011bma prop\u016fj\u010den erb, ve kter\u00e9m krom\u011b jin\u00e9ho vyobrazen\u00ed byl ke skoku p\u0159ipraven\u00fd kamz\u00edk. Vyskytovali se tenkr\u00e1t kamz\u00edci na jezern\u00ed st\u011bn\u011b? Jeden z nich se v polovin\u011b 19. stolet\u00ed na Plech\u00e9m zdr\u017eoval, av\u0161ak ten pravd\u011bpodobn\u011b poch\u00e1zel z obory kn\u00ed\u017eete Schwarzenberga bu\u010fto ve Frauenbergu nebo v Rothendorfu.<\/p>\n<p>Po prvn\u00edch nedokonal\u00fdch popisech jezera cht\u011bla pravou skute\u010dnost zjistit humanistick\u00e1 zv\u00eddavost a tak 6. \u010dervna 1567 nechal jezero zm\u011b\u0159it a prozkoumat krumlovsk\u00fd purkrab\u00ed Jakub Kr\u010d\u00edn. V\u00fdsledek jeho m\u011b\u0159en\u00ed zaznamenal ro\u017embersk\u00fd archiv\u00e1\u0159 V\u00e1clav B\u0159e\u017ean: \u201e&#8230;d\u00e9lka jezera obn\u00e1\u0161\u00ed 240 s\u00e1h\u016f, \u0161\u00ed\u0159ka 84 s\u00e1hy a hloubka 50 s\u00e1h\u016f, a p\u0159ece nebyla zcela zm\u011b\u0159ena. V jezeru jsou brouci a obt\u00ed\u017en\u00fd hmyz velikosti raka\u201c. Staro\u010desk\u00fd s\u00e1h m\u011b\u0159il necel\u00e9 dva metry, tak\u017ee ud\u00e1van\u00e1 hloubka \u010dinila kolem devades\u00e1ti metr\u016f. Na d\u016fkladn\u011bj\u0161\u00ed prozkoum\u00e1n\u00ed muselo jezero \u010dekat do roku 1793, kdy v\u00fdznamn\u00fd vodohospod\u00e1\u0159 Josef Rosenauer si z jezera vytvo\u0159il n\u00e1dr\u017e pro plavebn\u00ed kan\u00e1l.<\/p>\n<p>B\u011bhem dal\u0161\u00edch let uvedl n\u011bkolik \u00fadaj\u016f o jezeru vedle J. K. Markuse, T. Gallistla, J. G. Sommera a mnoha dal\u0161\u00edch tak\u00e9 Anton\u00edn Ba\u0161ta, kter\u00fd krom\u011b jin\u00e9ho napsal: \u201e&#8230;u b\u0159ehu jest primitivn\u00ed plavidlo, j\u00edm\u017e mo\u017eno doplouti do st\u0159edu hladiny, odkud se nask\u00fdt\u00e1 zaj\u00edmav\u00fd pohled&#8230;\u201c. K prvn\u00edm biologick\u00fdm v\u00fdzkum\u016fm do\u0161lo po ustanoven\u00ed Komit\u00e9tu pro p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00fd pr\u016fzkum zem\u011b v \u010cech\u00e1ch v roce 1864, zaslou\u017eil se o n\u011b hlavn\u011b dr. A. Fric a v\u00edde\u0148sk\u00fd A. \u010cern\u00fd. P\u0159\u00edrodov\u011bdci se po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed za\u010dali zaj\u00edmat tak\u00e9 o horu. V roce 1805 proj\u00ed\u017ed\u011bl ji\u017en\u00ed \u0160umavou hrab\u011b Ka\u0161par Maria \u0160ternberk, ve 30. letech v\u00fdzna\u010dn\u00fd pra\u017esk\u00fd mineralog Franz Xaver Zippe. Do les\u016f, kde \u201ep\u0159\u00edroda netknuta lidskou rukou se neru\u0161en\u00e9 rozv\u00edjela\u201c, podnikl nau\u010dnou cestu v l\u00e9t\u011b 1849 \u010desk\u00fd lesnick\u00fd spolek, o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji p\u0159ijel mlad\u00fd v\u00edde\u0148sk\u00fd geolog Ferdinand Hochtetter, n\u00e1sledov\u00e1n univerzitn\u00edm profesorem z Mnichova Otto Sendtnerem a dal\u0161\u00edmi v\u011bdci.<\/p>\n<p>V roce 1903 povolila schwarzenbergsk\u00e1 lesn\u00ed spr\u00e1va V. \u0160vamberovi, aby si ke zji\u0161\u0165ovac\u00edm prac\u00edm geofyzik\u00e1ln\u00edho charakteru na jezeru postavil dva vory, na nich\u017e expedice jeden\u00e1cti osob denn\u00ed a no\u010dn\u00ed \u010dinnost\u00ed zmapovala cel\u00e9 jezero. V dal\u0161\u00edch v\u00fdzkumech se pokra\u010dovalo v letech 1906 &#8211; 1907. Touto akc\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9 pr\u00e1ce v podstat\u011b skon\u010dily a pokra\u010dovalo se a\u017e za p\u0159edmnichovsk\u00e9 republiky, kdy nejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00ednosem byla m\u011b\u0159en\u00ed, vykonan\u00e1 v letech 1934 a\u017e 1938 zam\u011bstnanci schwarzenbergsk\u00e9ho lesn\u00edho \u0159editelstv\u00ed v Horn\u00ed Plan\u00e9 pro \u00fa\u010dely zaji\u0161t\u011bn\u00ed dostate\u010dn\u00e9ho p\u0159\u00edvodu vody do um\u011bl\u00e9 stoky p\u0159i ka\u017edoro\u010dn\u00edm plaven\u00ed d\u0159\u00edv\u00ed. Mysl\u00edte si, \u017ee by plavebn\u00ed kan\u00e1l sou\u010dasn\u00fd kn\u00ed\u017ee Karel Schwarzenberg postavil dnes?<\/p>\n<p>V roce 1911 byla na hr\u00e1zi postavena Lucembursk\u00e1 chata. Pr\u00fd se tu \u010depovalo dobr\u00e9 bavorsk\u00e9 pivo &#8230; co\u017e by \u017e\u00edzniv\u00fd poutn\u00edk uv\u00edtal velice p\u0159evelice i dnes &#8230; , chata nab\u00edzela ob\u010derstven\u00ed a ubytov\u00e1n\u00ed pro 14 osob ve \u010dty\u0159ech pokoj\u00edch, zpo\u010d\u00e1tku jen pro lesn\u00ed person\u00e1l a hosty. V roce 1935 byla roz\u0161\u00ed\u0159ena n\u00e1kladem 190 000 K\u010d o dal\u0161\u00edch 6 vyh\u0159\u00edvan\u00fdch pokoj\u016f a jednu spole\u010dnou nocleh\u00e1rnu, celkem pro 46 host\u016f. Chatu s velkou venkovn\u00ed terasou celoro\u010dn\u011b provozoval Anton Hochholdinger. Chata se pozd\u011bji stala majetkem Klubu \u010desk\u00fdch turist\u016f. Provoz chaty skon\u010dil za\u010d\u00e1tkem roku 1951, kdy v\u00e1lkou zpustl\u00fd objekt zabrala Pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e a v\u00fdrazn\u011b jej upravila ke sv\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. O V\u00e1noc\u00edch 1952 chata vyho\u0159ela, \u00fadajn\u011b od zazd\u011bn\u00e9ho tr\u00e1mu v kom\u00edn\u011b.<\/p>\n<p>O rok pozd\u011bji na m\u00edst\u011b vyrostla novostavba zd\u011bn\u00e9 roty spolu s jedn\u00edm dvojdomkem a d\u0159ev\u011bn\u00fdm finsk\u00fdm domkem. V roce 1981 PS are\u00e1l opustila a ch\u00e1traj\u00edc\u00ed objekty byly zbo\u0159eny po roce 1989, aby se lokalit\u011b vr\u00e1til p\u016fvodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed r\u00e1z. Tak\u017ee nezasv\u011bcen\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk si snad ani nepomysl\u00ed, \u017ee na srovnan\u00e9 plo\u0161in\u011b pobl\u00ed\u017e hr\u00e1ze, kde dnes jsou um\u00edst\u011bny lavi\u010dky pro odpo\u010dinek turist\u016f, b\u00fdvalo kdysi n\u011bjak\u00e9 staven\u00ed. Ple\u0161n\u00e9 jezero nav\u0161t\u00edvil 13. srpna 1868 princ Jan Nepomuk ze Schwarzenberku a proto byl na b\u0159eh jezera zv\u00fdrazn\u011bn pam\u011btn\u00ed k\u00e1men, kter\u00fd p\u0159ipom\u00edn\u00e1 tuto n\u00e1v\u0161t\u011bvu budouc\u00edho vlastn\u00edka panstv\u00ed a stavitele plavebn\u00edho kan\u00e1lu. Z kamene si pr\u00fd princ Jan prohl\u00ed\u017eel jezero. K\u00e1men s\u00e1m ov\u0161em neuvid\u00edte v\u017edy &#8212; p\u0159i vy\u0161\u0161\u00edm stavu vody se skryje pod hladinou.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Zdroj:<\/strong> Ple\u0161n\u00e9 jezero B\u00f6hmerw\u00e4ldler Heimatbrief, 1990, s. 446 Franz Kreipl autor p\u0159eklad\u016f a \u010desk\u00fdch text\u016f Jan Mare\u0161, elektronick\u00e1 verze Ivo Kare\u0161 &#8211; Jiho\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch<\/p>\n<p><strong>P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n<p><strong>Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n<hr \/>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Ple\u0161n\u00e9 jezero <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":345941,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/05\/16\/ram-plesne-jezero.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/240748"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=240748"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/240748\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":345940,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/240748\/revisions\/345940"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/345941"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=240748"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=240748"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=240748"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}