![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/11\/11\/O-SVAT\u00c9M-MARTINOVI-NA-\u0160UMAV\u011a....jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Historie svatomartinsk\u00fdch tradic zapo\u010dala ji\u017e b\u011bhem ran\u00e9ho st\u0159edov\u011bku, kdy uct\u00edv\u00e1n\u00ed svat\u00e9ho Martina z\u00edskalo postupem doby evropsk\u00fd rozm\u011br. Den sv. Martina byl dnem veselic, lov\u016f a zabija\u010dek. Tradice martinsk\u00e9 husy (\u010di martinsk\u00e9ho vep\u0159e), kter\u00e1 byla na mnoha m\u00edstech konzumov\u00e1na v den sv\u011btcova sv\u00e1tku, souvisela s ukon\u010den\u00edm zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho roku, s odvodem \u00farok\u016f vrchnosti, s adventn\u00edm \u0161estit\u00fddenn\u00edm p\u016fstem (za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edm 12. listopadu) a ve vina\u0159sk\u00fdch oblastech s ochutn\u00e1vkou prvn\u00edho v\u00edna.<\/p>\n
V n\u011bkter\u00fdch oblastech se zapalovaly martinsk\u00e9 ohn\u011b, kter\u00e9 nahradily lampiony, sv\u011btil se chl\u00e9b a peklo ob\u0159adn\u00ed pe\u010divo. Den 11. listopadu se vyzna\u010doval lidov\u00fdm veselen\u00edm, za\u010d\u00ednaly fungovat tribun\u00e1ly, parlamenty, \u0161koly, slavily se volby do m\u00edstn\u00edch zastupitelstev, plat\u00edvaly se dan\u011b a obnovovaly se kontrakty. Mnoh\u00e9 z t\u011bchto oby\u010dej\u016f p\u0159e\u017eily i sv\u011btc\u016fv kult.<\/p>\n
Na svat\u00e9ho biskupa Martina<\/em> Sv\u00e1tek sv. Martina je spojen s v\u00fdznamn\u00fdm lidsk\u00fdm gestem \u2013 soucitem, laskavost\u00ed a schopnost\u00ed se d\u011blit. Podzimn\u00ed hodov\u00e1n\u00ed m\u00e1 dlouholetou tradici, ke kter\u00e9 postupn\u011b p\u0159ibyly tak\u00e9 zvyky sv\u00e1zan\u00e9 se svat\u00fdm Martinem. Tradi\u010dn\u011b doch\u00e1zelo k oslav\u00e1m \u00farody a zaslou\u017een\u00e9mu odpo\u010dinku od n\u00e1ro\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce. Sklize\u0148 a n\u00e1sledn\u00e9 hodov\u00e1n\u00ed je tak po v\u011bky p\u0159irozenou podzimn\u00ed tradic\u00ed, kter\u00e1 se dodr\u017euje po cel\u00e9 Evrop\u011b.<\/p>\n Tradice, zvyky a ritu\u00e1ly pat\u0159\u00ed k lidstvu od nepam\u011bti. Lid\u00e9 si tak zp\u0159\u00edjem\u0148ovali n\u00e1ro\u010dn\u00e9 \u017eivobyt\u00ed a pomoc\u00ed za\u017eit\u00fdch ritu\u00e1l\u016f d\u00e1vali \u017eivotu \u0159\u00e1d. Mnoh\u00e9 ze symbol\u016f a zvyk\u016f jsou p\u0159itom sp\u00ed\u0161e praktick\u00e9 ne\u017e magick\u00e9. Sv\u00e1tek svat\u00e9ho Martina p\u0159edstavoval tak\u00e9 zlom v hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m cyklu venkova: \u201eTento den tak\u00e9 kon\u010d\u00edvala \u010deledi slu\u017eba, dost\u00e1vala mzdu a hledala nov\u00e9ho hospod\u00e1\u0159e, p\u0159\u00edpadn\u011b o rok prodlu\u017eovala dohodu. Kon\u00e1valy se dobyt\u010d\u00ed \u010di v\u00fdro\u010dn\u00ed trhy. V tento den se uzav\u00edraly smlouvy mezi obc\u00ed a obecn\u00edm past\u00fd\u0159em, ov\u010d\u00e1kem, ponocn\u00fdm a dal\u0161\u00edmi lidmi. D\u011bti i hospod\u00e1\u0159i \u010dekali na prvn\u00ed sn\u00edh, nebo\u0165 podle pranostiky Svat\u00fd Martin p\u0159ijede na b\u00edl\u00e9m koni. Lid\u00e9 si odpozorovan\u00fd klimatick\u00fd jev spojili se sv\u011btcem, \u010dasto zobrazovan\u00fdm na koni, a tak vznikla tato poetick\u00e1 p\u0159edstava.”<\/p>\n Podle legendy \u017eil Martin sv\u016fj \u017eivot skromn\u011b a svou v\u00edru pro\u017e\u00edval i v arm\u00e1d\u011b. Byl jin\u00fd ne\u017e ostatn\u00ed voj\u00e1ci, a to dokazuje tak\u00e9 symbolick\u00fd \u010din, d\u00edky kter\u00e9mu je zn\u00e1m\u00fd. Do\u0161lo k n\u011bmu v roce 335 v Amiensu u jedn\u00e9 z m\u011bstsk\u00fdch bran. Ten ve\u010der bylo velmi mrazivo a Martin se tudy vracel do vojensk\u00e9ho t\u00e1bora. U br\u00e1ny jej oslovil \u017eebr\u00e1k a prosil o almu\u017enu. Martin v\u0161ak u sebe nem\u011bl pen\u00edze ani j\u00eddlo, a tak jej napadlo, \u017ee se s \u017eebr\u00e1kem rozd\u011bl\u00ed o sv\u016fj pl\u00e1\u0161\u0165, kter\u00fd \u010depel\u00ed rozd\u011blil nap\u016fl. Polovinu pl\u00e1\u0161t\u011b hodil \u017eebr\u00e1kovi.<\/p>\n Legenda d\u00e1le prav\u00ed, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed noc Martin spat\u0159il Je\u017e\u00ed\u0161e, kter\u00fd byl tak\u00e9 od\u011bn pouhou p\u016flkou pl\u00e1\u0161t\u011b. Pot\u00e9 usly\u0161el, jak Je\u017e\u00ed\u0161 \u0159\u00edk\u00e1 and\u011bl\u016fm: \u201eT\u00edmto pl\u00e1\u0161t\u011bm m\u011b od\u011bl Martin, kter\u00fd je teprve na cest\u011b ke k\u0159tu.\u201c Tato Kristova slova znamenaj\u00ed to, co je naps\u00e1nu v evangeliu: \u201eCokoli u\u010din\u00ed\u0161 jednomu z m\u00fdch nejmen\u0161\u00edch brat\u0159\u00ed, pro m\u011b jsi u\u010dinil.\u201c Martin se po t\u011bchto ud\u00e1lostech dal pok\u0159t\u00edt, opustil arm\u00e1du a za\u010dal slou\u017eit Bohu. Ode\u0161el do Poitiers, kam ho p\u0159itahovala pov\u011bst biskupa Hilaria \u2013 ten byl n\u00e1sledn\u011b jeho u\u010ditelem a velk\u00fdm vzorem. N\u00e1sledn\u011b se vr\u00e1til do rodn\u00e9 Panonie, ze kter\u00e9 pot\u00e9 uprchl do It\u00e1lie. Zde se odebral do \u00fastran\u00ed a \u017eil jako poustevn\u00edk a po rozkolu v c\u00edrkvi se vydal zp\u011bt do Galie (dne\u0161n\u00ed Francie) a usadil se pobl\u00ed\u017e Poitiers v poustevn\u011b a v\u011bnoval se modlitb\u00e1m a rozj\u00edm\u00e1n\u00ed. Postupn\u011b se kolem n\u011bj zformovala skupina k\u0159es\u0165an\u016f. Na tomto m\u00edst\u011b pak pozd\u011bji vyrostl slavn\u00fd benediktinsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter v Ligug\u00e9. Martin se pozd\u011bji stal kn\u011bzem. Pozd\u011bji byl ve m\u011bst\u011b Tours vysv\u011bcen na biskupa, ale \u017eil po\u0159\u00e1d ve velmi skromn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. Dokonce m\u00edsto biskupsk\u00e9ho pal\u00e1ce pob\u00fdval s n\u011bkolika mnichy p\u0159ed branami m\u011bsta v nuzn\u00fdch chatr\u010d\u00edch. Z t\u00e9to poustevny pak vznikl v\u00fdznamn\u00fd kl\u00e1\u0161ter Marmoutier. \u010casto se vyd\u00e1val na misie a stopy po jeho cest\u00e1ch najdeme t\u00e9m\u011b\u0159 po cel\u00e9 Francii.<\/p>\n Svat\u00e9mu Martinovi je zasv\u011bceno p\u0159es \u010dty\u0159i a p\u016fl tis\u00edce kostel\u016f a kapl\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Martin se do\u017eil \u00factyhodn\u00fdch osmdes\u00e1ti let. Zem\u0159el v roce 397 v Candes na jedn\u00e9 ze sv\u00fdch misijn\u00edch cest, kdy byl ji\u017e vy\u010derpan\u00fd a oslaben\u00fd nemoc\u00ed. Jeho t\u011blo bylo p\u0159evezno do Tours a k jeho t\u011blu p\u0159i poh\u0159bu proudily davy lid\u00ed, u kter\u00fdch byl velmi obl\u00edben\u00fd. Tento slavnotn\u00ed poh\u0159eb se konal 11. listopadu, proto tak\u00e9 v tento den slav\u00edme jeho sv\u00e1tek. Martinovy ostatky byly ulo\u017eeny do krypty, nad n\u00ed\u017e byla postavena kaple a posl\u00e9ze i velkolep\u00e1 bazilika. Velmi brzy se m\u011bsto Tours stalo obl\u00edben\u00fdm poutn\u00edm m\u00edstem. V sou\u010dasnosti zde stoj\u00ed bazilika sv. Martina z roku 1900. Za velkou relikvii je pova\u017eov\u00e1n Martin\u016fv pl\u00e1\u0161\u0165, kter\u00fd byl uchov\u00e1v\u00e1n v kr\u00e1lovsk\u00e9m pal\u00e1ci v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n Jezdil Martin na b\u00edl\u00e9m koni? Svat\u00fd Martin \u017eil velmi skromn\u011b a na b\u00edl\u00e9m koni jist\u011b nejezdil. Tato legenda vznikla velmi jednodu\u0161e, proto\u017ee lid\u00e9 si b\u011bhem let v\u0161imli, \u017ee v\u017edy kolem sv\u00e1tku svat\u00e9ho Martina se za\u010d\u00ednaj\u00ed objevovat prvn\u00ed vlo\u010dky sn\u011bhu. Proto si propojili jeho jm\u00e9no metaforicky pr\u00e1v\u011b s b\u00edl\u00fdm kon\u011bm, kter\u00fd symbolizuje sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky.<\/p>\n Svat\u00fd Martin je spojen tak\u00e9 s prvn\u00edm v\u00ednem nov\u00e9ho ro\u010dn\u00edku. Pr\u00e1v\u011b na jeho sv\u00e1tek vina\u0159i na\u010d\u00ednaj\u00ed a chutnaj\u00ed takzvan\u00e9 Svatomartinsk\u00e9 v\u00edno. Sv\u011b\u017e\u00ed a ovocn\u00e1 v\u00edna zraj\u00edc\u00ed pouze n\u011bkolik t\u00fddn\u016f. N\u00e9st jm\u00e9no Svatomartinsk\u00e9 mohou jen n\u011bkter\u00e1 v\u00edna. Ozna\u010den\u00ed Svatomartinsk\u00e9 v\u00edno ve spojitosti s v\u00edt\u00e1n\u00edm nov\u00e9ho v\u00edna se za\u010dalo u\u017e\u00edvat ji\u017e na dvo\u0159e c\u00edsa\u0159e Josefa II. \u201eNa den sv. biskupa Martina mil\u00fd hospod\u00e1\u0159 a jeho dru\u017eina husy jed\u00ed, v\u00edno k tomu pij\u00edce, \u0161t\u011bdr\u00e9ho Martina chv\u00e1l\u00edce; p\u00e1ni, \u017e\u00e1ci a kn\u011b\u017e\u00ed se raduj\u00ed, neb se jim koledy p\u0159ibli\u017euj\u00ed. Pacholci a d\u00edvky svobodu m\u00edvaj\u00ed a u jin\u00fdch p\u00e1n\u016f se zjedn\u00e1vaj\u00ed.\u201d Tuto \u0159\u00edka\u010dku z osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b sly\u0161\u00edte poprv\u00e9, ale vystihuje podstatu tohoto data. N\u011bkdy se jim proto \u0159\u00edkalo tak\u00e9 \u201eMart\u00ednkov\u00e9\u201c, co\u017e bylo ov\u0161em i synonymem pro h\u00fd\u0159ivce.<\/p>\n Ne nadarmo mravok\u00e1rci \u0159\u00edk\u00e1vali: \u201eKdo Mart\u00ednka \u010dasto sv\u011bt\u00ed, husy, kury mu zalet\u00ed. D\u016fm, dv\u016fr, louku i d\u011bdinu, p\u0159ivede v\u0161e na mizinu.\u201c. N\u011bco na tom bude… Vy si ale nenechte kazit n\u00e1ladu a svat\u00e9ho Martina oslavte, jak se slu\u0161\u00ed a pat\u0159\u00ed. \u201eNa svat\u00e9ho Martina slune\u010dno \u2013 dlouh\u00e1 zima.\u201c \u010ce\u0161t\u00ed obrozene\u010dt\u00ed historici a n\u00e1rodopisci tvrdili, \u017ee sv\u00e1tek sv. Martina polo\u017eila c\u00edrkev pr\u00e1v\u011b do doby slavnost\u00ed Baccha, boha v\u00edna a opilstv\u00ed, zobrazovan\u00e9ho s dv\u011bma r\u016f\u017eky na hlav\u011b, proto za\u010dali peka\u0159i p\u00e9ci pe\u010divo podobn\u00e9 t\u011bmto r\u016f\u017ek\u016fm; n\u011bme\u010dt\u00ed n\u00e1rodopisci ud\u00e1vali, \u017ee u\u017e pape\u017esk\u00fd leg\u00e1t Bonifatius v Germ\u00e1nii zaznamenal pohansk\u00e9 ob\u0159adn\u00ed zvyklosti, p\u0159i kter\u00fdch se ob\u011btovalo boh\u016fm pe\u010divo ve tvaru bo\u017estva nebo jejich atribut\u016f \u010di p\u0159\u00edmo ve tvaru ob\u011bt\u00ed a kter\u00e9 pak p\u0159e\u0161ly na k\u0159es\u0165ansk\u00e9 slavnosti. Z t\u011bsta upe\u010den\u00fd b\u00fdk byl pozd\u011bji ob\u011btov\u00e1n takt\u00e9\u017e sv. Martinu, k\u0159es\u0165ansk\u00e9mu patronu past\u00fd\u0159\u016f a st\u00e1d.<\/p>\n Martinsk\u00e9 rohl\u00edky tak maj\u00ed p\u0159ipom\u00ednat starov\u011bk\u00fd roh k pit\u00ed \u010di rohy ob\u011btovan\u00e9ho b\u00fdka. Recept na martinsk\u00e9 rohl\u00edky zachytila ve sv\u00e9 kucha\u0159ce tak\u00e9 Magdalena Dobromila Rettigov\u00e1. A pro\u010d m\u011bly martinsk\u00e9 rohl\u00edky zahnut\u00fd tvar? O tom vypr\u00e1v\u011bj\u00ed dv\u011b star\u00e9 legendy. Podle jedn\u00e9 z nich se nevlastn\u00ed matka pokusila svat\u00e9ho Martina otr\u00e1vit. Upekla rohl\u00edky a do jednoho z nich p\u0159idala jed, a aby ho poznala, jako jedin\u00fd ho vytvarovala do podkovy. P\u0159i pe\u010den\u00ed se k jej\u00ed sm\u016fle ale sto\u010dily v\u0161echny rohl\u00edky. Druh\u00e1 pov\u011bst spojuje tvar svatomartinsk\u00fdch rohl\u00edk\u016f s podkovami kon\u011b sv\u011btce, na kter\u00e9m jezdil rozd\u00e1vat j\u00eddlo chud\u00fdm.<\/p>\n Podle profesora \u010ce\u0148ka Z\u00edbrta si v \u010cech\u00e1ch ve 14. stolet\u00ed martinskou koledou p\u0159ilep\u0161ovali nejen chud\u00ed \u017e\u00e1ci a kanovn\u00edci, ale tak\u00e9 katov\u00e9 (roku 1390 \u00fa\u010dast zak\u00e1z\u00e1na). Koledovali po domech z\u00e1mo\u017en\u011bj\u0161\u00edch m\u011b\u0161\u0165an\u016f a ve sv\u00fdch koled\u00e1ch, z nich\u017e se n\u011bkter\u00e9 z 15. stolet\u00ed zachovaly, se dovol\u00e1vali \u0161t\u011bdrosti sv\u00fdch spoluob\u010dan\u016f podle sv. biskupa Martina, kter\u00fd se s pros\u00edc\u00edm \u017eebr\u00e1kem rozd\u011blil o sv\u016fj vlastn\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165. Postupem doby martinsk\u00e1 koleda v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b vymizela.<\/p>\n <\/p>\n Zdroj:<\/strong> \u010cech, politick\u00fd t\u00fdden\u00edk katolick\u00fd, 22.11.1881, Lum\u00edr, 1853, t\u00e9\u017e \u010cen\u011bk Z\u00edbrt: Staro\u010desk\u00e9 v\u00fdro\u010dn\u00ed oby\u010deje, pov\u011bry, slavnosti a z\u00e1bavy proston\u00e1rodn\u00ed, 1889, \u010cen\u011bk Z\u00edbrt: Staro\u010desk\u00e9 v\u00fdro\u010dn\u00ed oby\u010deje, rok 1889, s. 179-86. Tak\u00e9 Josef Jakub Jungmann: Historie literatury \u010desk\u00e9, V\u00eddensk\u00e9 Noviny, Di, 10. Oktober 1939, Kdy se slav\u00edvalo posv\u00edcen\u00ed<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Vo <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":327935,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/11\/07\/ram-svaty-martin.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/239969"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=239969"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/239969\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":327934,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/239969\/revisions\/327934"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/327935"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=239969"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=239969"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=239969"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\nmil\u00fd hospod\u00e1\u0159 a jeho dru\u017eina<\/em>
\nhusy jed\u00ed, v\u00edno k tomu pij\u00edce<\/em>
\n\u0161t\u011bdr\u00e9ho Martina chv\u00e1l\u00edce<\/em>
\np\u00e1ni, \u017e\u00e1ci a kn\u011b\u017e\u00ed se raduj\u00ed<\/em>
\nneb se jim koledy p\u0159ibli\u017euj\u00ed.<\/em>
\nPacholci a d\u00edvky svobodu m\u00edvaj\u00ed<\/em>
\na u jin\u00fdch p\u00e1n\u016fv se zjedn\u00e1vaj\u00ed.<\/em>
\n(Selsk\u00e1 pranostika z roku 1710)<\/strong><\/p>\n
\n