{"id":234076,"date":"2023-08-25T19:46:37","date_gmt":"2023-08-25T18:46:37","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=234076"},"modified":"2023-08-25T19:49:56","modified_gmt":"2023-08-25T18:49:56","slug":"stara-sumava-konec-prazdnin","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=234076","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Konec pr\u00e1zdnin"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Moc kr\u00e1tk\u00e9 pr\u00e1zdniny? Kdysi to b\u00fdvalo hor\u0161\u00ed. V\u0161echno, co m\u00e1 sv\u016fj za\u010d\u00e1tek, m\u00e1 i sv\u016fj konec a tak skon\u010d\u00ed i letn\u00ed pr\u00e1zdniny. Taky se v\u00e1m zd\u00e1, \u017ee l\u00e9to je ka\u017ed\u00fdm rokem rychlej\u0161\u00ed a rychlej\u0161\u00ed? Doba se zrychluje, \u017eivot taky. Je jen a jen na n\u00e1s, jak se s t\u00edm vyrovn\u00e1me a jak budeme reagovat. Pr\u00e1zdniny p\u0159ed chv\u00edl\u00ed za\u010daly a za chvilinku kon\u010d\u00ed. A\u0165 mi ale n\u011bkdo vysv\u011btl\u00ed ten paradox ve vn\u00edm\u00e1n\u00ed \u010dasu, kdy se mi zd\u00e1, \u017ee p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsme vyj\u00ed\u017ed\u011bli na dovolenou, a p\u0159itom mi to p\u0159ipad\u00e1 tak d\u00e1vno.<\/h6>\n

Pro spoustu d\u011bt\u00ed to znamen\u00e1 vr\u00e1tit se z p\u0159\u00edrody zp\u011bt dom\u016f a p\u0159ipravit se na \u0161koln\u00ed rok. \u00d3dy na podzim se rozb\u011bhly na v\u0161ech front\u00e1ch. V n\u00e1dhern\u00fdch fotografi\u00edch, posmutn\u011bl\u00fdch ver\u0161\u00edch, z\u00e1dum\u010div\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch. Na konci pr\u00e1zdnin se mus\u00ed ti, kter\u00fdch se to t\u00fdk\u00e1, pomalu vyrovn\u00e1vat se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed za\u010d\u00e1tek \u0161koln\u00edho roku. Pro \u0161kol\u00e1ky, ale i jejich rodi\u010de nast\u00e1v\u00e1 leckdy pern\u00e9 obdob\u00ed. V\u0161echno je jednou poprv\u00e9. Co je cenn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e na\u0161e vzpom\u00ednky? A to hlavn\u011b na dobu d\u011btstv\u00ed, kdy jsme o pr\u00e1zdnin\u00e1ch ne\u0159e\u0161ili nic jin\u00e9ho ne\u017e jak nalo\u017eit s p\u0159ebytkem \u010dasu, abychom se nenudili. A mnoho z n\u00e1s si sv\u016fj prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den pamatuje a\u017e do dosp\u011blosti.<\/p>\n

Pr\u00e1zdniny utekly jako voda a \u0161kol\u00e1ci z toho v\u011bt\u0161inou radost nemaj\u00ed. Zbudou u\u017e jen vzpom\u00ednky, te\u010f je\u0161t\u011b \u010derstv\u00e9, pozd\u011bji je p\u0159ipomenou u\u017e jen fotky a suven\u00fdry, ne\u017e je odklid\u00edme n\u011bkam dospodu v \u0161upl\u00edku. Nov\u011b objeven\u00e1 m\u00edsta i lid\u00e9 budou postupn\u011b blednout s t\u00edm, jak na n\u011b bude sedat prach ka\u017edodenn\u00edch starost\u00ed. B\u011bhem pr\u00e1zdnin vznikla nov\u00e1 p\u0159\u00e1telstv\u00ed i nov\u00e9 l\u00e1sky. N\u011bkter\u00e9 vydr\u017e\u00ed roky, jin\u00e9 zapadnou s posledn\u00edm pr\u00e1zdninov\u00fdm sluncem. Posezen\u00ed u grilu nebo u vody vyst\u0159\u00edd\u00e1 sezen\u00ed ve \u0161koln\u00edch lavic\u00edch. V\u016fn\u011b pose\u010den\u00e9 tr\u00e1vy se zm\u011bn\u00ed ve v\u016fni \u010derstv\u011b o\u0159ezan\u00fdch pastelek a d\u00fdmu z p\u00e1len\u00e9ho list\u00ed a chu\u0165 jahod a t\u0159e\u0161n\u00ed vyst\u0159\u00eddaj\u00ed \u0161vestkov\u00e9 knedl\u00edky a jable\u010dn\u00e9 kol\u00e1\u010de. Bor\u016fv\u010d\u00ed v lese u\u017e sv\u00e9 fialov\u00e9 plody tak\u00e9 vydalo, te\u010f tu najdeme u\u017e jen klouzky a h\u0159\u00edbky, kter\u00e9 se schov\u00e1vaj\u00ed v jeho st\u00ednu. V obchodech, kde je\u0161t\u011b dnes naraz\u00edme na melouny a \u010derstvou zeleninu, budou u\u017e za chv\u00edli st\u00e1t vyrovnan\u00ed \u010dokol\u00e1dov\u00ed Mikul\u00e1\u0161i, kte\u0159\u00ed n\u00e1s budou d\u011bsit a\u017e do ledna.<\/p>\n

Kdyby tak v\u011bd\u011bli, jak kr\u00e1tk\u00e9 b\u00fdvalo \u0161koln\u00ed volno je\u0161t\u011b po\u010d\u00e1tkem minul\u00e9ho stolet\u00ed…
\nNa prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den se tradi\u010dn\u011b t\u011b\u0161\u00edvaj\u00ed jen prv\u0148\u00e1\u010dci a rodi\u010de, kte\u0159\u00ed zoufale vyhl\u00ed\u017eej\u00ed nov\u011b nastolen\u00fd \u0159\u00e1d po pr\u00e1zdninov\u00e9 zvl\u010dilosti sv\u00fdch potomk\u016f. Dne\u0161n\u00ed \u0161kol\u00e1ci se sv\u00fdmi dev\u00edti t\u00fddny pr\u00e1zdnin v l\u00e9t\u011b, voln\u00fdmi v\u00edkendy, sv\u00e1tky a \u0159adou dal\u0161\u00edch pr\u00e1zdnin si nicm\u00e9n\u011b oproti minul\u00e9 dob\u011b rozhodn\u011b nemusej\u00ed st\u011b\u017eovat. P\u0159ed reformou Marie Terezie u n\u00e1s syst\u00e9m vzd\u011bl\u00e1n\u00ed postr\u00e1dal \u0159\u00e1d, logiku i n\u00e1vaznost. Existovaly samoz\u0159ejm\u011b m\u011bstsk\u00e9 \u0161koly, \u0161koly c\u00edrkevn\u00ed i univerzity, ale pro chud\u00fd venkovsk\u00fd lid tu byly p\u0159inejlep\u0161\u00edm \u0161koly p\u0159i fa\u0159e, p\u0159inejhor\u0161\u00edm n\u011bkde v pr\u00e1zdn\u00e9 st\u00e1ji nebo dokonce vandrovn\u00ed. To se u\u010ditel, jeho\u017e \u017e\u00e1ky nebyli rodi\u010de schopni poslat za n\u00edm, musel trm\u00e1cel ode dvora ke dvoru, sna\u017eil se vyu\u010dovat a \u017eebral p\u0159i tom o ubytov\u00e1n\u00ed a stravu. Venkovsk\u00e9 \u0161koly trp\u011bly b\u00eddnou doch\u00e1zkou a sm\u011b\u0161n\u00fdmi platy u\u010ditel\u016f a n\u011bkdy se v nich u\u010dilo jen p\u0159es zimu, kdy d\u011bti nebyly pot\u0159ebn\u00e9 na poli, proto\u017ee pokusy dostat je do \u0161koly i jindy zkr\u00e1tka selhaly.<\/p>\n

Zvl\u00e1\u0161t\u011b \u0161patn\u00e1 byla doch\u00e1zka venkovsk\u00fdch d\u00edvek, pro n\u011b\u017e rodi\u010de nepova\u017eovali ani z\u00e1kladn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed za nutn\u00e9. U\u010ditel\u00e9 byli m\u00e1lokdy n\u011bjak kvalifikov\u00e1ni. Sp\u00ed\u0161e \u0161lo o vyslou\u017eil\u00e9 voj\u00e1ky nebo zb\u011bhl\u00e9 studenty. Prvn\u00ed “pr\u00e1zdniny” tedy byly leckdy opravdu dlouh\u00e9. Trvaly p\u0159inejmen\u0161\u00edm tepl\u00e9 m\u011bs\u00edce roku, p\u0159i\u010dem\u017e se na\u0161lo dosti d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 do \u0161koly nechodily v\u016fbec. Uvozovky u slova pr\u00e1zdniny jsou v\u00edce ne\u017e nam\u00edst\u011b, proto\u017ee d\u011bti byly “h\u00e1jen\u00e9” skute\u010dn\u011b jen prvn\u00edch n\u011bkolik let a velmi brzy za\u010d\u00ednaly tvrd\u011b pracovat a pom\u00e1hat sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm v ob\u017eiv\u011b. “R\u00e1di bychom vid\u011bli, kdyby rodi\u010dov\u00e9 sv\u00e9 d\u011bti ve v\u011bku 6 – 12 let do \u0161kol pos\u00edlali,” napsala Marie Terezie do V\u0161eobecn\u00e9ho \u0161koln\u00edho \u0159\u00e1du pro n\u011bmeck\u00e9 norm\u00e1ln\u00ed, hlavn\u00ed a trivi\u00e1ln\u00ed \u0161koly ve v\u0161ech c. k. d\u011bdi\u010dn\u00fdch zem\u00edch z roku 1774.<\/p>\n

Co se t\u00fd\u010de pr\u00e1zdnin, situace byla takov\u00e1: M\u011bstsk\u00fd \u0161koln\u00ed rok za\u010d\u00ednal 3. listopadu a kon\u010dil v sobotu p\u0159ed Kv\u011btnou ned\u011bl\u00ed. Vyu\u010dov\u00e1n\u00ed pokra\u010dovalo v pond\u011bl\u00ed po prvn\u00ed ned\u011bli po Velikonoc\u00edch a konec byl na sv. Michala (29. z\u00e1\u0159\u00ed). V m\u011bs\u00edci \u0159\u00edjnu bylo tedy volno. Oproti tomu na venkov\u011b za\u010d\u00ednal \u0161koln\u00ed rok a\u017e v prosinci, prvn\u00ed pololet\u00ed bylo do b\u0159ezna. Pak se znovu za\u010d\u00ednalo v pond\u011bl\u00ed po prvn\u00ed ned\u011bli po Velikonoc\u00edch a kon\u010dilo se tak\u00e9 29. z\u00e1\u0159\u00ed, ale venkovsk\u00e9 d\u011bti m\u011bly nav\u00edc 21 dn\u00ed v obdob\u00ed \u017en\u00ed. Volno pro v\u0161echny bylo tak\u00e9 o c\u00edrkevn\u00edch sv\u00e1tc\u00edch. P\u0159edev\u0161\u00edm ale Marie Terezie dbala na to, aby se dobudovala s\u00ed\u0165 farn\u00edch \u0161kol, za\u010daly se tisknout jednotn\u00e9 u\u010debnice a u\u010ditel\u00e9 z\u00edsk\u00e1vali jakousi kvalifikaci, co\u017e obrovsk\u00fdm zp\u016fsobem posunulo \u0161kolstv\u00ed dop\u0159edu. Historici se na p\u0159esn\u00e9 interpretaci na\u0159\u00edzen\u00ed zcela neshodnou, ale zd\u00e1 se, \u017ee \u0161lo sp\u00ed\u0161e o doporu\u010den\u00ed \u0161koln\u00ed doch\u00e1zky ne\u017e jej\u00ed absolutn\u00ed povinnost bez v\u00fdjimky. Nicm\u00e9n\u011b bylo zjevn\u00e9, co si panovnice p\u0159eje a jak\u00fd m\u00e1 \u00famysl. S t\u00edm, jak vzniklo v\u00edce \u0161kol, byly pro mnoho rodi\u010d\u016f najednou dostupn\u011bj\u0161\u00ed. Mnoz\u00ed z nich skute\u010dn\u011b panovnici poslechli a d\u011bti do \u0161koly za\u010dali pos\u00edlat. T\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee se postupn\u011b zav\u00e1d\u011bla r\u016fzn\u00e1 opat\u0159en\u00ed, jako \u017ee kdo nechodil do \u0161koly, nemohl b\u00fdt u\u010dedn\u00edkem.<\/p>\n

Od roku 1805 byla Franti\u0161kem Josefem I. zavedena u\u017e v\u00fdslovn\u011b povinn\u00e1 \u0161koln\u00ed doch\u00e1zka, ale st\u00e1le z\u016fst\u00e1vala skoro t\u0159etina d\u011bt\u00ed, jejich\u017e rodi\u010de to nerespektovali. Za datum definitivn\u00edho uz\u00e1kon\u011bn\u00ed \u0161koln\u00ed doch\u00e1zky se pova\u017euje a\u017e rok 1869. Pr\u00e1zdniny p\u0159es l\u00e9to byly a jejich d\u00e9lka nebyla p\u0159esn\u011b stanovena, ale nesm\u011bla p\u0159ekro\u010dit p\u011bt t\u00fddn\u016f. N\u011bkde se toto na\u0159\u00edzen\u00ed st\u00e1le moc nedodr\u017eovalo a v\u0161e se \u0159\u00eddilo sp\u00ed\u0161e n\u00e1klady na topen\u00ed a podobn\u011b. Za\u010d\u00e1tek \u0161koln\u00edho roku m\u011bl b\u00fdt v \u0159\u00edjnu a\u017e listopadu. Dvac\u00e1t\u00e9ho srpna 1870 bylo vyd\u00e1no na\u0159\u00edzen\u00ed o za\u010d\u00e1tku \u0161koln\u00edho roku mezi 1. z\u00e1\u0159\u00edm a 1. listopadem, celkem m\u011bl trvat 46 t\u00fddn\u016f. Pr\u00e1zdniny se mohly rozd\u011blit a celkem trvaly \u0161est t\u00fddn\u016f. N\u011bco jako v\u00edkend \u017e\u00e1ci v t\u00e9to dob\u011b neznali. Sobota byl b\u011b\u017en\u00fd v\u0161edn\u00ed den, jen obecn\u00e9 \u0161koly m\u00edvaly voln\u00e9 p\u016fldne (to b\u00fdvalo i ve st\u0159edu). V ned\u011bli se od dvan\u00e1cti let muselo do ned\u011bln\u00ed \u0161koly, a to a\u017e do roku 1870. Zru\u0161en\u00ed p\u0159i\u0161lo pot\u00e9, co byla povinn\u00e1 \u0161koln\u00ed doch\u00e1zka prodlou\u017eena na osm let.<\/p>\n

V roce 1882 byly pr\u00e1zdniny na obecn\u00fdch \u0161kol\u00e1ch ve v\u011bt\u0161\u00edch m\u011bstech sjednoceny s pr\u00e1zdninami na st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch, a trvaly tedy osm t\u00fddn\u016f, ale volna kv\u016fli c\u00edrkevn\u00edmu sv\u00e1tku znateln\u011b ubylo. Voln\u00e9 ned\u011ble byly uz\u00e1kon\u011bny a\u017e v roce 1905, voln\u00e9 sobotn\u00ed p\u016fldne se z\u00e1konem p\u0159idalo a\u017e p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou. Placen\u00e9 dovolen\u00e9 pro zam\u011bstnance se zavedly a\u017e v roce 1910. Pr\u00e1zdniny t\u00e9m\u011b\u0159 toto\u017en\u00e9 s t\u011bmi, jak je zn\u00e1me dnes, byly zavedeny a\u017e v roce 1925. Trvaly od 29. 6. do 31. 8. Del\u0161\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny znaj\u00ed \u017e\u00e1ci a\u017e od roku 1935. V roce 1968 byly zru\u0161eny pracovn\u00ed soboty, kdy se muselo i do \u0161koly, ale je\u0161t\u011b dlouho pot\u00e9 se ob\u010das vyhla\u0161ovaly nebo se jimi nahrazovaly sv\u00e1tky. Posledn\u00ed pracovn\u00ed sobota, kter\u00e1 nebyla n\u00e1hradou za sv\u00e1tek, byla 11. b\u0159ezna 1989, n\u00e1hradn\u00ed za sv\u00e1tek dokonce je\u0161t\u011b 28. dubna 1990, jako n\u00e1hrada za Velikono\u010dn\u00ed pond\u011bl\u00ed ! C\u00edlem pracovn\u00edch sobot bylo pozvednout chatrn\u00e9 socialistick\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, ov\u0161em pracovn\u00ed nad\u0161en\u00ed na konci osmdes\u00e1t\u00fdch let bylo tak slab\u00e9, \u017ee to podle historik\u016f m\u011blo miziv\u00fd ekonomick\u00fd vliv. A co se t\u00fd\u010de pracovn\u00ed doby dosp\u011bl\u00fdch: Je\u0161t\u011b v 18. stolet\u00ed nebylo v\u00fdjimkou pracovat 16 hodin, v polovin\u011b 19. stolet\u00ed 12\u201314 hodin, p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku 10\u201312 hodin denn\u011b. I dosp\u011bl\u00ed se tedy dnes s osmihodinovou pracovn\u00ed dobou, uz\u00e1kon\u011bnou 19. prosince 1918, maj\u00ed v\u00fdrazn\u011b l\u00e9pe ne\u017e d\u0159\u00edv.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj: Tiscali Magaz\u00edn – Tereza Merav\u00e1<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Moc <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":285546,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/08\/25\/ram-konec-prazdnin.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/234076"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=234076"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/234076\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":285549,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/234076\/revisions\/285549"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/285546"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=234076"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=234076"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=234076"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}