{"id":232949,"date":"2023-02-02T14:36:17","date_gmt":"2023-02-02T13:36:17","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=232949"},"modified":"2023-02-05T13:00:19","modified_gmt":"2023-02-05T12:00:19","slug":"stara-sumava-michlova-hut","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=232949","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Michlova Hu\u0165"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

\u0160umava byla pro skl\u00e1\u0159e v\u00fdhodn\u00e1 i t\u00edm, \u017ee tudy vedlo n\u011bkolik prastar\u00fdch obchodn\u00edch stezek, spojuj\u00edc\u00edch od nepam\u011bti jih a sever Evropy. Tyto cesty umo\u017e\u0148ovaly odbyt skl\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u00fdrobk\u016f z pralesn\u00ed oblasti Hvozdu do velk\u00fdch m\u011bst v cel\u00e9 Evrop\u011b. Rozlo\u017een\u00ed nejstar\u0161\u00edch skl\u00e1ren napov\u00edd\u00e1, jak velk\u00fd v\u00fdznam m\u011bly stezky pro hu\u0165mistry. Z\u0159eteln\u00e9 to je p\u0159edev\u0161\u00edm u star\u00fdch hut\u00ed na Vimpersk\u00e9m panstv\u00ed, kter\u00e9 byly jako kor\u00e1lky navle\u010deny na Zlatou stezku, nebo do jej\u00ed t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti.<\/h6>\n

Michlova hu\u0165 je dnes ji\u017e odlehl\u00e1 samota uprost\u0159ed \u0161umavsk\u00fdch les\u016f, p\u0159esto je ve skl\u00e1\u0159sk\u00e9m odv\u011btv\u00ed pom\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e1. Tuto hu\u0165 proslavil p\u0159edev\u0161\u00edm objev k\u0159\u00eddov\u00e9ho a rub\u00ednov\u00e9ho skla. V literatu\u0159e a pramenech lze tuto hu\u0165 nal\u00e9zt hned pod n\u011bkolika n\u00e1zvy jako Z\u00edkova, Vl\u010dkova, Janou\u0161kova, Helmba\u0161sk\u00e1 nebo dodnes pou\u017e\u00edvan\u00e1 Michlova hu\u0165. N\u00e1zev hut\u011b byl toti\u017e \u010dasto odvozov\u00e1n od hu\u0165mistra, a tak s t\u00edm, jak se hu\u0165mist\u0159i st\u0159\u00eddali, obm\u011b\u0148oval se i n\u00e1zev huti. N\u011bkdy nesla hu\u0165 n\u00e1zev podle polohy, co\u017e bylo tak\u00e9 jen do\u010dasn\u00e9, proto\u017ee hut\u011b se s postupuj\u00edc\u00edm vypalov\u00e1n\u00edm lesa posouvaly. Na del\u0161\u00ed dobu se ust\u00e1lil n\u00e1zev Helmba\u0161sk\u00e1 hu\u0165 podle potoka Helmbach (Sv\u011btl\u00fd potok pobl\u00ed\u017e Sv\u011btl\u00e9 hory), v jeho\u017e bl\u00edzkosti hu\u0165 st\u00e1la. Jak bylo ve skl\u00e1\u0159stv\u00ed b\u011b\u017en\u00e9, tak se i Michlova hu\u0165 postupn\u011b p\u0159esouvala.<\/p>\n

P\u016fvodn\u00ed hu\u0165, kterou literatura \u010dasto uv\u00e1d\u00ed jako Michlovu hu\u0165 I, byla 1 km z\u00e1padn\u011b od obce Lipka\/ Freyung. Skl\u00e1\u0159sk\u00e1 v\u00fdroba zde fungovala a\u017e do roku 1693, kdy ji Michael M\u00fcller p\u0159esunul o 1 km jihoz\u00e1padn\u011b do nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky 920m, tedy s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed na m\u00edsto, kde se Michlova hu\u0165 nach\u00e1z\u00ed dodnes. V roce 1683 se zde v\u0161ak za\u010dalo vyr\u00e1b\u011bt do t\u00e9 doby nezn\u00e1m\u00e9 k\u0159\u00eddov\u00e9 sklo. Bylo dokonalou surovinou pro um\u011bleck\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed. P\u0159id\u00e1n\u00edm \u010dist\u00e9ho v\u00e1pence, k\u0159\u00eddy, z\u00edskala sklovina do t\u00e9 doby nev\u00eddan\u00e9 vlastnosti. Stala se chemicky odolnou, oproti star\u00fdm kmen\u016fm neztr\u00e1cela st\u00e1rnut\u00edm lesk a tzv. neslepla. Tak\u00e9 byla podstatn\u011b tvrd\u0161\u00ed, ne\u017e dosavadn\u00ed pouze pota\u0161ov\u00e1 skla. Vznikla opravdu k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 hmota. Jej\u00ed t\u011b\u017e\u0161\u00ed hutnick\u00e1 zpracovatelnost a z toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed zv\u011bt\u0161en\u00ed tlou\u0161\u0165ky st\u011bn v\u00fdrobk\u016f bylo p\u0159esn\u011b to, co nov\u00e1 sklovina a nov\u00e9 druhy zdoben\u00ed pot\u0159ebovaly pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed titulu “\u010desk\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l”.<\/p>\n

Tento sv\u011btov\u011b proslul\u00fd n\u00e1zev neozna\u010duje pouze m\u00edsto sv\u00e9ho p\u016fvodu, ale tak\u00e9 nov\u00fd typ skla. Michlovsk\u00fd hu\u0165mistr tak\u00e9 jako prvn\u00ed za\u010dal vyr\u00e1b\u011bt sklo rub\u00ednov\u00e9. Ov\u0161em origin\u00e1ln\u00ed recept na tato sklo, kter\u00fd znala pouze nejbli\u017e\u0161\u00ed rodina, se b\u011bhem vy\u0159izov\u00e1n\u00ed poz\u016fstalosti ztratil, proto je nad p\u0159esn\u00fdm slo\u017een\u00edm skloviny dodnes otazn\u00edk. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b nov\u00e9 sklo zajistilo huti z po\u010d\u00e1tku bezkonkuren\u010dn\u00ed obchodn\u00ed styky do Turecka, \u0160v\u00e9dska, Saska, Polska, Nizozem\u00ed, Francie, Ameriky \u010di Indie, d\u00edky kter\u00fdm skl\u00e1rna v\u00fdrazn\u011b prosperovala. Zpr\u00e1vu o \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m obchodu s nov\u00fdm sklem pod\u00e1val vrchnosti nap\u0159\u00edklad hejtman Gube. A tak i vrchnost, kter\u00e9 zpo\u010d\u00e1tku sta\u010dilo pouh\u00fdch 7 gro\u0161\u016f ro\u010dn\u011b, zvy\u0161ovala sv\u00e9 po\u017eadavky.<\/p>\n

Tak\u017ee v roce 1689 \u010dinily platy t\u00e9to huti 9 zlat\u00fdch 10 krejcar\u016f a po p\u0159id\u011blen\u00ed pr\u00e1v pak dohromady 55 zlat\u00fdch. Michael M\u00fcller prok\u00e1zal nejen sv\u00e9 skv\u011bl\u00e9 skl\u00e1\u0159sk\u00e9 um\u011bn\u00ed, ale tak\u00e9 obchodn\u00ed schopnosti. Postupn\u011b tak z\u00edsk\u00e1val honosn\u00e9 jm\u011bn\u00ed, tak\u017ee mohl zalo\u017eit novou hu\u0165, kde pro sebe postavil kamenn\u00fd d\u016fm a rozs\u00e1hl\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 staven\u00ed, a starou hu\u0165 i s chalupami p\u0159enechal d\u011bln\u00edk\u016fm. V poz\u016fstalosti tak\u00e9 zanechal luxusn\u00ed p\u0159edm\u011bty, kter\u00fdmi byly nap\u0159\u00edklad ko\u017eichy, knihy, kord, dv\u011b pu\u0161ky apod.<\/p>\n

Tento hu\u0165mistr i s rodinou nab\u00fdval ale tak\u00e9 v\u00e1\u017eenosti a spole\u010densk\u00e9ho postaven\u00ed. Takov\u00fdm d\u016fkazem nejsou jen nov\u011b potvrzen\u00e1 privilegia, kter\u00fdm se budu v\u011bnovat pozd\u011bji, ale nap\u0159\u00edklad tak\u00e9 vystav\u011bn\u00ed kaple a rodinn\u00e9 hrobky. Kaple 14 pomocn\u00edk\u016f stoj\u00ed ve Vimperku na dne\u0161n\u00edm star\u00e9m h\u0159bitov\u011b v je\u0161t\u011b s p\u016fvodn\u00edm olt\u00e1\u0159em, v\u011b\u017ei\u010dkou a zvonkem. Kaple slou\u017e\u00ed jako hrobka M\u00fcllerovy rodiny. Michael M\u00fcller z\u00edskal povolen\u00ed od arcibiskupa, aby mohl kapli vystav\u011bt a aby zde mohly b\u00fdt slou\u017eeny c\u00edrkevn\u00ed ob\u0159ady. Kaple byla v\u0161ak dokon\u010dena a\u017e po smrti Michaela jeho synem Valentinem v roce 1714. Konzisto\u0159 i vrchnost stavbu kaple povolily, n\u00e1klady na v\u00fdstavbu hradili samoz\u0159ejm\u011b skl\u00e1\u0159i sami. Zdobn\u00e1 barokn\u00ed kaple bezesporu i dodnes dokazuje vysok\u00e9 postaven\u00ed i vliv t\u00e9to skl\u00e1\u0159sk\u00e9 rodiny.<\/p>\n

Skl\u00e1\u0159sk\u00e9 hut\u011b nav\u00edc odv\u00e1d\u011bly vrchnosti poplatky za t\u011b\u017ebu lesa, na druhou stranu p\u0159iv\u00e1d\u011bly na panstv\u00ed tak\u00e9 mnoho obchodn\u00edk\u016f ze zahrani\u010d\u00ed. D\u00edky p\u0159esunov\u00e1n\u00ed hut\u00ed vznikaly tak\u00e9 nov\u00e9 vesnice, kter\u00e9 vrchnosti odv\u00e1d\u011bly dal\u0161\u00ed poplatky. Skl\u00e1\u0159sk\u00e9 hut\u011b vystupovaly i jako odb\u011bratel\u00e9 produkt\u016f velkostatku, proto bylo v privilegi\u00edch \u010dasto p\u0159esn\u011b vymezeno, \u017ee hu\u0165 m\u011bla odeb\u00edrat ur\u010dit\u00e9 mno\u017estv\u00ed piva, v\u00edna \u010di p\u00e1lenky. V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b vrchnost tak\u00e9 sama objedn\u00e1vala \u010desk\u00e9 tehdy velice reprezentativn\u00ed sklo.<\/p>\n

A tak m\u011bla tedy vrchnost z\u00e1jem na tom, aby skl\u00e1\u0159sk\u00e9 hut\u011b prosperovaly a vylep\u0161ovaly sv\u00e9 \u0159emeslo, proto je nezat\u011b\u017eovala nap\u0159\u00edklad robotn\u00edmi povinnostmi a p\u0159id\u011blovala jim dal\u0161\u00ed pr\u00e1va. To byl tak\u00e9 p\u0159\u00edpad Michlovy huti. Privilegia v tomto p\u0159\u00edpad\u011b byla ud\u011blena hu\u0165mistrovi Michaelu M\u00fcllerovi, ov\u0161em p\u0159i \u010dten\u00ed t\u00e9to listiny m\u016f\u017eeme zjistit, \u017ee v\u011bt\u0161ina pr\u00e1v byla d\u011bdi\u010dn\u00e1. Na druhou stranu u\u017e jen p\u0159i samotn\u00e9m prohl\u00ed\u017een\u00ed invent\u00e1\u0159e si m\u016f\u017eeme v\u0161imnout, \u017ee pr\u00e1va a privilegia se po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b d\u00e1le potvrzovala a upravovala. Mysl\u00edm si, \u017ee to souvis\u00ed se zm\u011bnou hu\u0165mistra nebo s v\u00fdrazn\u00fdm rozvojem \u010di \u00fapadkem huti, kdy se upravovaly p\u0159edev\u0161\u00edm platy.<\/p>\n

\u017d\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo se v\u0161ak neobejde bez povinnosti, a tak i kn\u00ed\u017ee Kristi\u00e1n z Eggenberku vz\u00e1p\u011bt\u00ed dodal, \u017ee hu\u0165 musela odeb\u00edrat pivo z vrchnostensk\u00e9ho pivovaru. To\u010den\u00ed vrchnostensk\u00e9ho piva na hut\u00edch bylo tehdy b\u011b\u017en\u00e9 a ve velk\u00fdch skl\u00e1rn\u00e1ch byly dokonce vystav\u011bny hospody, \u010dast\u011bji byla vyhrazena m\u00edstnost na to\u010den\u00ed piva v jednom z dom\u016f v huti. D\u00e1le musela hu\u0165 v\u017edy na sv. Ji\u0159\u00ed d\u016fchodn\u00edmu \u00fa\u0159adu ve Vimperku odv\u00e1d\u011bt poplatky za d\u0159evo z hutn\u00edho okrsku 35 zlat\u00fdch a \u010din\u017ei z chalup, kter\u00e1 \u010dinila 20 zlat\u00fdch.<\/p>\n

Mus\u00edm tak\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee Michlova hu\u0165 byla v roce 1686 pom\u011brn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 a zn\u00e1m\u00e1 a postaven\u00ed hu\u0165mistra se st\u00e1le zlep\u0161ovalo. Proto tak\u00e9 hejtman Gube upozor\u0148oval, \u017ee zdej\u0161\u00ed skl\u00e1\u0159i jsou bohat\u00ed lid\u00e9 a mohou platit vy\u0161\u0161\u00ed \u00faroky. V\u011bhlas skl\u00e1rny a prosperita skl\u00e1\u0159\u016f Michlovy hut\u011b m\u011blo na sv\u011bdom\u00ed n\u011bkolik faktor\u016f a tak trochu i n\u00e1hod. Jedn\u00edm z faktor\u016f byly dosud nep\u0159\u00edstupn\u00e9 \u0161umavsk\u00e9 lesy s dostatkem d\u0159eva vhodn\u00fdm pro t\u011b\u017ebu a zpracov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se vrchnost sna\u017eila zu\u017eitkovat a nov\u011b vznikl\u00e9 \u00fazem\u00ed kolonizovat. V literatu\u0159e je uvedeno, \u017ee na Helma\u0161sk\u00e9 skl\u00e1rn\u011b roku 1764 mistr Eyller vyrobil vedle 28.800 tabul\u00ed i 80.000 kole\u010dek a mimo to 400.000 hutn\u00edch set k\u0159\u00eddov\u00e9ho a 100.000 hutn\u00edch set oby\u010dejn\u00e9ho dut\u00e9ho skla. Skl\u00e1\u0159sk\u00e1 tradice na \u0160umav\u011b zanikla.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu \u0161esti stolet\u00ed ji vytv\u00e1\u0159elo mnoho skl\u00e1\u0159sk\u00fdch rod\u016f. Z jejich dovednosti a podnikavosti, pracovitosti, vytrvalosti i od\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed z\u00edskala \u010cesk\u00e1 zem\u011b nejen zna\u010dn\u00e9 bohatstv\u00ed, ale i uzn\u00e1n\u00ed, \u00factu a sl\u00e1vu. P\u0159isp\u011bli v\u00fdznamnou m\u011brou k tomu, \u017ee se \u0160umava stala domovem nejen jim, ale i zem\u011bd\u011blc\u016fm, \u017ee se z pralesn\u00ed pustiny zm\u011bnila v domov lid\u00ed. Hmotn\u00e9 stopy po skl\u00e1rn\u00e1ch najdeme dnes v \u0161umavsk\u00e9 krajin\u011b jen vz\u00e1cn\u011b. Jsou to v\u011bt\u0161inou jen zbytky rozpadl\u00fdch zd\u00ed nebo zarostl\u00fd pahrbek na m\u00edst\u011b jejich n\u011bkdej\u0161\u00edch objekt\u016f a tak\u00e9 hroby na dosud zachovan\u00fdch h\u0159bitovech a v kostel\u00edch. A p\u0159ece jsou zde v\u0161ichni nav\u011bky spojeni sv\u00fdmi \u017eivoty i smrt\u00ed s t\u00edmto krajem. Jsou v\u011b\u010dnou sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161\u00ed \u0160umavy.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> BLAU, Josef, Glasmacher in B\u00f6hmer- Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte,
\nRegensburg 1954. FR\u00d6HLICH, Ji\u0159\u00ed, Jm\u00e9na \u0161umavsk\u00fdch skl\u00e1ren. In: V\u00fdb\u011br z prac\u00ed \u010dlen\u016f Historick\u00e9ho
\nklubu p\u0159i Jiho\u010desk\u00e9m muzeu v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch 30, 1993, SOLAR, Jan, Star\u00e9 skeln\u00e9 hut\u011b na \u0160umav\u011b, \u0160umavsk\u00fd kalend\u00e1\u0159, 1992<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  \u0160umava <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":272481,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74,107,86],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/02\/02\/ram-michlovka.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/232949"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=232949"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/232949\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":272482,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/232949\/revisions\/272482"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/272481"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=232949"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=232949"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=232949"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}