{"id":230991,"date":"2026-04-10T12:55:52","date_gmt":"2026-04-10T11:55:52","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=230991"},"modified":"2026-04-14T14:37:30","modified_gmt":"2026-04-14T13:37:30","slug":"z-historie-mesta-sklari-mesto-proslavili","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=230991","title":{"rendered":"Z HISTORIE M\u011aSTA: Skl\u00e1\u0159i m\u011bsto proslavili"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

\u2026\u017ee skl\u00e1\u0159sk\u00e9 um\u011bn\u00ed by m\u011blo b\u00fdt t\u00edm v\u016fbec posledn\u00edm mezi v\u0161emi um\u011bn\u00edmi cel\u00e9ho sv\u011bta; nebo\u0165 a\u017e B\u016fh zni\u010d\u00ed celou tuto budovu sv\u011bta ohn\u011bm, stane se p\u0159ece v\u0161echno sklem.<\/em>
\nJohannes Kunckel von L\u00f6wenstern (1630-1703), \u201eArs vitraria\u201c…<\/h6>\n

M\u011bsto Vimperk proslavili skl\u00e1\u0159i. Hrd\u00ed, nez\u00e1visl\u00ed. Takzvan\u00ed hu\u0165mist\u0159i pat\u0159ili v 17. stolet\u00ed k nejbohat\u0161\u00edm lidem \u0161iroko daleko. \u201eJsou to velc\u00ed p\u00e1ni, vedou si jak kaval\u00ed\u0159i. V pen\u011bz\u00edch, hostin\u00e1ch a oble\u010den\u00edch se jim nikdo nevyrovn\u00e1,\u201c …..Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky o \u0161umavsk\u00e9m skl\u00e1\u0159stv\u00ed poch\u00e1zej\u00ed z poloviny 14. stolet\u00ed. Koncem 17. stolet\u00ed za\u010dalo \u010desk\u00e9 sklo vytla\u010dovat ze sv\u011btov\u00fdch trh\u016f ben\u00e1tskou produkci, do t\u00e9 doby nej\u017e\u00e1dan\u011bj\u0161\u00ed a nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed. Ke sl\u00e1v\u011b \u010desk\u00e9ho skla p\u0159\u00edsp\u011bl i Michal M\u00fcller z Helmba\u0161sk\u00e9 huti u Vimperka objevem k\u0159\u00eddov\u00e9ho k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu.<\/p>\n

V polovin\u011b 17. stolet\u00ed existovaly v Evrop\u011b dv\u011b skl\u00e1\u0159sk\u00e9 tradice: ben\u00e1tsk\u00e1, kter\u00e1 vyu\u017e\u00edvala sodnov\u00e1penat\u00e9 sklo, a st\u0159edoevropsk\u00e1, je\u017e pracovala se sklem draselnov\u00e1penat\u00fdm. Ben\u00e1tsk\u00e9mu sklu se \u0159\u00edkalo \u201edlouh\u00e9\u201c, proto\u017ee se dalo dlouho zpracov\u00e1vat u pece a bylo dokonale \u010dir\u00e9. St\u0159edoevropsk\u00e9 bylo tak\u00e9 kvalitn\u00ed, ale \u201ekr\u00e1tk\u00e9\u201c. Rychle tuhlo, \u0161patn\u011b se proto zpracov\u00e1valo a nebylo zdaleka tak \u010dist\u00e9. V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech 18. stolet\u00ed se tyto dv\u011b tradice na n\u011bkolika m\u00edstech st\u0159edn\u00ed Evropy spojily. Recept na nov\u00e9 sklo objevil pr\u00e1v\u011b Michael M\u00fcller, kter\u00fd se tak dlouho pokou\u0161el vyr\u00e1b\u011bt ben\u00e1tsk\u00e9 sklo z dom\u00e1c\u00edch surovin, a\u017e se mu poda\u0159ilo naj\u00edt n\u011bco daleko dokonalej\u0161\u00edho.<\/p>\n

M\u00fcller vytvo\u0159il novou sklovinu, kter\u00e1 v sob\u011b spojovala vlastnosti dvou p\u0159edchoz\u00edch. Byla dokonale \u010dir\u00e1, tak\u017ee napodobovala obl\u00edben\u00fd horsk\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l, ale na rozd\u00edl od ben\u00e1tsk\u00e9ho skla, kter\u00e9 bylo pom\u011brn\u011b m\u011bkk\u00e9, byla velice tvrd\u00e1. A t\u00edm m\u011bla oproti ben\u00e1tsk\u00e9mu sklu jednu velkou v\u00fdhodu. Ben\u00e1tsk\u00e9 sklo se sice dob\u0159e tvarovalo, ale velmi obt\u00ed\u017en\u011b brousilo a rylo, proto\u017ee bylo tenkost\u011bnn\u00e9 a m\u011bkk\u00e9. Nov\u00e9, podle dobov\u00e9 terminologie \u201ep\u011bkn\u00e9 k\u0159\u00eddov\u00e9 sklo\u201c bylo tvrd\u00e9, odoln\u00e9, naprosto \u010dir\u00e9 a ide\u00e1ln\u011b se hodilo k v\u00fdzdobn\u00fdm technik\u00e1m, kter\u00e9 m\u011blo v oblib\u011b baroko, a t\u00edm byly brus a rytina.\u201c Michael M\u00fcller sv\u00fdm vyn\u00e1lezem doslova dobyl sv\u011bt. A netrvalo mu to ani moc dlouho.<\/p>\n

Nov\u00e9 sklo se rychle dostalo na evropsk\u00e9 trhy a b\u011bhem dvou desetilet\u00ed zcela vytla\u010dilo ben\u00e1tsk\u00e9 sklo. M\u00ed\u0159ilo i do takov\u00fdch kon\u010din, jako byla Indie \u010di Amerika, tedy v\u0161ude tam, kde m\u011bly evropsk\u00e9 mocnosti sv\u00e9 kolonie. Skl\u00e1\u0159sk\u00fd rod Meyr\u016f p\u0159enesl sv\u00e9 podnikatelsk\u00e9 aktivity na panstv\u00ed Vimperk. Vimpersk\u00e9 panstv\u00ed vy\u0161lo Meyrovi blahovoln\u011b vst\u0159\u00edc; 22. \u0159\u00edjna 1814 putovala odtud na p\u00edseck\u00fd krajsk\u00fd \u00fa\u0159ad \u017e\u00e1dost o svolen\u00ed \u201epro novohradsk\u00e9ho skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho mistra Josefa Meyra\u201c z\u0159\u00eddit jednu skl\u00e1\u0159skou hu\u0165 a dv\u011b brus\u00edrny skla. Stanovi\u0161t\u011b tov\u00e1rny, prav\u00ed se ve velmi podrobn\u00e9m p\u0159\u00edpise, je situov\u00e1no ve vzd\u00e1lenosti na 500 krok\u016f od posledn\u00ed budovy m\u011bsta Vimperka na vrchnostensk\u00e9 louce p\u0159i potoce, m\u00e1 ode v\u0161ech jin\u00fdch usedlost\u00ed izolovanou polohu a nav\u00edc jsou ve\u0161ker\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed i obytn\u00e1 staven\u00ed od z\u00e1kladu a\u017e po st\u0159echu vyvedena z kamene, tak\u017ee nehroz\u00ed nijak\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed po\u017e\u00e1ru.<\/p>\n

V huti Adolf, jak byla nazv\u00e1na po tehdy dosud panuj\u00edc\u00edm kn\u00ed\u017eeti ze Schwarzenberka, \u0161ly obchody hned od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku dob\u0159e a star\u00fd skl\u00e1\u0159 tu za\u017eil je\u0161t\u011b \u0161\u0165astn\u00e1 l\u00e9ta. I pro m\u011bsto Vimperk byla nov\u00e1 tov\u00e1rna po\u017eehn\u00e1n\u00edm; zisky rok od roku rostly a Vimperk rozvojem rychle brzy p\u0159ed\u010dil sousedy. Pouh\u00fdch n\u011bkolik let po zalo\u017een\u00ed hut\u011b, dne 17. ledna 1841 um\u00edr\u00e1 Johann Meyr ve v\u011bku 64 let, skonav n\u00e1hle ve skl\u00e1\u0159sk\u00e9m hostinci \u201eZur Fischerin\u201c (u vimpersk\u00e9 hut\u011b Adolf, v dom\u011b zvan\u00e9m i \u010desky Na fi\u0161erce). D\u011bdic Johanna Meyra, j\u00edm\u017e byl Wilhelm Kralik, m\u011bl pov\u011bst Meyrov\u00fdch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch hut\u00ed, v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, kter\u00e9 platily za prv\u00e9 \u201eKunstglash\u00fctten\u201c v\u016fbec, je\u0161t\u011b v\u00edce rozvinout a upevnit, tak\u017ee v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed zam\u011bstn\u00e1val u\u017e 730 pracovn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Wilhelm Kralik neznal ve sv\u00fdch obchodn\u00edch aktivit\u00e1ch oddechu. Znal mnoh\u00e1 skl\u00e1\u0159sk\u00e1 tajemstv\u00ed, kter\u00e1 mu sv\u011b\u0159il jeho kmotr, \u201estar\u00fd Meyr\u201ca mus\u00ed b\u00fdt uveden na p\u0159edn\u00edm m\u00edst\u011b mezi t\u011bmi, kdo u\u010dinili ze skl\u00e1\u0159stv\u00ed um\u011bleck\u00e9 \u0159emeslo. Hned po obchodech to byla loveck\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148, kter\u00e1 ho vedla po vol\u00e1n\u00ed srdce zas a zas do \u0161umavsk\u00fdch les\u016f, obklopuj\u00edc\u00edch kol dokola jeho hut\u011b. N\u00e1sledovali ho v t\u00e9 z\u00e1lib\u011b i jeho \u00fa\u0159edn\u00edci a skl\u00e1\u0159\u0161t\u00ed d\u011bln\u00edci, tak\u017ee v\u0161ichni byli \u010dasto jakoby jednou jedinou mysliveckou spole\u010dnost\u00ed. Vedle toho se v pansk\u00e9m dom\u011b provozovala vybran\u00e1 hudba v mal\u00e9m d\u016fv\u011brn\u00e9m kruhu, zat\u00edmco skl\u00e1\u0159sk\u00fd lid se bavil v hutn\u00ed hospod\u011b \u201eZum B\u00f6hmerwald\u201c po sv\u00e9m drsnou hrou i zp\u011bvem. Zesnul n\u00e1hle brzy nato dne 9. kv\u011btna roku 1877 ve skl\u00e1rn\u011b Adolf u Vimperka. P\u0159\u00edslove\u010dn\u00e9 byly dobr\u00e9 vztahy, je\u017e vl\u00e1dly mezi n\u00edm a jeho \u00fa\u0159edn\u00edky i d\u011bln\u00edky. Svou osobnost\u00ed vyza\u0159oval a \u0161\u00ed\u0159il kolem sebe dobrou v\u016fli a pod\u0159\u00edzen\u00ed mu za to byli ze srdce odd\u00e1ni tak, \u017ee na n\u011b mohl kdykoli spolehnout.<\/p>\n

V\u00fdrobky firmy \u0161ly do cel\u00e9ho sv\u011bta a zdobily tabule mnoha panovnick\u00fdch a kn\u00ed\u017eec\u00edch dom\u016f. Na v\u0161ech sv\u011btov\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch dosahovaly t\u011bch nejvy\u0161\u0161\u00edch ocen\u011bn\u00ed. Po tomto oslniv\u00e9m obdob\u00ed n\u00e1sledovala ov\u0161em pov\u011bstn\u00e1 katastrofa v podob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize, kter\u00e1 ochromila mno\u017estv\u00ed pr\u016fmyslov\u00fdch podnik\u016f a stovky zejm\u00e9na pr\u00e1v\u011b skl\u00e1\u0159sk\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f donutila k vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed. Tak se i stalo, \u017ee pot\u00e9, co Wilhelm Kralik von Meyrswalden roku 1877 zem\u0159el, byl majetek rozd\u011blen mezi jeho \u010dty\u0159i syny, a tak rozsahem umen\u0161en. Heinrich zd\u011bdil skl\u00e1rny v Leno\u0159e a v Arno\u0161tov\u011b (Ernstbrunn) pod firemn\u00edm ozna\u010den\u00edm \u201eWilhelm Kralik & Sohn\u201c, Karl skl\u00e1rnu \u201eAdolf\u201c u Vimperka pod starou firmou \u201eMeyr\u2019s Neffe\u201c. Zbyl\u00e9 hut\u011b v Kaltenbachu (Nov\u00e9 Hut\u011b) a Franti\u0161kov\u011b (Franzensthal) byly d\u00edlem prod\u00e1ny, d\u00edlem vyha\u0161eny.<\/p>\n

D\u011bdic skl\u00e1rny \u201eAdolf\u201c, sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed ze \u201estar\u00e9 hut\u011b\u201c, d\u00e1le z mlad\u0161\u00ed Idiny hut\u011b (Idah\u00fctte) a Luisiny hut\u011b (Luisenh\u00fctte), tedy Karl Kralik von Meyrswalden, dal sv\u00e9mu podniku je\u0161t\u011b modern\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159. R\u016fzn\u00e9 neshody, sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka z let 1914-1918 a n\u00e1sledn\u011b pak i druh\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize odzvonily um\u00edr\u00e1\u010dek slavn\u00e9 skl\u00e1\u0159sk\u00e9 huti, existuj\u00edc\u00ed u\u017e od roku 1816. V roce 1922 p\u0159e\u0161la do \u017eidovsk\u00fdch a deset let nato do \u010desk\u00fdch rukou. T\u00e9to klice se po st\u00e1l\u00e9m okle\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed a ru\u0161en\u00ed provoz\u016f a pracovn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, prov\u00e1zen\u00e9m nesmysln\u00fdmi n\u00e1kupy za\u0159\u00edzen\u00ed postupn\u011b poda\u0159ilo zasadit podniku smrtelnou r\u00e1nu. Hned v roce 1938 prob\u00edhala jedn\u00e1n\u00ed s panem Rolfem Seyfangem z G\u00f6ppingen, kter\u00fd si cht\u011bl vimperskou skl\u00e1rnu \u201eAdolf\u201c bu\u010f pronajmout nebo koupit. Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka u\u010dinila v\u0161em pl\u00e1n\u016fm konec.<\/p>\n

A je\u0161t\u011b pov\u011bst:<\/strong> Skl\u00e1\u0159sk\u00fd sk\u0159\u00edtek zvan\u00fd “Durandl”. P\u0159ed mnoha stalet\u00edmi ve\u0161li skl\u00e1\u0159i, pali\u010di popela, uhl\u00ed\u0159i a stupa\u0159i do \u010deskobavorsk\u00e9ho pralesa. Zu\u017eitkovali jeho bohatstv\u00ed pro v\u00fdrobu prost\u00e9ho lesn\u00edho skla. V lese \u017eili tenkr\u00e1t p\u0159irozen\u011b tak\u00e9 rozli\u010dn\u00ed duchov\u00e9 a sk\u0159\u00edtci. Jeden z nich, mal\u00e9 postavy s b\u0159ichem jako koule, hu\u0148at\u00fdch hust\u00fdch a dlouh\u00fdch vlas\u016f a kr\u00e1tk\u00fdch nohou, to m\u011bl zvl\u00e1\u0161\u0165 t\u011b\u017ek\u00e9 s \u017eivobyt\u00edm. Vydal se tedy hledat n\u011bco lep\u0161\u00edho. P\u0159i tom sv\u00e9m putov\u00e1n\u00ed \u0161el zrovna kolem jedn\u00e9 skl\u00e1\u0159sk\u00e9 hut\u011b. Vklouzl dovnit\u0159 a skryl se do topeni\u0161tn\u00ed j\u00e1my. Teplo tavic\u00ed pece mu d\u011blalo dob\u0159e a zal\u00edbilo se mu brzy i mezi vesel\u00fdm n\u00e1r\u016fdkem skl\u00e1\u0159\u016f. Kdy\u017e se v noci sklo tavilo, d\u00edval se \u0161melc\u00ed\u0159\u016fm p\u0159es rameno. <\/em><\/p>\n

Durandl byl sk\u0159\u00edtek chud\u00fd. Nem\u011bl ani zlato, ani drahokamy. Jeho bohatstv\u00edm byl bystr\u00fd rozum. B\u011bhem \u010dasu se nashrom\u00e1\u017edila v jeho hlav\u011b v\u0161echna tajemstv\u00ed tavby skla a k nim p\u0159ibyly i vlastn\u00ed n\u00e1pady, jak vylep\u0161it z\u00e1kladn\u00ed sm\u011bs, kter\u00e9 se \u0159\u00edk\u00e1 skl\u00e1\u0159sk\u00fd kmen. Tak nabyl pokladu, o kter\u00fd se se skl\u00e1\u0159i r\u00e1d pod\u011blil, pokud se k n\u011bmu dob\u0159e chovali. U\u010dil \u0161melc\u00ed\u0159e, jak zelen\u00e9 lesn\u00ed sklo vylep\u0161it. Bylo te\u010f jasn\u00e9 a pr\u016fhledn\u00e9, ne \u0161edozelen\u00e9 a \u0161l\u00edrovit\u00e9. I recepty na barevn\u00e9 sklo pro kostely a katedr\u00e1ly \u0161eptal v noci \u0161melc\u00ed\u0159\u016fm do ucha.<\/em><\/p>\n

Tak se zrodilo b\u011bhem stalet\u00ed na\u0161e kr\u00e1sn\u00e9 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 sklo, z\u00e1\u0159iv\u00e9 jako ryz\u00ed horsk\u00fd krystal k\u0159emene, ohniv\u00e9 jako rub\u00edn. Durandl byl po\u0159\u00e1d mezi lidmi ze skeln\u00e9 hut\u011b. Varoval je tak\u00e9, kdy\u017e hrozilo nebezpe\u010d\u00ed. Miloval skl\u00e1rnu a lidi kolem n\u00ed. Teprve kdy\u017e se zmocnily v\u00fdroby skla “v\u011bci ze \u017eeleza”, v\u0161echny ty stroje a automaty s jejich prsk\u00e1n\u00edm a p\u00edskotem, rachotem a z\u00e1pachem, nem\u011bl tu u\u017e Durandl nijak\u00e9ho st\u00e1n\u00ed a v posledn\u00edch letech ho u\u017e nikdo nikdy v\u00edce nespat\u0159il.<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Franz Blau B\u00f6hmerw\u00e4ldler Heimatbrief – Z knihy Um\u011bn\u00ed \u0161umavsk\u00fdch skl\u00e1\u0159\u016f-Vil\u00e9m Kudrli\u010dka, Ji\u0159\u00ed Z\u00e1loha-Jiho\u010desk\u00e9 nakladatelstv\u00ed 1987 Skl\u00e1\u0159sk\u00fd sk\u0159\u00edtek zvan\u00fd “Durandl” Willi Steger, B\u00f6hmwind, Hertha Ellinger, autor p\u0159eklad\u016f a \u010desk\u00fdch text\u016f Jan Mare\u0161, elektronick\u00e1 verze Ivo Kare\u0161 – Jiho\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  \u2026\u017ee <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":372570,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74,86],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/04\/10\/ram-sklari.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/230991"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=230991"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/230991\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":372571,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/230991\/revisions\/372571"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/372570"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=230991"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=230991"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=230991"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}