![\"\"](\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/23\/\u017dN\u011a-NA-\u0160UMAV\u011a.......jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
\u017denci to jest jedno, ten ji\u017e v\u0161ecko skos\u00ed:<\/em> Zem\u011bd\u011blstv\u00ed bylo v\u017edycky hlavn\u00edm zam\u011bstn\u00e1n\u00edm a zdrojem v\u00fd\u017eivy venkovsk\u00e9ho obyvatelstva. Bylo to poln\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed i chov dobytka. Zd\u00e1lo by se v\u00e1m snad, \u017ee v tom nebylo velik\u00fdch zm\u011bn, nebo\u0165 rostliny na pol\u00edch rostou dnes stejn\u011b jako p\u0159ed tis\u00edci lety, i dobytek jest celkem stejn\u00fd jako v minulosti. A mohlo se za\u010d\u00edt. Kosy \u0161ust\u00ed a postupn\u011b ukrajuj\u00ed z \u017eita. Ze sek\u00e1\u010d\u016f ve ln\u011bn\u00fdch halen\u00e1ch a kalhot\u00e1ch se pot jen lije. \u017deny se \u0161\u00e1tky a v z\u00e1st\u011br\u00e1ch za nimi sb\u00edraj\u00ed posekan\u00e9 klasy a v\u00e1\u017eou je pov\u0159\u00edsly do snop\u016f. Na ob\u010derstven\u00ed dost\u00e1vaj\u00ed \u017eenci nap\u00edt meltov\u00e9 k\u00e1vy z bandasky, octov\u00e9 vody nebo \u010dist\u00e9. K j\u00eddlu se pod\u00e1vaj\u00ed nad\u00fdchan\u00e9 buchty. \u201eTo byla kdysi tradi\u010dn\u00ed strava p\u0159i \u017en\u00edch. \u010cist\u00e1 je slab\u0161\u00ed p\u00e1lenka. Stejn\u011b jako buchty a oslazen\u00e1 octov\u00e1 voda dod\u00e1 energii. Za \u017en\u00ed se u hospod\u00e1\u0159\u016f vesm\u011bs ne\u0161et\u0159ilo s n\u00e1pitkem; piva se vypilo dost, zvl\u00e1\u0161t\u011b o sklizni p\u0161enice. Ve st\u0159edn\u00edch hospod\u00e1\u0159stv\u00edch se dov\u00e1\u017eelo pivo dom\u016f v sudech z pivovaru a za \u017eni se dle velikosti hospod\u00e1\u0159stv\u00ed jedno – dv\u011b i t\u0159i v\u011bdra piva vypila. T\u011bm hospod\u00e1\u0159\u016fm, kte\u0159\u00ed ve \u017en\u00edch s n\u00e1dobami do hospody pro pivo si pos\u00edlali, \u00fa\u010dtoval hospodsk\u00fd pivo o jeden a\u017e dva krejcary m\u00e1z lacin\u011bji. Na prvn\u00ed sek\u00e1n\u00ed s nimi chodila i hospodyn\u011b. Aby obil\u00ed neu\u017e\u00edraly my\u0161i, sv\u00e1zala sama prvn\u00ed snop z obil\u00ed, vzala ho na hlavu a nesla do stodoly. Po cest\u011b se nesm\u011bla ohl\u00ed\u017eet ani s nik\u00fdm promluvit, dokud nedala snop na sv\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n \u0160umavsk\u00e9 Podles\u00ed nepat\u0159\u00ed ani nepat\u0159ilo k tradi\u010dn\u00edm obiln\u00e1\u0159sk\u00fdm oblastem. Je tu drsn\u011bj\u0161\u00ed klima, p\u016fda je kamenit\u00e1 a nen\u00ed tak \u00farodn\u00e1 jako \u201edole v kraji\u201c. P\u0159esto i zde se obil\u00ed p\u011bstovalo a bylo jednou z nepostradateln\u00fdch surovin. Asi nejl\u00e9pe se tu da\u0159ilo \u017eitu. \u017dito bylo chlebem pro obyvatele tohoto regionu, tak se o n\u011bm \u010dasto mezi lidem mluvilo obecn\u011b jako o obil\u00ed. \u017ditu se v\u0161ak da\u0159\u00ed i na chud\u0161\u00edch p\u016fd\u00e1ch ve vy\u0161\u0161\u00edch poloh\u00e1ch, sn\u00e1\u0161\u00ed l\u00e9pe tam\u011bj\u0161\u00ed chlad a \u010dast\u00e9 sucho propustn\u00e9 m\u011blk\u00e9 ornice. Ozim\u00e9 \u017eito um\u00ed vyu\u017e\u00edt pro sv\u016fj r\u016fst jarn\u00ed vlhkou p\u016fdu p\u0159i t\u00e1n\u00ed sn\u011bhu na pol\u00edch. P\u0159esto ve vy\u0161\u0161\u00edch poloh\u00e1ch \u0160umavy \u010dasto kr\u00e1tk\u00e9 l\u00e9to nesta\u010dilo na dozr\u00e1n\u00ed obil\u00ed. Star\u0161\u00ed lid\u00e9 vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee byly i roky, kdy brzk\u00e1 zima zasypala sn\u011bhem pan\u00e1ky, kter\u00e9 st\u00e1ly na pol\u00edch, aby obil\u00ed dozr\u00e1lo.<\/p>\n Krom\u011b \u017eita se p\u011bstoval tak\u00e9 je\u010dmen pro m\u00edstn\u00ed pivovary a oves jako\u017eto krmen\u00ed pro vlastn\u00ed ta\u017en\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. Ka\u017ed\u00e9 ruky je t\u0159eba na \u017en\u00edch, aby roln\u00edk v\u010das dopravil sklize\u0148 pod st\u0159echu a vyml\u00e1til. Na se\u010den\u00ed obil\u00ed bylo t\u0159eba mnoho rukou. Sedl\u00e1k nebo jeho p\u0159edn\u00ed \u010deled\u00edn vedl sek\u00e1\u010de, \u017eeny a ho\u0161i d\u011blali snopy, v\u00e1zali je a stav\u011bli je na poli do pan\u00e1k\u016f. Nave\u010der kdy\u017e se kon\u010dilo s kosen\u00edm, bylo zvykem, \u017ee sek\u00e1\u010d zabrousil kosu. Pr\u00fd proto, aby \u010dert nev\u011bd\u011bl, co se sekalo. Druh\u00e9ho dne se \u0161lo hned, jakmile za\u010dalo sv\u00edtat. Pr\u00e1ce spojen\u00e9 se \u017en\u011bmi musely skon\u010dit co nejd\u0159\u00edve, dokud p\u0159\u00e1lo po\u010das\u00ed. D\u011btem bylo p\u0159enech\u00e1no pab\u011brkov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Aby mohla st\u00e9bla oschnout, z\u016fstaly st\u00e1t pan\u00e1ky n\u011bkolik dn\u016f na poli, ne\u017e byly svezeny do stodoly a tam snop za snopem vyskl\u00e1d\u00e1ny do v\u00fd\u0161ky. V d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch se ml\u00e1tilo celou zimu. Den co den byl na mlatech sly\u0161et rytmick\u00fd tlukot cep\u016f. Av\u0161ak od doby, kdy se daly ml\u00e1ti\u010dky poh\u00e1n\u011bt parn\u00edm strojem nebo dieselov\u00fdm motorem, bylo ml\u00e1cen\u00ed hotovo b\u011bhem n\u011bkolika dn\u016f, na mal\u00fdch statc\u00edch se ml\u00e1tilo t\u0159eba i jenom pouh\u00fd jeden den. Ml\u00e1ti\u010dky nav\u00edc odd\u011blovaly zrno od plev. P\u0159edt\u00edm k tomuto \u00fa\u010delu slou\u017eily ml\u00fdnky na \u010di\u0161t\u011bn\u00ed obil\u00ed (fukary), kter\u00e9 se poh\u00e1n\u011bly ru\u010dn\u011b nebo pomoc\u00ed \u017eentouru. Vy\u010di\u0161t\u011bn\u00fdm zrn\u00edm se plnily pytle na obil\u00ed z hrub\u00e9ho pl\u00e1tna, ty se pak nosily do s\u00fdpek, kde se zrn\u00ed vysypalo na d\u0159ev\u011bnou ut\u011bsn\u011bnou podlahu a pravideln\u011b se p\u0159ehazovalo. Mnoho sedl\u00e1k\u016f m\u011blo s\u00fdpky na obil\u00ed na p\u016fd\u011b obytn\u00e9ho domu nebo v odd\u011blen\u00e9m prostoru ve stodole, \u010dasto st\u00e1l ale u dvora vlastn\u00ed \u0161p\u00fdchar. D\u00edky vyv\u00fd\u0161en\u00e9 podlaze byla s\u00fdpka chr\u00e1n\u011bna p\u0159ed spodn\u00ed vlhkost\u00ed.<\/p>\n Na chlebu z\u00e1le\u017eela existence selsk\u00e9 rodiny a jej\u00ed chasy. Proto se ke skl\u00edzen\u00ed obil\u00ed v\u00e1\u017ee sv\u011btsk\u00fd a c\u00edrkevn\u00ed zvyk. Ve\u010der se po n\u00e1ro\u010dn\u00e9 sklizni prost\u0159elo na st\u016fl vydatn\u00e9 j\u00eddlo, tzv. pol\u00e9vka mlatc\u016f, k tomu \u010derstv\u00fd jable\u010dn\u00fd mo\u0161t nebo lehk\u00e9 sv\u011btl\u00e9 pivo. Pro z\u00e1bavu a k postra\u0161en\u00ed d\u011bt\u00ed p\u0159i\u0161la do sv\u011btnice Habergoas, to byl hoch p\u0159evle\u010den\u00fd za kozu. Jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed za sklize\u0148 se svazovaly snopy do korun, do v\u011bnc\u016f a do jin\u00fdch tvar\u016f ozdobn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f a ty se pak braly s sebou na pr\u016fvody a bohoslu\u017eby. Na pe\u010den\u00ed chleba se v\u017edy mouka mlela \u010derstv\u011b. Na s\u00fdpk\u00e1ch se op\u011bt naplnily pytle obil\u00edm a dovezly se do ml\u00fdna. Podle toho, jak byl pozemek zpracov\u00e1n, m\u011bl rozli\u010dn\u00e9 n\u00e1zvy.<\/p>\n V\u0161ecky pozemky, pat\u0159\u00edc\u00ed k jednomu selsk\u00e9mu statku, sluly dohromady zem\u011b, co\u017e tedy znamenalo tolik, jako hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Zoran\u00fd pozemek slul role, v\u0161ecka role dohromady m\u011bla n\u00e1zev pole; pro mal\u00e9 pole bylo tak\u00e9 jm\u00e9no niva, kter\u00e9 \u010dasem nabylo u n\u00e1s jin\u00e9ho v\u00fdznamu. Slovo \u00fahor vzniklo od slova ho\u0159eti, byl tedy \u00fahor p\u016fvodn\u011b vyp\u00e1len\u00fd pozemek bu\u010f p\u0159i \u017e\u010f\u00e1\u0159en\u00ed lesa, nebo snad tak\u00e9 proto, \u017ee strni\u0161t\u011b na takov\u00e9m poli bylo zap\u00e1leno a sho\u0159elo, ne\u017eli se oralo k nov\u00e9mu set\u00ed. V pozd\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch se \u00fahor jmenuje tak\u00e9 oulehle (pole ulehl\u00e9) a p\u0159\u00edloh. Pro pozemky m\u00e9n\u011b dobr\u00e9 byl n\u00e1zev lado, laz a jestli\u017ee byly zarostl\u00e9 k\u0159ovinami, sluly ha\u0165, luh. Slova kopanina a novina jasn\u011b nazna\u010duj\u00ed, \u017ee to byly nov\u00e9 pozemky, z\u00edskan\u00e9 p\u0159ekop\u00e1n\u00edm nebo zor\u00e1n\u00edm z p\u016fdy dosud nevzd\u011blan\u00e9, a tohoto pojmenov\u00e1n\u00ed se u\u017e\u00edvalo i p\u0159ed tis\u00edci lety i pozd\u011bji a\u017e do 20. stolet\u00ed. I n\u00e1zvy louka, palouk, tr\u00e1vn\u00edk byly zn\u00e1my, a\u010d louky nebyly je\u0161t\u011b p\u011bstov\u00e1ny se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed, a byly to sp\u00ed\u0161e pastviny.<\/p>\n Z\u00e1kladem poln\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed bylo st\u00e1le je\u0161t\u011b zpracov\u00e1n\u00ed \u00fahoru. Po \u017en\u00edch oby\u010dejn\u011b \u00fahor slou\u017eil za pastvu dobytku a p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho roku byl p\u0159ipravov\u00e1n k ozimu troj\u00ed nebo \u010dtverou orbou, z jara se podoral, v \u010dervnu obr\u00e1til, v srpnu a v z\u00e1\u0159\u00ed m\u00edsil. Hnojilo se p\u0159ed prvn\u00edm nebo druh\u00fdm or\u00e1n\u00edm. Lep\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159i v\u0161ak orali strni\u0161t\u011b ji\u017e na zimu, n\u011bkdy brzy po \u017en\u00edch. Or\u00e1n\u00ed nebylo hlubok\u00e9, nebo\u0165 v\u011bt\u0161inou se p\u011bstovalo obil\u00ed, kter\u00e9 hlubok\u00e9ho or\u00e1n\u00ed nevy\u017eadovalo.<\/p>\n T\u0159eba\u017ee \u00fahor byl z\u00e1kladem soustavy trojstrann\u00e9, n\u011bkter\u00e1 pole nebo aspo\u0148 jejich \u010d\u00e1sti byly vzd\u011bl\u00e1v\u00e1ny ka\u017edoro\u010dn\u011b. Bylo t\u0159eba v\u0161ak ohraditi je proti pasouc\u00edmu se dobytku. M\u00edsto \u00fahoru byly pak na nich p\u011bstov\u00e1ny lu\u0161t\u011bniny, len, konop\u00ed a zel\u00ed. Takov\u00e1 pole vy\u017eadovala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpravy. Z obilnin krom\u011b oby\u010dejn\u00fdch druh\u016f jako v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00ed st\u00e1le velmi hojn\u011b se p\u011bstovalo proso a \u0161palda.<\/p>\n Hnojilo se pravideln\u011b jenom na \u00fahoru pod ozim, tedy jednou za t\u0159i roky, k ja\u0159i velmi z\u0159\u00eddka, jen k zelin\u00e1m se hnojilo zvl\u00e1\u0161t\u011b. Hn\u016fj byl tak\u00e9 nerostn\u00fd (sl\u00edn, v\u00e1pno, popel, bahno), hlavn\u011b v\u0161ak dobyt\u010d\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b kravsk\u00fd. Celkem v\u0161ak v 17. a 18. stolet\u00ed byla pole hnojena m\u00e1lo. Mimo pravideln\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd pl\u00e1n byly pust\u00e9 pozemky, vzd\u011bl\u00e1van\u00e9 jen ob\u010das, a pole z rybn\u00edk\u016f, kter\u00e9 v\u017edycky po n\u011bkolika letech byly p\u0159es l\u00e9to vypu\u0161t\u011bny, su\u0161eny a osety (su\u0161en\u00ed, letn\u011bn\u00ed rybn\u00ed\u010dk\u016f). Proti poln\u00edmu pychu m\u011bly chr\u00e1niti policejn\u00ed z\u00e1kony, proti \u0161kod\u00e1m dobytka na pastv\u011b byly stav\u011bny d\u0159ev\u011bn\u00e9 ohrady kolem chr\u00e1n\u011bn\u00fdch pol\u00ed.<\/p>\n Kultura obil\u00ed byla velmi d\u016fle\u017eit\u00e1 jak pro spot\u0159ebu obyvatelstva, zejm\u00e9na v dob\u011b, dokud nebylo brambor\u016f, tak i s hlediska n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho, nebo\u0165 prodej obil\u00ed opat\u0159oval hotov\u00e9 pen\u00edze, kter\u00fdch poddan\u00fd pot\u0159eboval na dan\u011b a platy vrchnosti. P\u00e9\u010de o dobr\u00e9 osivo znala jen dva po\u017eadavky, aby toti\u017e obil\u00ed bylo \u010dist\u00e9 a aby se ob\u010das vym\u011b\u0148ovalo z rozli\u010dn\u00fdch krajin. P\u0159i rozs\u00edv\u00e1n\u00ed na pansk\u00fdch dvorech byla kontrola, aby se mnoho nezpronev\u011b\u0159ilo. Rozs\u00edvalo se ru\u010dn\u011b, teprve ke konci 18. stolet\u00ed n\u011bkde strojem. Zaset\u00e9 obil\u00ed bylo zavle\u010deno, n\u011bkde i v 17. stolet\u00ed zor\u00e1no. Na osen\u00ed se p\u00e1sl dobytek v zim\u011b, ale \u010dasto i za oblevy; t\u00edm osen\u00ed trp\u011blo, a proto boj proti pastvin\u00e1m byl tak\u00e9 bojem proti pastv\u011b na osen\u00ed. Bujn\u00e9 osen\u00ed se p\u0159i\u017e\u00ednalo. Obil\u00ed se \u017ealo st\u00e1le srpem, teprve pozd\u011bji kosou; strni\u0161t\u011b b\u00fdvalo je\u0161t\u011b dosti vysok\u00e9. Po\u017eat\u00e9 obil\u00ed v\u00e1zali do snop\u016f, po\u010d\u00edtali na mandele a kopy, stav\u011bli do kopek rozli\u010dn\u00fdch tvar\u016f.<\/p>\n Proti kr\u00e1de\u017ei obil\u00ed na pol\u00edch, ve stodol\u00e1ch, p\u0159i m\u011b\u0159en\u00ed i na s\u00fdpk\u00e1ch bylo mnoho na\u0159\u00edzen\u00ed. Stodoly na obil\u00ed byly p\u0159ede \u017en\u011bmi v\u010das p\u0159ipraveny, a nebylo-li dosti m\u00edsta, skl\u00e1dalo se obil\u00ed tak\u00e9 do stoh\u016f. Hned po \u017en\u00edch byla provedena omlatn\u00ed zkou\u0161ka, a podle n\u00ed byl odhadnut v\u00fdnos. Na s\u00fdpk\u00e1ch bylo obil\u00ed zabezpe\u010dov\u00e1no proti my\u0161\u00edm a \u010derv\u016fm; n\u011bkde bylo ukl\u00e1d\u00e1no t\u00e9\u017e do jam. Vrchnost t\u011b\u017eila z prodeje obil\u00ed tak, \u017ee poddan\u00fd byl povinen nab\u00eddnout sv\u00e9 obil\u00ed na prodej nejprve vrchnosti, kter\u00e1 pak vyu\u017eila dob\u0159e v\u00fdhodn\u00e9ho stavu v dob\u011b popt\u00e1vky. Pr\u016fm\u011brn\u011b bylo na korec (strych) pole vyseto p\u0159es 1 strych obil\u00ed a skl\u00edzelo se 6-8 strych\u016f.<\/p>\n <\/p>\n Zdroj:<\/strong> Dr. V. \u010cern\u00fd, 1930<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Hn\u011bd\u011b a\u017e <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":284610,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/08\/10\/ram-o-znich.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/230842"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=230842"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/230842\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":284611,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/230842\/revisions\/284611"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/284610"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=230842"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=230842"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=230842"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\nklasy pln\u00e9 zrn\u00ed, svla\u010dec pln\u00fd rosy.<\/em>
\nKosu nabrous\u00ed jen, ji\u017e to \u0161ikem pad\u00e1,<\/em>
\njedna zlat\u00e1 vlna jsou ta \u0161\u00edr\u00e1 lada.<\/em>
\nDo topol\u016f st\u00ednu v poledne jen sedne,<\/em>
\nsvla\u017e\u00ed rty a zd\u0159\u00edmne, ne\u017e se k pr\u00e1ci zvedne.<\/em>
\nA zas ji\u017e to l\u00edt\u00e1, svla\u010dec pln\u00fd rosy,<\/em>
\nklasy pln\u00e9 zrn\u00ed, \u017enec ten v\u0161ecko skos\u00ed.<\/em>
\nSmrti to jest jedno, na vyhubl\u00e9m koni<\/em>
\nl\u00edt\u00e1 cel\u00fdm sv\u011btem, kosa st\u00e1le zvon\u00ed.<\/em>
\nAni nebrous\u00ed ji, \u010dasu nev\u0161imne si,<\/em>
\nnej\u00ed o poledni, ve\u010der nezd\u0159\u00edmne si.<\/em>
\nA jen st\u00e1le jezd\u00ed, a jen st\u00e1le kos\u00ed<\/em>
\nklasy pln\u00e9 zrn\u00ed, svla\u010dec pln\u00fd rosy.<\/em>
\nTak v\u017edy myslit mus\u00edm, kdy\u017e se octnu v kraji,<\/em>
\nklep\u00e1n\u00ed kos v p\u00edsni cvr\u010dk\u016f kdy\u017e se taj\u00ed.<\/em>
\nKdy\u017e \u017enec pot si ut\u0159e, proudem jen\u017e se leje.<\/em>
\nNi t\u00e9 chvilky klidu Smrt n\u00e1m nedop\u0159eje!<\/em> (Jaroslav Vrchlick\u00fd: O \u017en\u00edch)<\/strong><\/p>\n
\nHned po v\u00fdchodu slunce \u0161li v\u0161ichni do pol\u00ed, kde na n\u011b \u010dekala spousta pr\u00e1ce. Ne\u017e se za\u010dalo sekat, \u017eenci se pok\u0159i\u017eovali a poprosili P\u00e1na Boha o pomoc p\u0159i pr\u00e1ci. Pak vzali kosy do rukou a ud\u011blali s nimi ve vzduchu k\u0159\u00ed\u017e nad obil\u00edm.<\/p>\n
\n