![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/12\/BOHUMILICE-V-PO\u0160UMAV\u00cd.......jpg\")
Podle pov\u011bsti m\u011bl b\u00fdt kostel postaven na soutoku Voly\u0148ky a Sp\u016flky. Podvakr\u00e1te na to m\u00edsto navezli materi\u00e1l a podvakr\u00e1te se do r\u00e1na ztratil. Holubice pak stavitele dovedla do lesa, kde ztracen\u00fd stavebn\u00ed k\u00e1men nalezli. M\u00edsto vyklu\u010dili a postavili zde chr\u00e1m P\u00e1n\u011b. Podle m\u00edn\u011bn\u00ed hydrolog\u016f se pod presbyt\u00e1\u0159em kostela nach\u00e1z\u00ed siln\u00fd pramen.<\/p>\n
Roku 1395 se v Bohumilic\u00edch p\u0159ipom\u00edn\u00e1 tvrz, kter\u00e1 n\u00e1le\u017eela rodu Kapl\u00ed\u0159\u016f ze Sulevic, Roku 1494 odk\u00e1zal Petr Kapl\u00ed\u0159 panstv\u00ed Zde\u0148ku Malovcovi z Ch\u00fdnova, Zde\u0148k\u016fv syn Jan Malovec panstv\u00ed zd\u011bdil okolo roku 1549 a bohumilickou tvrz p\u0159estav\u011bl na z\u00e1me\u010dek. Byla to jednopatrov\u00e1 budova s v\u011b\u017ei\u010dkou, na ji\u017en\u00ed stran\u011b byla velik\u00e1 p\u0159eds\u00ed\u0148, kter\u00e1 nesla balkon u voln\u00fdch schod\u016f, st\u0159echa byla mansardov\u00e1. Na v\u011b\u017ei\u010dce byly kovov\u00e9 hodiny, kter\u00e9 ka\u017edou hodinu a \u010dtvrthodinu odb\u00edjely. Na rybn\u00edce v zahrad\u011b byl ostrov, zd\u011bnou terasou obehn\u00e1n a ze zahrady na ostrov byla dlouh\u00e1 \u0161irok\u00e1 l\u00e1vka pokryt\u00e1 prkny.<\/p>\n
Po smrti Franti\u0161ka Malovce z Chejnova 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1862 koupil od poz\u016fstal\u00fdch panstv\u00ed Skalice hrab\u011b Franti\u0161ek Thun z Hohensteinu. Ten v roce 1871 p\u0159evedl panstv\u00ed na syna Leopolda, hrab\u011bte Thuna z Hohensteinu (komisa\u0159e ve V\u00eddni, byl \u010dlenem v\u00fdboru Kr\u00e1lovsk\u00e9ho Muzea). Panstv\u00ed spravoval jeho bratr Bed\u0159ich. 23. b\u0159ezna 1878 koupil z\u00e1mek Skalici dr. Josef Lumbe, svobodn\u00fd p\u00e1n z Malonic. Starod\u00e1vn\u00fd rod Malovc\u016f byl spjat se z\u00e1mkem Skalice u Bohumilic. A proto\u017ee zde tito p\u00e1nov\u00e9 hospoda\u0159ili nerozumn\u011b a o sv\u00e9 statky p\u0159i\u0161li, vypr\u00e1v\u011bli si po okol\u00ed lid\u00e9 s humorem o jejich rodov\u00e9m erbu, kter\u00fd se skv\u011bl nad vchodem do z\u00e1mku. Je na n\u011bm k\u016f\u0148 pouze s p\u0159edn\u00edma nohama. Pr\u00fd proto, \u017ee se Malovcov\u00e9 st\u00e1le \u201estav\u011bli na zadn\u00ed,\u201c a tak o n\u011b p\u0159i\u0161li a n\u00e1sledn\u011b i o sv\u00e9 panstv\u00ed. Po n\u011bm dr\u017eel panstv\u00ed dr. Arno\u0161t Lumbe, svobodn\u00fd p\u00e1n z Mloni \u0159editel techniky v Praze.<\/p>\n
Roku 1923 koupil od d\u011bdic\u016f po zem\u0159el\u00e9m Arno\u0161tu Lumbe z\u00e1mek Skalici pan tov\u00e1rn\u00edk Ferdinand Holoubek z Prahy. Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed se stal cel\u00fd are\u00e1l sou\u010d\u00e1st\u00ed st\u00e1tu. V devades\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed byl majetek navr\u00e1cen pan\u00ed Zde\u0148ce Vo\u017een\u00edlkov\u00e9-Holoubkov\u00e9, kter\u00e1 spolu s rodinou zah\u00e1jila opravy zch\u00e1tral\u00e9ho z\u00e1mku. Roku 1772 prob\u011bhlo \u010d\u00edslov\u00e1n\u00ed dom\u016f, s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed a popis obyvatel. Dne 14. \u00fanora 1814 zem\u0159el pan V\u00e1clav Malovec z Chejnova a byl slavnostn\u011b poh\u0159ben ve sv\u00e9m farn\u00edm kostele v Bohumilic\u00edch. Jeho n\u00e1stupcem se stal pan baron Franti\u0161ek Malovec. Za jeho spr\u00e1vy vypukl ve vsi ne\u0161\u0165astn\u00fd po\u017e\u00e1r, dne 20. \u00fanora 1815 u sedl\u00e1ka Jakuba Hanzala. V jednom okam\u017eiku bylo staven\u00ed v plamenech, proto\u017ee byl siln\u00fd v\u00edtr, v kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edli bylo \u0161est selsk\u00fdch dvor\u016f, p\u011bt chalup, \u0161kola, kostel a farn\u00ed budova s hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi staven\u00edmi obr\u00e1ceno v popel. V roce 1866 \u017eilo ve vsi 472 obyvatel.<\/p>\n
V roce 1928 vznikla nov\u00e1 \u010d\u00e1st obce a postaven\u00edm n\u011bkolika domk\u016f na drah\u00e1ch za velk\u00fdm mostem u cesty ke \u010ckyn\u00edm. Vznikla t\u00edm, \u017ee \u010dty\u0159i ob\u010dan\u00e9 vyvlastnili obci pozemek pod stavbu. Obec necht\u011bla, aby se stav\u011blo tak roztrou\u0161en\u011b a nab\u00edzela jim stavebn\u00ed m\u00edsta na drah\u00e1ch za statkem u Holub\u016f, na cest\u011b k Hrad\u010dan\u016fm. Ti ale pro “nevhodnost” ter\u00e9nu tato m\u00edsta odm\u00edtli a \u017e\u00e1dali o podporu politick\u00e9 spr\u00e1vy v Prachatic\u00edch. Ta jejich \u017e\u00e1dosti vyhov\u011bla a na\u0159\u00eddila, aby obec stavebn\u00ed m\u00edsta u \u0159eky Voly\u0148ky z\u00e1jemc\u016fm prodala. Ti potom \u017e\u00e1dali na obci, aby jim byla odprod\u00e1na i cesta na pole p. B\u011blohub\u00e9ho a kter\u00e1 vede z\u00e1rove\u0148 k pol\u00edm na \u00dalehli. To v\u0161ak obec zam\u00edtla. Tak vznikla nov\u00e1 \u010d\u00e1st obce, kterou stavebn\u00edci sami nazvali “Na z\u00e1visti”, proto\u017ee pr\u00fd jim bylo z\u00e1vid\u011bno. A to jeden z kronik\u00e1\u0159\u016f obce napsal, \u017ee jak sta\u0159\u00ed lid\u00e9 vypravuj\u00ed, \u017eili soused\u0161t\u011bji ne\u017e my nyn\u00ed \u017eijeme. Nebyli pr\u00fd tak nesn\u00e1\u0161enliv\u00ed, neznali tolik osobn\u00edch spor\u016f a pomoc jednoho druh\u00e9mu pokl\u00e1dali za samoz\u0159ejmou. \u017de u nich bylo v\u00edce d\u016fv\u011bry a poctivosti.<\/p>\n
V jin\u00e9 \u010d\u00e1sti vesnice naz\u00fdvan\u00e9 \u201eV chalup\u00e1ch,\u201c se tak\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1 nev\u00e1bn\u00fdm a zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edm slovem \u201eKak\u00e1nek,\u201c nebo \u201eNa kak\u00e1nku.\u201c Vypravuje se, \u017ee jednou b\u00fdval\u00fd majitel panstv\u00ed Skalice, baron Malovec, m\u011bl vz\u00e1cnou n\u00e1v\u0161t\u011bvu. P\u0159i prohl\u00eddce statku a obch\u016fzce pozemk\u016f se n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk pozastavil nad t\u00edm, jak jsou tam ty chalupy roztrou\u0161eny. Majitel panstv\u00ed mu vysv\u011btlil, \u017ee ty pozemky pod stavbu domk\u016f dostali pov\u011bt\u0161in\u011b slu\u017eebn\u00edci ze z\u00e1mku, zdarma, od jeho p\u0159edch\u016fdc\u016f, a tak si tito lid\u00e9 postavili domky postupn\u011b, jak je dost\u00e1vali od vrchnosti. Tehdy pr\u00fd ta vz\u00e1cn\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva odv\u011btila: “Vypad\u00e1 to, jako by sem ty chalupy n\u011bkdo vykukal”. To pr\u00fd sly\u0161el n\u011bjak\u00fd ferina, roznesl to po vsi, a tak pok\u0159til tyto chalupy na Kak\u00e1nek.<\/p>\n
Skute\u010dnost\u00ed v\u0161ak je, \u017ee tyto chalupy byly os\u00eddleny pouze pansk\u00fdmi z\u0159\u00edzenci a deput\u00e1tn\u00edky. U\u017e podle jejich n\u00e1zv\u016f pozn\u00e1me, k\u00fdm byli a \u010d\u00edm se na z\u00e1mku zab\u00fdvali. A kdy\u017e se ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t vym\u011bnili majitel\u00e9 t\u011bchto domk\u016f a zm\u011bnilo se i jejich zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, st\u00e1le se zde \u0159\u00edk\u00e1 postaru: u Zahradn\u00edk\u016f – podle zahradn\u00edka na z\u00e1mku, u Be\u010dv\u00e1\u0159\u016f – podle be\u010dv\u00e1\u0159e, bedn\u00e1\u0159e v pansk\u00e9m pivovaru, u Ko\u010d\u016f – podle pansk\u00e9ho ko\u010d\u00edho, u Hajnejch – podle pansk\u00e9ho myslivce, apod. V roce 1919 byla v obci zalo\u017eena prvn\u00ed \u010desk\u00e1 tov\u00e1rna na v\u00fdrobu ocelov\u00fdch pln\u00edc\u00edch per, kter\u00e1 se brzy proslavila ve sv\u011bt\u011b. V roce 1934 ovdov\u011bl\u00e1 Anna Pe\u0161kov\u00e1 p\u0159ijala za spole\u010dn\u00edka firmy Stanislava Hejhala, kter\u00fd v roce 1937 si zakoupil pozemek a na n\u011bm vystavil novou provozovnu, do t\u00e9 zakoupil nov\u00e9 stroje a zah\u00e1jil v\u00fdrobu pln\u00edc\u00edch per ve velk\u00e9m. Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed v\u00fdroba pokra\u010dovala pod firmou Centropen a pak podnik p\u0159evzala firma Koh-i-noor se s\u00eddlem v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. Vyr\u00e1b\u011bla se pln\u00edc\u00ed pera a montovan\u00e9 patentn\u00ed tu\u017eky, pak pera na tuh\u00fd inkoust a patentn\u00ed \u010dty\u0159barevn\u00e9 tu\u017eky a pera. A to a\u017e do roku 1995, kdy byla tov\u00e1rna zru\u0161ena.<\/p>\n
Roku 1892 byly zapo\u010daty pr\u00e1ce na vystav\u011bn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed dr\u00e1hy ze Strakonic do Vimperka. \u0158editel Jan Solar z muzea ve Vimperku o tom napsal ve Vimpersk\u00fdch aktualit\u00e1ch: “22. ledna 1892 byla vyd\u00e1na koncesn\u00ed listina, podle kter\u00e9 obdr\u017eeli pr\u00e1vo ku stavb\u011b a provozu lok\u00e1ln\u00ed dr\u00e1hy na norm\u00e1ln\u00ed koleji s p\u0159ipojen\u00edm na \u017eelezni\u010dn\u00ed stanici ve Strakonic\u00edch koncesion\u00e1\u0159i Alois Nedobyt\u00fd, p\u0159ednosta schwarzenbersk\u00e9ho dominia ve Vimperku, Karel Kr\u00e1l\u00edk, tov\u00e1rn\u00edk ve Vimperku a Franti\u0161ek Maier, majitel realit ve Vimperku.”<\/p>\n
Slavnostn\u00ed provoz na t\u00e9to \u017eelezni\u010dn\u00ed trati byl zah\u00e1jen ji\u017e dne 14. \u0159\u00edjna 1893. Nejobt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00edm \u00fasekem byla trasa ze stanice Bohumilice do Vimperka, kde tra\u0165 byla vedena po skalnat\u00e9m \u00fabo\u010d\u00ed nad prav\u00fdm b\u0159ehem Voly\u0148ky. Po cel\u00e9 t\u00e9to trase se musel podklad pro koleje vyl\u00e1mat ve sk\u00e1le a m\u00edsty op\u011bt vyzd\u00edvat skaln\u00ed trhliny. Ve vsi p\u016fvodn\u011b nebyla z\u0159\u00edzena zast\u00e1vka a vlaky zastavovaly a\u017e ve stanici Bohumilice n\u00e1dra\u017e\u00ed. To bylo z\u0159\u00edzeno v t\u011bch m\u00edstech pro v\u011bt\u0161\u00ed pohodl\u00ed, jak se tradovalo, tehdej\u0161\u00edho majitele z\u00e1mku a panstv\u00ed. Bohumili\u010dt\u00ed \u017e\u00e1dali o zast\u00e1vku – byly ustanovov\u00e1ny komise, kter\u00e9 st\u0159\u00eddaly jedna druhou, ale st\u00e1le se nic ned\u011blo. A \u010das plynul, jak se \u0159\u00edkalo, spolu s proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edmi vlaky. A tak do\u0161lo k “z\u00e1kroku zdola”.<\/p>\n
O po\u0159\u00edzen\u00ed zast\u00e1vky se vedly neust\u00e1l\u00e9 hovory v hospod\u011b, st\u00e1le bylo poukazov\u00e1no na beznad\u011bjn\u00e9 slibov\u00e1n\u00ed z vy\u0161\u0161\u00edch m\u00edst, a\u017e se jednou pivem rozja\u0159en\u00ed soused\u00e9 po\u0159\u00e1dn\u011b rozzlobili a vzali \u0159e\u0161en\u00ed do sv\u00fdch rukou. Rozkur\u00e1\u017een\u00ed v \u010dele s panem otcem z Kohoutovsk\u00fdho mlejna p\u0159i\u0161li k dr\u00e1ze a p\u0159ed p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edm vlakem “za\u00fa\u0159adovali”. Pan otec, “starej Kohout”, vstoupil mezi koleje, rozp\u0159\u00e1hl do\u0161iroka ruce a volal na strojvedouc\u00edho: “Zastavit! A pohovo\u0159it!” Do\u0161lo k bou\u0159liv\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b n\u00e1zor\u016f, ale jak se pozd\u011bji uk\u00e1zalo, byla to jedna z posledn\u00edch interpelac\u00ed, kter\u00e1 krom\u011b pokuty “panu otci” p\u0159inesla i rozhodnut\u00ed o z\u0159\u00edzen\u00ed zast\u00e1vky ve vsi.<\/p>\n
Roku 1895 mohou Bohumili\u010dt\u00ed tak\u00e9 hovo\u0159it s Karlem Klostermannem, kter\u00fd \u010dasto pob\u00fdval na bohumilick\u00e9 fa\u0159e, a tak\u00e9 u Martan\u016f vedle Bo\u0159anovsk\u00e9ho potoka. Karel Klostermann bydl\u00edval n\u011bkolik pr\u00e1zdnin v domku porostl\u00e9m ps\u00edm v\u00ednem u \u0159eky Voly\u0148ky. Byl u\u017e v letech a nosil \u0161irok\u00fd l\u00e1tkov\u00fd p\u00e1s. R\u00e1d posed\u011bl mezi sousedy v hospod\u011b a r\u00e1d se zastavoval s lidmi na kus \u0159e\u010di, slibuje jim, \u017ee je d\u00e1 do pov\u00eddky. Jedno d\u011bji\u0161t\u011b N\u00e1vratu \u0161uma\u0159ova skute\u010dn\u011b um\u00edstil v Bohumilic\u00edch. \u010casto nav\u0161t\u011bvoval zdej\u0161\u00ed faru a p\u0159ivedl sem tak\u00e9 hudebn\u00ed skladatele a sb\u011bratele p\u00edsn\u00ed. Zde Klostermann napsal Str\u00fd\u010dka z nebe, ale i n\u011bkolik dal\u0161\u00edch sv\u00fdch prac\u00ed. Do n\u011bkolika pov\u00eddek uvedl i zdej\u0161\u00ed ob\u010dany a zvl\u00e1\u0161t\u011b far\u00e1\u0159e Han\u017ela, jeho\u017e poh\u0159eb zv\u011b\u010dnil ve sv\u00e9m rom\u00e1nu Ecce Homo! V pov\u00eddce \u201eP\u0159elet\u011bl st\u00edn\u201c ze sb\u00edrky Odyssea soudn\u00edho sluhy, kter\u00fd se odehr\u00e1v\u00e1 v hospod\u011b u Sta\u0148k\u016f, uv\u00e1d\u00ed do d\u011bje podomn\u00edho obchodn\u00edka Kal\u010d\u00edka, ale popisuje i z\u00e1chranu ho\u0159\u00edc\u00edho lesa Na Str\u00e1ni.<\/p>\n
O pobytech Karla Klostermanna v Bohumilic\u00edch psal t\u00e9\u017e Ladislav Stehl\u00edk, b\u00e1sn\u00edk, spisovatel a kresl\u00ed\u0159. Stehl\u00edkovou nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed knihou se stal b\u00e1snick\u00fd pr\u016fvodce po ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch Zem\u011b zamy\u0161len\u00e1 (1947). K Stehl\u00edkov\u00fdm z\u00e1lib\u00e1m pat\u0159ila od d\u011btstv\u00ed kresba, kter\u00e1 se mu pozd\u011bji stala nedocenitelnou pomoc\u00ed p\u0159i cest\u00e1ch po ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch. Ve sv\u00e9 Zemi zamy\u0161len\u00e9 oslavuje krajinu, ale hlavn\u011b lidi zaduman\u00fdch ji\u017en\u00edch \u010cech. Napsal: \u201eKdybych m\u011bl \u0159\u00edci, co jsem vid\u011bl nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho v Bohumilic\u00edch, odv\u011btil bych bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed ran\u011b gotick\u00fd chr\u00e1mov\u00fd port\u00e1l s p\u011bknou kamenickou prac\u00ed.\u201c<\/p>\n
Bohumilice jsou rodi\u0161t\u011bm b\u00fdval\u00e9ho \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho biskupa ThDr. Anton\u00edna Li\u0161ky(1924-2003). Ten byl synovcem, dal\u0161\u00edho v\u00fdznamn\u00e9ho rod\u00e1ka PhDr. Anton\u00edna Li\u0161ky, b\u00fdval\u00e9ho \u0159editele Muzea hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy. Kdy vznikla v Bohumilic\u00edch \u0161kola, nelze p\u0159esn\u011b dok\u00e1zat. Jist\u00e9 je jenom to, \u017ee pat\u0159\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed \u0161koly prachatick\u00e9ho okresu. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 pr\u00e1ce o jej\u00ed existenci se dochovala z roku 1658. Po velk\u00e9m po\u017e\u00e1ru (1815) byla \u0161kola na fa\u0159e, kde byly dv\u011b m\u00edstnosti, v jedn\u00e9 bydlel u\u010ditel a ve druh\u00e9 se vyu\u010dovalo. V roce 1935 chodilo do farn\u00ed \u0161koly v Bohumilic\u00edch 172 d\u011bt\u00ed.<\/p>\n
Pov\u011bst o kr\u00e1lovn\u011b Eli\u0161ce: Z \u010cech od Volyn\u011b p\u0159es vesnice Bo\u0161ice, Zaho\u0159\u00ed, \u0160t\u00edtkov, d\u00e1le Trhon\u00edn k Prav\u011bt\u00ednu, vedla stezka k boub\u00ednsk\u00e9mu sedlu do Bavor. Prvn\u00ed t\u0159i obce byly sou\u010d\u00e1st\u00ed Brda majetku kr\u00e1lovny Eli\u0161ky. K t\u00e9to stezce se dodnes v\u00e1\u017ee pov\u011bst o \u00fat\u011bku kr\u00e1lovny Eli\u0161ky do Bavor.<\/p>\n
Vypr\u00e1v\u011bn\u00ed pov\u011bsti star\u00e9ho B\u011bleck\u00e9ho, 84 let\u00e9ho, z roku 1914, uvedl archiv\u00e1\u0159 Tepl\u00fd v D\u011bjin\u00e1ch m\u011bsta Volyn\u011b. Dle t\u00e9to pov\u011bsti narodilo se Eli\u0161ce d\u011bv\u010d\u00e1tko.<\/p>\n
F.Krejsa ve Zlat\u00e9 stezce,III.,s.95 se zmi\u0148uje, \u017ee ze Zaho\u0159\u00ed prchala kr\u00e1lovna Eli\u0161ka k boub\u00ednsk\u00e9mu sedlu, prov\u00e1zena sv\u00fdmi horaly, kte\u0159\u00ed ji ukr\u00fdvali a pak prov\u00e1zeli \u0161umavsk\u00fdmi pralesy k hranic\u00edm.<\/p>\n
Ladislav Stehl\u00edk v Zemi zamy\u0161len\u00e9 stru\u010dn\u011b zaznamenal pov\u011bst, \u017ee se v Zaho\u0159\u00ed narodil Karel IV., kdy\u017e jeho matka byla nucena se v t\u011b\u017ek\u00e9 chv\u00edli uch\u00fdlit do selsk\u00e9 chalupy \u010d.4.<\/p>\n
V jiho\u010desk\u00e9 Ro\u010dence z roku1948 rozvedl tuto pov\u011bst v pov\u00eddce u\u010ditel Votava, podobn\u011b tak\u00e9 insp. Ma\u0161ek v \u010dasopisu Hrani\u010d\u00e1\u0159.<\/p>\n
Jin\u00e1 pov\u011bst: Kr\u00e1lovna Eli\u0161ka prchala se sv\u00fdm synkem po star\u00e9 stezce p\u0159es Zaho\u0159\u00ed do Bavor. Byla pron\u00e1sledov\u00e1na a z obavy, aby ji pron\u00e1sledovatel\u00e9 nezajali, ukryla se se sv\u00fdm synkem v Zaho\u0159\u00ed u sedl\u00e1ka Vondry. Sotva \u017ee se ukryla, ji\u017e zde byli pron\u00e1sledovatel\u00e9, s dotazem, zda tu projeli kolem jezdci. Po p\u0159isv\u011bd\u010den\u00ed rychle odejeli d\u00e1l, zat\u00edm co kr\u00e1lovna byla schov\u00e1na se synkem na posteli.<\/p>\n
Vypr\u00e1v\u011bla pan\u00ed Martanov\u00e1 z Dolan, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed pr\u00e1v\u011b z \u010d.4 Vondr\u016f ze Zaho\u0159\u00ed i jin\u00ed dal\u0161\u00ed, \u017ee \u017eeny ze Zaho\u0159\u00ed z \u010d.3,5,6,7a 8 a jin\u00ed z Kovan\u00edna a Z\u00e1lezel p\u0159inesly kr\u00e1lovn\u011b dary a byly odm\u011bn\u011bny \u010d\u00e1st\u00ed p\u016fdy z kr\u00e1lov\u00e1ck\u00fdch Brd a \u010d.4 Vondru obdr\u017eeli mnohem v\u011bt\u0161\u00ed d\u00edl p\u016fdy vzhledem k tomu, \u017ee u nich byla kr\u00e1lovna Eli\u0161ka.<\/p>\n
<\/p>\n
Zdroj:<\/strong> Cyklist\u016fv pr\u016fvodce \u0160umavou<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Obec Bohumilice, <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":324395,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/05\/ram-bohumilice.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/229803"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=229803"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/229803\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":324394,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/229803\/revisions\/324394"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/324395"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=229803"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=229803"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=229803"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n