![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/08\/O-\u010cKYNI-V-PO\u0160UMAV\u00cd......jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
P\u0159esn\u00e9 datum vzniku \u010ckyn\u011b nelze stanovit, proto\u017ee se nezachovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 spolehliv\u00e9 prameny. Z\u00e1klady vzniku obce \u010ckyn\u011b lze nicm\u00e9n\u011b polo\u017eit do 13. stolet\u00ed, kdy do\u0161lo k rozs\u00e1hl\u00e9 v\u00fdstavb\u011b \u0159ady nov\u00fdch osad v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b. Tehdej\u0161\u00ed feud\u00e1ln\u00ed majitel\u00e9 hledali nov\u00e9 zdroje p\u0159\u00edjm\u016f v d\u016fsledku p\u0159echodu od natur\u00e1ln\u00ed renty k rent\u011b pen\u011b\u017en\u00ed. Jedn\u00edm ze zdroj\u016f se stalo zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed m\u011bst, m\u011bste\u010dek a vesnic, do kter\u00fdch p\u0159e\u0161li prvn\u00ed os\u00eddlenci, kte\u0159\u00ed budovali z\u00e1klady sv\u00fdch dom\u016f, k\u00e1celi les a z\u0159izovali pole, na kter\u00fdch p\u011bstovali obil\u00ed a dal\u0161\u00ed rostlinn\u00e9 produkty. V prvn\u00ed polovin\u011b 13. stolet\u00ed do\u0161lo k v\u00fdstavb\u011b tvrze, kter\u00e1 tvo\u0159ila z\u00e1klad p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed vesnice \u010ckyn\u011b, je\u017e obdr\u017eela n\u00e1zev podle osobn\u00edho jm\u00e9na \u010cek.<\/p>\n
Nejstar\u0161\u00ed zachovan\u00e1 p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va o existenci \u010ckyn\u011b se zachovala n\u00e1hodn\u011b z roku 1243. Tehdy \u010desk\u00fd kr\u00e1l V\u00e1clav I. byl se svou vojenskou dru\u017einou v P\u00edsku, kam se dostavili \u0161lechtici ze \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed. Jejich p\u0159\u00edtomnost se projevila tak\u00e9 p\u0159i jejich v\u00fd\u010dtu p\u0159i vyd\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch v\u00fdznamn\u00fdch listin. Kr\u00e1l V\u00e1clav I. potvrdil \u0159\u00e1du sv. Jana Jeruzal\u00e9msk\u00e9ho (pozd\u011bji malt\u00e9zsk\u00e9mu) ve Strakonic\u00edch v dr\u017een\u00ed n\u011bkolik vesnic. Na konci listiny jsou uvedena jm\u00e9na sv\u011bdk\u016f, kte\u0159\u00ed se z\u00fa\u010dastnili vyd\u00e1n\u00ed t\u00e9to listiny. Mezi nimi se uv\u00e1d\u011bj\u00ed Konr\u00e1d z Janovic, Bed\u0159ich se syny ze \u010ckyn\u011b (Fridricus cum filiis de Skin) a dal\u0161\u00ed \u0161lechtici.<\/p>\n
Na konci 15. stolet\u00ed byla \u010ckyn\u011b st\u0159ediskem obchodu na trase Vimperk \u2013 Volyn\u011b a Ka\u0161persk\u00e9 Hory \u2013 Netolice. Osada prosperovala, zaznamen\u00e1v\u00e1me tak\u00e9 prvn\u00ed zm\u00ednku o n\u011bkolika \u017eidovsk\u00fdch rodin\u00e1ch. V roce 1494 odk\u00e1zal Petr Kapl\u00ed\u0159 vimpersk\u00e9 panstv\u00ed rodu Malovc\u016f z Ch\u00fdnova a n\u00e1sledn\u011b si roku 1512 majetek rozd\u011blili brat\u0159i Petr a Jan. Jan si ponechal \u010ckyni s okoln\u00edmi vesnicemi, s\u00eddlil p\u0159itom na tvrzi Vysok\u00fd Dv\u016fr. Jan Malovec se sna\u017eil pro \u010ckyni z\u00edskat nov\u00e9 v\u00fdsady a tak po dlouh\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch a zaplacen\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch poplatk\u016f zajistil, \u017ee \u010desk\u00fd kr\u00e1l Ferdinand I. dne 21. kv\u011btna 1537 pov\u00fd\u0161il vesnici na m\u011bste\u010dko. \u010ckyn\u011b t\u00edm z\u00edskala pr\u00e1vo pe\u010detit sv\u00e9 p\u00edsemnosti zelen\u00fdm voskem, u\u017e\u00edvat vlastn\u00ed znak, konat t\u00fddenn\u00ed trhy v sobotu a dva v\u00fdro\u010dn\u00ed trhy ro\u010dn\u011b. Prvn\u00ed na den sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdal\u00e9ny, druh\u00fd na den sv. Mikul\u00e1\u0161e.<\/p>\n
Na nedobrou hospod\u00e1\u0159skou situaci, kter\u00e1 vedla nakonec k v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 zm\u011bn\u011b ve vlastnictv\u00ed, m\u011bly z\u00e1sadn\u00ed vliv dv\u011b okolnosti. Jednak se hned na po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed zm\u011bnila trasa soumarsk\u00fdch kupc\u016f a vedla z Pasova p\u0159es Volary a Prachatice. Z roku 1623 se zachoval zaj\u00edmav\u00fd doklad o \u0161arv\u00e1tce, kterou popisuje majitel Vimperka J\u00e1chym Novohradsk\u00fd z Kolovrat, ke kter\u00e9 do\u0161lo roku 1619. Ze Su\u0161ice do \u010ckyn\u011b p\u0159ich\u00e1zeli a zdr\u017eovali se tam jeho nep\u0159\u00e1tel\u00e9, protihabsbur\u0161t\u00ed odboj\u00e1\u0159i. Poslal kapr\u00e1la s p\u011bti rejtary, aby na m\u00edst\u011b zjistili situaci. Bylo zde dv\u011b st\u011b ozbrojen\u00fdch sedl\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed kapr\u00e1la \u201ezamordovali\u201c a jeho doprovod zranili. V tu dobu se o panu Malovcovi v\u016fbec nev\u011bd\u011blo, kde je. \u010cesk\u00fd odboj proti Habsburk\u016fm skon\u010dil bitvou na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e 8. listopadu 1620, kdy c\u00edsa\u0159sk\u00e1 arm\u00e1da porazila vojsko \u010desk\u00fdch stav\u016f.<\/p>\n
Druhou z\u00e1sadn\u00ed okolnost\u00ed byla p\u0159edev\u0161\u00edm t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka, kter\u00e1 prob\u00edhala v letech 1618 \u2013 1648 a nevyhnula se ani \u010dky\u0148sk\u00e9mu kraji. V kronice se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee zejm\u00e9na hrab\u011b Mansfeld se sv\u00fdmi voj\u00e1ky zpusto\u0161il \u010ckyni p\u0159i dob\u00fdv\u00e1n\u00ed Vimperka. V m\u011bste\u010dku se tak\u00e9 usazovaly c\u00edsa\u0159sk\u00e9 pluky, obyvatel\u00e9 museli voj\u00e1ky i jejich kon\u011b vy\u017eivovat. Konec v\u00e1lky uk\u00e1zal obraz zni\u010den\u00e9 p\u016fdy, vesnic i m\u011bst. Po\u010det obyvatel klesl n\u00e1sledkem nemoc\u00ed, epidemi\u00ed i hladu. P\u016fdu nem\u011bl kdo obd\u011bl\u00e1vat. V oblasti \u010cky\u0148ska to bylo obdobn\u00e9, lid\u00e9 museli znovu stav\u011bt sv\u00e1 obydl\u00ed a \u017e\u00edt na dluh. Ve \u010ckyni z\u016fstala jen jedna \u017eidovsk\u00e1 rodina.<\/p>\n
P\u016fvod z\u00e1mku ve \u010ckyni sah\u00e1 a\u017e do 16. stolet\u00ed., kdy je v roce 1549 zmi\u0148ov\u00e1na tvrz jm\u00e9nem Vysok\u00fd Dv\u016fr. Ta nest\u00e1vala na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho z\u00e1mku, ale sto metr\u016f z\u00e1padn\u011b od n\u011bj a byla p\u0159ipojena ke \u010ckyni a\u017e v roce 1736. Budovy dvora i s obytnou stavbou byly zbo\u0159eny v roce 1977. Ezechiel tu v druh\u00e9 polovin\u011b 16. stolet\u00ed postavil dal\u0161\u00ed tvrz. V roce 1607 ov\u0161em postihl obec po\u017e\u00e1r, p\u0159i kter\u00e9m byla tato tvrz po\u0161kozena a p\u0159i rekonstrukci byla b\u011bhem 17. stolet\u00ed budova roz\u0161\u00ed\u0159ena na jih. V roce 1816 koupil tvrz Karel Klement Klaudy, kter\u00fd ji nechal p\u0159estav\u011bt na patrov\u00fd z\u00e1mek v pseudogotick\u00e9m stylu s fas\u00e1dou pil\u00ed\u0159\u016f s \u010dabrakov\u00fdmi hlavicemi.<\/p>\n
Are\u00e1l kostela sv. Ma\u0159\u00ed Magdaleny se h\u0159bitovem je um\u00edst\u011bn ve vyv\u00fd\u0161en\u00e9 poloze severoz\u00e1padn\u011b od centra \u010ckyn\u011b. Kostel byl nejsp\u00ed\u0161e postaven do roku 1280. Usuzuje se tak podle tvaru kamenn\u00e9ho port\u00e1lu: z t\u00e9 doby jsou podobn\u00e9 port\u00e1ly tak\u00e9 ve Vzdunech i ve Volyni. V kostele b\u00fdvali pochov\u00e1ni patroni kostela i jejich rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci. Po prav\u00e9 stran\u011b je n\u00e1hrobek n\u011bkter\u00e9ho z Malovc\u016f, kter\u00fd byl d\u0159\u00edve p\u0159ed hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159em. P\u0159ed hlavn\u00edm vchodem nal\u00e9z\u00e1 se ji\u017e se\u0161lapan\u00fd k\u00e1men, pravd\u011bpodobn\u011b dal\u0161\u00ed n\u00e1hrobek. V kostele je t\u00e9\u017e pochov\u00e1n pozd\u011bj\u0161\u00ed patron kostela ryt\u00ed\u0159 V\u00e1clav Ch\u0159epick\u00fd z Modl\u00ed\u0161kovic.<\/p>\n
Za Ji\u0159\u00edka z Pod\u011bbrad u\u010dinili N\u011bmci v po\u010dtu 3 000 vp\u00e1d do \u010cech a\u017e ku Strakonic\u016fm. Z t\u00e9 doby zachovala se tradice, \u017ee \u010ckyn\u011b byla sp\u00e1lena i s kostelem a na v\u011b\u017ei z\u016fstal jedin\u00fd sv\u011bdek do t\u011bchto dn\u016f dochovan\u00fd, zvonek um\u00edr\u00e1\u010dek-zvon sv. Jakuba s n\u00e1pisem o p\u0159eh\u00e1zen\u00fdch p\u00edsmenech, je\u017e se nikomu dosud nepoda\u0159ilo rozlu\u0161tit. Od dob husitsk\u00e9ho hnut\u00ed byla c\u00edrkevn\u00ed organizace v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch rozru\u0161ena, n\u011bkter\u00e9 fary byly bez duchovn\u00edho, n\u011bkter\u00e9 byly obsazeny kn\u011b\u017e\u00edmi podoboj\u00ed. Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u0159icetiletou v\u00e1lkou a hlavn\u011b za n\u00ed se staly ji\u017en\u00ed \u010cechy d\u011bji\u0161t\u011bm krvav\u00fdch boj\u016f, p\u0159i nich\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 arm\u00e1da nikoho ne\u0161et\u0159ila. P\u00e1lila statky, vra\u017edila, ne\u0161et\u0159\u00edc ani \u017een a d\u011bt\u00ed. Tyto v\u00e1le\u010dn\u00e9 strasti dotkly se i na\u0161eho kostel\u00edka. Nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi vp\u00e1dy roku 1606 a 1635 rozprchl se vyplundrovan\u00fd lid do les\u016f. Velk\u00fdm po\u017e\u00e1rem byla \u010ckyn\u011b i s kostel\u00edkem sp\u00e1lena a zni\u010dena.<\/p>\n
Kostel je obklopen h\u0159bitovem obehnan\u00fdm ohradn\u00ed zd\u00ed s brankami. Are\u00e1l d\u00e1le zahrnuje m\u00e1rnici v ji\u017en\u00edm \u00faseku ohradn\u00ed zdi a v\u00fdklenkovou kapli. Kostel sv. Ma\u0159\u00ed Magdaleny je typick\u00fd p\u0159\u00edkladem men\u0161\u00edho venkovsk\u00e9ho kostela s histori\u00ed sahaj\u00edc\u00ed ji\u017e do druh\u00e9 poloviny 13. Stolet\u00ed. P\u016fvodn\u011b gotick\u00e1 stavba s pozd\u011bj\u0161\u00ed mi p\u0159estavbami si dodnes uchovala velice cenn\u00e9 p\u016fvodn\u00ed stavebn\u00ed prvky, k pam\u00e1tkov\u011b nejcenn\u011bj\u0161\u00edm pat\u0159\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 klenba presbyt\u00e1\u0159e s n\u00e1st\u011bnn\u00fdmi malbami, d\u00e1le profilovan\u00fd rann\u011b gotick\u00fd ji\u017en\u00ed vstupn\u00ed port\u00e1l a zazd\u011bn\u00e9 rom\u00e1nsk\u00e9 ok\u00e9nko v ji\u017en\u00ed st\u011bn\u011b lodi.<\/p>\n
A je\u0161t\u011b pov\u011bst:<\/strong> P\u0159\u00edzrak na vart\u011b. Jeden mlad\u00edk ze \u010ckyn\u011b slou\u017eil na vojn\u011b v Bosn\u011b. Kdy\u017e st\u00e1val v z\u00e1kopech na str\u00e1\u017ei, \u010dasto myslel na svou starou matku. Jednou zase takhle stoj\u00ed, hl\u00edd\u00e1 sv\u00e9 sp\u00edc\u00ed kamar\u00e1dy, kdy\u017e tu vid\u00ed, jak p\u0159ed n\u00edm vyvstala ze zem\u011b b\u00edl\u00e1 \u017eensk\u00e1 postava. Sev\u0159el pevn\u011b pu\u0161ku a zavol\u00e1: \u201eSt\u016fj, kdo je tam?\u201c \u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Uva\u017euje, zda m\u00e1 vyst\u0159elit, ale pak je\u0161t\u011b jednou zavolal. Ale tak siln\u011b, \u017ee se cel\u00e9 le\u017een\u00ed vzbudilo: \u201eCo se stalo?\u201c pt\u00e1 se \u0161ikovatel. A mlad\u00edk vypr\u00e1v\u011bl, cel\u00fd zmaten\u00fd, co vid\u011bl. Prohledali ter\u00e9n kolem z\u00e1kop\u016f, ale \u017e\u00e1dn\u00fd vyzv\u011bda\u010d! Vym\u011bnili str\u00e1\u017ee a \u0161li sp\u00e1t. Druhou noc stoj\u00ed n\u00e1\u0161 voj\u00e1\u010dek op\u011bt na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a znova p\u0159ed n\u00edm pluje vzduchem b\u00edl\u00fd p\u0159\u00edzrak. Zase jsou voj\u00e1ci vzbuzeni, ale \u0161ikovatel ji\u017e zu\u0159\u00ed a p\u0159ik\u00e1\u017ee voj\u00e1kovi, aby p\u0159\u00ed\u0161t\u011b bez milosti st\u0159\u00edlel, sic bude zav\u0159en do arestu. T\u0159et\u00ed noc nastala, mlad\u00edkovi srdce bu\u0161\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm. M\u00e1 strach z b\u00edl\u00e9 \u017eeny, ze \u0161ikovatele i z v\u011bzen\u00ed najednou. Vtom b\u00edl\u00e1 postava vyr\u016fst\u00e1 ze zem\u011b a p\u0159ed voj\u00e1kem sp\u00edn\u00e1 ruce. Ten poslu\u0161en rozkazu bez varov\u00e1n\u00ed st\u0159elil. Ozval se tich\u00fd vzdech a st\u0159elec se v mdlob\u00e1ch svalil na zem. Odvezli ho rovnou do lazaretu, proto\u017ee blouznil. Za t\u00fdden dostal z domova zpr\u00e1vu, \u017ee jeho maminka poston\u00e1vala a jednou s p\u016flnoci za\u00fap\u011bla a hned nato zem\u0159ela. Bylo to on\u00e9 noci, kdy mlad\u00edk st\u0159elil po b\u00edl\u00e9m p\u0159\u00edzraku.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Zdroj:<\/strong> SOA Prachatice, Pam\u011btn\u00ed kniha obce \u010ckyn\u011b 1918 \u2013 1939, s. 10. Star\u00fd, V., Podle\u0161\u00e1k, J., Zloch, J.: \u010ckyn\u011b 1537 \u2013 1987, Sborn\u00edk k 450. v\u00fdro\u010d\u00ed pov\u00fd\u0161en\u00ed obce na m\u011bste\u010dko, Vimperk 1987, P\u0159\u00edzrak na vart\u011b Adolf Dan\u011bk, Rukopisn\u00e1 poz\u016fstalost, Muzeum St\u0159edn\u00edho Pootav\u00ed Strakonice Z publikace \u010ckyn\u011b 1537 – 1987 a kroniky obce<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" V <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":323011,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/09\/23\/ram-ckyne.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/229502"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=229502"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/229502\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":323010,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/229502\/revisions\/323010"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/323011"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=229502"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=229502"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=229502"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n