![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/05\/APO\u0160TOLOV\u00c9-SLOVAN\u016e-ZE-SOLUN\u011a....jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Ocit\u00e1me se ve vstupn\u00ed br\u00e1n\u011b na\u0161ich n\u00e1rodn\u00edch d\u011bjin, v br\u00e1n\u011b jm\u00e9nem Velk\u00e1 Morava. Potk\u00e1v\u00e1me se v n\u00ed se dv\u011bma vynikaj\u00edc\u00edmi u\u010denci. Nikoli tyrany, nikoli dobyvateli, ale v\u011bdci, mu\u017ei osv\u00edcen\u00e9ho ducha. To je p\u0159ece jenom fakt, kter\u00fd n\u00e1s oprav\u0148uje k tro\u0161e hrdosti. Cyril a Metod\u011bj vystupuj\u00ed z \u0161era zmizel\u00e9ho \u010dasu jako v\u016fbec prvn\u00ed alespo\u0148 trochu plasti\u010dt\u011bji nasv\u00edcen\u00e9 osobnosti na\u0161\u00ed historie, jako lid\u00e9 z masa a kost\u00ed. Vyu\u017eijme tedy p\u0159\u00edle\u017eitosti a pohle\u010fme jim do tv\u00e1\u0159e!<\/p>\n
Cyrilometod\u011bjsk\u00e1 legenda je asi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed legendou. Vypr\u00e1v\u00ed se v n\u00ed, \u017ee kn\u00ed\u017ee Rastislav vypravil poselstv\u00ed z Moravy k byzantsk\u00e9mu c\u00edsa\u0159i Michaelovi. Prosil, aby poslal n\u011bkoho, kdo by jeho prost\u00fd lid vedl k pravd\u011b a vylo\u017eil jej\u00ed smysl a omezit vliv dobyva\u010dn\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch soused\u016f. Krom\u011b k\u0159es\u0165anstv\u00ed zavedli tito mision\u00e1\u0159i u slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b tak\u00e9 gramotnost. N\u011bkdy se jim proto \u0159\u00edk\u00e1 \u201eapo\u0161tolov\u00e9 Slovan\u016f\u201c.<\/p>\n
Velkomoravsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e byla rostouc\u00ed \u0159\u00ed\u0161\u00ed uprost\u0159ed Evropy. Jej\u00ed kn\u00ed\u017ee Rastislav pozval byzantsk\u00e9 u\u010dence Konstantina a Metod\u011bje na Velkou Moravu, aby sem p\u0159inesli k\u0159es\u0165anskou v\u00edru. Ti p\u0159i\u0161li roku 863. Cyril a Metod\u011bj absolvovali dv\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 cesty. Ta na Velkou Moravu nebyla prvn\u00ed. O \u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u00edry se poprv\u00e9 pokusili roku 860, kdy byli vysl\u00e1ni byzantsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em do Krymu. Pro na\u0161i historii byl v\u0161ak v\u00fdznamn\u00fd a\u017e rok 863. Krom\u011b v\u00edry pr\u00fd p\u0159inesli na Moravu novou plodinu \u2013 okurky. Ty zdej\u0161\u00ed lid\u00e9 neznali. Slovan\u00e9 tehdy byli barbarsk\u00fdm n\u00e1rodem, kter\u00fd nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo, \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161koly, t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dnou kulturu; \u017eivot byl primitivn\u00ed a \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 n\u00edzk\u00e1.<\/p>\n
Dru\u017eina vy\u010derpan\u00fdch mu\u017e\u016f putuje k severu u\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f. Ob\u010das n\u011bco ulov\u00ed, vodu pij\u00ed z potok\u016f a n\u011bkdy i lesn\u00edch stud\u00e1nek. Ta cesta k pohan\u016fm je nekone\u010dn\u00e1. Pr\u00fd k\u0159es\u0165an\u00e9, b\u016fhv\u00ed co tenkr\u00e1t to poselstvo c\u00edsa\u0159i nakukalo. Vid\u00edme to na ka\u017ed\u00e9m kroku, ob\u011btuj\u00ed zv\u00ed\u0159ata, k\u0159ep\u010d\u00ed kolem oh\u0148\u016f, op\u00edjej\u00ed se a p\u00e1\u0159\u00ed mezi sebou jak je libo, jako zv\u00ed\u0159ata. Ozbrojen\u00fd doprovod s obdivem hled\u00ed na dva vzne\u0161en\u00e9 starce v b\u00edl\u00fdch \u0159\u00edz\u00e1ch, s t\u011b\u017ek\u00fdmi st\u0159\u00edbrn\u00fdmi k\u0159\u00ed\u017ei na prsou, kte\u0159\u00ed nedbaje na \u00fanavu, trp\u011bliv\u011b hl\u00e1saj\u00ed nov\u00e9 u\u010den\u00ed barbar\u016fm, oble\u010den\u00fdm v ko\u017ee\u0161in\u00e1ch a kamenn\u00fdmi sekeromlaty v rukou.<\/p>\n
\u0160koln\u00ed v\u011bdomosti jsou pak je\u0161t\u011b podep\u0159eny t\u00edm, \u017ee na m\u00edsto p\u016fsoben\u00ed dorazili n\u011bkdy v roce 863 po Kristu, a \u017ee p\u00e1t\u00e9ho \u010dervence slav\u00edme d\u00edky nim st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek. V prvn\u00edm odstavci je \u0159ada historick\u00fdch omyl\u016f a m\u011bli bychom je uv\u00e9st na pravou m\u00edru. P\u0159edn\u011b. Konstantin ani Metod\u011bj nebyli starci. Zral\u00ed mu\u017ei, to ano. Konstantinovi bylo v dob\u011b p\u0159\u00edchodu na Velkou Moravu 36 let. Jeho bratr Metod\u011bj byl o \u010dtrn\u00e1ct let star\u0161\u00ed. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee term\u00edn Velk\u00e1 Morava se nikde v dev\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u00edsemn\u00e9m z\u00e1znamu neuv\u00e1d\u00ed. Co\u017e pochopiteln\u011b neznamen\u00e1, \u017ee tento st\u00e1tn\u00ed \u00fatvar neexistoval. Naopak, byla to st\u0159edoevropsk\u00e1 velmoc, kter\u00e1 zahrnovala nejen Moravu, ale i \u010cechy, kus Slovenska a Ma\u010farska. Na v\u00fdchod\u011b se st\u00fdkala s Kyjevskou Rus\u00ed.<\/p>\n
Dal\u0161\u00edm omylem by bylo myslet si, \u017ee kn\u00ed\u017ee Rostislav, kter\u00fd bratry pozval, byl n\u011bjak p\u0159ehnan\u011b zbo\u017en\u00fd. Nikoliv, jeho \u00famysly byly \u010dist\u011b pragmatick\u00e9. Cht\u011bl m\u00edt vlastn\u00ed kn\u011bze, a nikoliv kn\u011bze dosazen\u00e9 V\u00fdchodofranckou \u0159\u00ed\u0161\u00ed. Konstantin a Metod\u011bj nep\u0159inesli k\u0159es\u0165anstv\u00ed, u\u017e zde d\u00e1vno bylo. Vlastn\u00ed c\u00edrkev znamenala samostatnost a nez\u00e1vislost. Oba brat\u0159i byli sice kn\u011b\u017e\u00ed, ale jen ni\u017e\u0161\u00edho sv\u011bcen\u00ed, byl to vlastn\u011b takov\u00fd pr\u016fzkum bojem a c\u00edrkevn\u00ed kruhy v Konstantinopoli nijak nesp\u011bchaly. Byli zku\u0161en\u00ed, byli zcestoval\u00ed, byli zvykl\u00ed na nepohodu. Na svoji dobu nesm\u00edrn\u011b vzd\u011blan\u00ed mu\u017ei, ovl\u00e1daj\u00edc\u00ed filozofii, teologii jazyky.<\/p>\n
Mysl\u00edm si, \u017ee bychom si m\u011bli ujasnit p\u00e1r v\u011bc\u00ed. P\u0159edn\u011b, m\u00fdlit se je lidsk\u00e9. Pokud \u010dlov\u011bk z\u00edsk\u00e1 n\u011bjak\u00e9 znalosti, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed \u00farovni v\u00fdzkum\u016f sv\u00e9 doby, nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00e1 ostuda, kdy\u017e doba budouc\u00ed jeho znalosti p\u0159ehodnot\u00ed. Ve \u0161kole u\u010dili, \u017ee solu\u0148\u0161t\u00ed brat\u0159i vytvo\u0159ili p\u00edsmo hlaholici, \u010dist\u011b pro k\u0159es\u0165anskou misii, kam byli vysl\u00e1ni, nebo \u017ee o n\u00ed m\u011bli dokonce bo\u017e\u00ed vnuknut\u00ed. Kr\u00e1sn\u00e1, le\u010d naivn\u00ed historka. Sou\u010dasn\u00e1 v\u011bda za\u010d\u00edn\u00e1 pochybovat. Nepochybuje o tom, \u017ee oba brat\u0159i prosadili hlaholici na Velk\u00e9 Morav\u011b jako jazyk bohoslu\u017eby. Pochybuje v\u0161ak o jejich autorstv\u00ed. Na povrch vyplouvaj\u00ed d\u016fkazy o tom, \u017ee hlaholice je mnohem star\u0161\u00ed, nejm\u00e9n\u011b o p\u016fl tis\u00edcilet\u00ed, ne\u017e doba, o kter\u00e9 se mluv\u00ed. M\u00edstem vzniku je z\u0159ejm\u011b Aquileia, m\u011bsto na italsko-slovinsk\u00fdch hranic\u00edch, kde \u017eilo slovansk\u00e9 obyvatelstvo a velk\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e1 komunita ji\u017e v dob\u011b \u0158\u00edmsk\u00e9ho imp\u00e9ria. P\u00edsmo bylo tedy pouze obnoveno, mo\u017en\u00e1 upraveno pro jejich podm\u00ednky, ale nebylo jimi vynalezeno.<\/p>\n
P\u0159esto n\u011bco v t\u00e9to zemi z\u016fstalo \u2013 v\u00edra v srdc\u00edch. Velkomoravsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e se sice kolem roku 900 rozpadla, ale k\u0159es\u0165anstv\u00ed rostlo d\u00e1l za P\u0159emyslovc\u016f v \u010cech\u00e1ch. Ty se staly centrem politick\u00e9ho i kulturn\u00edho d\u011bn\u00ed. Konstantin ve sv\u00e9m Proglasu, p\u0159edzp\u011bvu k p\u0159ekladu evangeli\u00ed do staroslov\u011bn\u0161tiny, vyzval Slovany, aby sv\u00fdm rozumem sly\u0161eli slovo Bo\u017e\u00ed: \u201eVy v\u0161ichni, kdo sv\u00fdch du\u0161\u00ed kr\u00e1su vid\u00edte a milujete, r\u00e1di byste temnotu h\u0159\u00edch\u016f zapudili a hniloby sv\u011bta se zbavili, rajsk\u00fd \u017eivot nalezli a unikli ohni horouc\u00edmu: Sly\u0161te nyn\u00ed sv\u00fdm rozumem, sly\u0161te v\u0161ichni lid\u00e9 slovan\u0161t\u00ed, sly\u0161te slovo, slovo, kter\u00e9 od Boha p\u0159i\u0161lo.\u201c<\/p>\n
Zd\u00e1 se, \u017ee Slovan\u00e9 tehdy sly\u0161eli a poslechli. V prostoru \u010desk\u00e9 kotliny se za\u010dal ustavovat nov\u00fd st\u00e1t, kter\u00fd pohltil Velkou Moravu, tak\u017ee ji\u017e nikdo necht\u011bl p\u0159ipom\u00ednat fakt, \u017ee k\u0159es\u0165ansk\u00e9 \u010cechy vd\u011b\u010dily za svou christianizaci p\u0159edev\u0161\u00edm Velkomoravsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Na sc\u00e9nu vstupuj\u00ed histori\u010dt\u00ed P\u0159emyslovci se sv\u00fdmi z\u00e1jmy \u2013 vazby s Byzanc\u00ed jsou zp\u0159etrh\u00e1ny a P\u0159emyslovci se p\u0159imykaj\u00ed k z\u00e1padok\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00ed\u0159e. C\u00edrkevn\u00ed sv\u00e1tek slovansk\u00fdch v\u011brozv\u011bst\u016f Cyrila a Metod\u011bje se stal v roce 1990 tak\u00e9 st\u00e1tn\u00edm sv\u00e1tkem.<\/p>\n
Naproti tomu v jin\u00fdch okoln\u00edch zem\u00edch 5. \u010dervenec st\u00e1tn\u00edm sv\u00e1tkem nen\u00ed a c\u00edrkevn\u00ed sv\u00e1tek Cyrila a Metod\u011bje si v nich p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed zpravidla 9. b\u0159ezna. V \u010desk\u00fdch zem\u00edch je sv\u00e1tek Cyrila a Metod\u011bje slaven 5. \u010dervence teprve od roku 1863. \u0158\u00edmsk\u00e1 kongregace ob\u0159ad\u016f tak vyhov\u011bla \u017e\u00e1dosti olomouck\u00e9ho arcibiskupa Bed\u0159icha F\u00fcrstenberga. Katoli\u010dt\u00ed historikov\u00e9 to vysv\u011btluj\u00ed ryze praktick\u00fdmi d\u016fvody. Za\u010d\u00e1tek b\u0159ezna zpravidla zasahuje do liturgick\u00e9 postn\u00ed doby, ve kter\u00e9 se katol\u00edci v\u011bt\u0161\u00edm oslav\u00e1m vyh\u00fdbaj\u00ed.<\/p>\n
Historik Beda Dud\u00edk v polovin\u011b 19. stolet\u00ed navrhoval p\u0159elo\u017een\u00ed sv\u00e1tku v\u011brozv\u011bst\u016f na m\u011bs\u00edc \u010derven. Uva\u017eovalo se o tom, \u017ee u\u017e by m\u011blo b\u00fdt usu\u0161eno seno, ale je\u0161t\u011b by nem\u011bly za\u010d\u00ednat na pol\u00edch \u017e\u0148ov\u00e9 pr\u00e1ce. Historik Bohumil Zl\u00e1mal ve sv\u00fdch rukopisn\u00fdch D\u011bjin\u00e1ch olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9ze (Kyjov 1979) uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u0158\u00edm nakonec rozhodl o 5. \u010dervenci, proto\u017ee byl v tomto obdob\u00ed jedin\u00fdm liturgicky voln\u00fdm dnem. Se svat\u00fdmi Sedmipo\u010detn\u00edky se v \u010cesku setk\u00e1te jen v\u00fdjime\u010dn\u011b. T\u00edmto v\u00fdrazem jsou, zejm\u00e9na ve slovansk\u00fdch c\u00edrkv\u00edch, ozna\u010dov\u00e1ni svat\u00ed solu\u0148\u0161t\u00ed brat\u0159i Cyril a Metod\u011bj a p\u011bt jejich nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch \u017e\u00e1k\u016f a spolupracovn\u00edk\u016f \u2013 Gorazd, Kliment, S\u00e1va, Naum a Angel\u00e1r.<\/p>\n
Cyrilometod\u011bjsk\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f bylo mnohem v\u00edce, ov\u0161em jm\u00e9na t\u011bchto p\u011bti n\u00e1m historie v p\u00edsemn\u00fdch pramenech dochovala. Pro samostatn\u00e9 ozna\u010den\u00ed p\u011btice \u017e\u00e1k\u016f pak b\u00fdv\u00e1 pou\u017e\u00edv\u00e1n n\u00e1zev \u201eSvat\u00ed P\u011btipo\u010detn\u00edci\u201c.\u00a0 Svat\u00fd Gorazd, jedin\u00fd mezi nimi moravsk\u00e9ho p\u016fvodu, se v pozici Metod\u011bjova n\u00e1stupce na moravsk\u00e9m biskupsk\u00e9m stolci dlouho neoh\u0159\u00e1l. Ne\u017e sta\u010dil odej\u00edt do \u0158\u00edma, aby tam osv\u011bd\u010dil svou pravov\u011brnost, byl smeten vlnou p\u0159evratu podobn\u011b jako ostatn\u00ed jeho druhov\u00e9.<\/p>\n
Staroslov\u011bn\u0161tina – je nejstar\u0161\u00ed slovansk\u00fd spisovn\u00fd jazyk. Vznikl podle n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed pou\u017e\u00edvan\u00e9ho v okol\u00ed Solun\u011b v 9. stolet\u00ed. Se zm\u011bnami se pou\u017e\u00edv\u00e1 pod n\u00e1zvem c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tina dodnes, ne u\u017e v\u0161ak jako \u017eiv\u00fd jazyk, n\u00fdbr\u017e jako bohoslu\u017eebn\u00fd jazyk c\u00edrkv\u00ed byzantsk\u00e9ho ob\u0159adu (\u0159eckokatolick\u00e1, pravoslavn\u00e1).<\/p>\n
Cyril pro staroslov\u011bn\u0161tinu nejprve vyvinul nov\u00e9 p\u00edsmo, hlaholici. Ta se pou\u017e\u00edvala na Velk\u00e9 Morav\u011b, epizodn\u011b je\u0161t\u011b ve 11. stolet\u00ed v S\u00e1zavsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e v \u010cech\u00e1ch, nejd\u00e9le se v\u0161ak udr\u017eela v Chorvatsku, a to p\u0159esto, \u017ee tam se po rozkolu c\u00edrkve p\u0159iklonili k \u0159\u00edmskokatolick\u00e9mu sm\u011bru a p\u0159ijali latinu. O p\u016fl stolet\u00ed pozd\u011bji vznikla v Bulharsku cyrilice, kterou pravd\u011bpodobn\u011b sestavili Cyrilovi \u017e\u00e1ci. Byla prakti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee jej\u00ed p\u00edsmena byla jednodu\u0161\u0161\u00ed a hlavn\u011b se v\u00edce podobala sv\u00fdm \u0159eck\u00fdm vzor\u016fm, a \u0159eckou abecedu tehdej\u0161\u00ed gramotn\u00e1 vrstva (tj. duchovn\u00ed) v Bulharsku ovl\u00e1dala dob\u0159e. C\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tina, kter\u00e1 se z Bulharska \u0161\u00ed\u0159ila spolu s pravoslav\u00edm, u\u017e byla psan\u00e1 v\u00fdhradn\u011b cyrilic\u00ed; d\u00edky tomu se cyrilice prosadila u \u0159ady pozd\u011bj\u0161\u00edch spisovn\u00fdch jazyk\u016f.<\/p>\n
<\/p>\n
Zdroj:<\/strong> HAVL\u00cdK Lubom\u00edr – E. Byzantsk\u00e1 mise a Velk\u00e1 Morava. In: Sborn\u00edk Matice moravsk\u00e9 82, 1963 GRIVEC Franti\u0161ek. – Slovan\u0161t\u00ed apo\u0161tol\u00e9 sv. Cyril a Metod\u011bj. Olomouc: Josephus Vyvle\u010dka, 1927<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" V\u011brozv\u011bsti <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":350445,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/07\/04\/ram-apostolove.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/229305"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=229305"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/229305\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":350444,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/229305\/revisions\/350444"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/350445"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=229305"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=229305"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=229305"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n