{"id":228667,"date":"2024-08-25T19:41:39","date_gmt":"2024-08-25T18:41:39","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=228667"},"modified":"2024-08-25T19:41:39","modified_gmt":"2024-08-25T18:41:39","slug":"stara-sumava-a-posumavi-sokolove-ve-volyni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=228667","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA A PO\u0160UMAV\u00cd: Sokolov\u00e9 ve Volyni"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Lv\u00ed silou vzletem Sokol\u00edm<\/em>
\nLv\u00ed silou vzletem Sokol\u00edm kup\u0159edu kr\u00e1\u010dejme<\/em>
\na drah\u00e9 vlasti v ob\u011bti sv\u00e9 s\u00edly sn\u00e1\u0161ejme,<\/em>
\na by\u0165 i cesta dalek\u00e1, ta Sokol\u00edka nelek\u00e1.<\/em>
\nJen mu\u017en\u011b, statn\u011b ku p\u0159edu, v\u017edy\u0165 drah\u00e1 vlast \u010dek\u00e1.<\/em>
\nVlast m\u00e1ti a\u017e n\u00e1s zavol\u00e1 co v\u011brn\u00e9 d\u00edtky sv\u00e9,<\/em>
\ntu mocn\u00e9 pa\u017ee Sokola zl\u00e9 \u0161k\u016fdce v souboj zve!<\/em>
\nTo\u017e blah\u00e1 bude na\u0161e slast za ob\u011b\u0165 sv\u016fj i \u017eivot kl\u00e1st,<\/em>
\nto svat\u00e9 heslo Sokola:\u201cZa n\u00e1rod, drahou vlast!\u201c<\/em>
\nJen, brat\u0159i silou hrdinnou svou hajme vlast i \u0159e\u010d,<\/em>
\nto chloubou bu\u010f n\u00e1m jedinou a pro ni sp\u011bjme v se\u010d!<\/em>
\nA potom teprv v sp\u00e1sn\u00fd den n\u00e1m vzejde kr\u00e1sn\u00fd, zlat\u00fd sen.<\/em>
\nPak sluncem jasn\u00fdm bude pl\u00e1t n\u00e1m nav\u017edy volnost jen.<\/em><\/p>\n

Od roku 1859, kdy do\u0161lo k politick\u00e9mu uvoln\u011bn\u00ed, za\u010daly vznikat hospod\u00e1\u0159sk\u00e9, p\u011bveck\u00e9 a divadeln\u00ed spolky, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely n\u00e1rodn\u00ed uv\u011bdom\u011bn\u00ed a p\u0159isp\u00edvaly k rozvoji n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed. Jedn\u00edm z t\u011bchto spolk\u016f byl i Sokol. 16. \u00fanora 1862 zalo\u017eili Sokol Pra\u017esk\u00fd, prvn\u00ed t\u011blocvi\u010dnou jednotu na \u00fazem\u00ed Rakouska-Uherska. Starostou byl zvolen Jind\u0159ich F\u00fcgner, m\u00edstostarostou (pozd\u011bji n\u00e1\u010deln\u00edkem) Miroslav Tyr\u0161.<\/h6>\n

Sokol by nevznikl bez velk\u00e9 finan\u010dn\u00ed podpory Jind\u0159icha F\u00fcgnera, kter\u00fd byl a\u017e do sv\u00e9 smrti starostou Sokola. N\u00e1zev Sokol dal spolku Emanuel Tonner (pedagog), F\u00fcgner navrhl tyk\u00e1n\u00ed a osloven\u00ed \u201ebrat\u0159e\u201c a \u201esestro\u201c, M\u00e1nes navrhl kroj (garibaldiovsk\u00e1 \u010derven\u00e1 ko\u0161ile z F\u00fcgnerova podn\u011btu), Josef Bar\u00e1k navrhl pozdrav \u201eNazdar!\u201c a Tyr\u0161 byl tv\u016frcem sokolsk\u00fdch z\u00e1sad: s\u00edla a mu\u017enost, \u010dinnost a vytrvalost, l\u00e1ska k volnosti a vlasti, dobrovoln\u00e1 pr\u00e1ce a k\u00e1ze\u0148, vz\u00e1jemn\u00fd bratrsk\u00fd vztah \u010dlen\u016f. Miroslav Tyr\u0161 je tak\u00e9 autorem Z\u00e1klad\u016f t\u011blocviku (dokon\u010dil Vil\u00e9m Kurz) a hesla organizace: “Tu\u017eme se!”.<\/p>\n

Prvn\u00edm ve\u0159ejn\u00fdm vystoupen\u00edm byla \u00fa\u010dast na pouti na horu \u0158\u00edp v dubnu 1862. Ka\u017ed\u00fd sokolsk\u00fd v\u00fdlet na pam\u00e1tn\u00e1 \u010di jinak zaj\u00edmav\u00e1 m\u00edsta na venkov byl p\u0159edem pe\u010dliv\u011b napl\u00e1nov\u00e1n a pr\u016fvod Sokol\u016f v kroj\u00edch byl v\u011bt\u0161inou pro m\u00edstn\u00ed v\u00fdznamnou ud\u00e1lost\u00ed. N\u00e1sledovaly uk\u00e1zky cvi\u010den\u00ed a potom lidov\u00e1 veselice, ve\u0159ejn\u00e9 vlasteneck\u00e9 slavnosti. Kulisu takov\u00fdch podnik\u016f tvo\u0159ily slavobr\u00e1ny, prapory se sokolsk\u00fdmi hesly, st\u0159elba z hmo\u017ed\u00ed\u0159\u016f, ob\u010derstven\u00ed, apod. Po deseti letech od zah\u00e1jen\u00ed spolku bylo evidov\u00e1no 10 000 cvi\u010denc\u016f. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Sokola na venkov bylo umo\u017en\u011bno a\u017e nov\u00fdm spolkov\u00fdm a shroma\u017e\u010fovac\u00edm z\u00e1konem z roku 1867. V d\u016fsledku Prusko-rakousk\u00e9 v\u00e1lky 1866 se p\u0159edstavitel\u00e9 Sokola rozhodli d\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fraz na brann\u00fd v\u00fdcvik \u010dlenstva. Od roku 1871 bylo zah\u00e1jeno vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010dasopisu Sokol.<\/p>\n

28. kv\u011bten 1893. Dr. Ji\u0159\u00ed Burghauser. N\u011bkolik slov z Sokola voly\u0148sk\u00e9ho: “Hrd\u011b m\u016f\u017eeme se hl\u00e1siti k tomu, \u017ee ji\u017e v roce 1869 poprv\u00e9 se ustavila sokolsk\u00e1 jednota v m\u011bst\u011b na\u0161em. Bli\u017e\u0161\u00ed data tohoto ustaven\u00ed se nelze toho \u010dasu ur\u010diti pro naprost\u00fd nedostatek doklad\u016f a pramen\u016f o tom. Tak vzpom\u00edn\u00e1m, \u017ee nepotvrzen\u00fdm mi z\u016fstalo vypr\u00e1v\u011bn\u00ed samotn\u00e9ho br. starosty Fialy o tom, \u017ee s\u00e1m Tyr\u0161 pr\u00fd tak\u00e9 nav\u0161t\u00edvil nezn\u00e1m\u00e9ho data Volyni, \u017ee byl ubytov\u00e1n v Z\u00e1ho\u0159ovsk\u00e9m dom\u011b pod radnic\u00ed a \u017ee druh\u00e9ho dne \u0161iky sokolsk\u00e9 podnikly odtud v\u00fdlet na Helfenburk. Br. Fiala jako hoch pr\u00fd s\u00e1m tehdy doprov\u00e1zel vz\u00e1cn\u00e9 ty hosty kus cesty po litochovsk\u00e9 silnici.”<\/em><\/p>\n

Bohu\u017eel tak jako i jinde sokolsk\u00e1 jednota ve Volyni p\u0159estala na n\u011bjak\u00fd \u010das pracovat a rozplynula se v jednot\u011b hasi\u010dsk\u00e9. V roce 1890 se ale objevila snaha znovu obnovit jej\u00ed \u010dinnost. P\u0159\u00edpravn\u00fd v\u00fdbor se se\u0161el 25. \u010dervence 1890, ustavuj\u00edc\u00ed valn\u00e1 hromada se konala v\u0161ak a\u017e 18. ledna 1891. Sokolov\u00e9 vyv\u00edjeli pestrou \u010dinnost. Po\u0159\u00eddili si sokolsk\u00e9 kroje, do hostinc\u016f dod\u00e1vali \u010dasopis “Sokol”, p\u0159i jednot\u011b byl z\u0159\u00edzen p\u011bveck\u00fd odbor, ve\u0159ejn\u00e1 knihovna. Jednota tak\u00e9 podporovala m\u00edstn\u00ed ochotnick\u00fd divadeln\u00ed spolek “Bozd\u011bch”. Krom\u011b pravideln\u00e9ho cvi\u010den\u00ed po\u0159\u00e1dali v\u00fdlety, ve\u0159ejn\u00e1 cvi\u010den\u00ed, jezdili na sout\u011b\u017ee a na slety.<\/p>\n

V roce 1899 se ve Volyni konal \u017eupn\u00ed slet, prostn\u00e1 \u010dlen\u016f a dorostu sestavovali cvi\u010ditel\u00e9 jednoty. Cvi\u010dilo se sice v pronaj\u00edman\u00fdch s\u00e1lech \u010di venku na pronajat\u00fdch pozemc\u00edch, ale \u010dlen\u016f st\u00e1le p\u0159ib\u00fdvalo. Jednota se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed \u017eupy Jeron\u00fdmovy – jej\u00edm s\u00eddlem m\u011bla b\u00fdt pr\u00e1v\u011b Volyn\u011b, ov\u0161em \u010dlenov\u00e9 v\u00fdboru tento n\u00e1vrh nep\u0159ijali pro “odvisl\u00e9 povol\u00e1n\u00ed zvolen\u00fdch a churavost n\u00e1\u010deln\u00edkovu”. Roku 1910 vyjednal Josef Fiala \u00farazov\u00e9 poji\u0161t\u011bn\u00ed od poji\u0161\u0165ovny Patria, kter\u00e9 platilo pro cel\u00e9 \u010dlenstvo. Josefu Fialovi \u0161lo o to, aby bylo o ka\u017ed\u00e9ho \u010dlena v jednot\u011b dob\u0159e postar\u00e1no. Za na\u0161et\u0159en\u00e9 pen\u00edze si jednota toho roku koupila americkou hrazdu.<\/p>\n

Do \u010dinnosti zas\u00e1hla 1. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Brat\u0159i ode\u0161li na frontu, \u010dlenov\u00e9 jednoty podporovali sb\u00edrkami pen\u011bz a v\u011bcn\u00fdmi dary ty, kte\u0159\u00ed to pot\u0159ebovali. Nejv\u011bt\u0161\u00ed rozmach zaznamenala jednota, stejn\u011b jako mnoh\u00e9 jin\u00e9, v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed – sokolov\u00e9 cvi\u010dili, jezdili cvi\u010dit a pom\u00e1hat do jin\u00fdch jednot, zp\u00edvali, hr\u00e1li divadlo, jezdili na v\u00fdlety, nacvi\u010dovali na slety, \u00fa\u010dastnili se r\u016fzn\u00fdch z\u00e1vod\u016f, po\u0159\u00e1dali \u0160ib\u0159inky, bes\u00eddky. V roce 1924 p\u016fj\u010dila na\u0161e jednota na stavbu Tyr\u0161ova domu v Praze 25.000 K\u010d.<\/p>\n

V\u00fdznamn\u00fdm rokem v na\u0161\u00ed historii se stal rok 1919, kdy do\u0161lo ke koupi pozemku pro sokolovnu od velkostatku kapituly svatov\u00edtsk\u00e9. Byl ustaven stavebn\u00ed odbor a po\u0159\u00e1d\u00e1ny sb\u00edrky. Jednota uva\u017eovala o po\u0159\u00edzen\u00ed vlastn\u00ed t\u011blocvi\u010dny ji\u017e od roku 1892 – ji\u017e tehdy od studuj\u00edc\u00edch z m\u011bsta dostala prv\u00fd dar na jej\u00ed stavbu, a to 10 zlat\u00fdch. Dne 15. listopadu 1927 bylo rozhodnuto o stavb\u011b sokolovny a 21. \u010dervence 1929 do\u0161lo k jej\u00edmu slavnostn\u00edmu otev\u0159en\u00ed. Celou stavbu podpo\u0159ila Ob\u010dansk\u00e1 z\u00e1lo\u017ena, M\u011bstsk\u00e1 spo\u0159itelna, Okresn\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1lo\u017eny a tak\u00e9 M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar. Celou pr\u00e1ci projektoval architekt Franti\u0161ek Pr\u016f\u0161a, kter\u00fd pracoval jako u\u010ditel na pr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole ve Volyni. Cel\u00e1 stavba vy\u0161la dohromady na 400 000 K\u010d, ale kdyby se na stavb\u011b nepod\u00edleli \u010dlenov\u00e9 Sokola, suma by byla a\u017e dvojn\u00e1sobn\u00e1.<\/p>\n

Valn\u00e1 hromada roku 1939 rozd\u011blila jednotu na dva t\u00e1bory. V\u0161ichni \u017did\u00e9 museli opustit jednotu a cvi\u010dit mohli pouze Slovan\u00e9. Dal\u0161\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e1 l\u00e9ta byla t\u011b\u017ek\u00e1 – cvi\u010den\u00ed zak\u00e1z\u00e1no, budova zape\u010det\u011bna a d\u00e1na k dispozici nemocnici. Ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch boj\u00edch, stejn\u011b tak jako ve v\u00e1lce 1. sv\u011btov\u00e9, padlo n\u011bkolik brat\u0159\u00ed. V kv\u011btnu 1945 v\u0161ak Sokol znovu o\u017e\u00edv\u00e1 – archiv byl sice nen\u00e1vratn\u011b ztracen (jeho st\u0159\u00edpky se nach\u00e1zej\u00ed v archivu ve Strakonic\u00edch), ale dohled\u00e1val se invent\u00e1\u0159, \u010dlenov\u00e9 p\u0159ipravovali sokolovnu na cvi\u010den\u00ed. Jednota s\u00edlila jak po\u010dtem \u010dlen\u016f, tak mno\u017estv\u00edm po\u0159\u00e1dan\u00fdch akc\u00ed. Konaly se t\u011blocvi\u010dn\u00e9 akademie, prob\u00edhaly p\u0159edn\u00e1\u0161ky, jednota se z\u00fa\u010dast\u0148ovala podnik\u016f po\u0159\u00e1dan\u00fdch m\u011bstem, nacvi\u010dovalo se na slet, po\u0159\u00e1daly se akademie, z\u00e1pasy v odb\u00edjen\u00e9, \u0161tafetov\u00fd b\u011bh, lehkoatletick\u00e9 z\u00e1vody, p\u0159espoln\u00ed b\u011bh, ly\u017ea\u0159sk\u00e9 z\u00e1vody, v\u00fdlety, ma\u0161karn\u00ed plesy, mikul\u00e1\u0161sk\u00fd ve\u010der, divadeln\u00ed a loutkov\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed, t\u00e1bor\u00e1ky, atd. atd.<\/p>\n

Na dlouho posledn\u00edm sletem, kter\u00e9ho se nejen na\u0161i Sokolov\u00e9 mohli z\u00fa\u010dastnit, byl XI. v\u0161esokolsk\u00fd slet v Praze v r. 1948. Naposledy voly\u0148sk\u00fd Sokol za\u010dal pracovat hned po “Sametov\u00e9 revoluci”. Dne 26. dubna 1990 se se\u0161lo dev\u011bt b\u00fdval\u00fdch \u010dlen\u016f a obnovili \u010dinnost jednoty. Op\u011bt nebyla sokolovna na\u0161e, nebyla \u010dlensk\u00e1 z\u00e1kladna… Starosti s navracen\u00edm majetku byly nakonec vy\u0159e\u0161eny a znovu se opakovalo: vyklidit, uklidit, vymalovat, um\u00fdt, napastovat, p\u0159ib\u00edt, vyt\u0159\u00edt, nast\u011bhovat… Do \u010dist\u00e9 a hlavn\u011b na\u0161\u00ed sokolovny jsme nastoupili v\u0161ichni s v\u00edrou, \u017ee u\u017e je to opravdu naposledy a natrvalo.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> K\u00f6ssl, J.; \u0160tumbauer, J.; Waic, M. Vybran\u00e9 kapitoly z d\u011bjin t\u011blesn\u00e9 kultury. 2. vyd. Praha: Karolinum. Almanach t\u011blocvi\u010dn\u00e9 jednoty Sokol Volyn\u011b 1891 \u2013 2004, 1929 \u2013 2004. (2004). Strakonice: TJ Sokol Volyn\u011b.<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Lv\u00ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":318984,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/25\/ram-sokolove.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/228667"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=228667"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/228667\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":318983,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/228667\/revisions\/318983"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/318984"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=228667"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=228667"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=228667"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}