{"id":227526,"date":"2024-08-10T20:46:17","date_gmt":"2024-08-10T19:46:17","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=227526"},"modified":"2024-08-10T20:46:17","modified_gmt":"2024-08-10T19:46:17","slug":"stara-sumava-a-posumavi-obec-cestice","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=227526","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA A PO\u0160UMAV\u00cd: Obec \u010cestice"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Eli\u0161ka Kr\u00e1snohorsk\u00e1: …le\u017e\u00ed z\u00e1mek a d\u011bdina \u010ce\u0161tice, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed n\u00e1m jednu z neju\u0161lechtilej\u0161\u00edch povah, jimi\u017e se star\u00e1 \u0161lechta \u010desk\u00e1 honosila: Jana star\u0161\u00edho Hod\u011bjovsk\u00e9ho z Hod\u011bjova, p\u00e1na vynikaj\u00edc\u00edho jak vzd\u011blanost\u00ed vlastn\u00ed, tak i velkomysln\u00fdm mecen\u00e1\u0161stv\u00edm, j\u00edm\u017e podporoval du\u0161evn\u00ed snahu jin\u00fdch. Byli\u0165 Hod\u011bjov\u0161t\u00ed rodem p\u016fvodn\u011b ryt\u00ed\u0159sk\u00fdm, pozd\u011bji ve stav pansk\u00fd pov\u00fd\u0161en\u00fdm, p\u016fvod jich pam\u011bt\u00ed rodov\u00fdch byl v \u010ce\u0161tic\u00edch, pro\u010de\u017e se z po\u010d\u00e1tku ps\u00e1vali “z \u010ce\u0161tic”, dle nedalek\u00e9ho Hod\u011bjova(as o hodinu severn\u011b le\u017e\u00edc\u00edho) jm\u00e9no sv\u00e9 zm\u011bnili.<\/em><\/h6>\n

\u010cestice, jejich\u017e b\u00edlou v\u011b\u017e kostela a barokn\u00ed z\u00e1mek vid\u00edme mezi prosv\u00edtaj\u00edc\u00ed zelen\u00ed snad ze v\u0161ech okoln\u00edch v\u00fd\u0161in, se rozkl\u00e1daj\u00ed asi uprost\u0159ed cesty mezi horsk\u00fdm m\u011bste\u010dkem Vacovem a Volyn\u00ed na Strakonicku. Zdej\u0161\u00ed oblast byla dlouho dobu od\u0159\u00edznuta od sv\u011bta. Proto zde jeden z majitel\u016f panstv\u00ed vybudoval koncem 18. stolet\u00ed silnici, vedouc\u00ed z nedalek\u00fdch L\u010dovic na \u010ckyni, a posl\u00e9ze do \u010cestic. Turist\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed k \u010cestic\u00edm a kte\u0159\u00ed se mohou obdivovat p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdm pohled\u016fm na \u0161umavsk\u00e9 vrcholy a\u017e k majest\u00e1tn\u00edmu Boub\u00ednu.<\/p>\n

\u010cestice se zmi\u0148uj\u00ed ji\u017e roku 1243. Prvn\u00edmi majiteli byli P\u0159echov\u00e9 z \u010cestic. Roku 1520 byla pro loupe\u017en\u00e9 v\u00fdpravy P\u0159echa z \u010cestic vyp\u00e1lena vojskem. Poz\u016fstatky tvrze v \u010cestic\u00edch le\u017e\u00ed v parku nedaleko z\u00e1mku. Tvrz p\u0159ipom\u00edn\u00e1na k roku 1251, kolem roku 1500 pust\u00e1. Pozd\u011bji slou\u017eila jako s\u00fdpka. Zachov\u00e1na jen hranolov\u00e1 v\u011b\u017e a zbytky ohradn\u00edch zd\u00ed, na m\u00edst\u011b dnes ovocn\u00fd sad. Sou\u010d\u00e1st\u00ed tvrze byla i v\u011bt\u0161\u00ed obytn\u00e1 stavba, kter\u00e1 se v\u0161ak nedochovala. Goticko-renesan\u010dn\u00ed \u010destick\u00e1 tvrz st\u00e1vala v m\u00edstech dne\u0161n\u00edho parku jihov\u00fdchodn\u011b od z\u00e1mku. Dochovaly se z n\u00ed sklepy dvou k\u0159\u00eddel (z\u00e1padn\u00edho a severn\u00edho) a \u010d\u00e1st ohradn\u00ed zdi s podkovovitou ba\u0161tou. Sklepy z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla jsou voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e9.<\/p>\n

Zdaleka je vid\u011bt v\u011b\u017e rom\u00e1nsk\u00e9ho kostela St\u011bt\u00ed Sv. Jana K\u0159titele z po\u010d\u00e1tku 13. stolet\u00ed, nejcenn\u011bj\u0161\u00ed stavebn\u00ed pam\u00e1tku v obci, jeho\u017e v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st od triumf\u00e1ln\u00edho oblouku, presbyteri\u00e1\u0159 a kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b byla p\u0159estav\u011bna ve slohu ran\u00e9 gotiky. Hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 je d\u0159ev\u011bn\u00fd, barokn\u00ed, pr\u00e1ce \u0159ezb\u00e1\u0159e Jana Hammera z roku 1737. Kostel byl n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159estavov\u00e1n a upravov\u00e1n, uvnit\u0159 se nach\u00e1z\u00ed n\u011bkolik vz\u00e1cn\u00fdch obraz\u016f s k\u0159es\u0165anskou t\u00e9matikou. V roce 1653 z\u00edskal \u010cestice hrab\u011b Karel Leopold, p\u016fvodem Ital. Z t\u00e9 doby poch\u00e1z\u00ed zaj\u00edmav\u00fd z\u00e1pis v obecn\u00ed kronice o far\u00e1\u0159i jm\u00e9nem Jan Jakub Brambursk\u00fd, mu\u017ei prapodivn\u00e9 povahy, opilci a v\u00fdtr\u017en\u00edkovi. Karel Leopold si na n\u011bj st\u011b\u017eoval: “M\u0161e neslou\u017e\u00ed, na nouzi ani chudobu nehled\u00ed, lidi bije, ovoce v zahr\u00e1dk\u00e1ch krade a dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edstojnosti kon\u00e1”. Jeho chov\u00e1n\u00edm se nakonec musel zab\u00fdvat purkmistrovsk\u00fd \u00fa\u0159ad ve Strakonic\u00edch, kde z p\u0159edvolan\u00fdch sv\u011bdk\u016f u\u010ditel Martin Tejnohorsk\u00fd vypov\u00eddal, jak “chod\u00edce s p\u00e1terem p\u0159i koled\u011b mezi nimi nedorozum\u011bn\u00ed pro koledu vzniklo, a tehd\u00e1 p\u00e1ter po n\u011bm hodil zmrazkem, av\u0161ak chyb\u00edc, p\u011bst\u00ed ho ude\u0159il, a\u017e krev mu z nosu vytryskla”.<\/p>\n

Ze zelen\u00e9ho stromov\u00ed z\u00e1meck\u00e9ho parku prosv\u011btluje ran\u011b barokn\u00ed z\u00e1mek z \u010cestick\u00fd z\u00e1mek prvn\u00ed poloviny 17. stolet\u00ed. P\u0159esn\u00fd datum v\u00fdstavby z\u00e1mku nen\u00ed zn\u00e1m, z\u00e1mek stoj\u00ed na m\u00edst\u011b b\u00fdval\u00e9 tvrze, kterou nechal postavit rod P\u0159ech\u016f. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je v n\u011bm v jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti um\u00edst\u011bna knihovna, obecn\u00ed a matri\u010dn\u00ed \u00fa\u0159ad a v druh\u00e9 \u010d\u00e1sti mal\u00e9 region\u00e1ln\u00ed muzeum s v\u00fdstavn\u00ed s\u00edn\u00ed. P\u0159\u00edmo p\u0159ed z\u00e1mkem pod korunami ko\u0161at\u00fdch lip hrab\u011b Rey v letech 1815 – 1827 nechal postavit kamennou renesan\u010dn\u00ed ka\u0161nu z tesan\u00fdch kv\u00e1dr\u016f, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed mezi historick\u00e9 pam\u00e1tky \u010cestic.<\/p>\n

V roce 1815 koupil \u010destick\u00e9 panstv\u00ed c.k. komo\u0159\u00ed a major rakousk\u00e9 arm\u00e1dy Karel hrab\u011b Rey, kter\u00fd do \u010cech utekl p\u0159ed francouzskou revoluc\u00ed a p\u0159ed zmatky napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek. Narodil se r. 1775 na francouzsk\u00e9 Rivi\u00e9\u0159e v Monaku, po revoluci emigroval do Rakouska a do r. 1815 dos\u00e1hl hodnosti majora v rakousk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. V \u010cech\u00e1ch se usadil v r. 1804, kdy koupil z\u00e1mek Mitrovice u Sedlce, a po n\u011bkolika dal\u0161\u00edch pokusech zakotvil v Po\u0161umav\u00ed. Od r. 1807 s\u00eddlil v L\u010dovic\u00edch u Vimperka i se svou man\u017eelkou Doroteou, rovn\u011b\u017e francouzskou \u0161lechti\u010dnou z rodu Berteuil. Oba man\u017eel\u00e9 si obl\u00edbili malebn\u00fd podhorsk\u00fd kraj, tolik odli\u0161n\u00fd od proslun\u011bn\u00fdch pl\u00e1n\u00ed ji\u017en\u00ed Francie, a sv\u016fj zna\u010dn\u00fd majetek se rozhodli pou\u017e\u00edt k zveleben\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm nov\u011b koupen\u00e9ho \u010destick\u00e9ho panstv\u00ed. N\u00e1kladem 100 000 zlat\u00fdch opravili zdej\u0161\u00ed z\u00e1mek a v r. 1817 se do n\u011bho natrvalo s celou rodinou p\u0159est\u011bhovali a trvale v n\u011bm \u017eili. Karel hrab\u011b Rey zrenovoval tak\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy kolem z\u00e1mku, koupil tehdy vz\u00e1cn\u00e9 a drah\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 stroje a s velk\u00fdm n\u00e1kladem zvelebil na panstv\u00ed zem\u011bd\u011blskou p\u016fdu a zavedl chov u\u0161lechtil\u00e9ho dobytka.<\/p>\n

Cesty spojuj\u00edc\u00ed panstv\u00ed s okol\u00edm, dal hrab\u011b opravit a roz\u0161\u00ed\u0159it a pod\u00e9l nich vys\u00e1zet topolov\u00e9 aleje. Hrab\u011b Rey v\u016fbec stromy miloval a s\u00e1zel je v\u0161ude, kde to bylo mo\u017en\u00e9. P\u0159edev\u0161\u00edm okol\u00ed z\u00e1mku zkr\u00e1\u0161lilo mno\u017estv\u00ed nov\u00fdch lip, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 jsou tu dodnes. V\u0161echny aktivity p\u0159in\u00e1\u0161ely m\u00edstn\u00edm lidem v\u00fdd\u011blek a to byla v krizov\u00e9 dob\u011b po dlouh\u00fdch letech v\u00e1lek skute\u010dn\u00e1 pomoc. V krut\u00fdch zim\u00e1ch na z\u00e1mku \u017eivili chlebem a sytou pol\u00e9vkou a\u017e 30 chud\u00fdch a hrab\u011bnka Dorotea na sv\u00e9 n\u00e1klady vydr\u017eovala p\u0159i \u0161kole krou\u017eek ru\u010dn\u00edch prac\u00ed pro m\u00edstn\u00ed d\u00edvky. Pr\u00e1v\u011b Dorotea Reyov\u00e1 se nejv\u00edce zaslou\u017eila o \u00faplnou p\u0159estavbu a obnovu ch\u00e1traj\u00edc\u00edho poutn\u00edho are\u00e1lu na \u010destick\u00e9 Kalv\u00e1rii.<\/p>\n

Velk\u00e9 a dalekos\u00e1hl\u00e9 stavby a modern\u00ed reformy hospoda\u0159en\u00ed v\u0161ak francouzsk\u00fd \u0161lechtick\u00fd p\u00e1r po n\u011bkolika letech finan\u010dn\u011b vy\u010derpaly. Karel Rey sice vlastnil \u017eelez\u00e1rny u Kamenice nad Lipou, ale ve sv\u00fdch finan\u010dn\u00edch transakc\u00edch nebyl zdaleka tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd jako ve sv\u00fdch aktivit\u00e1ch na \u010destick\u00e9m panstv\u00ed. Brzy se zna\u010dn\u011b zadlu\u017eil a nepomohlo ani p\u0159eveden\u00ed panstv\u00ed na man\u017eelku Doroteu v roce 1826. Ji\u017e v roku 1827 musel \u010cestice bohu\u017eel opustit. Do smrti nep\u0159estal doufat, \u017ee se do malebn\u00e9ho Po\u0161umav\u00ed vr\u00e1t\u00ed. Jeho konec v\u0161ak byl velmi smutn\u00fd. Dluhy, nevyda\u0159en\u00e9 finan\u010dn\u00ed operace, snad i pochybn\u00e9 spekulace a \u00fa\u010dast na n\u011bjak\u00e9 akci, kter\u00e1 po\u0161kodila st\u00e1t, zap\u0159\u00ed\u010dinily jeho p\u00e1d. P\u0159i\u0161el t\u00e9m\u011b\u0159 o ve\u0161ker\u00fd majetek a z dosud nejasn\u00fdch d\u016fvod\u016f byl i vypov\u011bzen ze zem\u011b. Kdy\u017e 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1827 se Karel Rey vracel do sv\u00e9ho rodi\u0161t\u011b, “s pl\u00e1\u010dem se sn\u00edm lou\u010dily z\u00e1stupy lid\u00ed, z nich\u017e zvl\u00e1\u0161t\u011b chud\u00ed ho velice \u017eeleli”. Zbytek majetku p\u0159evzala man\u017eelka, kter\u00e1 mohla v \u010cech\u00e1ch z\u016fstat, a z toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010dast\u00e9 odlou\u010den\u00ed man\u017eel\u016f je\u0161t\u011b p\u0159isp\u011blo k neradostn\u00e9mu z\u00e1v\u011bru Reyova \u017eivota. Toulal se potom po It\u00e1lii a nakonec skon\u010dil ve zna\u010dn\u00e9m nedostatku v rodn\u00e9 Francii.<\/p>\n

V roce 1832 z\u00edskal \u010cestice od hrab\u011bte Taaffa Ludv\u00edk Canal de Malabaila, “posledn\u00ed dobr\u00fd p\u00e1n na \u010cestic\u00edch”. Jeho rodina poch\u00e1zela z It\u00e1lie a jeden jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk byl v\u00fdznamn\u00fdm humanistou, \u017eij\u00edc\u00edm v Praze. Na dne\u0161n\u00edch Vinohradech zalo\u017eil v roce 1790 za tehdej\u0161\u00ed ko\u0148skou branou parkovou zahradu, kde konal prvn\u00ed pokusy s p\u011bstov\u00e1n\u00edm cukrov\u00e9 \u0159epy.<\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1861 se majitelem \u010cestic stal hrab\u011b z Khavenh\u00fclleru, velkop\u0159evor malt\u00e9zsk\u00e9ho \u0159\u00e1du. \u010cesti\u010dt\u00ed ho poznali u\u017e jako 79let\u00e9ho starce, maj\u00edc\u00edho velkou z\u00e1libu ve st\u0159elb\u011b na zaj\u00edce. Pro \u0161patn\u00fd zrak se v\u0161ak hon\u016f s\u00e1m nez\u00fa\u010dast\u0148oval, ale sed\u00e1val na poln\u00ed seda\u010dce, kam p\u0159ed n\u011bho honci p\u0159ih\u00e1n\u011bli zaj\u00edce na dost\u0159el. Hrab\u011b st\u0159\u00edlel jako o z\u00e1vod a proto\u017ee za ka\u017ed\u00e9ho u\u0161\u00e1ka se bohat\u011b odm\u011b\u0148oval, za\u0159\u00eddil to brzy fo\u0159t tak, \u017ee den p\u0159edt\u00edm post\u0159\u00edleli honci v\u00edce zaj\u00edc\u016f a rozlo\u017eili je po poli. Po ka\u017ed\u00e9 r\u00e1n\u011b hrab\u011bte mu pak tento “\u00falovek” s velkou sl\u00e1vou p\u0159inesli. Radovali se v\u0161ichni – lovec z po\u010dtu zaj\u00edc\u016f a honci z odm\u011bn.<\/p>\n

Posledn\u00edm vlastn\u00edkem \u010cestic byl Emanuel Karel, \u010dlen v\u00fdznamn\u00e9ho a rozv\u011btven\u00e9ho rodu Vald\u0161tejn\u016f. Proto\u017ee v listopadu 1894 zem\u0159el bez potomk\u016f, prodali d\u011bdicov\u00e9 statek v roce 1897 konventu \u0159\u00e1du Dominik\u00e1n\u016f, kter\u00fd jej dr\u017eel a\u017e do roku 1936. Ji\u017e od po\u010d\u00e1tku 2. poloviny 18. stolet\u00ed stoj\u00ed na n\u00e1vsi socha Sv. Jana Nepomuck\u00e9ho a p\u0159edstavuje sv. Jana v \u017eivotn\u00ed velikosti. Socha st\u00e1la p\u016fvodn\u011b naproti kostelu u fary, ale z\u0159ejm\u011b z d\u016fvod\u016f p\u0159estavby komunikac\u00ed byla p\u0159esunuta na sv\u00e9 nyn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto.<\/p>\n

A je\u0161t\u011b pov\u011bst…..Du\u0161e hrab\u011bnky. Jedn\u00e9 selce z Mi\u0159enic se po dlouh\u00fd \u010das zjevovala du\u0161e \u010destick\u00e9 hrab\u011bnky. Prosila ji o vysvobozen\u00ed z o\u010distce. M\u011bla si vy\u017eebrat obil\u00ed, z n\u011bj up\u00e9ct chleba a ten rozdat chud\u00fdm a pot\u0159ebn\u00fdm. Av\u0161ak selce se to nezd\u00e1lo, v\u017edy\u0165 nikdo jin\u00fd zjeven\u00ed nev\u00eddal. Ani far\u00e1\u0159 tomu necht\u011bl v\u011b\u0159it. Nakonec se \u017eena vydala za \u010destick\u00fdm hrab\u011btem a ani ten nev\u011b\u0159il. Uboh\u00e1 du\u0161e se proto zjevila samotn\u00e9mu far\u00e1\u0159i, kter\u00fd poselstv\u00ed uv\u011b\u0159il a hrab\u011bte p\u0159esv\u011bd\u010dil. Ten dal selce m\u011b\u0159ici \u017eita a v\u0161e prob\u011bhlo jak m\u011blo. Od t\u00e9 doby se u\u017e du\u0161e neobjevila, nebo\u0165 byla vysvobozena z h\u0159\u00edchu lakotnosti.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Z historie os\u00eddlov\u00e1n\u00ed \u0160umavy, Lum\u00edr Kothera – Du\u0161e hrab\u011bnky, Babi\u010dka Vl\u010dkov\u00e1 rodem z Kraselova in Obecn\u00ed kronika Mi\u0159enic 1935<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Eli\u0161ka <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":317210,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/10\/ram-cestice.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/227526"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=227526"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/227526\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":317209,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/227526\/revisions\/317209"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/317210"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=227526"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=227526"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=227526"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}