{"id":226159,"date":"2024-07-11T17:46:52","date_gmt":"2024-07-11T16:46:52","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=226159"},"modified":"2024-07-11T17:46:52","modified_gmt":"2024-07-11T16:46:52","slug":"stara-sumava-zadov-a-churanov","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=226159","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Zadov a Chur\u00e1\u0148ov"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

\u0160umava, to jsou hory zvedaj\u00edc\u00ed hrd\u011b svou hru\u010f k nebes\u016fm, to jsou hlubok\u00e1 a zaduman\u00e1 \u00fadol\u00ed a zase \u00fadol\u00ed otev\u0159en\u00e1 jako obrovit\u00e1 lidsk\u00e1 dla\u0148 vst\u0159\u00edc slunci. Jedn\u00edm z kout\u016f \u010distotou d\u00fdchaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edrody, v n\u00ed\u017e n\u00e1stupy opo\u017ed\u011bn\u00e9ho jara v\u00edtaj\u00ed radostn\u00fdm bubl\u00e1n\u00edm pot\u016f\u010dk\u016f, sycen\u00fdch taj\u00edc\u00edm sn\u011bhem, l\u00e9to n\u00e1s pozdrav\u00ed modrou oblohou s rozz\u00e1\u0159en\u00fdm sluncem, podzim lesem p\u0159iod\u011bn\u00fdm nev\u0161edn\u00ed kr\u00e1sou s pestrost\u00ed barev a kde jisk\u0159iv\u00e9 zimn\u00ed vlo\u010dky v slune\u010dn\u00edm svitu n\u00e1m p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed t\u0159pyt drahokam\u016f, je na \u0160umav\u011b Sta\u0161sko se sv\u00fdm Zadovem a Chur\u00e1\u0148ovem, kter\u00e1 jsou v\u00fdznamn\u00fdm turistick\u00fdm centrem s velmi bohatou histori\u00ed.<\/h6>\n

Osady s malebn\u011b roztrou\u0161en\u00fdmi samotami ve v\u00fd\u0161ce 800 – 1050 metr\u016f. Os\u00eddlen\u00ed je spjato s rozvojem skl\u00e1\u0159stv\u00ed v oblasti v 18. stolet\u00ed. Zadov a Chur\u00e1\u0148ov le\u017e\u00ed na svaz\u00edch Chur\u00e1\u0148ovsk\u00e9ho vrchu a p\u0159es tis\u00edc metr\u016f vysok\u00fd kopec se sm\u011brem ke Stach\u016fm pom\u011brn\u011b prudce l\u00e1me rovnou do \u0160umavsk\u00e9ho podh\u016f\u0159\u00ed. \u00dazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Zadova bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0161umavsk\u00fdch hvozdu a pat\u0159ilo panovn\u00edkovi. Jeho historie je p\u0159ipom\u00edn\u00e1na v roce 1734, kdy zdej\u0161\u00ed lesy zvan\u00e9 “Na Kvild\u00e1ch” koupili od kvildsk\u00fdch skl\u00e1\u0159\u016f Chur\u00e1\u0148ov\u0161t\u00ed, pojmenov\u00e1ni podle M. Chur\u00e1n\u011b, jeho\u017e p\u016fvodn\u00ed chalupa z roku 1746 je\u0161t\u011b doned\u00e1vna p\u0159edstavovala typickou uk\u00e1zku horsk\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 usedlosti sta\u0161sk\u00e9ho typu se zvoni\u010dkou na \u0161indelov\u00e9 st\u0159e\u0161e.<\/p>\n

Os\u00eddlen\u00ed, kter\u00e9 zde m\u011blo zpo\u010d\u00e1tku podobu roztrou\u0161en\u00fdch samot, vznikalo a\u017e v 18. stolet\u00ed d\u00edky rozvoji skl\u00e1\u0159stv\u00ed, kter\u00e9 se sem \u0161\u00ed\u0159ilo z ni\u017e\u0161\u00edch poloh (u bl\u00edzk\u00e9ho Nov\u00e9ho Dvora pracovaly dv\u011b skl\u00e1\u0159sk\u00e9 hut\u011b ji\u017e od 2. poloviny 17. stolet\u00ed). Nejstar\u0161\u00ed stavbou zde patrn\u011b byl Puchersk\u00fd ml\u00fdn na Spulce (zalo\u017een\u00fd kolem roku 1700), kter\u00fd drtil k\u0159emen pro v\u00fdrobu skla z 2 km vzd\u00e1len\u00e9ho lomu U kyzu. Od 18. stolet\u00ed zde Kr\u00e1lov\u00e1ci ze sta\u0161sk\u00e9 rychty zakl\u00e1dali tak\u00e9 pastviny na kamenit\u00fdch, chud\u00fdch p\u016fd\u00e1ch, na nich\u017e se vytvo\u0159ila typick\u00e1 vegetace s jalovcem obecn\u00fdm, smilkou tuhou a v\u0159esem.<\/p>\n

V\u0161ude v okol\u00ed Zadova jsou na okoln\u00edch louk\u00e1ch a p\u0159i cest\u00e1ch kamenn\u00e9 hr\u00e1ze a terasy (tzv. snosy), kter\u00e9 m\u011bly zabra\u0148ovat odnosu zeminy z pol\u00ed na svaz\u00edch. Po cest\u011b z Chur\u00e1\u0148ova kolem tmav\u011b zelen\u00e9ho ra\u0161elini\u0161t\u011b Mal\u00fd Polec, lemovan\u00e9ho zpo\u010d\u00e1tku trsy jalovcov\u00e9ho porostu, n\u00e1s natrvalo pojme v\u00fd\u0161e vo\u0148av\u00fdch lesn\u00edch velik\u00e1n\u016f, ticho vzd\u00e1len\u00e9 lesn\u00ed m\u00fdtiny Zlat\u00e1 Studna s osamocen\u00fdm ku\u017eelovit\u00fdm solit\u00e9rn\u00edm smrkem s n\u00e1ru\u010d\u00ed v\u011btv\u00ed rozhozen\u00fdch na zp\u016fsob mnohoramenn\u00e9ho sv\u00edcnu a\u017e k zemi, i melodick\u00fd hlas b\u011bloskvouc\u00edho proudu kdysi zlatonosn\u00e9 Losenice. Nad hradbou smrk\u016f se ty\u010d\u00ed dvojv\u011b\u017e\u00ed Ka\u0161perka s p\u0159ilehlou oblast\u00ed Su\u0161icka. P\u0159es hlubok\u00e9 \u00fadol\u00ed s jedine\u010dnou kulisou svah\u016f a str\u00e1n\u00ed na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b se otev\u00edr\u00e1 pohled ke Strakonicku i na celou kotlinu Zd\u00edkovskou, nad n\u00ed\u017e se zved\u00e1 mohutn\u00e1 zalesn\u011bn\u00e1 kupa Kohoutovy hory a jin\u00fdch \u010dlenit\u00fdch vrchol\u016f podhorsk\u00e9 krajiny, zakon\u010den\u00fdch na obzoru modrav\u00fdm vrcholem majest\u00e1tn\u00edho Boub\u00edna a dal\u0161\u00edch hor zdej\u0161\u00edho c\u00edpu \u0160umavy.<\/p>\n

P\u0159edch\u016fdkyn\u00ed meteorologick\u00e9 stanice Chur\u00e1\u0148ov byla klimatologick\u00e1 stanice na Zadov\u011b u \u010d\u00edsla popisn\u00e9ho 19 (pobl\u00ed\u017e Pe\u0161lovy chaty) nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se cca 1 km severov\u00fdchodn\u011b od vrcholu Chur\u00e1\u0148ovsk\u00e9ho vrchu ve v\u00fd\u0161ce 1003 m n.m., kter\u00e1 zah\u00e1jila svoji \u010dinnost v dubnu 1939. M\u011b\u0159en\u00ed a pozorov\u00e1n\u00ed prov\u00e1d\u011bl n\u00e1\u0161 jmenovec K\u016fs, jeho syn Karel a dcera Eva Vold\u0159ichov\u00e1. Tato stanice ukon\u010dila m\u011b\u0159en\u00ed dnem 31.12.1961. Meteorologick\u00e1 stanice Chur\u00e1\u0148ov byla vybudov\u00e1na v roce 1952. P\u016fvodn\u011b byla ur\u010dena p\u0159edev\u0161\u00edm pro \u00fa\u010dely meteorologick\u00e9ho zabezpe\u010den\u00ed vojensk\u00e9ho letectva, kter\u00e9 v m\u00edst\u011b jej\u00ed polohy v bl\u00edzkosti st\u00e1tn\u00ed hranice bylo na jej\u00edch \u00fadaj\u00edch z\u00e1visl\u00e9.<\/p>\n

O roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed ly\u017eov\u00e1n\u00ed v oblasti Zadova se v 19. stolet\u00ed a po\u010d\u00e1tkem toho minul\u00e9ho zaslou\u017eili obyvatel\u00e9 Sta\u0161ska. Ve sv\u011bt\u011b byli zn\u00e1m\u00ed jako \u201esv\u011bt\u00e1ci\u201c. Tito lid\u00e9 odch\u00e1zeli na sez\u00f3nn\u00ed pr\u00e1ce za hranice. Zejm\u00e9na do Evropy, ale i za mo\u0159e. Tito tzv. “sv\u011bt\u00e1ci” p\u0159ivezli do oblasti Zadova kolem roku 1906 prvn\u00ed ly\u017ee, s t\u00edm spojen\u00e9 ly\u017ea\u0159sk\u00e9 nad\u0161en\u00ed a ly\u017ea\u0159sk\u00fd um, kter\u00fd z\u00edskali za hranicemi. Ly\u017ea\u0159sk\u00e9mu umu se u\u010dili nap\u0159\u00edklad nejen v Alp\u00e1ch, ale tak\u00e9 i v Krkono\u0161\u00edch. V t\u00e9to dob\u011b nebylo ly\u017eov\u00e1n\u00ed ch\u00e1p\u00e1no pouze jako z\u00e1bava, ale sou\u010dasn\u011b jako velk\u00fd pomocn\u00edk pro lesn\u00ed d\u011bln\u00edky, kte\u0159\u00ed se v tuh\u00fdch \u0161umavsk\u00fdch zim\u00e1ch obt\u00ed\u017en\u011b pohybovali v les\u00edch. Brzy se p\u016fvodn\u00ed ch\u00e1p\u00e1n\u00ed ly\u017eov\u00e1n\u00ed za\u010dalo prom\u011b\u0148ovat, a to ve prosp\u011bch z\u00e1bavy a rekreace.<\/p>\n

V dob\u011b prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky do\u0161lo k objeven\u00ed kr\u00e1s \u0160umavy a n\u00e1sledn\u011b ke vzestupu obliby ly\u017eov\u00e1n\u00ed na \u0161umavsk\u00fdch svaz\u00edch. V\u00fdraznou zm\u011bnu p\u0159inesla z pochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. \u0160umava se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed Sudet. V roce 1957 byl na vrchu zvan\u00e9m Kobyla postaven ly\u017ea\u0159sk\u00fd vlek. Stal se tak prvn\u00edm vlekem v oblasti Zadova. Brzy n\u00e1sledovala v\u00fdstavba dal\u0161\u00edch dvou vlek\u016f, s\u00e1\u0148ka\u0159sk\u00e9 dr\u00e1hy a skokansk\u00fdch m\u016fstk\u016f. Za nejv\u011bt\u0161\u00ed rozvoj a rozmach ly\u017ea\u0159sk\u00e9ho are\u00e1lu Zadov je pova\u017eov\u00e1no obdob\u00ed let 1978 – 1983, kdy byly postaveny dva nov\u00e9 vleky, lanov\u00e1 dr\u00e1ha, vznikl ly\u017ea\u0159sk\u00fd b\u011b\u017eeck\u00fd stadi\u00f3n se z\u00e1vodn\u00edmi trat\u011bmi a postaven byl i Sporthotel Olympia.<\/p>\n

Skokansk\u00fd m\u016fstek, jeho\u017e konstruk\u010dn\u00ed bod byl 88 metr\u016f, byl postaven v roce 1978. Ve sv\u00e9 dob\u011b byl hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n skokanskou elitou 80.t\u00fdch a 90.t\u00fdch let. Rekord m\u016fstku dr\u017e\u00ed dodnes, v\u00fdkonem 95 metr\u016f, Pavel Ploc. Tento rekord nebyl a u\u017e ani nebude nikdy p\u0159ekon\u00e1n, nebo\u0165 m\u016fstek byl pro skoky na ly\u017e\u00edch v roce 1993 uzav\u0159en. Na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed ho v\u0161ak kv\u016fli havarijn\u00edmu stavu uzav\u0159eli i pro ve\u0159ejnost a jeho osud byl velmi nejist\u00fd. Turist\u00e9 se vyhl\u00eddky necht\u011bli vzd\u00e1t a i p\u0159es havarijn\u00ed stav a uzav\u0159en\u00ed p\u0159\u00edstupu si nach\u00e1zeli neleg\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstupov\u00e9 cesty a kolikr\u00e1t hazardovali se zdrav\u00edm vstupem na zkorodovanou konstrukci a shnil\u00e1 prkna na rozjezdov\u00e9 dr\u00e1ze m\u016fstku.<\/p>\n

Rekonstrukci prob\u011bhla v letech 2014\/2015. P\u016fvodn\u00ed vzhled skokansk\u00e9ho m\u016fstku z\u016fstal zachov\u00e1n, jinak byl m\u016fstek kompletn\u011b opraven, jihoz\u00e1padn\u00ed strana v\u011b\u017ee byla osazena horolezeckou st\u011bnou a rozhledna byla op\u011btovn\u011b zp\u0159\u00edstupn\u011bna ve\u0159ejnosti. Slavnostn\u00ed otev\u0159en\u00ed se uskute\u010dnilo 26. \u010dervna 2015. Vyhl\u00eddkov\u00e1 plo\u0161ina je um\u00edst\u011bna 32 metr\u016f nad zem\u00ed a vede na n\u00ed celkem 159 schod\u016f – nejprve vnit\u0159kem v\u011b\u017ee, pot\u00e9 po rozjezdov\u00e9 dr\u00e1ze samotn\u00e9ho m\u016fstku. Z rozhledny se m\u016f\u017eeme kochat v\u00fdhledy na okoln\u00ed vrcholky s vrcholem Javorn\u00edk a jeho rozhlednou, \u0160umavu a Strakonicko m\u00e1me jako na dlani. Za dobr\u00e9 viditelnosti jsou k vid\u011bn\u00ed i vrcholky vzd\u00e1len\u00fdch Brd.<\/p>\n

 <\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  \u0160umava, <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":313669,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/07\/11\/ram-zadov.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/226159"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=226159"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/226159\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":313668,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/226159\/revisions\/313668"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/313669"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=226159"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=226159"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=226159"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}