![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/26\/OB\u0158\u00cd-HRAD-RiesenSchloss-NA-\u0160UMAV\u011a.....jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Jednou z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch a nejtajemn\u011bj\u0161\u00edch \u0161umavsk\u00fdch legend je ta o n\u00e1rodu obr\u016f. Dle prastar\u00fdch pov\u011bst\u00ed kdysi \u017eili ob\u0159i po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a dostali se i do \u010cech, kde pr\u00fd ob\u00fdvali vrcholky \u0161umavsk\u00fdch hor. Na jejich p\u0159\u00edtomnost upozor\u0148uje Ob\u0159\u00ed hrad. Shodou okolnost\u00ed toto m\u00edsto pr\u00fd vyu\u017e\u00edvali i Keltov\u00e9, i kdy\u017e dodnes nikdo nev\u00ed, k \u010demu by jim takov\u00e9 odlehl\u00e9 opevn\u011bn\u00ed mohlo slou\u017eit. Pov\u011bst tak\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee ob\u0159i z\u00edsk\u00e1vali ze \u0161umavsk\u00fdch kopc\u016f zlato, kter\u00e9 d\u016fmysln\u011b schov\u00e1vali pod hradem. Kdy\u017e v\u0161ak z na\u0161ich \u010desk\u00fdch kon\u010din zmizeli, hrad ch\u00e1tral a propadal se tak dlouho, a\u017e zasypal onen zm\u00edn\u011bn\u00fd poklad. Lid\u00e9 o n\u011bm mluvili, lid\u00e9 o n\u011bm sly\u0161eli, lid\u00e9 po n\u011bm p\u00e1trali. Kde je mu v\u0161ak konec?<\/p>\n
V les\u00edch nad osadou jm\u00e9nem Popeln\u00e1 (Reckerberg) na \u0160umav\u011b, ve v\u00fd\u0161ce necel\u00fdch tis\u00edc metr\u016f nad mo\u0159em, se na skaln\u00edm ostrohu vrchu Valy nach\u00e1z\u00ed hradi\u0161t\u011b naz\u00fdvan\u00e9 Ob\u0159\u00ed hrad. Jedn\u00e1 se o nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00e9 prav\u011bk\u00e9 hradi\u0161t\u011b u n\u00e1s a o jednu z nejstar\u0161\u00edch dochovan\u00fdch staveb v \u010cech\u00e1ch v\u016fbec. Dodnes impozantn\u00ed kamenn\u00e9 valy vymezuj\u00ed prostor o rozloze dvou a p\u016fl hektaru. Na d\u00e9lku m\u011b\u0159\u00ed hradi\u0161t\u011b \u00factyhodn\u00fdch t\u0159i sta sedmdes\u00e1t metr\u016f, jeho \u0161\u00ed\u0159ka se pohybuje kolem osmdes\u00e1ti metr\u016f.<\/p>\n
Ob\u0159\u00ed hrad je dvoud\u00edln\u00e1 stavba, kter\u00e1 se skl\u00e1d\u00e1 z vnit\u0159n\u00edho hradi\u0161t\u011b, akropole a z p\u0159edhrad\u00ed. Ze t\u0159\u00ed stran je obehn\u00e1n dvojit\u00fdm valem, z jedn\u00e9 strany opevn\u011bn\u00ed chyb\u00ed. Nen\u00ed jasn\u00e9, jestli tam v\u016fbec bylo postaveno, nebo se v pr\u016fb\u011bhu v\u011bk\u016f z kopce z\u0159\u00edtilo do \u00fadol\u00ed. A nev\u00edme ani, jac\u00ed lid\u00e9 se do stavby pustili a kdy. A\u010dkoliv z bezprost\u0159edn\u00edho okol\u00ed Ob\u0159\u00edho hradu do vzd\u00e1lenosti 3 a\u017e 4 kilometr\u016f nen\u00ed dolo\u017eeno zlatonosn\u00e9 zrudn\u011bn\u00ed, zva\u017eovali n\u011bkte\u0159\u00ed archeologov\u00e9, \u017ee Ob\u0159\u00ed hrad slou\u017eil k ochran\u011b Kelty z\u00edskan\u00e9ho zlata v \u0161ir\u0161\u00ed oblasti.<\/p>\n
Prvn\u00ed zpr\u00e1vu o Ob\u0159\u00edm hradu v jihoz\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch u Ka\u0161persk\u00fdch Hor zve\u0159ejnil historik August Sedl\u00e1\u010dek u\u017e v roce 1908 a od t\u00e9 doby se archeologov\u00e9 celkem \u010dty\u0159ikr\u00e1t pokusili naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 hmotn\u00e9 vzpom\u00ednky na obyvatele hradi\u0161t\u011b. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 je, \u017ee i p\u0159es \u010detn\u00e9 v\u00fdzkumy a v\u00edce ne\u017e 100 vykopan\u00fdch sond nebyly dosud na Ob\u0159\u00edm hrad\u011b objeveny \u017e\u00e1dn\u00e9 poz\u016fstatky po prav\u011bk\u00e9 materi\u00e1ln\u00ed kultu\u0159e ani stopy po staven\u00ed. Tuto neut\u011b\u0161enou n\u00e1lezovou situaci by bylo snad mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlit seismick\u00fdmi ot\u0159esy, kter\u00e9 sebou mohly strhnout ve\u0161ker\u00e9 doklady po stavb\u00e1ch i ostatn\u00ed n\u00e1lezy.<\/p>\n
Pouze pomoc\u00ed detektoru kov\u016f bylo na Ob\u0159\u00edm hrad\u011b nalezeno 14 minc\u00ed ze 3.-1. stolet\u00ed p\u0159.n.l., mezi nimi i republik\u00e1nsk\u00fd den\u00e1r z roku 130 s obrazem lodi a n\u00e1pisem ROMA. Dlouho v\u0161ak byly tyto mince pova\u017eov\u00e1ny za podvrh. A\u017e v roce 2002 byla potvrzena pravost v\u0161ech minc\u00ed, nalezen\u00fdch na t\u00e9to lokalit\u011b. Uva\u017eovalo se i o tom, \u017ee slou\u017eilo jako ochrana r\u00fd\u017eovi\u0161\u0165 zlata na Losenici \u010di jako ochrana obchodn\u00ed stezky. Jako nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed se jev\u00ed funkce kultovn\u00ed a shroma\u017e\u010fovac\u00ed, na ni\u017e mimo jin\u00e9 poukazuje velmi zaj\u00edmav\u00e1 a\u017e fantastick\u00e1 hypot\u00e9za o existenci jak\u00e9hosi pr\u016fchodu, vedouc\u00edho mezi vn\u011bj\u0161\u00edm a vnit\u0159n\u00edm valem akropole, obkru\u017euj\u00edc\u00edm jej\u00ed plochu, kter\u00fd mohl za\u010d\u00ednat u skaln\u00ed br\u00e1ny na severu a kon\u010dit na v\u00fdchod\u011b u \u201ekamenn\u00e9ho stolu\u201c, na nejvy\u0161\u0161\u00edm m\u00edst\u011b hradi\u0161t\u011b.<\/p>\n
Pr\u016fchod mezi dv\u011bma hradbami tak mohl p\u0159edstavovat jak\u00fdsi p\u0159echodov\u00fd ritu\u00e1l, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00edm pr\u016fchod z prof\u00e1nn\u00ed \u010d\u00e1sti hradi\u0161t\u011b, tedy ze sv\u011btsk\u00e9ho sv\u011bta v\u016fbec, do sv\u011bta sakr\u00e1ln\u00edho, do posv\u00e1tn\u00e9ho okrsku hradi\u0161t\u011b, v jeho\u017e st\u0159edu st\u00e1l kamenn\u00fd olt\u00e1\u0159, jen\u017e mohl p\u0159edstavovat st\u0159ed sv\u011bta a snad mohl slou\u017eit jako olt\u00e1\u0159, na kter\u00e9m byly vykon\u00e1v\u00e1ny ob\u011bti ur\u010den\u00e9 n\u011bjak\u00e9mu nebesk\u00e9mu bo\u017estvu.<\/p>\n
Pov\u011bst vypr\u00e1v\u00ed: \u201eObrovsk\u00e9 a mohutn\u00e9 jsou \u0161umavsk\u00e9 hory a je\u0161t\u011b mnohem stra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed byly za star\u00fdch \u010das\u016f; nebylo proto divu, \u017ee si je za sv\u00e9 s\u00eddlo vyvolilo d\u011bsn\u00e9 plemeno obr\u016f. Bylo to d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se tu v \u00fadol\u00edch a po str\u00e1n\u00edch usadili lid\u00e9 a ne\u017e se za\u010dali m\u00fdtit odv\u011bk\u00e9 pralesy. Ohavn\u00ed, nesm\u00edrn\u00ed a nestv\u016frn\u00ed byli ti ob\u0159i; pod jejich krokem se proh\u00fdbala temena hor a bez n\u00e1mahy p\u0159ehazovali hlubok\u00e1 \u00fadol\u00ed skalami a balvany; z t\u011bch si stav\u011bli pevn\u00e9 hrady na nejvy\u0161\u0161\u00edch vrcholc\u00edch. Prvn\u00edm a nejstar\u0161\u00edm jejich s\u00eddlem byl Ob\u0159\u00ed hrad na Reckerbergu ji\u017en\u011b od \u010cerven\u00e9; podnes tam jeho zbytky, mohutn\u00e9 balvany, v trosk\u00e1ch le\u017e\u00ed. Byli siln\u00ed a nikdo se jim neodv\u00e1\u017eil postavit na odpor. Brali si tedy v\u0161e, co se jim hodilo – a nevraceli, ani neplatili. A\u017e si jednoho dne dodal m\u00edstn\u00ed \u0159emesln\u00edk odvahu a \u0161el sv\u016fj dluh u obr\u016f vym\u00e1hat. Skon\u010dil velice zaj\u00edmav\u011b. Jeden z obr\u016f ho popadl a shodil dol\u016f z hradeb. Ne\u017e sta\u010dil ne\u0161\u0165astn\u00fd \u0159emesln\u00edk zahnat hv\u011bzdi\u010dky p\u0159ed o\u010dima a p\u0159epo\u010d\u00edtat v\u0161echna \u017eebra, cosi t\u011b\u017ek\u00e9ho dopadlo hned vedle n\u011bj. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na to “cosi”, co ho m\u00e1lem definitivn\u011b zabilo. Byla to hrouda zlata. Kdy\u017e se tu p\u0159\u00edli\u0161 rozmno\u017eili, odst\u011bhovali se n\u011bkte\u0159\u00ed a usadili se nad nyn\u011bj\u0161\u00edmi Albrechticemi u Su\u0161ice na vrchu zvan\u00e9m Sedlo; i zde si za n\u011bjak\u00fd \u010das vybudovali pevn\u00fd kamenn\u00fd hrad.\u201c<\/em><\/p>\n <\/p>\n Zdroj: RAUSCH, Anton\u00edn. P\u0159\u00edb\u011bhy ze star\u00e9 \u0160umavy. Praha: Erika, 1995. ISBN 80-7190-072-9. Kapitola Ob\u0159i na
\n\u0160umav\u011b. s. 50<\/p>\n