![\"\"](\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/22\/PIVN\u00cd-HRNEC-NA-\u0160UMAV\u011a.....jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Jm\u00e9no Biertopf z\u00edskal podle podobnosti s tvarem pivn\u00ed n\u00e1doby pou\u017e\u00edvan\u00e9 kdysi na statc\u00edch p\u0159i va\u0159en\u00ed piva. Podle jin\u00fdch je tak\u00e9 podobn\u00fd pivn\u00edmu korbelu. P\u016fvodn\u00ed osada se nach\u00e1zela z jedn\u00e9 poloviny v katastru obce Nov\u00e9 Hut\u011b a druh\u00e1 polovina a druh\u00e1 polovina Franti\u0161kova le\u017e\u00ed v katastru obce Kvilda (Aussergefild). Spolu s dal\u0161\u00edmi osadami a obcemi \u2013 Velk\u00fd Zd\u00edkov, Mas\u00e1kova Lhota, Lesn\u00ed Chalupy, Pl\u00e1n\u011b, Pokovy Hut\u011b, Kvilda, Wiederbruck, Bu\u010dina a Landenbruck \u2013 pat\u0159il Franti\u0161kov k panstv\u00ed Velk\u00fd Zd\u00edkov, kter\u00e9 bylo od roku 1318 majetkem \u010desk\u00e9ho \u0161lechtick\u00e9ho rodu Malovc\u016f. Byla to staro\u010desk\u00e1 \u0161lechtick\u00e1 rodina, velice rozv\u011btven\u00e1, tak\u017ee pat\u0159ila k nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00edm rod\u016fm.<\/p>\n
V obecn\u00ed kronice obce Nov\u00e9 Hut\u011b (Kaltenbach) popisuje b\u00fdval\u00fd \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel, m\u00edstn\u00ed rod\u00e1k Adolf Strunz, vznik skl\u00e1\u0159sk\u00fdch hut\u00ed na zd\u00edkovsk\u00e9m panstv\u00ed: Koncem 17. stolet\u00ed, kdy se datuje vznik prvn\u00edch skl\u00e1ren, byla tato oblast \u201epokryta hust\u00fdm pralesem a neprostupn\u00fdmi ba\u017einami a nik\u00fdm neru\u0161eni zde \u017eili vlci, medv\u011bdi a dal\u0161\u00ed dravci, proto\u017ee do t\u011bchto kon\u010din jen z\u0159\u00eddkakdy zav\u00edtal n\u011bjak\u00fd lovec. Obrovsk\u00e9 kmeny strom\u016f byly zpr\u00e1chniv\u011bl\u00e9, vyvr\u00e1cen\u00e9 bou\u0159liv\u00fdmi v\u011btry a na zemi zahn\u00edvaly. Ohromn\u00e9 hromady d\u0159eva byly pro majitele bezcenn\u00e9.\u201c<\/p>\n
To byl patrn\u011b hlavn\u00ed d\u016fvod, pro\u010d se v t\u00e9to oblasti za\u010dalo se zakl\u00e1d\u00e1n\u00edm skl\u00e1\u0159sk\u00fdch hut\u00ed. D\u0159evo bylo prakticky zadarmo a k v\u00fdrob\u011b skla pot\u0159ebn\u00fd k\u0159emen se hojn\u011b vyskytoval ve voln\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b. Kdy\u017e nedaleko vyrostla v roce 1749 skl\u00e1\u0159sk\u00e1 hu\u0165, z\u00edskala jm\u00e9no po tomto kameni, Biertopfh\u00fctte neboli Hu\u0165 U Pivn\u00edho hrnce. A\u017e mnohem pozd\u011bji bylo osad\u011b okolo hut\u00ed p\u0159id\u011bleno \u00fa\u0159edn\u00edky jm\u00e9no Franzensthal, kter\u00e9 se v \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu (Franti\u0161kov) dochovalo dodnes. V roce 1799 byl Jan Malovec nucen Zd\u00edkovsk\u00e9 panstv\u00ed prodat. Od t\u00e9 doby a\u017e do roku 1918 bylo panstv\u00ed v ruk\u00e1ch n\u011bmeck\u00fdch majitel\u016f. Prvn\u00edm z nich se stal hrab\u011b Franz Sickingen, kter\u00fd 26. 8. 1801 po\u017e\u00e1dal o povolen\u00ed vybudovat zde nedaleko Biertopfu (dobov\u00e9 ozna\u010den\u00ed Franti\u0161kova podle bizarn\u00edho skaln\u00edho \u00fatvaru v podob\u011b pivn\u00edho hrnce) skl\u00e1\u0159skou hu\u0165 se dv\u011bma pecemi a ro\u010dn\u00ed spot\u0159ebou 7 000 m3 d\u0159eva.<\/p>\n
Ji\u017e v roce 1803 v\u0161ak panstv\u00ed Velk\u00fd Zd\u00edkov i se skl\u00e1\u0159skou hut\u00ed prodal c. k. plukovn\u00edkovi a svobodn\u00e9mu p\u00e1nu Jakubu Wimmerovi za 468 tis\u00edc zlat\u00fdch. Ten skl\u00e1\u0159skou hu\u0165 provozoval dvacet let. Ve skl\u00e1rn\u011b pracovalo v roce 1877 p\u0159ibli\u017en\u011b 50 d\u011bln\u00edk\u016f a \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f. Profesn\u00ed slo\u017een\u00ed bylo n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: 6 skl\u00e1\u0159\u016f se v\u011bnovalo v\u00fdrob\u011b tabulov\u00e9ho skla, kter\u00e1 m\u011bla pr\u016fmyslov\u00fd charakter, d\u00e1le zde bylo 10 skl\u00e1\u0159\u016f a brusi\u010d\u016f skla, kte\u0159\u00ed vyr\u00e1b\u011bli dut\u00e9 sklo vysok\u00e9 kvality. Dal\u0161\u00edmi profesemi byli tavi\u010di, topi\u010di, obsluha drti\u010d\u016f k\u0159emene, peca\u0159 opravuj\u00edc\u00ed pece, hl\u00edda\u010d, truhl\u00e1\u0159i, bali\u010dky skla apod.<\/p>\n
Z tohoto v\u00fd\u010dtu je patrno, \u017ee se nejednalo o \u017e\u00e1dnou manufakturn\u00ed v\u00fdrobu.Jako dominanta zdej\u0161\u00ed krajiny tvo\u0159ilo toto m\u00edsto mezn\u00edk star\u00e9 hranice mezi Zd\u00edkovskem a Vimperskem. Pivn\u00ed hrnec byl v minulosti tak\u00e9 v\u00fdznamn\u00fdm orienta\u010dn\u00edm bodem p\u0159i putov\u00e1n\u00ed na obchodn\u00ed stezce. Dnes je sice okol\u00ed zarostl\u00e9 stromy, ale p\u0159esto jist\u00fd v\u00fdhled se z tohoto m\u00edsta nask\u00fdt\u00e1. Bizarn\u00ed viklan Pivn\u00ed hrnec je s t\u00edmto m\u00edstem spojen stejn\u011b jako louka u Tepl\u00e9 Vltavy pod t\u00edmto prad\u00e1vn\u00fdm str\u00e1\u017en\u00edm m\u00edstem. Mapy ho nikterak nespecifikuj\u00ed a turistick\u00e9 stezky m\u00edjej\u00ed, nicm\u00e9n\u011b dohledat ho je snadn\u00e9.<\/p>\n
\u2026bahno mu bublalo a p\u011bnilo pod nohama, a jak \u0161el, t\u0159\u00e1sly se n\u011bkter\u00e9 vzd\u00e1len\u00e9 trsy ost\u0159ice a z nich vzl\u00e9taly k obloze velk\u00e9 zlat\u00e9 mouchy a krou\u017eily nad jeho hlavou. Postupoval zvolna mezi nahou, mrtvou kle\u010d\u00ed, kter\u00e1 le\u017eela na \u010dern\u00e9m povrchu mo\u010d\u00e1lu zat\u00edm jen m\u00edsty a v prstenc\u00edch obep\u00ednala nehybn\u00e1 oka ba\u017einat\u00fdch vod\u2026<\/em><\/p>\n P\u00e1r stovek metr\u016f p\u0159ed Franti\u0161kovem oku neunikne po lev\u00e9 stran\u011b d\u0159ev\u011bn\u00fd m\u016fstek p\u0159es Teplou Vltavu. Po jeho p\u0159ekro\u010den\u00ed po zhruba sedmdes\u00e1ti metrech na okraji louky pod lesem stoj\u00ed od roku 2004 pomn\u00edk p\u0159evad\u011b\u010d\u016fm, na kter\u00fd ukazuje i d\u0159ev\u011bn\u00e1 sm\u011brovka u \u0159eky. P\u0159ed kamenem, kter\u00fd od nepam\u011bti slou\u017eil jako v\u00fdrazn\u00fd orienta\u010dn\u00ed bod, na hrotu sk\u00e1ly padaj\u00edc\u00ed k silnici, je mal\u00e1 plo\u0161ina, odkud hl\u00eddka SNB spat\u0159ila on\u00e9 kv\u011btnov\u00e9 noci postavy, sna\u017e\u00edc\u00ed se p\u0159ekro\u010dit Vltavu. T\u011bmi byl rod\u00e1k od Star\u00fdch Hut\u00ed Franz Nowotny, zvan\u00fd Kili\u00e1n, a jeho spole\u010dn\u00edk Otto Grabm\u00fcller, p\u0159ev\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed agenty Bohuslava Bene\u0161e a Rudolfa Vesel\u00e9ho. I kdy\u017e stopy prolit\u00e9 krve na\u0161ich ob\u010dan\u016f d\u00e1vno spl\u00e1chly de\u0161t\u011b i mnohdy tristn\u011b sl\u00e1bnouc\u00ed pam\u011b\u0165 n\u00e1roda, po stop\u00e1ch Kili\u00e1na je mo\u017eno se st\u00e1le vydat.<\/p>\n Kr\u00e1l \u0160umavy skute\u010dn\u011b existoval. Jeho p\u0159\u00edb\u011bh je v\u0161ak zaml\u017een\u00fd b\u00e1jemi. \u0160umavsk\u00fd rod\u00e1k Kilian Nowotny, kter\u00fd se narodil 1. prosince 1905, ve Star\u00fdch Hut\u00edch u Kvildy na \u0160umav\u011b. Vyu\u010dil se \u0159ezn\u00edkem, ale proslavil se jako pa\u0161er\u00e1k. Toto \u0159emeslo zd\u011bdil po sv\u00e9m otci, slavn\u00e9m \u0161umavsk\u00e9m pa\u0161er\u00e1kovi. Z Bavorska do \u010cech a opa\u010dn\u011b p\u0159en\u00e1\u0161el v\u0161e, \u010deho byl v t\u00e9 kter\u00e9 zemi nedostatek: sacharin, jehly, nit\u011b, tab\u00e1k, cigaretov\u00e9 pap\u00edrky nebo t\u0159eba zapalova\u010de. Kilian Nowotny si brzy z\u00edskal pov\u011bst v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e m\u011bl jeho otec. D\u00edky skv\u011bl\u00e9 fyzick\u00e9 kondici, dokonal\u00e9 znalosti \u0160umavy, a tak\u00e9 jist\u00e9mu d\u016fvtipu se mu toti\u017e da\u0159ilo unikat finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ei. A\u0165 u\u017e p\u011b\u0161ky, na sn\u011b\u017enic\u00edch nebo na ly\u017e\u00edch. Byl zn\u00e1m\u00fd pod p\u0159ezd\u00edvkami Dlouh\u00fd Hans nebo Sek\u00e1\u010d. Jeho pa\u0161er\u00e1ckou kari\u00e9ru p\u0159eru\u0161ilo p\u0159ipojen\u00ed pohrani\u010dn\u00ed k T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i. Musel toti\u017e narukovat. Dostal se k v\u00e1le\u010dn\u00e9mu n\u00e1mo\u0159nictvu a slou\u017eil na minolovce. Ta byla z\u00e1hy potopena a Kili\u00e1n Nowotny padl do britsk\u00e9ho zajet\u00ed. Po v\u00e1lce se na \u0160umavu vr\u00e1til a byl i s rodinou odsunut do bavorsk\u00e9ho R\u00f6rnbachu, obce jen 25 kilometr\u016f od \u010desk\u00fdch hranic. V Bavorsku si Kilian Nowotny otev\u0159el obchod s palivov\u00fdm d\u0159\u00edv\u00edm, ale zakr\u00e1tko se vr\u00e1til k pa\u0161ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Prvn\u00ed vlnu emigrant\u016f v roce 1946 \u010dinili lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem kompromitovali s protektor\u00e1tem a ob\u00e1vali se zat\u010den\u00ed. Ministrem vnitra se stal fanatick\u00fd komunista V\u00e1clav Nosek a skute\u010dn\u011b za\u010dalo masov\u00e9 zat\u00fdk\u00e1n\u00ed. Druh\u00e1 vlna emigrace vznikla po \u00fanoru 1948. \u010cinnost \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho p\u0159evad\u011b\u010de neu\u0161la bd\u011bl\u00e9mu oku americk\u00e9 CIC (p\u0159edch\u016fdce CIA). Sude\u0165\u00e1ka vyhledal americk\u00fd major CIC James Williams (kryc\u00ed jm\u00e9no) a z\u00edskal ho pro americkou v\u00fdzv\u011bdnou slu\u017ebu. Nyn\u00ed za\u010dal Nowotny p\u0159ev\u00e1d\u011bt lidi sem a tam pod kontrolou a rozkazem US State Departmentu s kryc\u00edm jm\u00e9nem \u201eKilian\u201c. Ameri\u010dan\u00e9 pa\u0161ovali do \u010cSR tzv. \u201eagenty chodce\u201c a z druh\u00e9 strany si vyb\u00edrali emigranty, kter\u00e9 bezpodm\u00edne\u010dn\u011b pot\u0159ebovali na Z\u00e1pad\u011b. V letech 1946 \u2013 1950 uskute\u010dnil americk\u00fd Agent \u201eKilian\u201c p\u0159es 2000 p\u0159echod\u016f hranice mezi \u0160umavou a Bavorskem. Za tu dobu p\u0159evedl p\u0159es 15000 lid\u00ed.<\/p>\n P\u0159ezd\u00edvku \u201ekr\u00e1l \u0160umavy\u201c obdr\u017eel od \u010desk\u00fdch exulant\u016f. N\u011bmci mu \u0159\u00edkali \u201eGrenzenk\u00f6nig\u201c (Kr\u00e1l hranic). Ameri\u010dan\u00e9 ho naz\u00fdvali pon\u011bkud nep\u0159esn\u011b \u201eKing of the Road\u201c (Kr\u00e1l silnice) a\u010dkoli se pohyboval hlavn\u011b v mo\u010d\u00e1lech a hou\u0161tin\u00e1ch. Na silnic\u00edch se nach\u00e1zel z\u0159\u00eddka. Silnice se mu stala dokonce osudnou. Na cest\u011b z Bavorska do \u010cech (trasa zvan\u00e1 \u201ekan\u00e1l 54\u201c) byl 1950 p\u0159ekvapen pohrani\u010dn\u00ed hl\u00eddkou a p\u0159i p\u0159est\u0159elce zran\u011bn. Z posledn\u00edch sil se doplazil zp\u011bt p\u0159es hranice \u010cSR a byl dopraven do bavorsk\u00e9 nemocnice Grafenau. Jako na proslul\u00e9ho pa\u0161er\u00e1ka se na n\u011bj toti\u017e za\u010dali v N\u011bmecku obracet dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed lid\u00e9 a prosili ho, aby p\u0159evedl jejich bl\u00edzk\u00e9 na Z\u00e1pad.<\/p>\n Kili\u00e1n jejich p\u0159\u00e1n\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t splnil a podle odhad\u016f p\u0159evedl p\u0159es tehdy je\u0161t\u011b zelenou hranici ba\u017einami mezi Kvildou a Borov\u00fdmi Ladami zhruba dv\u011b des\u00edtky lid\u00ed. Cestou do \u010cech v\u017edycky nabral do batohu n\u011bjak\u00e9 zbo\u017e\u00ed a bylo to. Kili\u00e1n pou\u017e\u00edval osv\u011bd\u010denou fintu: um\u011bl poslouchat a da\u0159ilo se mu odhadnout, kudy se pr\u00e1v\u011b ub\u00edr\u00e1 pohrani\u010dn\u00ed hl\u00eddka. Jako znalec ter\u00e9nu v pravou chv\u00edli za\u0161ustil v\u011btvemi, p\u0159\u00edpadn\u011b (pokud za\u010dali voj\u00e1ci st\u0159\u00edlet) zast\u00e9nal a upoutal pohrani\u010dn\u00edky na sebe. Voj\u00e1ci se za n\u00edm pustili a Kili\u00e1novi \u201eklienti\u201c mezit\u00edm pohodln\u011b pro\u0161li do svobody. Kili\u00e1n samoz\u0159ejm\u011b voj\u00e1ky dlouho nenap\u00ednal a b\u011bhem p\u00e1r minut se jim v ba\u017ein\u00e1ch bez pot\u00ed\u017e\u00ed ztratil.<\/p>\n Kili\u00e1novo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 ta\u017een\u00ed \u0160umavou skon\u010dilo v kv\u011btnu roku 1950. Zku\u0161en\u00e9ho pa\u0161er\u00e1ka a jeho ob\u010dasn\u00e9ho komplice Otto Grabm\u00fcllera tehdy v Bavorsku kontaktovali Ameri\u010dan\u00e9 ze zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby CIC s prosbou, aby na \u0160umavu dovedli dva \u010desk\u00e9 emigranty, kte\u0159\u00ed se tady m\u011bli setkat s dal\u0161\u00edmi z\u00e1jemci o pr\u00e1ci v odboji. Kili\u00e1n byl tou dobou \u0161iroko daleko z\u0159ejm\u011b nejzku\u0161en\u011bj\u0161\u00edm pa\u0161er\u00e1kem, ale p\u0159esto se mu proj\u00edt nepoda\u0159ilo. Pot\u00e9, co \u010dtve\u0159ice p\u0159ebrodila za Kvildou Vltavu, snesla se na ni ze silnice spr\u0161ka kulek od p\u0159ipraven\u00fdch pohrani\u010dn\u00edk\u016f. Vypadalo to zle: voj\u00e1ci \u0161li z\u0159ejm\u011b najisto a k vyd\u011b\u0161en\u00e9 \u010dtve\u0159ici, kter\u00e1 se mezit\u00edm st\u00e1hla do lesa, se v m\u017eiku bl\u00ed\u017eila p\u0159ipraven\u00e1 rojnice. Kili\u00e1n se pokusil strhnout pohrani\u010dn\u00edky na sebe a nechal trojici v lese osamocenou. Poda\u0159ilo se mu sice voj\u00e1ky vyl\u00e1kat do lesa a ut\u00e9ct zp\u00e1tky do Bavorska, ale jeho spole\u010dn\u00edci tolik \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bli. Bez sv\u00e9ho zku\u0161en\u00e9ho v\u016fdce byli ztraceni a po n\u011bkolika hodin\u00e1ch bloud\u011bn\u00ed ba\u017einami a lesem se je pohrani\u010dn\u00edk\u016fm poda\u0159ilo pozat\u00fdkat.<\/p>\n N\u00e1sledky byly tragick\u00e9: Otto Grabm\u00fcller dostal u St\u00e1tn\u00edho soudu v Praze dvacet let, dvojice emigrant\u016f, b\u00fdval\u00fd policista Bohuslav Bene\u0161 a vedouc\u00ed nejmenovan\u00e9ho v\u00fdchodo\u010desk\u00e9ho podniku Rudolf Vesel\u00fd, byla odsouzena za velezradu a vyzv\u011bda\u010dstv\u00ed. Est\u00e9b\u00e1ci jim p\u0159i brut\u00e1ln\u00edch v\u00fdsle\u0161\u00edch \u201edok\u00e1zali\u201c v\u016fdcovstv\u00ed celkem t\u0159in\u00e1cti\u010dlenn\u00e9 odbojov\u00e9 skupiny a do l\u00e1gru s nimi putovali v\u0161ichni jejich bl\u00edzc\u00ed zn\u00e1m\u00ed. Bene\u0161 nakonec dostal provaz, Vesel\u00fd do\u017eivot\u00ed a ostatn\u00ed vyv\u00e1zli s tresty od p\u011btadvaceti do deseti let.<\/p>\n Kili\u00e1n se po tomto ne\u00fasp\u011bchu u\u017e na \u0160umavu nevr\u00e1til a a\u017e do sv\u00e9 smrti v polovin\u011b devades\u00e1t\u00fdch let \u017eil v n\u011bmeck\u00e9m Rohrnbachu. \u201eU\u017e jsme ho nikdy nepotkali. O\u017eenil se tam a jeho d\u011bti necht\u011bly o jeho minulosti mluvit. Pr\u00fd je to uzav\u0159en\u00e1 kapitola. Jeho syn toti\u017e pracuje v bance a otcovo pa\u0161er\u00e1ck\u00e9 ml\u00e1d\u00ed mu asi nebylo zrovna p\u0159\u00edjemn\u00e9,\u201c vzpom\u00edn\u00e1 na Kili\u00e1na Milu\u0161e Pekov\u00e1 z Vimperka, kter\u00e1 doplatila na to, \u017ee ho u sebe spole\u010dn\u011b s man\u017eelem ob\u010das nech\u00e1vali p\u0159espat. Ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m procesu za to dostala 15 let a jej\u00ed man\u017eel vyfasoval je\u0161t\u011b o deset rok\u016f v\u00edc.T\u00edm skon\u010dila jeho kari\u00e9ra p\u0159evad\u011b\u010de.<\/p>\n \u201eKilian\u201c v\u0161ak byl i nad\u00e1le ve styku s \u010deskoslovenskou emigrac\u00ed. R\u00e1dio Svobodn\u00e1 Evropa v Mnichov\u011b a ve V\u00eddni s n\u00edm nato\u010dilo celou \u0159adu relac\u00ed. Roku 1957 byl na n\u011bho ze strany StB dokonce i sp\u00e1ch\u00e1n pokus o atent\u00e1t. KS\u010c nemohla str\u00e1vit fakt, \u017ee \u201ekr\u00e1lem \u0160umavy\u201c byl ve skute\u010dnosti \u010desk\u00fd N\u011bmec a \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd agent USA, kter\u00e9mu se poda\u0159ilo dostat p\u0159es hranici okolo 15000 \u010cech\u016f. V dokumentech Pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee a ve svazc\u00edch STB byla tajn\u00e1 stezka Kr\u00e1le \u0160umavy vedouc\u00ed p\u0159es lesy, horsk\u00e1 sedla, slat\u011b a louky ofici\u00e1ln\u011b ozna\u010dov\u00e1na jako \u201ekan\u00e1l 54\u201c. Touto stezkou opou\u0161t\u011bli svobodomysln\u00ed ob\u010dan\u00e9 svou vlast po \u00fanoru 1948, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u00e1pis v \u010de\u0161tin\u011b a n\u011bm\u010din\u011b na pomn\u00edku, na louce u obce Franti\u0161kov na Prachaticku. Jako vzpom\u00ednku na \u010cechy a N\u011bmce, “kr\u00e1le \u0160umavy”, kte\u0159\u00ed emigranty p\u0159ev\u00e1d\u011bli p\u0159es hranice, jej z\u0159\u00eddili Kruh p\u0159\u00e1tel \u010desko-n\u011bmeck\u00e9ho porozum\u011bn\u00ed, Franti\u0161ek Tali\u00e1n a Turistick\u00fd servis Radost na Kvild\u011b.<\/p>\n Tudy byli p\u0159ev\u00e1d\u011bni na\u0161i spoluob\u010dan\u00e9, kte\u0159\u00ed se provinili pouze t\u00edm, \u017ee cht\u011bli \u017e\u00edt ve svobodn\u00e9 zemi. Ti, kte\u0159\u00ed pro sv\u00e9 politick\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed byli ohro\u017eeni na \u017eivot\u011b, a ti, kte\u0159\u00ed byli pro sv\u016fj p\u016fvod t\u0159\u00eddn\u00edmi nep\u0159\u00e1teli. V\u0161ichni byli ozna\u010deni za zlo\u010dince, byli hon\u011bni psi, jako div\u00e1 zv\u011b\u0159, st\u0159\u00edlelo se po nich nap\u0159\u00edklad z prot\u011bj\u0161\u00ed sk\u00e1ly Biertopf. Kr\u00e1l\u016f \u0160umavy bylo v\u00edc a Kili\u00e1n se stal d\u00edky filmu jejich symbolem. P\u0159es hranice \u010dasto p\u0159ev\u00e1d\u011bli i b\u00fdval\u00ed \u010detn\u00edci p\u0159evelen\u00ed k Pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ei, n\u011bkte\u0159\u00ed hajn\u00ed i prost\u00ed horal\u00e9. S Kili\u00e1nem tak\u00e9 spolupracovali lid\u00e9 \u201emimo\u201c \u0160umavu. Jeho pra\u017esk\u00fdmi spojkami byl nap\u0159\u00edklad Karel \u0160varc \u010di Stanislav \u0160tingl. Po roce 1950 se \u0160umava stala na dlouh\u00fd \u010das smutnou a opu\u0161t\u011bnou divo\u010dinou ve st\u00ednu str\u00e1\u017en\u00edch budek a ostnat\u00fdch dr\u00e1t\u016f. Dnes ji\u017e na\u0161t\u011bst\u00ed znovu m\u016f\u017eeme voln\u011b doj\u00edt a\u017e k hrani\u010dn\u00edmu kameni a t\u0159eba i d\u00e1l, dozv\u011bd\u011bt se pravdu o Kr\u00e1li \u0160umavy a jeho neprostupn\u00fdch mo\u010d\u00e1lech a snad i trochu o\u010distit jm\u00e9na v\u0161ech, kter\u00e9 po\u0161pinila komunistick\u00e1 propaganda.<\/p>\n <\/p>\n Zdroj:<\/strong> altenbach: Heimat im B\u00f6hmerwald (\u010desky: Kaltenbach: domov na \u0160umav\u011b). Ilustrace Kilian Heigel. R\u00f6hrnbach, okres Freyung-Grafenau: Kaltenbach \/ R\u00f6hrnbach, 1980. Tajemstv\u00ed Franti\u0161kova a pramen\u016f Vltavy – Anton\u00edn KUNC<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora\u00a0<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Na <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":277496,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/04\/21\/ram-hrnec.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/216317"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=216317"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/216317\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":277495,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/216317\/revisions\/277495"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/277496"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=216317"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=216317"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=216317"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n