{"id":215933,"date":"2023-10-19T18:43:01","date_gmt":"2023-10-19T17:43:01","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=215933"},"modified":"2023-10-19T18:43:01","modified_gmt":"2023-10-19T17:43:01","slug":"stara-sumava-o-bylinnem-snapsu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=215933","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: O bylinn\u00e9m \u0161napsu"},"content":{"rendered":"
D\u00e1vno ji\u017e utichl hukot ohn\u011b skl\u00e1\u0159sk\u00fdch pec\u00ed u Kvildy. Ale rostliny tady v\u0161ude kolem dodnes napov\u00eddaj\u00ed, \u017ee se tu kdysi objevil \u010dlov\u011bk a za\u010dal krajinu vyu\u017e\u00edvat ve sv\u016fj prosp\u011bch. Ale i ty kop\u0159ivy a r\u016fzn\u00e9 rostliny mi\u0159\u00edkovit\u00e9, kter\u00e9 sem vlastn\u011b nepat\u0159\u00ed, jsou v podstat\u011b kr\u00e1sn\u00e9 … sta\u010d\u00ed se na n\u011b jen trochu jinak pod\u00edvat. A co teprve kdy\u017e si oble\u010dou \u0161aty utkan\u00e9 z rosy a zdoben\u00e9 perlami kapi\u010dek vody; pak mohou svou kr\u00e1sou sm\u011ble sout\u011b\u017eit t\u0159eba i se \u0161lechti\u010dnami ze star\u00fdch obraz\u016f.<\/h6>\n

\"\"Nad pasekou se objevuje \u017ehnouc\u00ed koule a v\u0161ude kolem nesly\u0161n\u011b vybuchuje oh\u0148ostroj jasu a barev. P\u0159i zemi se je\u0161t\u011b vinou c\u00e1ry rann\u00ed mlhy a slune\u010dn\u00ed paprsky pronikaj\u00edc\u00ed smrkov\u00fdmi v\u011btvemi do nich prom\u00edtaj\u00ed tajemn\u00e9 obrazce. Temn\u00e9 p\u0159\u00edzraky noci odch\u00e1zej\u00ed sp\u00e1t, jejich \u010das kon\u010d\u00ed. To v\u0161echno za malou chv\u00edli zmiz\u00ed, jen co slune\u010dn\u00ed kotou\u010d vystoup\u00ed v\u00fd\u0161e nad obzor. Pak se odst\u00edny \u0161edi zm\u011bn\u00ed v paletu barev a v\u0161ude kolem se v pln\u00e9 kr\u00e1se objev\u00ed kv\u011btiny a mot\u00fdli – a m\u016f\u017eeme vyrazit, abychom se na n\u011b spole\u010dn\u011b pod\u00edvali.<\/p>\n

A\u010dkoliv \u0160umava zdaleka nedosahuje vysokohorsk\u00fdch v\u00fd\u0161ek, p\u0159ece jen dok\u00e1zala, d\u00edky sv\u00fdm chladn\u00fdm a de\u0161tiv\u00fdm klimatick\u00fdm pom\u011br\u016fm, nab\u00eddnout n\u011bkter\u00fdm alpsk\u00fdm rostlin\u00e1m p\u0159\u00edhodn\u00e1 stanovi\u0161t\u011b. Migrace alpsk\u00e9 chladnomiln\u00e9 fl\u00f3ry za\u010dala u\u017e v pr\u016fb\u011bhu dob ledov\u00fdch a v n\u011bkolika vln\u00e1ch n\u00e1sledovala ustupuj\u00edc\u00ed pevninsk\u00fd ledovec\u2026<\/p>\n

Mezi prvn\u00edmi p\u0159ist\u011bhovalci byl u\u017e asi p\u0159ed deseti tis\u00edcilet\u00edmi nachov\u011b kvetouc\u00ed, robustn\u00ed ho\u0159ec s latinsk\u00fdm jm\u00e9nem Gentiana pannonica, doprov\u00e1zen\u00fd sv\u00fdm vo\u0148av\u00fdm \u201ep\u00e1\u017eetem\u201c, koprn\u00ed\u010dkem bezobaln\u00fdm (Ligusticum mutellina). Oba tyto sv\u011btlomiln\u00e9 druhy sestoupily v dob\u00e1ch ledov\u00fdch ze severn\u00edch alpsk\u00fdch svah\u016f do n\u00ed\u017ein, v t\u00e9 dob\u011b porostl\u00fdch chladnou lesotundrou, a \u0161\u00ed\u0159ily se d\u00e1l k severu, a\u017e do\u0161ly na \u0160umavu. Cesta jim trvala stalet\u00ed, snad cel\u00e9 tis\u00edcilet\u00ed, a za tu dobu se podneb\u00ed m\u011bnilo na teplej\u0161\u00ed a vlh\u010d\u00ed, tak\u017ee v n\u00ed\u017ein\u00e1ch se roz\u0161\u00ed\u0159ily lesy, v nich\u017e ho\u0159ce zbaven\u00e9 slunce vym\u00edraly\u2026<\/p>\n

Prvn\u00ed zpr\u00e1vy o destil\u00e1tech v \u010cech\u00e1ch poch\u00e1zej\u00ed z doby Jana Lucembursk\u00e9ho. Ve 14. a 15. stolet\u00ed se v latinsk\u00fdch rukopisech pou\u017e\u00edv\u00e1 pro l\u00edh r\u016fzn\u00e9 ozna\u010den\u00ed, nap\u0159. spiritus vini (duch v\u00edna), aqua vitae (voda \u017eivota). Je-jich v\u00fdroba se roz\u0161\u00ed\u0159ila hlavn\u011b za Karla IV.. B\u011bhem 15. a 16. stolet\u00ed provozovatel\u00e9 (pali\u010di \u010di vinopaln\u00edci), vyr\u00e1b\u011bli destil\u00e1ty nejen z v\u00edna a piva, ale i z r\u016fzn\u00e9ho ovoce. V roce 1314 dost\u00e1vaj\u00ed obyvatel\u00e9 \u0160umavy od kr\u00e1lovny Eli\u0161ky P\u0159emyslovny, man\u017eelky Jana Lucembursk\u00e9ho, prvn\u00ed v\u00fdsady, kter\u00e9 z nich u\u010dinily svobodn\u00e9 poddan\u00e9 s pr\u00e1vem vlastn\u00ed samospr\u00e1vy. Z\u00e1hy n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed privilegia – jednalo se o pr\u00e1vo lovu a rybolovu, va\u0159en\u00ed piva, p\u00e1len\u00ed ko\u0159alky apod. Ze 17. stolet\u00ed poch\u00e1z\u00ed zm\u00ednky o p\u00e1len\u00ed bezinek a \u0161\u00edpk\u016f, ke kter\u00fdm se p\u0159id\u00e1valy r\u016fzn\u00e9 byliny a ko\u0159en\u00ed.<\/p>\n

Obliba \u0161napsu stoupala ve v\u0161ech vrstv\u00e1ch obyvatelstva a p\u016fvodn\u00ed v\u00fdroba p\u00e1lenky byla velmi primitivn\u00ed. Horsk\u00e1 fl\u00f3ra byla pro \u0161umavsk\u00e9 usedl\u00edky v minulosti velmi d\u016fle\u017eit\u00e1. V dob\u00e1ch, kdy m\u011bli hor\u0161t\u00ed obyvatel\u00e9 daleko k l\u00e9ka\u0159i, se na \u00fazem\u00ed \u0160umavy rozv\u00edjelo lidov\u00e9 l\u00e9\u010ditelstv\u00ed. O zdrav\u00ed m\u00edstn\u00edch obyvatel tak dlouhou dobu pe\u010dovaly pr\u00e1v\u011b l\u00e9\u010div\u00e9 rostliny. \u010casto zde najdeme na proch\u00e1zce koprn\u00ed\u010dek bezobaln\u00fd (Ligusticum mutellina), chr\u00e1n\u011bnou mrkvovitou rostlinu, zn\u00e1m\u00e1 je pod n\u00e1zvem medv\u011bd\u00ed ko\u0159en, kter\u00e1 se v minulosti hojn\u011b pou\u017e\u00edvala k v\u00fdrob\u011b lik\u00e9r\u016f. P\u0159esto\u017ee sta\u0159\u00ed horal\u00e9 na \u0160umav\u011b up\u0159ednost\u0148ovali B\u00e4rwurz, v t\u00e9to oblasti olem Kvild byl hlavn\u00ed surovinou pro v\u00fdrobu ho\u0159cov\u00fdch medic\u00edn ho\u0159ec panonsk\u00fd.<\/p>\n

Ho\u0159ec panonsk\u00fd, zvan\u00fd t\u00e9\u017e \u0161umavsk\u00fd (Gentiana pannonica), je v oblasti vrcholov\u00e9 \u0160umavy bezesporu nep\u0159ehl\u00e9dnutelnou rostlinou. Pokud nav\u0161t\u00edv\u00edte v prvn\u00ed polovin\u011b srpna oblasti \u0160umavsk\u00fdch pl\u00e1n\u00ed, jist\u011b naraz\u00edte na mohutn\u00fd, temn\u011b nachov\u011b kvetouc\u00ed ho\u0159ec, kter\u00fd m\u00edsty zdob\u00ed kr\u00e1tko st\u00e9beln\u00e9 louky, okraje cest nebo b\u0159ehy potok\u016f. Ho\u0159ec panonsk\u00fd je tedy bylinn\u00fdm skvostem a symbolem \u0160umavy. Aby j\u00edm z\u016fstal i nad\u00e1le, pot\u0159ebuje zachovat podm\u00ednky k \u017eivotu. Je to rostlina sv\u011btlomiln\u00e1, tak\u017ee jak\u00e9koliv um\u011bl\u00e9 zales\u0148ov\u00e1n\u00ed dnes otev\u0159en\u00fdch planin m\u00e1 pro ni fat\u00e1ln\u00ed n\u00e1sledky. Stejn\u011b tak samoz\u0159ejm\u011b i jak\u00e9koliv jin\u00e9 lidsk\u00e9 z\u00e1sahy do b\u011bhu \u017eivota v hor\u00e1ch. Co nedok\u00e1zal chaotick\u00fd sb\u011br ko\u0159en\u016f – i kdy\u017e v dobr\u00e9m \u00famyslu – to m\u016f\u017ee snadno a rychle dok\u00e1zat hrstka jedinc\u016f prahnouc\u00edch po zisku za ka\u017edou cenu, bez ohledu na to, co bude d\u00e1l.<\/p>\n

O \u201ez\u00e1zra\u010dn\u00fdch bylinn\u00fdch kapk\u00e1ch\u201c se m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst u\u017e ve st\u0159edov\u011bk\u00fdch knih\u00e1ch o bylin\u00e1ch. Hildegarda z Bingenu tak\u00e9 v\u00fdluh v alkoholu pova\u017eovala za jednu z efektivn\u00edch metod, jak z bylinek z\u00edskat to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed. Netrvalo dlouho a obyvatel\u00e9 \u0160umavy objevili mo\u017enost vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ko\u0159ene ho\u0159ce jednak k v\u00fdrob\u011b lik\u00e9r\u016f a tak\u00e9 pro farmaceutick\u00e9 \u00fa\u010dely. Za\u010d\u00edn\u00e1 se ps\u00e1t dal\u0161\u00ed etapa hromadn\u00e9ho \u00fabytku rostliny, vedouc\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 k jej\u00edmu \u00fapln\u00e9mu vyhuben\u00ed. V obdob\u00ed p\u0159ed sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami se \u00fadajn\u011b jen ve vimpersk\u00e9 l\u00e9k\u00e1rn\u011b ro\u010dn\u011b zpracov\u00e1valo 150 kg su\u0161en\u00e9ho ko\u0159ene ho\u0159ce a ji\u017e tenkr\u00e1t jsou vys\u00edl\u00e1ny prvn\u00ed varovn\u00e9 sign\u00e1ly p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm jeho vyhuben\u00ed a hovo\u0159\u00ed se o nutnosti p\u0159\u00edsn\u00e9 ochrany.<\/p>\n

Sta\u0159\u00ed horal\u00e9 byli zejm\u00e9na p\u0159i v\u00fdrob\u011b r\u016fzn\u00fdch lik\u00e9r\u016f a \u0161naps\u016f velmi vynal\u00e9zav\u00ed. Do piteln\u00e9 podoby dok\u00e1zali zpracovat tak\u0159ka v\u0161e co rostlo v p\u0159\u00edrod\u011b. A tak jste se mohli setkat t\u0159eba s jalovcovou, vi\u0161\u0148ovkou, o\u0159echovkou a hlavn\u011b zmi\u0148ovanou ho\u0159kou. \u0160naps je obecn\u011b \u010desk\u00e9 a zastaral\u00e9 slovo ozna\u010duj\u00edc\u00ed \u201eko\u0159alku\u201c. Poch\u00e1z\u00ed z n\u011bmeck\u00e9ho Schnaps (ozna\u010duje p\u016fvodn\u011b \u201elok\u201c, \u201epolknut\u00ed\u201c) a souvis\u00ed se slovesem schnappen (lapat vzduch).<\/p>\n

V ka\u017ed\u00e9 chalup\u011b m\u011bli ale recept sv\u016fj, proto\u017ee pouh\u00fd macer\u00e1t se vylep\u0161oval r\u016fzn\u00fdmi v\u016fn\u011bmi, ko\u0159en\u00edm a p\u0159\u00edchut\u011bmi. Lid\u00e9 nejd\u0159\u00edve objevili l\u00e9\u010div\u00e9 \u00fa\u010dinky obsa\u017een\u00fdch v ho\u0159c\u00edch, a pak teprve p\u0159i\u0161li na to, \u017ee se nejl\u00e9pe vyluhuj\u00ed v alkoholu, nebo naopak nejprve za\u010dali p\u0159ipravovat ho\u0159kou, ho\u0159covku \u010di ho\u0159cov\u00fd lik\u00e9r, a teprve pak p\u0159em\u00fd\u0161leli, na jak\u00e9 zdravotn\u00ed neduhy p\u016fsob\u00ed jako l\u00e9k. Hlavn\u00ed oblast\u00ed v\u00fdskytu ho\u0159ce panonsk\u00e9ho jsou \u0160umavsk\u00e9 pl\u00e1n\u011b, p\u0159esn\u011bji oblast mezi obcemi \u010di lokalitami Horsk\u00e1 Kvilda, Kvilda, Filipova Hu\u0165, Modrava, B\u0159ezn\u00edk, Rokyteck\u00e9 slat\u011b. V tomto \u00fazem\u00ed roste p\u0159edev\u0161\u00edm na such\u00fdch a kamenit\u00fdch horsk\u00fdch louk\u00e1ch, v tr\u00e1vn\u00edc\u00edch. \u010casto ho nach\u00e1z\u00edme na okraj\u00edch ploch v minulosti zem\u011bd\u011blsky vyu\u017e\u00edvan\u00fdch, jako jsou nap\u0159. Pol\u00ed\u010dka u Kvildy, Zelen\u00e1 hora nebo louky na ji\u017en\u00edm okraji Filipovy Huti.<\/p>\n

Kde se ho\u0159ec panonsk\u00fd \u010dasto vyskytuje, jsou v\u0159esovi\u0161t\u011b, v m\u00edstech b\u00fdval\u00fdch pastvin, a tak\u00e9 n\u011bkter\u00e9 sejpy po r\u00fd\u017eov\u00e1n\u00ed zlata. B\u00e4rwurz \u010dili medv\u011bd\u00ed ko\u0159en (kopern\u00ed\u010dek) je pou\u017e\u00edv\u00e1n po stalet\u00ed jako ko\u0159en\u00ed a l\u00e9\u010div\u00e9 rostliny, zejm\u00e9na ke zlep\u0161en\u00ed tr\u00e1vic\u00edho s\u00edle lid\u00ed a zv\u00ed\u0159at. Typick\u00e1 ho\u0159kost j\u00ed d\u00e1v\u00e1 punc prvot\u0159\u00eddn\u00edho p\u0159\u00edrodn\u00edho l\u00e9ku snad na v\u0161echny nemoci za\u017e\u00edvac\u00edch org\u00e1n\u016f \u2013 \u017elu\u010dn\u00edku a \u017elu\u010dov\u00fdch cest, jater, \u017ealudku a st\u0159ev. Pro v\u00fdrobu tohoto obl\u00edben\u00e9ho n\u00e1poje se pou\u017e\u00edv\u00e1 pouze ko\u0159en, kter\u00fd se mus\u00ed star\u00fd a\u017e osm let. Sebran\u00e9 ko\u0159eny se promyj\u00ed a rozdrt\u00ed, potom maceruj\u00ed. Po dobu skladov\u00e1n\u00ed b\u011bhem n\u011bkolika hodin a\u017e dn\u016f je v spalovac\u00ed zah\u0159\u00edv\u00e1n a pak asi 2-3 hodiny destiluje . Potom je destil\u00e1t ulo\u017een v dubov\u00fdch nebo kameninov\u00fdch sudech, skladovac\u00ed doba z\u00e1vis\u00ed na typu skladov\u00e1n\u00ed. V n\u00e1dr\u017e\u00edch je destil\u00e1t ulo\u017een na mnoho t\u00fddn\u016f a v dubov\u00fdch sudech m\u016f\u017ee zr\u00e1t n\u011bkolik let.<\/p>\n

\u2026V t\u011bch na\u0161ich \u0161umavskejch hor\u00e1ch je takovej zapomenutej kout prost\u0159ed hlubokejch les\u016f s ouzkejma \u00fadol\u00edma, hu\u010d\u00edc\u00ed \u0159\u00ed\u010dkou a str\u00e1n\u011bma a\u017e do nebe. A tady uprost\u0159ed samejch lesnatejch hor, mezi Poledn\u00ed horou, K\u0159emelnou a Vysok\u00fdm H\u0159betem, se tomu odjak\u017eiva \u0159\u00edkalo zem\u011b sla\u0165ovejch jahod \u2013 to podle t\u011bch mechovejch kope\u010dk\u016f s rozh\u00e1zenejma \u010dervenejma brusinkama, mezi kerejma se v noci proh\u00e1n\u011bj\u00ed sv\u011bt\u00fdlka. V jednom kout\u011b tu st\u00e1vala u lesa na okraji sla\u0165ov\u00fdho pot\u016f\u010dku rouben\u00e1 chatka, kerej se \u0159\u00edkalo Mechov\u00e1 chaloupka. To proto, \u017ee vokolo byl samej mech, pak u\u017e jen kor\u00e1lky brusinek a spousta ra\u0161elin\u00edku, co byl dobrej na vobvazy. Ta chaloupka n\u00e1s kluky ze z\u00e1les\u00ed p\u0159itahovala. U\u017e kdy\u017e si p\u0159ekro\u010dil jej\u00ed pr\u00e1h, hned si cejtil d\u0159evo vyuzen\u00fd d\u0159ev\u011bnkama, a z t\u011bch volskou krv\u00ed nat\u0159enejch tr\u00e1m\u016f jakoby e\u0161t\u011b v\u010d\u00edra zn\u011blo brnk\u00e1n\u00ed citer, sm\u00edch d\u011bv\u010dat, cink\u00e1n\u00ed rolni\u010dek a supen\u00ed kon\u00edk\u016f. Bydl\u00edval tady s\u00e1m uprost\u0159ed les\u016f starej Kuba, co m\u00edval pro ka\u017ed\u00fdho v\u017edycky dobrej \u0161\u0148upe\u010dek. Tady v tej d\u0159ev\u011bnici se setk\u00e1vali pa\u0161er\u00e1ci z ponurejch Weitf\u00e4llerskejch slat\u00ed, ryb\u00e1\u0159i ze ztracenejch z\u00e1kout\u00ed a \u201clesn\u00ed b\u011b\u017eci\u201c, jak se tady \u0159\u00edkalo t\u011bm co um\u011bli \u201euchodit\u201c jelena nebo \u010diha\u0159it lesn\u00ed pt\u00e1\u010dky.<\/em><\/p>\n

Jednou jsme se zase domluvili s klukama, \u017ee se pod\u00edv\u00e1me ke K\u0159emeln\u00fd \u0159ece, na star\u00fd losos\u00ed trdli\u0161tata. A jako dycky jsme \u0161li nejd\u0159\u00edv ke Kubovi. Bylo to zrovna v p\u00e1tek, kdy u n\u011bj bejvalo nejveselejc. To se tady stav\u011bli horal\u00e9 s krosnama, aby si pov\u011bd\u011bli vo po\u010das\u00ed, zdrav\u00ed a hlavn\u011b se voh\u0159\u00e1li, ne\u017e se rozejdou nahoru do svejch p\u0159ed sv\u011btem zapadlejch domov\u016f. Ta chaloupka m\u011bla pro n\u00e1s e\u0161t\u011b jedno kouzlo \u2013 vol\u00e1n\u00ed \u0161umavsk\u00fd divo\u010diny, to proto\u017ee jsme tady sly\u0161eli takov\u00fd tajemn\u00fd n\u00e1zvy r\u016fznejch m\u00edst v hor\u00e1ch jako je Sn\u011b\u017en\u00e1 \u0159eka, Gsenget, bavorsk\u00e1 Alma, Zem\u011b malejch smrk\u016f, ale taky Steinforele, resonance, ledov\u00e9 jahody, nej\u0161le a to v\u00ed\u0161 i dal\u0161\u00ed. V poneb\u00ed visely sn\u011b\u017enice, krosna, losos\u00ed grundle, v kout\u011b st\u00e1l soudek na pstrou\u017eky, no zkr\u00e1tka v\u0161ude takov\u00fd ty kr\u00e1my, co \u010dlov\u011bk v lese pot\u0159ebuje. <\/em><\/p>\n

To vodpoledne sem za\u0161el i starej Sepl ze Sla\u0165ov\u00fd chalupy a ten dycky n\u011bco zaj\u00edmav\u00fdho v\u011bd\u011bl. Zasedl u javorov\u00fdho stolu, popot\u00e1hl z fajfky a spustil. \u201cTak vy byste cht\u011bli sly\u0161et vo tom Medv\u011bd\u00edm ko\u0159enu. Tady naho\u0159e na lesn\u00edch sv\u011btlin\u00e1ch, ker\u00fd vznikly vyp\u00e1len\u00edm les\u016f na pastviny vysoko naho\u0159e, kde to bej\u010dk\u016fm sv\u011bd\u010d\u00ed, p\u00e1s\u00e1val starej J\u00f3gl. Von to byl samot\u00e1\u0159 uzav\u0159enej, lidem se vyhejbal a mimo ned\u011bln\u00edch bohoslu\u017eeb se z pastvin vlastn\u011b ani nehnul. Ale za to bylo vo n\u011bm zn\u00e1m\u00fd, \u017ee znal tajemstv\u00ed kytek, strom\u016f, lesn\u00edch zv\u00ed\u0159at a pt\u00e1\u010dk\u016f, um\u011bl l\u00e9\u010dit dobytek, pomohl tel\u00e1tk\u016fm na sv\u011bt, ale taky se vo n\u011bm \u0159\u00edkalo, \u017ee um\u00ed mluviti s lesn\u00edma v\u00edlama. No a von byl taky vobjevitelem slavn\u00fdho \u0161umavsk\u00fdho \u0161napsu. To bylo tak. <\/em><\/p>\n

Jednou ve\u010d\u00edr si v\u0161iml, \u017ee nemocnej bej\u010dek, kerej se moc nep\u00e1sl a po\u0159\u00e1d poleh\u00e1val, vyhrab\u00e1v\u00e1 kopytem v zemi \u0148\u00e1kej ko\u0159en, kerej pak se\u017eral. To se vopakovalo po n\u011bkolik dn\u00ed a\u017e se bej\u010dek uzdravil. J\u00f3gl se \u0161el pod\u00edvat, co je to za bejl\u00ed. Vono to m\u011blo takovou vostrou p\u0159\u00edchu\u0165 a tak tej kytce pro tu s\u00edlu za\u010dal \u0159\u00edkat Medv\u011bd\u00ed ko\u0159en. Kdy\u017e za n\u00edm jednou p\u0159i\u0161ly babky, co sb\u00edraly v lese divok\u00fd kytky na l\u00edky, zkusily k tomu ko\u0159enu, kerej rozsekaly na kousky, p\u0159idat tro\u0161ku \u0161piritusu a nechaly to ust\u00e1t. Byla z toho cejtit trochu zem\u011b a trochu ar\u00f3ma z na\u0161ich p\u011bknejch horskejch bylinek. To v\u00edte ho\u0161i, kdy\u017e se to poprv\u00e9 pije, tak ta s\u00edla m\u00e1lem jednoho poraz\u00ed. Teprve \u010dasem se tomu p\u0159ijde na chu\u0165 a nejlep\u0161\u00ed to je po j\u00eddle na lep\u0161\u00ed vytr\u00e1ven\u00ed. No a tak se J\u00f3gl stal slavn\u00fdm vobjevitelem Medv\u011bd\u00edho ko\u0159ene, kerej se v na\u0161em i v bavorsk\u00fdm kraji dodnes vyr\u00e1b\u00ed jak doma tak po fabricku\u201c.<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Ladislav Vod\u00e1k \u0160umavsk\u00fd kalend\u00e1\u0159 1992<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

D\u00e1vno ji\u017e <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":289319,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/19\/ram-snaps.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/215933"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=215933"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/215933\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":289318,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/215933\/revisions\/289318"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/289319"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=215933"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=215933"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=215933"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}