![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/11\/KOSTEL-SVAT\u00c9HO-\u0160T\u011aP\u00c1NA-NA-KVILD\u011a..jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
V kostel\u00edch lid\u00e9 pro\u017e\u00edvali hlavn\u00ed ud\u00e1losti \u017eivota, od k\u0159tu a\u017e k poh\u0159bu. V nich se radovali a nach\u00e1zeli odvahu pro budoucnost. Ka\u017ed\u00e1 ned\u011bln\u00ed m\u0161e, p\u0159i kter\u00e9 se sch\u00e1zela cel\u00e1 vesnice, znamenala nejv\u011bt\u0161\u00ed kulturn\u00ed pro\u017eitek, k jak\u00e9mu se mohli dostat. Kr\u00e1sn\u00e1 hudba varhann\u00ed i orchestr\u00e1ln\u00ed, zp\u011bv a plno sv\u011btla, n\u00e1dhera rouch i ob\u0159ad\u016f, to v\u0161echno bylo d\u016fvodem, pro\u010d se sem lid\u00e9 cel\u00fd t\u00fdden t\u011b\u0161ili. Vesnice, kostel a h\u0159bitov \u2013 v\u011bci, kter\u00e9 k sob\u011b pat\u0159\u00ed stejn\u011b nerozlu\u010dn\u011b jako jaro. l\u00e9to, podzim i zima. Vesnice jako symbol \u017eit\u00ed, vz\u00e1jemn\u00e9 soun\u00e1le\u017eitosti a svornosti, kostel \u2013 jako m\u00edsto setk\u00e1n\u00ed s bohem, h\u0159bitov jako mo\u017enost setk\u00e1n\u00ed s moudrost\u00ed a odkazem p\u0159edk\u016f.<\/p>\n
Jak\u00fdkoliv pokus o roztr\u017een\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 symbi\u00f3zy t\u011bchto t\u0159\u00ed symbol\u016f, znamenal i pokus o zni\u010den\u00ed vesnice, o vys\u00eddlen\u00ed jej\u00edch obyvatel. Ten, kdo znal n\u011bkdej\u0161\u00ed Kvildu (Au\u00dfergefild), m\u00e1 je\u0161t\u011b v pam\u011bti v\u00fdrazn\u00fd “Tr\u00f6mei-Haus” (dodnes ho p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed kamenn\u00e1 bo\u017e\u00ed muka “U Treml\u016f” na trase modr\u00e9 i zelen\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dky), stoj\u00edc\u00ed o samot\u011b asi jeden kilometr p\u0159ed Kvildou.<\/p>\n
Nejstar\u0161\u00ed svatost\u00e1nek na Kvild\u00e1ch byla Tremlova kaple. St\u00e1la zhruba v polovin\u011b cesty mezi Kvildou a Vyd\u0159\u00edmi domky. Nejprve tam st\u00e1val pouh\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. U n\u011bj se p\u0159i poh\u0159bech p\u0159ekl\u00e1dal nebo\u017et\u00edk na povoz. V roce 1709 tam byla postavena mal\u00e1 kaple, zasv\u011bcen\u00e1 P. Marii, sv. \u0160t\u011bp\u00e1nu a sv. Rochovi. V kapli pak b\u00fdvali ulo\u017eeni nebo\u017et\u00edci p\u0159ed cestou na h\u0159bitov v Rej\u0161tejn\u011b. Ta byla velmi \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1na k ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed nebo\u017et\u00edk\u016f p\u0159ed jejich dlouhou cestu na h\u0159bitov v Rej\u0161tejn\u011b.<\/p>\n
Uv\u011bdomme si, \u017ee jsme na \u0160umav\u011b, kde po\u010das\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v zimn\u00edm obdob\u00ed, po \u0159adu t\u00fddn\u016f nedovolovalo dopravit nebo\u017et\u00edky na m\u00edsto jejich posledn\u00edho odpo\u010dinku. A ti tedy \u010dekali na svou posledn\u00ed cestu ve studen\u00fdch sklepen\u00edch venkovsk\u00fdch usedlost\u00ed, nebo jako tady ve Kvild\u011b, v mal\u00e9m venkovsk\u00e9 kapli. Z toho se d\u00e1 odvodit, \u017ee k p\u0159ifa\u0159en\u00ed do Rej\u0161tejna do\u0161lo kolem roku 1700. V roce 1860 byla tato kaple zbo\u0159ena a postavena nov\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed. St\u00e1le o ni pe\u010dovala rodina Treml\u016f ze sousedn\u00edho statku. Dovnit\u0159 se ve\u0161lo 20 -30 lid\u00ed. Ka\u017edoro\u010dn\u011b 8. srpna se tam slou\u017eila m\u0161e, v\u011bt\u0161inou pod \u0161ir\u00fdm nebem.<\/p>\n
Dlouh\u00e1 cesta, kterou museli ob\u010dan\u00e9 Kvildy absolvovat v p\u0159\u00edpad\u011b k\u0159tu, svatby i poh\u0159bu a\u017e do vzd\u00e1len\u00e9ho Rej\u0161tejna, p\u0159im\u011bla majitele panstv\u00ed Velk\u00fd Zd\u00edkov Vil\u00e9m Malovce v roce 1765 k vybudov\u00e1n\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9ho kostela na Kvild\u011b. Jen m\u00e1lokter\u00e1 budova v obci Kvilda se m\u016f\u017ee pochlubit t\u00edm, kolik v\u00fdznamn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed pro\u017eila a jak \u00fazce je s histori\u00ed obce spjat\u00e1. Kdy\u017e v roce 1765 ve Kvild\u011b vyrostl prvn\u00ed skute\u010dn\u00fd kostel, jednalo se o celod\u0159ev\u011bnou jednolodn\u00ed stavbu, maj\u00edc\u00ed st\u011bny kryt\u00e9 \u0161indelem. D\u0159ev\u011bn\u00fd kostel Nalezen\u00ed t\u011bla sv. \u0160t\u011bp\u00e1na byl tedy prvn\u00edm skute\u010dn\u00fdm duchovn\u00edm st\u00e1nkem, dovoluj\u00edc\u00edm zdej\u0161\u00edm obyvatel\u016fm naslouchat duchovn\u00edm poselstv\u00edm, to bylo zajist\u00e9 podstatn\u00fdm p\u0159\u00ednosem pro v\u011b\u0159\u00edc\u00ed cel\u00e9ho Kvildska.<\/p>\n
\u0158\u00edzen\u00edm stavebn\u00edch prac\u00ed byl pov\u011b\u0159en Arno\u0161t Vil\u00e9m Malovec, d\u00edky kter\u00e9mu po dlouh\u00fdch letech opakovan\u00fdch proseb zdej\u0161\u00edch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch, a na z\u00e1klad\u011b rozhodnut\u00ed pra\u017esk\u00e9 arcibiskupsk\u00e9 konsisto\u0159e, mohla v\u00edce jak sto let dominovat obci hranolov\u00e1 v\u011b\u017e s cibulovitou b\u00e1n\u00ed. Bylo tomu tak a\u017e do osudn\u00e9 noci ze 7. na 8. \u010dervence v roce 1889, kdy kostel spolu s dal\u0161\u00edmi devaten\u00e1cti budovami padl za ob\u011b\u0165 velk\u00e9mu po\u017e\u00e1ru. Katastrofa tak obrovsk\u00e9ho dosahu pou\u010dila zdej\u0161\u00ed obyvatele. D\u0159ev\u011bn\u00e9 domky nahradily zd\u011bn\u00e9 a tak\u00e9 na m\u00edst\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9ho kostela za\u010daly v roce 1892 vyr\u016fstat z\u00e1klady zd\u011bn\u00e9ho svatost\u00e1nku.<\/p>\n
Zbudov\u00e1n\u00ed kostela se ujal Jan \u0160t\u011brb\u00edk , zat\u00edmco finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky poskytl kn\u00ed\u017ee Franti\u0161ek Thun von Hohenstein. Pen\u011bz nebylo nazbyt, a tak, aby se u\u0161et\u0159ilo alespo\u0148 na projektu, pou\u017eily se pl\u00e1ny novogotick\u00e9ho kostela na Kn\u00ed\u017eec\u00ed Pl\u00e1n\u00edch. A tak si dnes tak trochu paradoxn\u011b pr\u00e1v\u011b na Kvild\u011b m\u016f\u017eeme ud\u011blat p\u0159edstavu o tom, jako to vlastn\u011b vypadalo na Kn\u00ed\u017eec\u00edch Pl\u00e1n\u00edch. Jakoby zde v centru Kvildy o\u017e\u00edval duch m\u00edsta, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt smaz\u00e1n z povrchu zemsk\u00e9ho, vymaz\u00e1n z pam\u011bti lid\u00ed. Vysv\u011bcen\u00ed se nov\u00fd kostel do\u010dkal v roce 1894 za p\u0159\u00edtomnosti biskupa dr. Martina \u0158\u00edhy.<\/p>\n
Nov\u00fd kostel jakoby znovu a znovu vl\u00e9val s\u00edlu a odhodl\u00e1n\u00ed do \u017eil m\u00edstn\u00edch obyvatel pro jejich \u017eivot v t\u011b\u017ek\u00fdch horsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. Jako jeden z m\u00e1la \u0161umavsk\u00fdch kostel\u016f p\u0159e\u017eil v\u00e1le\u010dn\u00e9 roky, p\u0159e\u010dkal b\u011bsn\u011bn\u00ed komunistick\u00fdch mocip\u00e1n\u016f a paradoxn\u011b v t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed kas\u00e1ren pohrani\u010dn\u00ed roty se do\u010dkal lep\u0161\u00edch \u010das\u016f. V roce 1994 za\u010daly prvn\u00ed opravy a renovace se tak postupn\u011b do\u010dkaly varhany od Jind\u0159icha Schiffnera z Prahy i d\u0159eva\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce Josefa Ko\u010dvary z Vimperka.<\/p>\n
Jen p\u016fvodn\u00ed kosteln\u00ed zvon z d\u00edlny Rudolfa Pernera z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic, byl nahrazen nov\u00fdm. Od 4. srpna roku 2002 se nese nad \u0161umavsk\u00fdmi kopci jasn\u00fd zvuk nov\u00e9ho, 174 kg v\u00e1\u017e\u00edc\u00edho zvonu k poct\u011b Panny Marii Pomocnice k\u0159es\u0165an\u016f z d\u00edlny Marie Tom\u00e1\u0161kov\u00e9 \u2013 Dytrychov\u00e9. Kdy\u017e ho bud\u011bjovick\u00fd biskup monsignor Ji\u0159\u00ed Pa\u010four slavnostn\u011b vysv\u011bcoval, jako kdyby t\u00edm symbolicky otev\u00edral novou kapitolu v \u017eivot\u011b obce. Ne ji\u017e jen jako v\u00fdlu\u010dn\u011b zbo\u017en\u00e9, ale v\u0161em p\u0159\u00edchoz\u00edm otev\u0159en\u00e9 m\u00edsto o\u017e\u00edvaj\u00ed dnes interi\u00e9ry zdej\u0161\u00edho kostela.<\/p>\n
A tak dnes nejen za m\u0161\u00ed, nejen za kr\u00e1sou olt\u00e1\u0159n\u00edho obrazu sv. \u0160t\u011bp\u00e1na z p\u016fvodn\u00edho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho kostel\u00edku, ale i za poselstv\u00edm a kr\u00e1sou hudby, sem mohou zav\u00edtat nejen m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9, ale i n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci \u0160umavy. Na Kvild\u011b byl h\u0159bitov z\u0159\u00edzen u p\u016fvodn\u00edho kostela v roce 1765 p\u0159es dv\u011b st\u011b let zde v\u011bt\u0161inou n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo ukl\u00e1dalo sv\u00e9 mrtv\u00e9 k v\u011b\u010dn\u00e9mu sp\u00e1nku. A p\u0159esto\u017ee obec nezanikla a dokonce i kostel p\u0159es zna\u010dnou devastaci vydr\u017eel, h\u0159bitov s n\u011bmeck\u00fdmi hroby dr\u00e1\u017edil. Zvl\u00e1\u0161t\u011b, kdy\u017e sem ze z\u00e1padu ob\u010das zav\u00edtali poz\u016fstal\u00ed. A nesta\u010dili se divit. V roce 1976 padlo rozhodnut\u00ed h\u0159bitov zru\u0161it, co\u017e se ne\u0161etrn\u011b uskute\u010dnilo o dva roky pozd\u011bji.<\/p>\n
Okresn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor v Prachatic\u00edch vyhov\u011bl \u017e\u00e1dosti M\u00edstn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru v Kvild\u011b a v roce 1976 rozhodl o zru\u0161en\u00ed h\u0159bitova. V roce 1978 byl h\u0159bitov likvidov\u00e1n, litinov\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee byly prod\u00e1ny do \u0161rotu a kamenn\u00e9 n\u00e1hrobky nab\u00edzeny m\u00edstn\u00edm v\u00fdrobn\u00edm podnik\u016fm, kter\u00e9 v\u0161ak s takovou \u201erecyklac\u00ed materi\u00e1lu\u201c necht\u011bly m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho. N\u00e1hrobky byly proto zlikvidov\u00e1ny buldozery a odvezeny na \u010dernou skl\u00e1dku v nep\u0159\u00edstupn\u00e9m hrani\u010dn\u00edm p\u00e1smu. P\u0159e\u010dkal jen hrob tov\u00e1rnick\u00e9 rodiny Strunz\u016f a k\u0159\u00ed\u017e v\u011bnovan\u00fd padl\u00fdm ve v\u00e1lce.<\/p>\n
V roce 2004 bylo n\u011bkolik n\u00e1hrobk\u016f na h\u0159bitov navr\u00e1ceno a v roce 2008 z nich vytvo\u0159eno pietn\u00ed m\u00edsto s pam\u011btn\u00ed deskou. Kvildsk\u00fd h\u0159bitov si zahr\u00e1l ve filmu Kr\u00e1l \u0160umavy. Nat\u00e1\u010dela se zde sc\u00e9na z poh\u0159bu pohrani\u010dn\u00edka a Galapetr tam m\u011bl um\u00edst\u011bnu \u201emrtvou schr\u00e1nku\u201c. Hodnoty, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely cel\u00e9 generace \u010desk\u00fdch N\u011bmc\u016f, zni\u010dil nacismus a rozpout\u00e1n\u00ed nejhr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed v\u00e1lky. Velk\u00fd pod\u00edl na devastaci \u0160umavy m\u011bla dal\u0161\u00ed nesmysln\u00e1 ideologie pov\u00e1le\u010dn\u00fdch let, ni\u010d\u00edc\u00ed v\u0161e. V\u00edce ne\u017e deset let po v\u00e1lce byla likvidov\u00e1na nejen obydl\u00ed, st\u00e1je, ml\u00fdny, pily, hamry a elektr\u00e1rny, ale i m\u00edsta posv\u00e1tn\u00e1 \u2013 kaple, kostely i h\u0159bitovy.\u00a0 Snad se Kvild\u011b poda\u0159\u00ed nav\u00e1zat na sv\u00e9 tradice a historii, nad\u00fdchnout se, objevit znovu sv\u00e9ho genia loci a st\u00e1t se op\u011bt klenotem uprost\u0159ed zelenomodr\u00fdch hor.<\/p>\n
A co se je\u0161t\u011b stalo: S Divokou honbou se m\u011bl setkat v devades\u00e1t\u00fdch letech n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk, kter\u00fd na ve\u010der cestoval s p\u0159\u00e1teli lesem v m\u00edstech kolem Kvildy do bl\u00edzk\u00e9ho nocle\u017ei\u0161t\u011b \u2013 tehdy to nevypadalo na bou\u0159i; zvedl se prudk\u00fd v\u00edtr, a\u017e kolem l\u00e9taly list\u00ed, v\u011btvi\u010dky a prach; b\u011bhem n\u011bkolika minut intenzita bou\u0159e zes\u00edlila natolik, \u017ee se museli schovat do smrkov\u00e9ho hou\u0161t\u00ed; \u010dlen\u016f skupiny se zmocnil velk\u00fd strach a neust\u00e1le jim vnit\u0159n\u00ed pocit na\u0161ept\u00e1val, aby vy\u0161li na cestu a ut\u00edkali pry\u010d; nikdo hlas neuposlechl a \u010dekali na m\u00edst\u011b, a\u017e se situace zlep\u0161\u00ed; jak v\u0161e rychle za\u010dalo, tak i skon\u010dilo a tak skupina pokra\u010dovala; na rozcest\u00ed na\u0161li pak pt\u00e1ka, doslova roztr\u017een\u00e9ho na dva kusy; kdy\u017e do\u0161li ke zn\u00e1m\u00fdm a vypr\u00e1v\u011bli, co se stalo, star\u00e1 pan\u00ed se pok\u0159i\u017eovala a \u0159ekla jim, \u017ee je zastihla divok\u00e1 honba; ve vesnici p\u00e1r km od m\u00edsta nikdo bou\u0159i ani v\u00edtr nepozoroval a star\u00e1 pan\u00ed incident p\u0159isoudila z\u00e1chran\u011b od p\u00e1naboha, proto\u017ee 1 \u010dlen dru\u017einy m\u011bl na krku medail\u00f3n s Pannou Mari\u00ed.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Zdroj:<\/strong> Waldheimat, 1926, s. 26 Rudolf Tischler, autor p\u0159eklad\u016f a \u010desk\u00fdch text\u016f Jan Mare\u0161, elektronick\u00e1 verze Ivo Kare\u0161 – Jiho\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Kostely <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":347059,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/05\/28\/ram-kostel-v-kvilde.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/215522"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=215522"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/215522\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":347058,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/215522\/revisions\/347058"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/347059"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=215522"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=215522"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=215522"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n