![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/10\/O-KVILD\u011a-NA-\u0160UMAV\u011a...jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Jeden z v\u016fbec prvn\u00edch z\u00e1znam\u016f \u010desk\u00e9 p\u0159edklostermannovsk\u00e9 literatury sah\u00e1 do roku 1831, kdy v periodiku Ve\u010dern\u00ed vyra\u017een\u00ed vych\u00e1z\u00ed cestopis Karla Slavomila Amerlinga Cesta do \u0160umavy: P\u0159\u00edrodopisn\u00e1 poznamen\u00e1n\u00ed cesty do \u0160umavy. Eli\u0161ka Kr\u00e1snohorsk\u00e1 (1847-1926) pat\u0159ila k prvn\u00edm \u010desk\u00fdm autor\u016fm, kte\u0159\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9ho d\u00edla p\u0159edstavovali \u010desk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i do t\u00e9 doby opom\u00edjen\u00fd kout \u010cech, kter\u00fdm byla \u0160umava. V\u00fdrazn\u011b vlastenecky zam\u011b\u0159en\u00e1 sb\u00edrka vy\u0161la poprv\u00e9 roku 1873 a byla ovlivn\u011bna autor\u010din\u00fdm n\u011bkolikat\u00fddenn\u00edm pobytem na \u0160umav\u011b v roce 1871. Od spolku Svatobor z\u00edsk\u00e1v\u00e1 pen\u011b\u017eitou podporu ve v\u00fd\u0161i 150 zlat\u00fdch, kter\u00e9 hodl\u00e1 vynalo\u017eit na studijn\u00ed cestu na \u0160umavu. Oba dva sourozence, Jind\u0159icha i Bohdanku, bere s sebou. Cestu uskute\u010dnila v dob\u011b od 16. srpna do 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1871. Bohu\u017eel v dob\u011b jejich pobytu na \u0160umav\u011b byly zrovna \u017en\u011b, tud\u00ed\u017e vesnice byly vylidn\u011bny, tak\u017ee se nemohla sezn\u00e1mit s lidmi, ani je studovat. Pot\u0159eba kontaktu s lidov\u00fdmi vrstvami tr\u00e1pila Kr\u00e1snohorskou ji\u017e d\u0159\u00edve.<\/p>\n
O Kvild\u011b n\u00e1m Eli\u0161ka Kr\u00e1snohorsk\u00e1 v\u011bnuje p\u00e1r \u0159\u00e1dk\u016f: Obklopeny sv\u011b\u017e\u00edmi,vlhav\u00fdmi lukami, \u0161e\u0159\u00ed se dv\u011b \u0159ady starobn\u00fdch, d\u0159ev\u011bn\u00fdch domk\u016f s p\u0159e\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00edmi st\u0159echami, v jich\u017e st\u00ednu v\u0161ude n\u011bjak\u00fd obr\u00e1zek pr\u00e1ce, pr\u016fmyslu neb rodinn\u00e9ho \u017eit\u00ed, v\u0161ude vid\u011bti ruch p\u0159i\u010dinliv\u00fdch ruk a sly\u0161eti bodr\u00fd hovor p\u0159i jednotv\u00e1rn\u00e9m hluku kladiva, brusu, hobl\u00edku a pily. \u017dije zde lid \u010dil\u00fd a k v\u00fdrob\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed vycvi\u010den\u00fd, vedle mal\u00e9ho jeho pr\u016fmyslu i tov\u00e1rny, jedna na zbo\u017e\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9 a druh\u00e1 nedalek\u00e1 skl\u00e1rna, poskytuj\u00ed mu v\u00fd\u017eivy, ku kter\u00e9 pom\u00e1haj\u00ed t\u00e9\u017e pastviny ony sv\u011b\u017e\u00ed, na kter\u00fdch se tak malebn\u011b vyj\u00edm\u00e1 b\u00edl\u00fd, velik\u00fd skot s \u0161iroce rozlo\u017eit\u00fdmi rohy na p\u011bkn\u00fdch hlav\u00e1ch sv\u00fdch… B\u00fdvaly \u010dasy a to ned\u00e1vn\u00e9, kdy horal N\u011bmec \u010desk\u00e9ho souseda na \u0160umav\u011b pova\u017eoval za sv\u00e9ho, r\u00e1d se s n\u00edm st\u00fdkaje a p\u0159\u00e1telsky s n\u00edm sm\u00fd\u0161leje, kde\u017eto mu ciz\u00ed N\u011bmec, Bavor, zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u0161ak namanul\u00fd se Prus byl trnem v oku, za \u0161k\u016fdce dom\u00e1c\u00edho m\u00edru, za vet\u0159elce v dom\u00e1c\u00ed blahobyt, za nezvan\u00e9ho cizince jsa pokl\u00e1d\u00e1n. Prav\u00ed se mi, \u017ee doby ty ji\u017e minuly, \u017ee idylick\u00e1 nevinnost n\u00e1rodn\u00edch styk\u016f ji\u017e i v t\u011bch rajsk\u00fdch z\u00e1kout\u00edch, kde jsme se p\u0159i n\u011bmeck\u00e9m hovoru c\u00edt\u00edvali jako v kruhu up\u0159\u00edmn\u00fdch d\u011bt\u00ed t\u00e9to na\u0161\u00ed vlasti, jako mezi p\u0159\u00e1teli bratrsk\u00fdmi, jest,ne-li veskrze poru\u0161ena, to\u0165 p\u0159ece ohro\u017eena i dotknuta ozv\u011bnami hore\u010dn\u00e9ho \u0161tvan\u00ed , kter\u00e9 chce z nen\u00e1visti u\u010diniti syst\u00e9m vyple\u0148uj\u00edc\u00ed. Mocn\u00e1 byla p\u0159\u00edroda na na\u0161ich Kvild\u00e1ch, utv\u00e1\u0159ena sv\u00fdmi vrchovi\u0161tn\u00edmi ra\u0161elini\u0161ti, obrovsk\u00fdm mo\u0159em sv\u00fdch les\u016f, kvetouc\u00edm bohatstv\u00edm sv\u00fdch luk a divokou romantikou sv\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f. Dnes ta luka ze\u017eloutla a zhn\u011bdla, dna potok\u016f zaneslo bahno a ryby u\u017e v nich sotva uvid\u011bt. I krajina takto zpustl\u00e1 v\u0161ak st\u00e1le dok\u00e1\u017ee fascinovat poutn\u00edky putuj\u00edc\u00ed \u0160umavou\u2026<\/em><\/p>\n Krajina kolem Kvildy by jist\u011b m\u011bla jinou tv\u00e1\u0159, kdyby n\u011bkdej\u0161\u00ed skl\u00e1\u0159i nepomohli prosv\u011btlit nehostinn\u00e9 \u0160umavsk\u00e9 lesy.Jak \u0161el \u010das a do temn\u00fdch les\u016f zav\u00edtali lid\u00e9, m\u011bnila \u0161umavsk\u00e1 krajina svou tv\u00e1\u0159. Jizvy zanechala nejenom lidsk\u00e1 \u010dinnost, ale i p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofy. Velk\u00e9 i mal\u00e9 zm\u011bny postupn\u011b utv\u00e1\u0159eli \u0161umavskou krajinu tak, jak ji zn\u00e1me dnes. B\u011bhem obdob\u00ed st\u0159edov\u011bku \u0160umavou vedly trasy mezin\u00e1rodn\u00edho obchodu. Kolem t\u011bchto cest pozd\u011bji vznikala zem\u011bd\u011blsk\u00e9 staven\u00ed lid\u00ed, kter\u00fdm se m\u00edstn\u00ed krajina zal\u00edbila. P\u0159e\u017e\u00edt v pust\u00fdch kon\u010din\u00e1ch vy\u017eadovalo postarat se p\u0159edev\u0161\u00edm o vlastn\u00ed ob\u017eivu. Hradba lesa pod\u00e9l Zlat\u00e9 stezky byla m\u00fdcena a klu\u010dena. Na takto z\u00edskan\u00e9 p\u016fd\u011b byla zalo\u017eena pol\u00ed\u010dka \u010di pastviny.<\/p>\n S p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm os\u00eddlen\u00edm se generacemi vym\u00fdcen\u00e9 plochy rozr\u016fstaly a st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st lesa byla p\u0159em\u011b\u0148ov\u00e1na na zem\u011bd\u011blsky vyu\u017eitelnou p\u016fdu, rozkl\u00e1daj\u00edc\u00ed se zejm\u00e9na na svaz\u00edch okoln\u00edch hor a sahaj\u00edc\u00edch a\u017e k vesnici. Prvn\u00ed n\u00e1lezy zlata p\u0159il\u00e1kaly i dal\u0161\u00ed obyvatele, kte\u0159\u00ed se pou\u0161t\u011bli do r\u00fd\u017eov\u00e1n\u00ed s vidinou poh\u00e1dkov\u00e9ho bohatstv\u00ed. Pr\u00e1v\u011b r\u00fd\u017eov\u00e1n\u00ed a dolov\u00e1n\u00ed zlata za sebou zanechalo \u0161toly, \u0161achty a sejpy okolo \u0159\u00ed\u010dn\u00edch tok\u016f. Slavnou za\u010dala b\u00fdt obec ji\u017e ve st\u0159edov\u011bku. Dne 23. kv\u011btna 1345 potvrzuje Jan Lucembursk\u00fd kr\u00e1lovsk\u00fdm listem syn\u016fm p\u00edseck\u00e9ho spr\u00e1vce panstv\u00ed Ond\u0159eje, Tom\u00e1\u0161i a Janovi, \u017ee les Kvildy (Gefilde) zvan\u00fd, le\u017e\u00edc\u00ed za Rej\u0161tejnem, je v jejich dr\u017een\u00ed, i s u\u017eitky kov\u016f, budou-li nalezeny. Ond\u0159ej a jeho synov\u00e9 tehdy z\u0159ejm\u011b zah\u00e1jili r\u00fd\u017eov\u00e1n\u00ed zlata na Jezern\u00edm potoce.<\/p>\n Ve 14. stolet\u00ed, kdy Karel IV. v roce 1366 ud\u011blil obyvatel\u016fm Ka\u0161persk\u00fdch Hor pr\u00e1vo povinn\u00e9ho skladu kupeck\u00e9ho zbo\u017e\u00ed, kter\u00e9 bude dopravov\u00e1no po nov\u00e9 cest\u011b z Pasova do \u010cech p\u0159es Kvildu. V\u0161ichni ti, kte\u0159\u00ed jeli touto cestou, byli povinni p\u0159enocovat i s vozem na Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by se n\u011bkte\u0159\u00ed odv\u00e1\u017eili toto na\u0159\u00edzen\u00ed nedodr\u017eet, hrozilo jim zaplacen\u00ed vysok\u00e9 pokuty ve v\u00fd\u0161i 100 h\u0159iven lot\u016f zlata. Jej\u00ed v\u00fdznam ale poklesl b\u011bhem vl\u00e1dy V\u00e1clava IV., za kter\u00e9ho vznikla nestabilita pom\u011br\u016f v \u010cech\u00e1ch v 15. stolet\u00ed a vytvo\u0159ily se tak p\u0159edpoklady k vypuknut\u00ed husitsk\u00e9 revoluce, kter\u00e1 p\u0159eru\u0161ila pravidelnou v\u00fdm\u011bnu zbo\u017e\u00ed pr\u00e1v\u011b po t\u00e9to stezce.<\/p>\n Teprve ukon\u010den\u00ed v\u00e1lek p\u0159ineslo n\u00e1vrat k \u017eivotu v m\u00edru a k obnov\u011b pravideln\u00e9ho u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u00e9to star\u0161\u00ed obchodn\u00ed cesty. V 16. stolet\u00ed dos\u00e1hla obec op\u011bt sv\u00e9ho v\u00fdznamu. V roce 1559 se na map\u011b z Pasova do \u010cech poprv\u00e9 objevuje m\u00edstn\u00ed n\u00e1zev v \u010desk\u00e9 i n\u011bmeck\u00e9 podob\u011b \u2013 \u201cKvilda\u201c a \u201cder Gefilde\u201c Spisovatel V\u00e1clav Star\u00fd ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku zmi\u0148uje rok 1655, kdy je obec uv\u00e1d\u011bna tak\u00e9 pod n\u00e1zvem \u201eKvilda pod \u010cern\u00fdmi horami\u201c a byla tak sou\u010d\u00e1st\u00ed feud\u00e1ln\u00edho panstv\u00ed (Velk\u00fd) Zd\u00edkov. V t\u00e9 dob\u011b zde \u017eilo 6 usedl\u00edk\u016f: Ji\u0159\u00ed Aumerle, \u0160tefl \u0160ustr, Martin Fux, Mertl, Jakl \u0160ustr a Marx Plechl. Podle dnes neobvykl\u00fdch jmen lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee ji\u017e tehdy se jednalo o obyvatele n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu. Tito obyvatel\u00e9 se \u017eivili jako souma\u0159i a hospod\u00e1\u0159i a chovali tehdy celkem 10 kon\u00ed, 38 krav a 39 jalovic. Pr\u00e1v\u011b z tohoto \u00fadaje je tak\u00e9 z\u0159ejm\u00fd celkov\u00fd dobytk\u00e1\u0159sk\u00fd charakter obce.<\/p>\n Na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed do\u0161lo k z\u00e1niku obchodu se sol\u00ed s Bavorskem a provoz na Horn\u00ed Zlat\u00e9 stezce pomalu utichal, co\u017e vedlo k poklesu v\u00fdznamu obce. Pro starou cestu pak na\u0161li obyvatel\u00e9 vyu\u017eit\u00ed v podob\u011b pa\u0161ov\u00e1n\u00ed soli. Koncem 18. stolet\u00ed, kdy provoz na Horn\u00ed zlat\u00e9 stezce pomalu utichl, vstupuj\u00ed na sc\u00e9nu, p\u0159\u00edmo v katastru obce nov\u00e1 \u0159emesln\u00e1 odv\u011btv\u00ed, hamernictv\u00ed a skl\u00e1\u0159stv\u00ed, samoz\u0159ejm\u011b vedle chud\u00e9ho horsk\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed a \u0159emesel navazuj\u00edc\u00edch na t\u011b\u017ebu a zpracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva.<\/p>\n A je\u0161t\u011b pov\u00edd\u00e1n\u00ed o pramenu Vltavy:<\/p>\n \u0160umava je p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1, ale \u017eivot v v hor\u00e1ch je t\u011b\u017ek\u00fd. Tak t\u011b\u017ek\u00fd, \u017ee se tu ned\u00e1 ani p\u011bstovat obil\u00ed a zdej\u0161\u00ed ml\u00fdnsk\u00e1 kola nepoh\u00e1n\u011bla stroje na mlet\u00ed mouky, ale velk\u00e1 kladiva, kter\u00fdm se \u0159\u00edkalo hamr. To ov\u0161em nebr\u00e1nilo star\u00e9mu kraj\u00e1nkovi Seppovi, aby ka\u017ed\u00fd rok koncem l\u00e9ta nenav\u0161t\u00edvil Kvildu a zdej\u0161\u00ed hamr. Sepp vid\u011bl kus sv\u011bta a dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee konec l\u00e9ta je nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1v\u011b uprost\u0159ed \u0160umavy. Lesy tu za\u010d\u00ednaj\u00ed m\u011bnit barvu a mezi v\u011btvi\u010dkami i st\u00e9bly tr\u00e1vy chytaj\u00ed pavou\u010dci do st\u00fdch s\u00edt\u00ed kapi\u010dky k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 rosy. Tak tedy Sepp m\u00ed\u0159\u00ed na Kvildu, ale jakmile se u Franti\u0161kova vymot\u00e1 z lesa a zam\u00ed\u0159\u00ed k silnici, ztuhne. Vltava zmizela! Korytem \u0159eky se l\u00edn\u011b vine stru\u017eka vody a za velk\u00fdmi kameny z\u016fstaly lou\u017ei\u010dky, ale ten zn\u00e1m\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fd proud je ten tam.<\/p>\n Sepp se ani nerozm\u00fd\u0161l\u00ed a b\u011b\u017e\u00ed p\u0159es les k prameni. \u201eCo zas ti ra\u0161eli\u0148\u00e1ci vyv\u00e1d\u00ed,\u201c bru\u010d\u00ed si pod vousy nakva\u0161en\u011b, \u201eles pln\u00fd sk\u0159\u00edtk\u016f a nejsou schopni postarat se o mal\u00fd pram\u00ednek vody. Ur\u010dit\u011b zas m\u011bli n\u011bjak\u00e9 sv\u00e9 p\u016flno\u010dn\u00ed tane\u010dky a rejdy a te\u010f vysp\u00e1vaj\u00ed, \u201e a v roz\u010dilen\u00ed a chvatu si nev\u0161iml \u010dern\u00e9ho ko\u0159ene, zakopl a u\u017e pad\u00e1 po kluzk\u00e9m list\u00ed a jehli\u010d\u00ed a svi\u0161t\u00ed si to mezi stromy p\u0159\u00edmo k hlavn\u00edmu ra\u0161eli\u0148\u00e1kovi u pramene Vltavy. \u201eV\u00edtej Seppe,\u201c pozdravil sk\u0159\u00edtek unyle a smutn\u011b kraj\u00e1nka, ale ten kolem sebe plive jehli\u010d\u00ed a list\u00ed a spust\u00ed zhurta: \u201eCo to m\u00e1 znamenat? To je v\u00e1m jedno, \u017ee tenhle pram\u00ednek m\u00ed\u0159\u00ed p\u0159es Sto\u017eec, Horn\u00ed Planou, Krumlov, Bud\u011bjce, Hlubokou a Zv\u00edkov a\u017e do Prahy? V\u017edy\u0165 cel\u00e9 \u010cechy m\u016f\u017eou b\u00fdt bez vody, kdy\u017e tady zasp\u00edte!\u201c<\/p>\n \u201eAle, Seppe, my p\u0159ece hl\u00edd\u00e1me, aby byla voda \u010dist\u00e1, ne\u017e opust\u00ed les. Ale nem\u016f\u017eeme se dostat dovnit\u0159 do sk\u00e1ly k prameni, tak daleko moc ra\u0161elin\u00edk\u016f nesah\u00e1. V\u011b\u0159 n\u00e1m, \u017ee n\u00e1s ztracen\u00e1 pramen tr\u00e1p\u00ed stejn\u011b jako tebe.\u201c \u201eCo je s pramenem?\u201c zeptal se Sepp. \u201eNev\u00edm,\u201c za\u0161tkala ti\u0161e v\u00edla a spustila dal\u0161\u00ed proud slzi\u010dek. \u201eKristepane,\u201c pomyslel si Sepp, \u201eto se nen\u00ed \u010demu divit, \u017ee pramen nete\u010de, kdy\u017e sv\u011b\u0159\u00edte amforu uf\u0148ukan\u00fd \u017eensk\u00fd\u201c. Ale nahlas \u0159ekl: \u201eS dovolen\u00edm, sle\u010dno,\u201c a opatrn\u011b j\u00ed vyndal n\u00e1dobu z ruky. A jak s n\u00ed pohnul, uvnit\u0159 n\u011bco zachrastilo. Sepp ji obr\u00e1til dnem vzh\u016fru a vypadl kr\u00e1sn\u00fd \u0161ediv\u00fd obl\u00e1zek. Najednou to v amfo\u0159e zabublalo a z hrdla vytryskl kr\u00e1sn\u00fd siln\u00fd pramen a u\u017e si to skota\u010dil mezi kameny a sk\u0159\u00edtky ra\u0161elin\u00edky. \u201eTak tos byl ty,\u201c Sepp vzal do ruky obl\u00e1zek, \u201e\u017ee se nestyd\u00ed\u0161, takovej malinkat\u00e9m a hezkej a mohl jsi zp\u016fsobit takovou \u0161kodu v kraji \u0161umavsk\u00e9m.<\/p>\n <\/p>\n Zdroj:<\/strong> BA\u0160TA, Anton\u00edn. Pr\u016fvodce \u0160umavou 1884-1922, Praha: \u010ceskoslovensk\u00fd kompas, 1923. \u0160VEJCAR, Ladislav. Pr\u016fvodce \u0160umavou a Po\u0161umav\u00edm. \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice: K. Ausobsk\u00fd, 1923. STAR\u00dd, V\u00e1clav et al. Vlastiv\u011bdn\u00fd sborn\u00edk Muzea \u0160umavy V.: historie-m\u00edstopis literatura. Su\u0161ice: Muzeum \u0160umavy, 2001. O ztracen\u00e9m prameni (p\u0159evzato z Stlukov\u00e1 2003, s. 9 \u2013 12) SV\u011aTL\u00c1, K. Z liter\u00e1rn\u00edho soukrom\u00ed<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Prostor <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":346809,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/05\/26\/ram-kvilda.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/215420"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=215420"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/215420\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":346811,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/215420\/revisions\/346811"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/346809"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=215420"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=215420"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=215420"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}O ztracen\u00e9m prameni<\/strong><\/h6>\n
\n\u201ePromi\u0148, jasn\u011b, m\u00e1\u0161 pravdu. Jak to tedy s pramenem funguje?\u201c \u201eVe sk\u00e1le s\u00eddl\u00ed v\u00edla, ale posledn\u00ed dny sly\u0161\u00edme jen jej\u00ed usedav\u00fd pl\u00e1\u010d.\u201c \u201eA jak se za n\u00ed m\u016f\u017eu dostat?\u201c \u201eTo je pr\u00e1v\u011b to, co nikdo nev\u00ed. Je takov\u00e1 \u0159\u00edkanka: Kde zelen\u00e1 had nohy hlad\u00ed, kdy\u017e m\u00e1\u0161 vlasy ze zlata, vezmi k\u00e1men jako p\u00edrko, a za\u0165ukej na vrata. Jen\u017ee nikdo tomu nerozum\u00ed, tak\u017ee ve sk\u00e1le je\u0161t\u011b nikdo nebyl.\u201c Sepp se zamyslel a pomalu se kolem sebe rozhl\u00ed\u017eel. P\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm se ty\u010dil obrovsk\u00fd balvan. Pod\u00edval se k noh\u00e1m a zastavil se mu dech. V\u017edy\u0165 \u0161lahouny kaprad\u00ed, ve kter\u00e9m stoj\u00ed se mu plaz\u00ed kolem nohou jako zelen\u00ed hadi. Vzhl\u00e9dl a vid\u00ed, jak se z koruny javoru sn\u00e1\u0161\u00ed na jeho hlavu prvn\u00ed zlat\u00fd list. Te\u010f u\u017e v\u011bd\u011bl jak d\u00e1l. Op\u0159el se o balvan a ten se odkut\u00e1lel jako klub\u00ed\u010dko vlny. Najednou st\u00e1l p\u0159ed zlat\u00fdmi vraty a za\u0165ukal. Vrata se otev\u0159ela a v jeskyni za nimi sed\u011bla a plakala kr\u00e1sn\u00e1 v\u00edla a v ru\u010di\u010dk\u00e1ch sv\u00edrala vysokou hlin\u011bnou amforu.<\/p>\n
\n