![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/06\/20\/stary-vimperk-zamek.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
\u00daprava fotografie: (red) \u2013 Za kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed Vimperk<\/p>\n
<\/p>\n
Z Gabrielova ml\u00fdna u Vimperku vy\u0161la jednou cel\u00e1 rodina na cestu do Husince. \u0160li cel\u00e9 dopoledne i p\u0159es ob\u011bd, ale st\u00e1le nemohli p\u0159ij\u00edt na kraj lesa. \u00dapln\u011b uondan\u00ed museli nakonec usednout k odpo\u010dinku i j\u00eddlu. Pak \u0161li d\u00e1l. U\u017e se za\u010dalo stm\u00edvat a oni st\u00e1le bloudili. Te\u010f si mlyn\u00e1\u0159 s hr\u016fzou vzpomn\u011bl na historky o bludn\u00e9m ko\u0159\u00e1n\u00ed. I poklekli a v\u0161ichni se \u00fap\u011bnliv\u011b modlili za svou z\u00e1chranu. Tu zaslechli v d\u00e1li ve\u010dern\u00ed zvony z Vimperka a spat\u0159ili najednou n\u011bjak\u00fdch sto krok\u016f p\u0159ed sebou jejich vlastn\u00ed ml\u00fdn.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Ve vimpersk\u00e9 hradn\u00ed kapli bylo neradno p\u0159i m\u0161i \u017eertovat nebo lelkovat. Zejm\u00e9na ml\u00e1de\u017e se rozptylovala hovory. D\u00edvky se chichotaly a po\u0161ilh\u00e1valy po chlapc\u00edch, ti zase prob\u00edrali sv\u00e9 nov\u00e9 z\u00e1\u017eitky z hospod. V prav\u00fd okam\u017eik v\u0161ak p\u0159il\u00e9taly neviditeln\u00e9 ruce str\u00e1\u017en\u00fdch duch\u016f a pohlavkovaly ty nezvedence. I star\u00e9 baby klevetilky p\u0159i\u0161ly k nejedn\u00e9 \u00fahon\u011b.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Ve vimpersk\u00fdch les\u00edch sly\u0161eli jednou myslivci zp\u00edvat orla l\u00e9taj\u00edc\u00edho v mrac\u00edch. Byla v n\u011bm zaklet\u00e1 du\u0161e lidsk\u00e1, kter\u00e1 jim vzkazovala: ,,Za sto let se narod\u00ed chlapec, kter\u00fd se pozd\u011bji stane kn\u011bzem. A\u017e ten bude slou\u017eit svou prvn\u00ed m\u0161i, budu spasena!”<\/em><\/p>\n <\/p>\n B\u00edl\u00e1 pan\u00ed vimpersk\u00e1 se moc \u010dasto neukazovala. Jednou se objevovala pravideln\u011b v z\u00e1meck\u00e9 zahrad\u011b i na hradb\u00e1ch. Plula vzduchem stoj\u00edc na ohniv\u011b \u017elut\u00e9 kouli. Lid\u00e9 po p\u0159\u00edzraku cel\u00ed vyd\u011b\u0161en\u00ed i st\u0159\u00edleli, ale b\u00edl\u00e1 pan\u00ed se sm\u00edchem mizela. T\u0159i dny pot\u00e9 vyho\u0159elo vimpersk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed do jednoho domu.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Kdy\u017e p\u0159i\u0161el prvn\u00ed Steinbrener do m\u011bsta Vimperku, p\u0159inesl si s\u00a0sebou tak\u00e9 starobylou knihu Proroctv\u00ed slep\u00e9ho ml\u00e1dence, na jej\u00edm\u017e titulu se skv\u011bl letopo\u010det 1760. \u010casto v\u00a0n\u00ed rodina listovala, ale nejv\u00edce je zaujalo toto: \u201eV\u00a0\u010dase, kdy jeden p\u00e1n d\u00e9le ne\u017e \u0161edes\u00e1t let bude vl\u00e1dnout nad \u010cechami, dojde vra\u017edou jednoho kn\u00ed\u017eete k\u00a0velk\u00e9 v\u00e1lce. T\u00edm po\u010d\u00ednaje, nebude u\u017e mo\u017en\u00e9, aby si lid\u00e9 porozum\u011bli. Dvoj\u00ed lid bude v\u00a0\u010cech\u00e1ch \u017e\u00edti. P\u0159ijde op\u011bt velk\u00e1 v\u00e1lka mezi lidmi zem\u011b. N\u011bmecko se prom\u011bn\u00ed ve zbo\u0159eni\u0161t\u011b a\u00a0jenom oblast Modr\u00fdch kamen\u016f bude u\u0161et\u0159ena. Ti, kte\u0159\u00ed mluv\u00ed jinou \u0159e\u010d\u00ed, opust\u00ed zemi a\u00a0v\u00a0\u010cech\u00e1ch bude jenom jeden lid \u017e\u00edti.\u201c To do posledn\u00edho p\u00edsmena se naplnilo a\u00a0tiska\u0159sk\u00fd rod u\u017e ve Vimperku ne\u017eije. K\u00e9\u017e by rozum\u011bli proroctv\u00edm v\u0161ichni a\u00a0uvarovali se utrpen\u00ed!<\/em><\/p>\n <\/p>\n Kdysi \u017eil ve Vimperku jeden sedl\u00e1\u0159 a\u00a0ten vlastnil \u010darovn\u00e9 zemn\u00ed zrcadlo. T\u011bch zrcadel bylo p\u016fvodn\u011b v\u00edce a\u00a0lid\u00e9 s\u00a0nimi um\u011bli zach\u00e1zet. Jen\u017ee p\u0159e\u0161ly v\u011bky, zrcadla se porozb\u00edjela a\u00a0poztr\u00e1cela, a\u00a0tak nikdo ji\u017e neum\u011bl hled\u011bt do budoucnosti \u010di hledat ztracen\u00e9 lidi a\u00a0p\u0159edm\u011bty. Kdy\u017e majitel posledn\u00edho zrcadla um\u00edral, poru\u010dil sv\u00e9 \u017een\u011b, aby rozd\u011blala v\u00a0plotn\u011b velik\u00fd ohe\u0148, \u017ee mus\u00ed to zrcadlo sp\u00e1lit d\u0159\u00edve, ne\u017e si pro n\u011bho p\u0159ijde smrt. Kdy\u017e se zrcadlo roztavilo v\u00a0ohni, sedl\u00e1\u0159 pokojn\u011b zem\u0159el.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Jedna selka z\u00a0Vimperka vlastnila jakousi mast. Kdy\u017e s\u00a0n\u00ed pot\u0159ela vnit\u0159ek m\u00e1selnice, najednou tam bylo m\u00e1sla na centy. Jej\u00ed li\u0161\u00e1ck\u00fd soused se k\u00a0n\u00ed vpl\u00ed\u017eil do domu a\u00a0tu drahocennou mast ukradl. P\u0159inesl ji sv\u00e9 \u017een\u011b, kter\u00e1 mast hned vyzkou\u0161ela a\u00a0skute\u010dn\u011b z\u00edskala hory m\u00e1sla. Jen\u017ee za chv\u00edli se u\u00a0nich za oknem zjevil \u010dert a\u00a0k\u0159i\u010del: \u201eKdo mou mast\u00ed mazat zkus\u00ed, up\u00ed\u0161e mi krv\u00ed du\u0161i!\u201c V\u00a0t\u00e9 chv\u00edli vyhodila vystra\u0161en\u00e1 selka mast oknem ven a\u00a0pekeln\u00edk zmizel i\u00a0se svou kletbou.<\/em><\/p>\n <\/p>\n D\u0159\u00edve ne\u017e se stal Dobe\u0161 Kri\u017eko proslul\u00fdm \u0161umavsk\u00fdm \u010darod\u011bjem, vydobyl si prvn\u00ed ostruhy p\u0159i dob\u00fdv\u00e1n\u00ed d\u00edv\u010d\u00edho srdce. Zakoukal se do p\u011bkn\u00e9 Terezky. \u017del, p\u00e1ni povolali svi\u017enou d\u00edvku do slu\u017eby na vimpersk\u00fd z\u00e1mek. Marn\u011b ml\u00e1denec p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by se k\u00a0n\u00ed dostal a\u00a0v\u016fbec, aby ji p\u00e1ni propustili. Nakonec na\u0161el\u00a0spr\u00e1vnou formuli ve sv\u00fdch \u010darod\u011bjn\u00fdch knih\u00e1ch. V\u00a0tu noc Terezka us\u00edn\u00e1 ve sv\u00e9 mal\u00e9 kom\u016frce, znavena celodenn\u00ed prac\u00ed. U\u00a0hradeb obch\u00e1zej\u00ed str\u00e1\u017en\u00ed a\u00a0v\u0161e v\u00a0z\u00e1mku je zam\u010deno na sedm z\u00e1pad\u016f. Najednou se u\u00a0dve\u0159\u00ed kom\u016frky n\u011bco jasn\u00ed, obrys\u016f to nab\u00fdv\u00e1 a\u00a0hle, milovan\u00fd Dobe\u0161 je tu! D\u00edvka nev\u011b\u0159ila sv\u00fdm o\u010d\u00edm, teprve kdy\u017e ji sev\u0159ely ml\u00e1dencovy pa\u017ee do objet\u00ed, zeptala se, jak to dok\u00e1zal. Mlad\u00fd \u010darod\u011bj Kri\u017eko se usm\u00e1l a\u00a0\u0161eptnul: \u201eJak jsem p\u0159i\u0161el, zase odejdu, ale te\u010f si vesele zatancuji.\u201c A\u00a0za\u010dal zp\u00edvat a\u00a0tancovat. Vzbou\u0159il t\u00edm cel\u00fd z\u00e1mek.\u00a0Str\u00e1\u017ee v\u0161ak na\u0161ly v\u00a0kom\u016frce jen vyd\u011b\u0161enou Terezku. I\u00a0ulekli se p\u00e1nov\u00e9 t\u00e9 \u010darod\u011bjn\u00e9 moci a\u00a0Terezku propustili. Tak se mohla zakr\u00e1tko konat svatba pod Boub\u00ednem.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Pod Vimperkem b\u00fdval rybn\u00edk, ve kter\u00e9m \u017eil ji\u017e n\u011bkolik let vodn\u00edk. Lid\u00e9 se ho b\u00e1li, a\u00a0tak byl vyhn\u00e1n. St\u011bhoval v\u0161echno svoje mokr\u00e9 \u017eivobyt\u00ed na traka\u0159i a\u00a0nam\u00ed\u0159il si to do l\u010dovick\u00e9ho ml\u00fdna. Ale na Vimperk nemohl zapomenout a\u00a0st\u00e1le se do sv\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho domova vracel. Jednou tam na n\u011bj m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 zavolali n\u011bjak\u00e9 kumst\u00fd\u0159e. Ti d\u011blali r\u016fzn\u00e9 kumsty nad vodou a\u00a0ten nejp\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed z\u00a0nich sko\u010dil do vody. \u017div\u00fd odtud nevy\u0161el.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Stejn\u011b jako na v\u0161ech ro\u017embersk\u00fdch z\u00e1mc\u00edch, obch\u00e1z\u00ed i\u00a0na Vimperku b\u00edl\u00e1 pan\u00ed. Jednou si d\u011bti pozd\u011b ve\u010der hr\u00e1ly v\u00a0H\u00e1j\u00ed\u010dku, co\u017e b\u00fdval mal\u00fd les\u00edk pod z\u00e1mkem, a\u00a0ty ji spat\u0159ily. P\u0159es hlavu m\u011bla b\u00edl\u00fd z\u00e1voj a\u00a0u\u00a0pasu j\u00ed visel velik\u00fd svazek kl\u00ed\u010d\u016f. V\u017edy se v\u0161ak vyskytovala v\u00a0m\u00edstech zcela nep\u0159\u00edstupn\u00fdch, proto\u017ee mohla plout pov\u011bt\u0159\u00edm z\u00a0kamene na k\u00e1men. To v\u0161e dosv\u011bd\u010dovali i\u00a0dosp\u011bl\u00ed obyvatel\u00e9 m\u011bsta.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Za Vimperkem u\u00a0Boub\u00edna stoj\u00ed ve v\u00fdklenku star\u00e1 \u010dern\u00e1 socha Panny Marie. Kdysi jel kolem forman, sv\u011bt\u00e1k, a\u00a0z\u00a0bujnosti \u0161lehl do sochy Panny Marie, a\u017e se svalila na zem. Hrozn\u011b zah\u0159m\u011blo a\u00a0forman se propadl i\u00a0s\u00a0ko\u0148mi do zem\u011b. V\u00a0tom d\u00fdmu socha z\u010dernala. Od t\u00e9 p\u0159\u00edhody tu stoj\u00ed \u010dern\u00e1 Panna Maria.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Ve vimpersk\u00e9mu Hrad\u010d\u00ednu sed\u00e1val jednu zimu v\u00a0konopici \u010dert a\u00a0hr\u00e1l na housle. Lid\u00e9 se tam \u0161li pod\u00edvat, ale jakmile \u010dert za\u0159val, byli v\u00a0prachu. Tak sezvali chasn\u00edky ze \u0161iroka a\u00a0daleka, aby \u010derta odtud vypudili. V\u00a0houfu se ml\u00e1denci naparovali a\u00a0byli sam\u00fd sm\u00edch. Ji\u017e byli tak bl\u00edzko, \u017ee sly\u0161eli zvuky housl\u00ed. Tu se \u010dert tak\u00e9 zasm\u00e1l, jen\u017ee takov\u00fdm pekeln\u00fdm sm\u00edchem, a\u017e se zem\u011b ot\u0159\u00e1sla. Chasn\u00edci ut\u00edkali v\u00a0z\u00e1v\u011bj\u00edch, padali jeden p\u0159es druh\u00e9ho a\u00a0nemohli se strachy postavit na nohy.<\/em><\/p>\n <\/p>\nStr\u00e1\u017en\u00ed duchov\u00e9<\/h6>\n
Du\u0161e v orlu zaklet\u00e1<\/h6>\n
Pan\u00ed na ohniv\u00e9 kouli<\/h6>\n
Prorock\u00e1 kniha Steinbrener\u016f<\/h6>\n
Zemn\u00ed zrcadlo<\/h6>\n
\u010e\u00e1belsk\u00e1 mast<\/h6>\n
\u010carod\u011bj\u016fv kousek<\/h6>\n
Kum\u0161t\u00fd\u0159i a vodn\u00edk<\/h6>\n
B\u00edl\u00e1 pan\u00ed v H\u00e1je\u010dku<\/h6>\n
\u010cern\u00e1 Panna Maria<\/h6>\n
\u00a0\u010cert v Konopici<\/h6>\n