![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/16\/LUZENSK\u00c9-\u00daDOL\u00cd-A-MODR\u00dd-SLOUP-NA-\u0160UMAV\u011a..jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Neprostupn\u00fd hrani\u010dn\u00ed hvozd, ba\u017einat\u00fd prales odd\u011bluj\u00edc\u00ed v oblasti \u0160umavy Bavorsko a zem\u011b Koruny \u010desk\u00e9, protk\u00e1valo od st\u0159edov\u011bku jen p\u00e1r obchodn\u00edch cest. Odjak\u017eiva sm\u011b\u0159ovala do \u010cech s\u016fl, ko\u0159en\u00ed, v\u00edno, drah\u00e9 l\u00e1tky a ji\u017en\u00ed plody, opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem se vyv\u00e1\u017eelo obil\u00ed, med, s\u00e1dlo, slad, chmel, pivo, vlna, vejce, ryby \u010di se hnal dobytek. P\u0159\u00edstup na Modr\u00fd sloup byl z \u010desk\u00e9 strany po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce zak\u00e1z\u00e1n, nejprve pohrani\u010dn\u00edky, po roce 1991 ochr\u00e1nci p\u0159\u00edrody. Luzensk\u00e9 \u00fadol\u00ed se jako ostr\u00fd v\u00fdb\u011b\u017eek vkli\u0148uje do N\u011bmecka a pat\u0159\u00ed k nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u016fm centr\u00e1ln\u00ed \u0160umavy. \u00dadol\u00edm se vln\u00ed Luzensk\u00fd potok, podle kter\u00e9ho vedla pa\u0161er\u00e1ck\u00e1 \u010d\u00e1st Zlat\u00e9 cesty, na n\u00ed\u017e se p\u0159ekupn\u00edci vyh\u00fdbali m\u00fdtn\u00e9mu a clu.<\/p>\n
Ve st\u0159edov\u011bku Zlat\u00e1 stezka p\u0159es Modr\u00fd sloup nevedla. Kopcovit\u00e1 trasa v\u0161ak nebyla vyhovuj\u00edc\u00ed a proto byla v roce 1572 dokon\u010dena v\u00fdstavba trasy Luzensk\u00fdm \u00fadol\u00edm. Bohatstv\u00ed ze zlat\u00fdch dol\u016f v rev\u00edru dne\u0161n\u00edch Ka\u0161persk\u00fdch Hor p\u0159im\u011blo c\u00edsa\u0159e Karla IV. vybudovat posledn\u00ed v\u00fdznamnou trasu do Pasova. V t\u011bch dob\u00e1ch \u017e\u00e1dn\u00e1 z tras nem\u011bla p\u0159\u00edvlastek Zlat\u00e1, ten z\u00edskaly na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed pro zna\u010dnou v\u00fdnosnost obchodu. Ka\u0161perskohorsk\u00e1 cesta do Pasova m\u011bla pos\u00edlit v\u00fdznam Ka\u0161persk\u00fdch Hor (tehdy Bergreichenstein) a zlep\u0161it jejich ekonomick\u00e9 postaven\u00ed, proto\u017ee touto d\u00e1lkovou obchodn\u00ed cestou by m\u011bsto bylo spojeno i se Salzburgem a Ben\u00e1tkami.<\/p>\n
Hled\u00e1n\u00edm a vyty\u010den\u00edm trasy byl pov\u011b\u0159en kr\u00e1lovsk\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk Heinzlin von Bader (uv\u00e1d\u011bn t\u00e9\u017e jako Heinczlinus Bader). Lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee Heinzlin se rozhodl p\u0159ekonat prales, ra\u0161elini\u0161t\u011b a hrani\u010dn\u00ed hory pokud mo\u017eno p\u0159\u00edm\u00fdm sm\u011brem. Jeho trasa vedla do \u00fadol\u00ed Losenice, p\u0159es Koz\u00ed H\u0159bety, str\u00e1\u017en\u00ed v\u011b\u017e na Hu\u0165sk\u00e9 ho\u0159e, Zh\u016f\u0159skou sla\u0165, Horskou Kvildu, Filipovu Hu\u0165, pozd\u011bj\u0161\u00ed Vogelstainskou (Pta\u010d\u00ed) n\u00e1dr\u017e, velk\u00fdm stoup\u00e1n\u00edm zdol\u00e1vala v\u00fdchodn\u00ed svahy Mal\u00e9 a Velk\u00e9 Mokr\u016fvky, Luzn\u00e9mu se vyh\u00fdbala po jeho v\u00fdchodn\u00edch svaz\u00edch, klesala do Waldh\u00e4useru, prvn\u00ed osady v N\u011bmecku a pokra\u010dovala do St. Oswaldu a d\u00e1le do Pasova.<\/p>\n
Jak vid\u00edte, tato trasa se de\u0161tiv\u00e9mu Luzensk\u00e9mu \u00fadol\u00ed o kousek vyh\u00fdbala. Ve stejn\u00e9 dob\u011b vznikla i soub\u011b\u017en\u00e1 trasa, kter\u00e1 se odd\u011blovala v Horsk\u00e9 Kvild\u011b sm\u011brem na Kvildu, hranici p\u0159ekon\u00e1vala v Bu\u010din\u011b a m\u00ed\u0159ila p\u0159es Freyung op\u011bt do Pasova. Budov\u00e1n\u00ed stezky prob\u011bhlo pravd\u011bpodobn\u011b okolo roku 1356, nebo\u0165 tehdy c\u00edsa\u0159 odm\u011bnil Heinzlina pozemky za pr\u00e1ci na p\u0159\u00edprav\u011b trasy. Vybudovat takovou 30 km dlouhou cestu v horsk\u00e9m, neos\u00eddlen\u00e9m pralese nen\u00ed legrace, co\u017e dokl\u00e1d\u00e1 desetilet\u00e1 v\u00fdstavba p\u0159eshrani\u010dn\u00edho \u00faseku. Krom\u011b drobn\u00fdch \u00faprav ter\u00e9nu a dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vozovky se musely vybudovat d\u0159ev\u011bn\u00e9 mostky p\u0159es potoky \u010di brody a hat\u011b p\u0159es ra\u0161elini\u0161t\u011b. K\u00e1cel se t\u00e9\u017e porost okolo cesty, aby se zv\u00fd\u0161ila p\u0159ehlednost a bezpe\u010dnost.<\/p>\n
Na dokon\u010den\u00e9 stezce krom\u011b ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch formansk\u00fdch voz\u016f putovali souma\u0159i (S\u00e4umer) se soumary. Souma\u0159i byli obvykle sedl\u00e1ci, kte\u0159\u00ed p\u0159epravovali zbo\u017e\u00ed za odm\u011bnu bu\u010f samostatn\u011b nebo pro velkoobchodn\u00edky. Proto\u017ee cesta byla n\u00e1ro\u010dn\u00e1 a pro osam\u011bl\u00e9ho nebezpe\u010dn\u00e1, sdru\u017eovali se souma\u0159i do skupin okolo dvaceti lid\u00ed a cestou proch\u00e1zeli spole\u010dn\u011b. Je p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee p\u0159evoz zbo\u017e\u00ed nebyl sez\u00f3nn\u00ed prac\u00ed, provoz na stezce neust\u00e1val ani v zim\u011b. Dochovalo se mnoho z\u00e1znam\u016f o povozech a kon\u00edch uv\u00edzl\u00fdch ve sn\u011bhu i o jejich vypro\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed. Zaj\u00edmav\u00fd je i z\u00e1znam z roku 1593, kdy zemsk\u00fd spr\u00e1vce z B\u00e4rnsteinu nechal stezku prohrnout od sn\u011bhu. Pr\u00e1ci tehdy provedla stovka poddan\u00fdch a p\u0159es 40 kon\u00ed.<\/p>\n
Jak nyn\u00ed v\u00edme, ve st\u0159edov\u011bku Zlat\u00e1 stezka p\u0159es Modr\u00fd sloup nevedla. Kopcovit\u00e1 trasa v\u0161ak nebyla vyhovuj\u00edc\u00ed a proto byla v roce 1572 dokon\u010dena v\u00fdstavba trasy Luzensk\u00fdm \u00fadol\u00edm. Od p\u016fvodn\u00ed se nov\u00e1 trasa odd\u011blila v m\u00edstech zanikl\u00e9 Pta\u010d\u00ed n\u00e1dr\u017ee, vedla k P\u00fcrstlingu (B\u0159ezn\u00edku) a d\u00e1le po \u00fabo\u010d\u00ed \u0160pi\u010dn\u00edku, nikoliv \u00fadol\u00edm pod\u00e9l Luzensk\u00e9ho potoka, k Mal\u00e9mu \u0160pi\u010dn\u00edku na hranic\u00edch a po hranic\u00edch do m\u00edst dne\u0161n\u00edho Modr\u00e9ho sloupu, odkud vedla do Waldh\u00e4useru. T\u00e9to \u010d\u00e1sti stezky se \u0159\u00edkalo B\u00f6hmweg, B\u00f6hmerweg neboli \u010cesk\u00e1 cesta. Cesta vznikla v p\u0159\u00edhodn\u00e9 dob\u011b, nebo\u0165 bavor\u0161t\u00ed v\u00e9vodov\u00e9 se tehdy rozhodli dod\u00e1vat do \u010cech vlastn\u00ed s\u016fl a naru\u0161it tehdej\u0161\u00ed monopol pasovsk\u00fdch biskup\u016f. Konkuren\u010dn\u00ed souboj dodavatel\u016f ukon\u010dila a\u017e jejich vz\u00e1jemn\u00e1 smlouva z roku 1608, kter\u00e1 obnovila soln\u00ed monopol Pasova. Bavorsk\u00e1 s\u016fl musela b\u00fdt podle smlouvy prod\u00e1na Pasovu a odtud se teprve dod\u00e1vala po Zlat\u00e9 stezce do \u010cech.<\/p>\n
V\u00fdznam Zlat\u00e9 stezky t\u00edm znateln\u011b poklesl a v pr\u016fb\u011bhu n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky pokles pokra\u010doval. P\u0159esto je dochov\u00e1n doklad z roku 1628, kdy \u00fa\u0159ad zemsk\u00e9ho spr\u00e1vce v Grafenau-B\u00e4rnstein provedl \u00fadr\u017ebu a obnovu stezky z Bavorska a\u017e k napajedlu na B\u0159ezn\u00edku. Konec v\u00e1lek p\u0159inesl sice pokusy o obnovu p\u0159eshrani\u010dn\u00ed p\u0159epravy, ale c\u00edsa\u0159 Leopold I. uvalil na dovoz bavorsk\u00e9 soli vysok\u00e9 dan\u011b a jeho syn c\u00edsa\u0159 Josef I. v roce 1706 zcela zak\u00e1zal dov\u00e1\u017eet bavorskou s\u016fl do \u010cech, aby podpo\u0159il prodej soli z vlastn\u00edho mocn\u00e1\u0159stv\u00ed. B\u00f6hmerweg se stala cestou p\u0159edev\u0161\u00edm pro p\u011b\u0161\u00ed a pro pa\u0161er\u00e1ky vyh\u00fdbaj\u00edc\u00ed se m\u00fdtn\u00e9mu a clu. V les\u00edch mezi Roklanem a Luzn\u00fdm sm\u011bli v l\u00e9t\u011b p\u00e1st zem\u011bd\u011blci sv\u016fj dobytek.<\/p>\n
Nedaleko dne\u0161n\u00edho Modr\u00e9ho sloupu, snad v m\u00edstech pramene Luzensk\u00e9ho potoka, st\u00e1vala do za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed pasteveck\u00e1 chata Obere Waldhaus. U n\u00ed pr\u00fd b\u00fdval samoobslu\u017en\u00fd st\u00e1nek s chlebem. Peka\u0159 z Grafenau sem ka\u017ed\u00fd t\u00fdden p\u0159ivezl chl\u00e9b, aby se souma\u0159i mohli p\u0159i zdlouhav\u00e9 cest\u011b ob\u010derstvit. Za chl\u00e9b v\u0161ak souma\u0159i museli zaplatit do pokladni\u010dky, jinak by se snadno mohli dostat na nedalekou \u0161ibenici. Ale obchodn\u00edci byli poctiv\u00ed a \u017e\u00e1dn\u00fd z nich ob\u011b\u0161en nebyl. Popravi\u0161t\u011b se \u0161ibenic\u00ed st\u00e1valo p\u0159\u00edmo v m\u00edstech dne\u0161n\u00edho Modr\u00e9ho sloupu, kde nov\u011bj\u0161\u00ed trasa Zlat\u00e9 stezky p\u0159ekra\u010dovala zemskou hranici. \u0160ibenici tvo\u0159ily dva zd\u011bn\u00e9 (\u010di kamenn\u00e9) sloupy, mezi kter\u00fdmi bylo nata\u017eeno b\u0159evno. Jeden ze sloup\u016f byl na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed, druh\u00fd na bavorsk\u00e9m, ob\u011b\u0161enec se tedy houp\u00e1val p\u0159\u00edmo nad hranic\u00ed. \u0160ibenice byla spravovan\u00e1 z Grafenau od 16. do 18. stolet\u00ed, ale odsouzenci se na ni dost\u00e1vali zcela jinak.<\/p>\n
P\u0159i putov\u00e1n\u00ed po Zlat\u00e9 stezce byste tenkr\u00e1t narazili na sm\u00edr\u010d\u00ed ukazatel v podob\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9 ruky. \u0158\u00edkalo se mu \u201eHandhab\u201c a znamenalo v podstat\u011b \u201eruka m\u00e1 pr\u00e1vo\u201c. \u0160lo o v\u00fdstrahu, \u017ee vstupujete na \u00fazem\u00ed, kde plat\u00ed pr\u00e1vo svobodn\u00e9ho \u00fazem\u00ed Kr\u00e1lov\u00e1k\u016f. Hrdeln\u00ed pr\u00e1vo se zde vykon\u00e1valo jinak \u2013 ka\u017ed\u00fd zlod\u011bj, lupi\u010d \u010di vrah, kter\u00fdm sv\u00fdm \u010dinem poru\u0161il sm\u00edr na stezce a byl p\u0159i \u010dinu dopadem, mohl b\u00fdt odveden na popravi\u0161t\u011b na hranic\u00edch. Aby byla zachov\u00e1na alespo\u0148 n\u011bjak\u00e1 spravedlnost a pr\u00e1vo nebylo zneu\u017e\u00edv\u00e1no, byl provinilec na hranic\u00edch souzen stann\u00fdm soudem slo\u017een\u00fdm z obchodn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed po stezce pr\u00e1v\u011b putovali. Pokud byl p\u0159isti\u017een\u00fd h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk odsouzen, jeho hrdlo propadlo na zdej\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed \u0161ibenici. Ob\u011b\u0161enci byli pr\u00fd z\u016fst\u00e1vali na \u0161ibenici tak dlouho, a\u017e kostra oklovan\u00e1 dravci klapala ve v\u011btru.<\/p>\n
D\u016fvodem vlastn\u00edho hrdeln\u00edho pr\u00e1va byla zna\u010dn\u00e1 odlehlost \u00fazem\u00ed a velk\u00e1 vzd\u00e1lenost k hrdeln\u00edm soud\u016fm. V\u017edy\u0165 pova\u017ete nutnost putovat se zlo\u010dincem ponejprv do Pasova \u010di P\u00edsku, od roku 1631 do B\u00e4rnsteinu \u010di do Ka\u0161persk\u00fdch Hor. Horal\u00e9 si proto za\u0159\u00eddili vlastn\u00ed pr\u00e1vo a slu\u0161n\u00ed lid\u00e9 je respektovali.<\/p>\n
Popravi\u0161t\u011b bylo podle dochovan\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch doklad\u016f opravov\u00e1no v letech 1629, 1657 a 1670. V pozd\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch v\u00fdznam popravi\u0161t\u011b zmizel, nebo\u0165 \u00fa\u0159ady mluv\u00ed o oprav\u00e1ch \u201eprastar\u00e9ho hrani\u010dn\u00edho zna\u010den\u00ed\u201c a b\u00fdvalou \u0161ibenici vyu\u017e\u00edvaj\u00ed jako hrani\u010dn\u00ed mezn\u00edk. Na popravi\u0161t\u011b se dochovala vzpom\u00ednka na n\u011bmeck\u00fdch map\u00e1ch, kter\u00e9 u Modr\u00e9ho sloupu uv\u00e1d\u011bj\u00ed lokalitu \u201eAuf dem Hochgericht\u201c \u010di \u201eBeim Hochgericht\u201c, v p\u0159ekladu \u201eNa Popravi\u0161ti\u201c nebo \u201eNa Spravedlnosti\u201c. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee i k\u0159\u00ed\u017eek bezprost\u0159edn\u011b u p\u0159echodu souvis\u00ed se \u0161ibenic\u00ed. P\u0159es hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod p\u0159ech\u00e1zeli bavor\u0161t\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00ed p\u0159i sv\u00e9 pouti ze St. Oswaldu a\u017e na Svatou horu u P\u0159\u00edbrami. Na pam\u011b\u0165 prvn\u00ed pouti v roce 1872 postavili poutn\u00edci pam\u011btn\u00ed k\u0159\u00ed\u017e, kter\u00fd m\u016f\u017eete potkat na B\u00f6hmerweg v \u00faseku od parkovi\u0161t\u011b pod Luzn\u00fdm ke sklen\u011bn\u00e9 ar\u0161e.<\/p>\n
N\u00e1zev Modr\u00fd sloup je podstatn\u011b nov\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cokoliv, o \u010dem jste si dosud p\u0159e\u010detli. Poch\u00e1z\u00ed z po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed, kdy se Bavorsko v roce 1806 stalo samostatn\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm. P\u0159i vyzna\u010dov\u00e1n\u00ed hranice mlad\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed byl na m\u00edst\u011b hrani\u010dn\u00edho p\u0159echodu postaven sloup v tradi\u010dn\u00ed b\u00edlomodr\u00e9 barv\u011b. N\u011bmeck\u00fd n\u00e1zev p\u0159echodu vych\u00e1z\u00ed z bavorsk\u00e9ho dialektu, kter\u00fd sloup ozna\u010doval \u201eblaue S\u00e4ul\u00b4n\u201c, co\u017e se pozd\u011bji zm\u011bnilo do mno\u017en\u00e9ho \u010d\u00edsla \u201eblaue S\u00e4ueln\u201c (Modr\u00e9 sloupy). Kdy vznikla p\u0159\u00edm\u00e1 cesta vedouc\u00ed z B\u0159ezn\u00edku na Modr\u00fd sloup \u00fadol\u00edm pod\u00e9l Luzensk\u00e9ho potoka, nen\u00ed zcela jasn\u00e9. Pokud v sou\u010dasn\u00e9 trase vedla n\u011bjak\u00e1 lesn\u00ed cesta, vznikla a\u017e v pr\u016fb\u011bhu 19. stolet\u00ed. V\u00ed se, \u017ee v posledn\u00ed t\u0159etin\u011b 19. stolet\u00ed byla vybudov\u00e1na zpevn\u011bn\u00e1 cesta sj\u00edzdn\u00e1 i pro vozy.<\/p>\n
Na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed fungoval na Modr\u00e9m sloupu hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod, p\u0159es kter\u00fd p\u0159ech\u00e1zela ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e1 B\u00f6hmerweg. Po p\u0159ipojen\u00ed velk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u0160umavy k N\u011bmecku v d\u016fsledku Mnichovsk\u00e9 dohody do\u0161lo k n\u00e1r\u016fstu provozu, co\u017e vedlo k \u00faprav\u011b cesty do podoby silni\u010dky na za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky. Ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech byla \u010d\u00e1st p\u016fvodn\u00ed stezky pod\u00e9l st\u00e1tn\u00ed hranice zni\u010dena. Po konci II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se re\u017eim p\u0159echodu vr\u00e1til do prvorepublikov\u00e9ho re\u017eimu, by\u0165 hranice st\u0159e\u017eily jednotky finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee a n\u011bkolik rot SNB. Po \u00fanoru 1948 do\u0161lo k uzav\u0159en\u00ed st\u00e1tn\u00ed hranice \u010ceskoslovenska, v b\u0159eznu 1950 bylo z\u0159\u00edzeno hrani\u010dn\u00ed p\u00e1smo a Luzensk\u00e9 \u00fadol\u00ed se stalo pro turisty na t\u00e9m\u011b\u0159 40 let nedostupn\u00e9. V 80. letech 20. stolet\u00ed do\u0161lo ke zpevn\u011bn\u00ed v\u011bt\u0161iny cest v \u00fadol\u00ed pro t\u011b\u017ekou t\u011b\u017eebn\u00ed techniku, p\u0159i\u010dem\u017e kombinace nepropustn\u00fdch n\u00e1sp\u016f a hlubok\u00fdch odvod\u0148ovac\u00edch p\u0159\u00edkop\u016f vedla k siln\u00e9mu naru\u0161en\u00ed vodn\u00edho re\u017eimu cel\u00e9ho \u00fadol\u00ed.<\/p>\n
A je\u0161t\u011b pov\u011bst:<\/strong> Z Grafenau do \u010cech vedla cesta kolem hrani\u010dn\u00ed hory Luzn\u00fd. Krom hrani\u010dn\u00edho sloupu a popravi\u0161t\u011b tu st\u00e1la d\u0159ev\u011bn\u00e1 lavice. Na n\u00ed b\u00fdvaly vystaveny pecny chleba, aby i v t\u011bchto kon\u010din\u00e1ch bylo co k j\u00eddlu. Poctiv\u00fd mezka\u0159 si v\u017edy vzal chl\u00e9b a na voln\u00e9 m\u00edsto polo\u017eil p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd obnos. Jednou jeden nenechavec vzal chl\u00e9b a cht\u011bl zmizet bez placen\u00ed. N\u00e1hle jako by zamrzl a u\u017e se nemohl ani hnout. Musel b\u00fdt z Grafenau vypraven znal\u00fd posel, kter\u00fd um\u011bl p\u0159imra\u017een\u00e9ho zlod\u011bje zase p\u0159iv\u00e9st k \u017eivotu a spravedlnosti. Ale nepoctivci nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00fd respekt, a tak posel mnoh\u00e9 boty prochodil, ale nepoctivost ze \u0160umavy vyhnat nedok\u00e1zal.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Zdroj:<\/strong> Hans Watzlik, B\u00f6hmerwaldsagen 1921, s. 74<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Skute\u010dn\u00fdm <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":299939,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/03\/06\/ram-luzenske.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/213376"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=213376"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/213376\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":299940,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/213376\/revisions\/299940"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/299939"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=213376"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=213376"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=213376"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n